Zpřísnění norem po Fukušimě může Temelín prodražit

Jaderná elektrárna Temelín; zdroj: WikimediaCommons.org.

Reakce světa a Evropské unie na události v japonských jaderných elektrárnách povedou podle českých odborníků k posílení bezpečnostních opatření ve stávajících a nových zařízeních. Náklady na jejich zajištění podle expertů mohou ovlivnit i rozhodování o výstavbě nových bloků.

Ke stavbě nových bloků v Temelíně podle mého v budoucnu nedojde, uvedl bývalý ministr životního prostředí a dnes konzultant Martin Bursík v diskusi, která se věnovala budoucnosti jaderné energetiky a důsledkům událostí v japonských elektrárnách po ničivém zemětřesení a vlně tsunami. Svět si podle něj vezme z havárie v elektrárně Fukušima ponaučení, která povedou ke zpřísnění bezpečnostních norem a jadernou energetiku dále prodraží.

O tom, že se bezpečnostní normy (a s nimi i náklady na jejich plnění) po událostech v Japonsku zvýší a mohou ovlivnit i rozhodování o dalším rozšiřování Temelína, není podle expertů na jadernou problematiku pochyb. Podle předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové je třeba ale nejprve provést analýzu toho, co se v Japonsku stalo a vyhodnotit, jaká rizika a jejich kombinace mohou v budoucnu nastat. Mezinárodní experti by podle ní měli posoudit i možná „nová nebezpečí“ vyplývající ze změn klimatu.

Náklady na výstavbu

Investiční náklady nových reaktorů jsou přitom vysoké již dnes a v průběhu realizace často dochází k jejich dramatickému navýšení. V této souvislosti je možné připomenout nejen české zkušenosti s Temelínem, ale také Finsko, kde náklady projektu elektrárny Olkiluoto vyskočily již téměř na dvojnásobek a výstavba nabrala tříleté zpoždění.

Petr Závodský, ředitel útvaru pro výstavbu jaderných elektráren společnosti ČEZ se ale vysokých nákladů neobává. Finský parlament podle něj i přes zkušenosti s Olkiluotem nedávno schválil výstavbu dalších elektrárenských bloků. „Pokud by pro ně jaderná energie byla tak drahá a nebezpečná, tak by to nestavěli,“ prohlásil Závodský. Zástupce ČEZu zdůraznil, že jádro má sice vysoké investiční náklady na počátku, ale samotná výroba energie je výrazně levnější než u konkurenčních zdrojů.

Na riziko rostoucích investičních nákladů upozornil i ekonom a člen NERVu Miroslav Zámečník, který svůj vztah k jaderné energetice popsal jako „ambivalentní“. Zámečník věří, že pokud se podaří kontrakt na výstavbu nových temelínských bloků dobře napsat a případná zpoždění a prodražování smluvně ošetřit, k opakování finské zkušenosti dojít nemusí.

Bezpečnostní rizika

Reakcí na události v Japonsku se v posledních týdnech zabývají evropští experti na jadernou energetiku, jejichž úkolem je do června 2011 připravit návrh zátěžových testů, které mají prověřit bezpečnost jaderných zařízení na území Evropské unie (EurActiv 28.3 2011).

Řada odpůrců jaderné energie ale namítá, že žádná bezpečnostní opatření k vyloučení rizik spojených s touto technologií nejsou dostatečná. Podle Bursíka experti veřejnost vždy dopředu ujišťují o tom, že se „nic stát nemůže“. „Příroda parametry ale nestuduje“, dodal bývalý ministr.


Organizátory panelové diskuse "Potřebujeme nové jaderné bloky v Temelíně" byla nadace Heinrich Böll Stiftung a Hnutí DUHA.