Boj o evropskou diplomatickou službu: Parlament stupňuje tlak

I když se lhůta vymezená na přípravu finální podoby nové diplomatické služby EU pomalu krátí, lídři tří největších frakcí v Evropském parlamentu upozorňují na některé nedostatky návrhu šéfky unijní diplomacie Catherine Ashton. Obávají se především, aby plánovaný diplomatický sbor neovládly členské státy.

Evropské unii hrozí, že „ve snaze posílit svůj hlas na mezinárodní scéně učiní krok zpět,“ varovala trojice lídrů největších politických frakci Evropského parlamentu –  Joseph Daul z Evropské lidové strany (EPP), Martin Schulz z Progresivní aliance socialistů a demokratů (SD) a Guy Verhofstadt z Aliance liberálů a demokratů (ALDE).

Předsedové se v úterý (20. dubna) ve společném stanovisku shodli na tom, že dvanáctistránkový návrh na podobu a fungování Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), který na konci března představila vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, „představuje výsledek přípravné práce Rady a stálých zastoupení členských států“.

Dokument, jehož vypracováním baronku Ashton pověřila Evropská rada na svém prosincovém summitu, podle nich „neodráží zájmy společenství, ani neposiluje skutečnou evropskou přidanou hodnotu, ale je spíše návratem k mezivládnímu principu“.

„Dnes potřebujeme přístup hodný 21. století, který by ztělesňovala vnější služba,“ navrhují poslanci Evropského parlamentu. Jejich stanovisko pokračuje: „Během 19. a 20. století byla zahraniční politika organizovaná vertikálně i exkluzivně – oddělovala všechny komponenty vnější činnosti. Tento model bychom měli zapomenout.“

Europoslanci se také obávají, že kvůli šibeniční lhůtě (30. dubna), do které musí být o podobě a fungování diplomatické služby jasno, budou v jednáních obcházeni. „Pokud a dokud Rada a Komise nebudou připraveny zahájit s Parlamentem skutečné konzultace, nepůjde s touto otázkou hnout. Aby se tak nestalo, Parlament je připraven plně využít svou pravomoc spolurozhodování,“ varují.

Evropský parlament se proti návrhu, který vzešel z pera baronky Ashton, neohradil poprvé. Již jednou tak někteří jeho členové učinili krátce poté, co si barončin návrh přečetli.

Europoslancům se tehdy nelíbila především zamýšlená struktura s „všemocným“ generálním tajemníkem (někdy také generálním sekretářem – pozn. redakce) a jeho dvěma zástupci, kterou přirovnali k „síti“ ovládané generálním tajemníkem jako „pavoukem“ (EurActiv 26.3.2010).

Na „pavouka“ s rozpočtem

Ač Evropský parlament není do vytváření evropského diplomatického sboru přímo zapojený, v jednáních představuje silného hráče. Zbraň, kterou europoslanci drží v ruce, je především rozpočet nové instituce.

Jak v nedávném rozhovoru pro EurActiv vysvětlil Radek Kohl z Generálního sekretariátu Rady EU, „Evropský parlament musí souhlasit se změnami dvou důležitých předpisů – Financial Regulation a Staff Regulation“, tj. finančních a personálních regulí. Pokud se tak nestane, vytváření EEAS se zkomplikuje.

Kohl také vyjádřil přesvědčení, že „finální návrh může doznat ještě několik změn, protože představy tří až čtyř velkých hráčů (Evropské komise, Rady EU, členských států a Evropského parlamentu – pozn. redakce) se budou ještě vyvíjet“. A podle všeho se zdá, že nebyl daleko od pravdy.

Podle informací agentury AFP totiž vysoká představitelka již původní návrh přehodnotila a vzdala se myšlenky silného generálního tajemníka, kterou nahradila spíše horizontálním systémem se třemi vysoce postavenými zástupci (na zhruba stejné úrovni). Jejich povinnosti a pravomoci však zatím zůstávají nejasné.

O návrhu šéfky evropské diplomacie a jeho případných změnách se příští týden (26. dubna) povedou diskuse v Lucemburku.