Bezpečnostní politika EU: po ambiciózních Francouzích přijde útlum

Česká republika nemá během svého předsednictví ambice posunout evropskou bezpečnostní a obrannou politiku dramaticky kupředu. Bude ale podporovat takovou politiku, která povede k posilování spolupráce jak v rámci EU tak se Spojenými státy. Na konferenci věnované bezpečnostní strategii Evropské unie to uvedl místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.

Souvislosti:

Evropská bezpečnostní a obranná politika (ESDP) se stala jedním z ústředních témat francouzského předsednictví a Francie se od počátku netajila s velkými ambicemi. V roce 1998 to byla právě ona, která společně s Velkou Británií stála u zrodu této politiky, jejímž cílem bylo umožnit Evropské unii reagovat na mezinárodní krize vojenskými prostředky. Posilování vojenských kapacit má být v rámci této politiky podpořeno silným a konkurenceschopným evropským zbrojním průmyslem.

Primárním cílem francouzského předsednictví je revize Evropské bezpečnostní strategie z roku 2003 tak, aby lépe odrážela nové bezpečnostní výzvy, jako je potravinová a energetická bezpečnost, klimatické změny, nelegální migrace, nešíření zbraní hromadného ničení nebo boj s kyberzločinem. Mezi další témata patří posílení civilních a vojenských kapacit (jako je např. vytvoření evropské letky složené z dopravních letounů A400-M), podpora zesílené spolupráce členských zemí v oblasti obrany, podpora vzniku evropského trhu s vojenským materiálem, ale také zlepšení vztahů mezi EU a NATO.

Bezpečnostní strategii Evropské unie se minulý týden věnovala také konference „Bezpečnostní strategie pro Evropu – nové priority, nové výzvy“, jejímž pořadatelem bylo Středisko bezpečnostní politiky Centra pro ekonomické a sociální strategie (CESES) při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Témata:

Mezi zásadní výzvy, které podle bývalého francouzského velvyslanec v ČR Benoita d’Aboville, jenž je zároveň stálým zástupcem Francie při NATO, vstoupí do přípravy evropské bezpečnostní strategie jsou situace v Afghánistánu a Iráku, na něž by měla být EU schopná důvěryhodným způsobem zareagovat zejména vzhledem ke svému nejzásadnějšímu partnerovi – Spojeným státům. V této souvislosti bývalý velvyslanec ocenil posun v postojích Bushovy administrativy, která přestala ESDP vnímat jako konkurenci NATO.

Jako další výzvy d’Aboville uvedl přípravu společné energetické politiky, stabilizaci vztahů s Ruskem (zejména po gruzínském konfliktu) nebo řešení situace na Blízkém východě.

Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra ocenil práci francouzského předsednictví a uvedl, že spolu s podporou ze strany Spojených států jde o dva zásadní impulsy pro rozvoj evropské bezpečnostní a obranné politiky.

Spojené státy podle Vondry silnou Evropu dlouhodobě podporují a ve světle nových bezpečnostních výzev nyní očekávají, že se Evropa ujme své role. Dosavadní zaměření evropské politiky na tzv. „soft power“ již nestačí, řekl vicepremiér.

Na druhou stranu je podle něj ale třeba mít na paměti, že EU na rozdíl od NATO nevznikla jako vojenské uskupení. V této souvislosti dodal, že ČR posilování ESDP podporuje, ale je třeba mít na paměti, že musí NATO doplňovat a ne mu konkurovat a ohrožovat jeho akceschopnost.

České předsednictví se v oblasti ESDP bude soustředit především na již probíhající operace. Zvláštní důraz přitom bude klást angažovanosti na západním Balkánu, na Blízkém východě a v postsovětském prostoru (mise EUFOR, EULEX a pozorovatelská mise v Gruzii). Na rozdíl od francouzského předsednictví ale české předsednictví nemá ambice posunout ESDP dramatickým způsobem kupředu, dodal Vondra. Spíše bude podporovat posilování spolupráce jak v rámci EU, tak se Spojenými státy.

Stanoviska:

Bývalý francouzský velvyslanec v ČR Benoit d’Aboville, uvedl, že EU vstupuje do nové fáze bezpečnostní politiky a potřebuje proto novou strategii. Summit NATO, který se bude konat v době českého předsednictví ve Štrasburku je v tomto ohledu klíčový a EU na něj bude muset přijít s novou strategií. Evropská unie musí „bojovat o zájem nové americké administrativy“, dodal a tento zájem musí vzbudit české předsednictví. Bývalý velvyslanec v návaznosti na vystoupení Alexandra Vondry vyjádřil obavu, že česká vláda tuto otázku „zřejmě podceňuje“.

Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů zdůraznil, že Evropská unie společnou bezpečnostní a obrannou politiku potřebuje. Musíme ale nejprve určit, co je jejím smyslem. Kritizoval postoj české vlády, podle nějž by měla být ESDP doplňkem NATO. Nelze být na jedné straně „doplňkem“ a na druhé straně hovořit o „evropské politice“, říká Eichler.

Karel Kovanda, náměstek generálního ředitele pro vnější vztahy DG RELEX Evropské komise, připomněl, že nová bezpečnostní strategie EU musí reagovat na nové výzvy, které v původní strategii z roku 2003 nebyly obsažené. Jde zejména o energetickou bezpečnost, klimatické změny a problematiku migrace. Kovanda zdůraznil, že spoluodpovědnost za světovou bezpečnost má i Česká republika, která se tak během svého předsednictví bude muset věnovat i relativně vzdáleným tradičním zájmům české zahraniční politiky. Jmenoval v této souvislosti například boj s piráty v somálských vodách nebo řešení situace v Kongu.

Poslanec Evropského parlamentu Libor Rouček (PSE, ČSSD) v souvislosti s českým předsednictvím v Radě EU uvedl, že vzhledem k razantnímu postupu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v rusko-gruzínském konfliktu a prioritám českého předsednictví v oblasti bezpečnostní a obranné politiky tak, jak o nich hovořil vicepremiér Vondra, se objevují obavy, zda české předsednictví bude v řešení rusko-gruzínského konfliktu pokračovat tempem, které nastolil francouzský prezident.