Barroso o stavu Unie: Čelíme obrovské krizi důvěry

Zdroj: Evropský parlament.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém včerejším výročním projevu o stavu Unie připustil, že EU stojí před největší krizí důvěry v celé své dosavadní historii. Řešením je podle něj přechod k hospodářské unii a vlády členských zemí vyzval, aby další integraci podpořily.

Zpomalení evropské ekonomiky a hluboká krize důvěry v evropské politiky představují podle Barrosa největší výzvy v historii evropského projektu.

„Mnoho občanů má strach z budoucnosti. Víc než kdykoli předtím se objevuje hrozba národního egoismu, nemluvě o nacionalismu,“ řekl Barroso včera během plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Největší úspěchy, za které předseda Evropské komise označil euro, jednotný trh a možnost volného pohybu, podle něj ohrožují populistické reakce. Pokud se EU víc neintegruje, hrozí jí rozpad, uvedl Barroso.

Předseda Komise dodal, že navzdory všemu řešení existuje. „Evropa má budoucnost,“ prohlásil. Záleží prý ale na politické vůli a především na politickém vedení, které by vystupovalo jménem národních politiků.

„Aby bylo zcela jasno – problémy, které teď v Evropě máme, nezavinily evropské instituce. Problémy, které teď v Evropě máme, jsou důsledkem omezených národních zájmů,“ prohlásil Barroso.

Vlády měly podle něj před svými voliči společnou měnu hájit.

„Musíme se jich ptát: ‚Hájíte Evropu? Hájíte euro? Vysvětlily jste občanům o co přijdeme, nedodržíme-li své společné závazky?‘ Evropu je třeba obhajovat,“ uvedl.

Příliš mnoho konkrétních návrhů ale v Barrosově projevu nezaznělo. Za velkého potlesku europoslanců prohlásil, že „Řecko je a zůstane součástí eurozóny“. Řekl také, že Komise připravuje návrh na vytvoření zastoupení, které by eurozónu reprezentovalo navenek.

Jak EurActiv již v minulosti informoval (EurActiv 5.9.2011), do čela eurozóny by se na úrovni ministerských předsedů a prezidentů měl postavit stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.

Komise se podle Barrosa chystá v nejbližších týdnech představit materiál s alternativními návrhy k zavedení tzv. „stabilizačních dluhopisů“. K vydávání společných dluhopisů mají být připojena pravidla, která budou přinášet výhody těm, kteří je respektují, a ostatní budou trestat.

„Stabilizační dluhopisy“ mají být zjevně konstruovány tak, aby se kvůli nim nemusela měnit Lisabonská smlouva. O změně smlouvy Barroso přesto uvažuje. Požadavek na jednomyslné rozhodování se podle něj v některých případech ukazuje jako omezující.

V neposlední řadě Barroso uvedl, že Komise schválila návrh na zavedení daně z finančních transakcí (FTT) (EurActiv 27.9.2011). Výnosy by podle něj mohly činit 55 miliard eur ročně.

Stanoviska:

Podle předsedy lidovecké frakce v Evropském parlamentu Josepha Daula (EPP) by se měl Barroso vrátit do „centra dění“ a měl by přijít z plánem, jak ze současné krize ven. Tento plán by podle něj měl být založen na komunitárním a ne mezivládním přístupu. „Ten, jak se opět ukázalo, Evropu paralyzuje,“ uvedl Daul v zjevném odkazu na reakci vlád na krizi eurozóny, kterou řada pozorovatelů kritizuje jako pomalou. „Pane Barroso, vyzývám vás, abyste překročil hranice národních zájmů a přišel se silnými a rychlými řešeními, které nás z tohoto patu vyvedou,“ uvedl Daul.

Šéf sociálně-demokratické frakce (S&D) Martin Schulz ocenil, že Barroso ve svém projevu hájil Evropskou unii a její hodnoty. Pustil se naopak do vlád, které podle jeho mínění provádějí „kyvadlovou diplomacii mezi evropskými metropolemi“. S evropskou integrací podle jeho mínění není nic v nepořádku. „Není to krize idejí, je to krize vedení,“ prohlásil Schulz.

Také předseda liberálů Guy Verhofstadt na Barrosově proslovu ocenil vášnivou obhajobu EU, stejně jako to, že by Evropská komise měla hrát při hledání cesty ze současné krize ústřední roli.

„Jsme v oku finančního hurikánu. Banky si navzájem přestaly důvěřovat, akciové trhy jsou na čtyřletých minimech, růstové vyhlídky jsou chabé a rizikové prémie na dluhopisech se v eurozóně každým dnem zvyšují. Ze současné krize nám pomůže pouze odvaha, solidarita a politické vedení,“ uvedl tradiční obhájce evropského federalismu.

Jan Zahradil, předseda Evropských konzervativců a reformistů (ECR, ODS), nadšení svých kolegů nesdílí. Barrosovi sice vyjádřil „velké sympatie“ za to, že si uvědomuje vážnost situace, ale uvedl, že přeměna měnové unie ve fiskální unii je přeměnou na „mrtvou dluhovou unii“. Evropanům se podle něj nebude líbit, že musí platit dluhy jiných států, ani to, že by mělo dojít k dalšímu předávání národních pravomocí na úroveň EU.

Zahradil se na Barrosa obrátil také s otázkou, zda si dovede představit, že eurozónu opustí „jeden nebo více členů“, a zda by státy, které (podobně jako ČR) zatím nejsou součástí eurozóny, dostaly možnost otázku přijetí eura přehodnotit. Podle předsedy evropských konzervativců si pád eura „nikdo z nás nepřeje“, ale „mentalita ‚euro za každou cenu‘ je přesně tím, co může společnou měnu nakonec zničit“.

Lidoveckému poslanci Janu Březinovi (EPP, KDU-ČSL) v Barrosově projevu chyběly návrhy účinných řešení. „Současná krize eura je nejenom krizí důvěry, ale i krizí odvahy. Evropské komisi i členským státům chybí odvaha postavit se čelem k Řecku, přijímaná rozhodnutí jsou polovičatá a opožděná. Místo aby se Řecku již před rokem položil nůž na krk, jednalo se s ním v rukavičkách a výsledkem je prohlubující se rozvrat tamní ekonomiky,“ uvedl Březina.

Evropská komise by podle něj měla přestat „fantazírovat o oslabení jednomyslnosti při rozhodování členských států“, ale měla by připravit strategii pro případ, že Řecko zkrachuje. „Pokud jím bude EU zaskočena tak, jako byla dosavadními reakcemi trhů na potíže jižních ekonomik EU, může začít zvonit umíráček nejenom euru, ale i mámivým představám o Česku jako Švýcarsku východní Evropy,“ dodal poslanec.