Bez EU by si ČR vakcínu nezajistila, uznává ministerstvo zdravotnictví

© EPA

Na Evropskou komisi se snáší kritika, že nedokáže dostatečně rychle zajistit žádoucí počet vakcín pro evropské země. Kritická slova zaznívají také od českého premiéra Andreje Babiše. Česká republika by si přitom sama vakcíny v dostatečném množství neobstarala. Redakci EURACTIV.cz to potvrdilo ministerstvo zdravotnictví.

Evropská komise, která objednává a nakupuje vakcíny proti koronaviru pro všechny země EU, je v porovnání s jinými světovými zeměmi pozadu. Řeč je o případu první schválené vakcíny od společností Pfizer a BioNTech, které podle některých kritiků nedokázala EU zajistit dostatek.

Za tímto „zpožděním“ jsou tři hlavní důvody.

Evropská komise už od začátku předobjednávala vakcínu od více společností, nebylo totiž jasné, která z nich bude mít svůj produkt hotový nejdříve.

„Když jsme vyjednávali o nákupech vakcín, nebylo jisté, která bude první schválená. Snažili jsme se zajistit co nejširší nabídku,“ uvedl v pondělí mluvčí Komise Stefan de Keersmaecker, podle něhož EK zajistila pro 450 milionů obyvatel Unie na dvě miliardy očkovacích látek od šesti výrobců. Od Pfizer/BioNTech to bylo „pouze“ 300 milionů dávek, Komise však nyní jedná o navýšení tohoto objemu. Brzy bude k dispozici také vakcína společnosti Moderna. 

S prvním problémem je spojená i druhá překážka – výrobní kapacity. „Není možné je (vakcíny) vyrobit naráz ani pro celý svět, ani pro celou EU. Budou přicházet postupně, jak to výrobní kapacity, které se budou samozřejmě postupně rozšiřovat, dovolí,“ uvedlo v prohlášení Zastoupení Evropské komise v ČR. Unijní předobjednávky firmám pomohly výrobní proces urychlit.

EU čelí kritice kvůli nedostatku vakcín. Mohou za to malé výrobní kapacity, brání se Komise

Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová dnes hájila postup Evropské unie při získávání vakcín proti covidu-19. Řekla, že jádrem problému není nedostatečný počet objednávek, ale malé výrobní kapacity firem.

Třetí důležitý faktor představuje schvalovací proces Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), který patří mezi ty přísnější. „Klíčovou prioritou Evropské agentury pro léčivé přípravky je bezpečnost vakcíny. A to je dobře. Nelze jí to vyčítat, měli bychom ji za to spíš chválit. Zejména v momentě, kdy průzkumy ukazovaly nedůvěru obyvatel: nechat očkovat se chtělo jen přes 40 procent Čechů,“ uvedlo zastoupení.

České ministerstvo zdravotnictví okomentovalo postup Komise spíše zdrženlivě. „Z odborného hlediska jednala EU zcela v souladu s platnou legislativou. Primárním cílem bylo zajistit bezpečnou vakcínu a její dostatečné množství v celé EU,“ uvedla pro redakci EURACTIV.cz tisková mluvčí Barbora Peterová.

Nesmí se zapomínat na to, že rychlost distribučního procesu závisí především na členských státech. Podle Komise je počet nakoupených dávek a rychlost jejich distribuce a využití právě v rukou členských zemí. Unijní exekutiva jim už v říjnu poskytla doporučení, jak vybírat prioritní skupiny obyvatel pro očkování či jak zajistit distribuci. Celou situaci výstižně popsal server Politico.

Silná vyjednávací pozice, lepší cena

Z dlouhodobého hlediska je zvolený přístup výhodný pro EU jako celek. Jak připomněla eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová, unijní státy se dohodly, že se nelze soustředit jenom na „jedno místo na mapě“, protože pak by některé státy mohly zůstat bez vakcíny.

Mezi hlavní zastánce společných nákupů patří i německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země by při běžné soutěži na trhu měla v porovnání s menšími státy zcela jistě navrch. „Nestojíme o žádný samostatný postup na národní úrovni při obstarávání vakcíny. (…) Postupovat podle společného plánu EU bylo správné,“ prohlásila Merkelová. Jak napsala ČTK, podle komentátorů tak chce kancléřka předejít „očkovacímu nacionalismu“ a vzájemnému přetahování unijních členů o vakcínu.

Český premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo souhlasil s tvrzením, že rozhodnutí dát se cestou společného nákupu očkování spíš brzdí. I ve svých dalších vystoupeních kritizoval pomalý evropský postup. „Ano, Izrael a Británie jedou, protože se rozhodují samostatně. My se na to můžeme jen dívat a čekat. To je špatně, Evropa musí jednat rychleji,“ uvedl premiér.

Ampule vakcíny Pfizer vystačí na šest dávek, léková agentura EU ale povolila jen pět. Babiš žádá změnu

Premiér Andrej Babiš požádal předsedkyni Evropské komise, aby Evropská agentura pro léčivé přípravky co nejdříve schválila možnost očkovat z jedné ampule vakcíny proti koronaviru od firem Pfizer a BioNTech šest dávek namísto nynějších pěti.

Společné nákupy jsou přitom logicky výhodné především právě pro menší země, jako je Česká republika, které nemají na trhu tak silné postavení. To potvrzuje i ministerstvo zdravotnictví, podle kterého jsou centrální nákupy na EU úrovni „jediným možným způsobem získání vakcíny“.

„Vzhledem k omezenému množství vakcín je trh s nimi velmi omezen. EU jako celek má daleko silnější vyjednávací pozici a dosahuje tak i řádově nižších cen. S ohledem na to, že dávky vakcín jsou částečně hrazeny z Evropského nástroje pro mimořádnou podporu (liší se dle výrobce mezi 20-40 % ceny dávky), jsou vakcíny i levnější,“ vysvětlila za ministerstvo Peterová.

Na otázku, zda by si Česko dokázalo zajistit vakcíny samo, ministerstvo odpovědělo jasně. „Česká republika by si sama vakcíny v dostatečném množství neobstarala,“ řekla Peterová.

Další otázkou je, zda by Česká republika byla vůbec schopná v současné době využít větší množství vakcín, než má nyní k dispozici. Už v polovině prosince bylo zřejmé, že Češi jsou v přípravě očkovací strategie za jinými zeměmi pozadu.

Po Evropě rostou očkovací centra. Česko s přípravou zaspalo

Česko při přípravě na očkování proti covid-19 zaspalo. V rozhovoru pro ČT to přiznal koordinátor pro očkování Zdeněk Blahuta. „Zpoždění rozhodně máme, ale v krátké době dvou až tří měsíců to doženeme,“ řekl český koordinátor. Jak jsou na tom ostatní státy EU?