Bez eura není členství v EU plnohodnotné. Rozhodnutí o datu ale vláda odkládá

premiér Bohuslav Sobotka; zdroj: Úřad vlády.

O datu přistoupení do eurozóny má být jasno nejpozději do roku 2020. Zatím vláda rozhodovat nechce, i když je přijetí eura pro členství v EU zásadní. I to se píše v nové koncepci pro působení v Unii, kterou dnes vláda přijala. Sobotkův kabinet chce být aktivnější a jednat srozumitelněji, než to ČR dělala dosud.

Vláda dnes ráno jednomyslně schválila novou koncepci pro působení České republiky v Evropské unii. Kabinet chce, aby bylo Česko v Unii vnímáno jako srozumitelný partner, a hodlá v Bruselu aktivně prosazovat národní zájmy. Jednotlivé rezorty by se také měly v evropských otázkách lépe koordinovat.

První priorita je stabilita a bezpečnost. Bezpečnostních hrozeb je dost.

„Česká republika musí být v Evropě aktivní, musí komunikovat a musí to dělat srozumitelně, abychom neopakovali chyby z nedávné minulosti, kdy jsme prosazovali nějaký postoj a na poslední chvíli otočili o sto osmdesát stupňů,“ řekl novinářům při představování koncepce státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Sobotkův kabinet chce podle koncepce sledovat čtyři hlavní cíle, a to posilování míru a bezpečnosti, hospodářský rozvoj EU, zajištění spravedlnosti a solidarity a pevné ukotvení Česka v Unii. K tomu si vláda vybrala pět konkrétnějších priorit:

Priority Česka v EU

1) Akceschopná Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU

Evropská unie si musí umět své problémy vyřešit sama, říká vláda. Bezpečnostních problémů je přitom v okolním světě dost – ať už jde o válku na Ukrajině nebo agresi takzvaného Islámského státu.

„V okolí EU narůstají hrozby. Vloni někdo poprvé po 70 letech změnil hranice evropského států. To je důvod, proč je naší první prioritou udělat všechno pro to, abychom tu měli stabilitu a záruku bezpečnosti,“ komentoval to Prouza.

Vláda například slibuje, že se bude snažit, aby se Češi mohli v odpovídajícím množství a požadované kvalitě účastnit civilních i vojenských misí a operací EU.

2) Prohlubování vnitřního trhu EU

Odstraňování překážek na vnitřním trhu EU je pro Česko prioritou už dlouho. Vláda například prosazuje celoevropskou implementaci směrnice o službách, aby volný pohyb fungoval i v této oblasti.

Na pořadu dne jsou navíc dvě specifické oblasti vnitřního trhu. „Tou první je energetika, což je dnes největší téma Junckerovy Komise. Druhým velkým tématem je digitální agenda. Nejde jen o online nakupování nebo startupy. V Česku jde například i o to, jak modernizovat a digitalizovat průmysl,“ řekl Prouza.

Právě k vytváření jednotného digitálního trhu chystá místopředseda Evropské komise Andrus Ansip čerstvou strategii, kterou má v Bruselu představit už příští týden.

3) Efektivní čerpání evropských fondů

čerpáním evropských fondů má Česko dlouhodobě problémy. Pro vládu je jednou z hlavních priorit, aby se to zlepšilo. Fondy EU totiž chápe jako prostředek pro modernizaci českého hospodářství a posilování průmyslové základny.

Politika soudržnosti by měla podle Sobotkova kabinetu představovat významnou kapitolu evropského rozpočtu i v budoucnu – tedy po roce 2020, kdy skončí současné programovací období.

„I když budeme poměrně bohatou zemí, která už nebude mít nárok na tak objemnou alokaci, stále si myslíme, že i po roce 2020 má být koheze jedním z klíčových nástrojů EU. Pokud má EU nějaký cíl, tak by to mělo být vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými zeměmi a mezi jednotlivými regiony, abychom pomohli ekonomickému růstu,“ vysvětlil postoj vlády Prouza.

4) Společný postup proti daňovým únikům

Podíl šedé ekonomiky na celkovém hospodářství EU dosahuje téměř jedné pětiny. Daňové úniky pak omezují schopnost států využívat všechny dostupné zdroje. Vláda si přeje, aby EU řešila tento problém společně.

„Není to české specifikum, že bychom neuměli vybírat daně. Je to problém, který trápí naprostou většinu evropských zemí. Jedním z problémů jsou úniky v oblasti daně z přidané hodnoty. Stejně tak je potřeba nadále tlačit na větší informační otevřenost z daňových rájů,“ uvedl státní tajemník.

Debata o euru nemá být emocionální, ale věcná.

Sobotkův kabinet například navrhuje zjednodušování daňové legislativy na úrovni EU nebo posilování daňových a celních správ.

Chce také pokračovat v evropské diskuzi o sjednocení pravidel pro výpočet daňového základu daně z příjmu právnických osob.

5) Příprava na vstup do eurozóny

Konkrétní datum vstupu do eurozóny vláda stanovovat nechce, protože sociální demokraté a lidovci se na této otázce neshodnou s hnutím ANO. Bez přistoupení do eurozóny ovšem Česko nemůže dosáhnout plnohodnotného členství v EU, píše se v koncepci.

Zatím chce tedy vláda shromažďovat a analyzovat nejrůznější údaje, aby se debata o společné evropské měně nesla ve věcném, a ne emocionálním tónu. Do roku 2020 by pak mělo být jasno, kdy konkrétně Česko vstoupí do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II. Dvouletá účast v tomto mechanismu je jednou z podmínek přijetí eura.    

Technicky by jinak mohla být země na vstup do eurozóny připravena. „Ve chvíli, kdy jeden koaliční partner euro odmítá, nemůžete dělat nic jiného než se soustředit na přípravné práce. Pokud dobře rozumím názoru sociální demokracie a jejího předsedy – a lidovci to myslím vidí podobně –, chtěla by připravit podmínky tak, aby příští vláda mohla rozhodnout o přijetí eura velmi rychle, pokud bude chtít, a nemusela dlouhé měsíce ztratit technickými přípravami,“ řekl Prouza v nedávném rozhovoru pro EurActiv.

Autor: Adéla Denková