Bruselská novinařina je “sice rychlejší, ale už nejde pod povrch”

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Vlivem hospodářské krize a zúžených rozpočtů médií řídnou v Bruselu, centru unijních institucí, řady novinářů. Kvůli existenci sociálních sítí, jako je např. Twitter, se jejich práce díky neustálému toku informací zrychluje, na druhou stranu to brání jejich detailnímu zpracování, říká v rozhovoru pro EurActiv Reijo Kemppinen, současný generální ředitel pro komunikaci v Radě EU.

Počet korespondentů, kteří informují čtenáře přímo z centra dění, je v případě evropské politiky a Bruselu stále méně. Podle Reija Kempinnena, generálního ředitele pro komunikaci v Radě EU, který se může pochlubit kariérou novináře i tiskového mluvčího bývalého předsedy Evropské komise Romana Prodiho, za to může hospodářská krize.

„Tím, že vydavatelé zápasí s krizí, lidé, kteří jsou vysíláni do Bruselu jako korespondenti, jsou mladší a jsou vystavováni mnohem většímu tlaku, než tomu bývalo kdysi,“ říká Kempinnen, který se komunikaci věnoval i na ministerstvu zahraničních věcí ve svém rodném Finsku, v exkluzivním rozhovoru pro EurActiv.

„Mám pocit, že už jsou v nenávratnu dny, kdy měl začínající novinář šest měsíců na to, aby se v zemi, kam byl vyslán, usadil, rozkoukal, naučil se jazyk, seznámil se s místem a navázal kontakty s lidmi. Nyní se musí okamžitě pustit do práce a navíc musí celou zprávu odevzdat ve třech provedeních: v tištěném, audiovizuálním a webovém,“ povzdychl si.

Výsledkem pak podle jeho slov je, že kvalita žurnalistiky, byť ji dělá šikovný novinář, nesmírně utrpěla. Bruselská novinařina „sice neztratila na přesnosti, ale stala se rychlejší, a už nejde tolik pod povrch,“ řekl také Kempinnen.

Budoucnost komunikace evropských témat je podle něj v sociálních sítích á la Facebook nebo Twitter. Tyto sítě vznikly díky rozvoji digitálních technologií a mají na svědomí postupnou, ale radikální proměnu komunikace jako takové.

„A ta proměna je, myslím, teprve začátek,“ domnívá se Kempinnen. „A jednou z profesí, která tím bude od základu postižena, bude žurnalistika,“ dodává.

Kempinnen také zdůraznil, že zejména Twitter se stal důležitým nástrojem komunikace evropských institucí. Herman Van Rompuy, stálý předseda Evropské rady, tuto sociální síť velmi často využívá a díky jeho „tweetům“ se novinářům (i širší veřejnosti) dostávají průlomové informace, například z evropských summitů, téměř v reálném čase.

Bruselská bublina

Evropské instituce jsou někdy kritizovány za to, že nedokáží srozumitelně komunikovat své politiky občanům v národních státech. Ti tak mají pocit, že instituce a úředníci v nich se nacházejí v neproniknutelné „bruselské bublině“.

Kempinnen je přesvědčen, že pokud se budou instituce snažit více porozumět řadovým občanům ve členských státech, tato bublina časem splaskne. I z tohoto důvodu jeho tým nyní pracuje na nové „online“ komunikační strategii, která by tomuto měla napomoct.

Podle jeho názoru je totiž nutné se v budoucnosti soustředit i na komunikaci prostřednictvím webových stránek. Přínosné to má být především pro ty země, jejichž média nemají v Bruselu novináře.

Celý rozhovor s Reijem Kempinnen si můžete v angličtině přečíst zde.