Babiš: Mluvit o eurozóně je legrační. Měli bychom mluvit o Schengenu

© European Union, 2018

Evropské problémy s migrací budou hlavní příčinou obav voličů při volbách do Evropského parlamentu v květnu příštího roku a přitáhnou do hlasovacích místností tichou většinu protiimigračních voličů. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Podle Babiše jsou problémy schengenského prostoru naléhavější než ty, které se týkají eurozóny. „Všichni mluví o eurozóně, což je opravdu legrační. Měli bychom mluvit o Schengenu,“ řekl Babiš.

#jasnovEU – díl 17: EU není Schengen

Je Schengen skutečně totéž co EU? Můžeme být v EU a nebýt v Schengenu? A co země, které jsou v Schengenu a nejsou v EU? A jak je to s ČR? Pojďme si ten guláš trochu rozklíčovat.

Tento problém rovněž postihne výkonný orgán EU – Evropskou komisi – dodal Babiš, podle nějž je podivné, že chce tolik lidí diskutovat o reformách eurozóny, namísto aby řešili Schengen, který pokrývá většinu EU.

Babiš podporuje princip volného pohybu lidí, ale chce silnou hranici kolem Evropy. V rozhovoru uvedl, že schengenský prostor bez vnitřních kontrol hranic by se měl rozšířit na všechny země EU na kontinentě včetně Chorvatska, Bulharska a Rumunska.

EU usiluje o zavedení společné migrační politiky od roku 2015, kdy do EU vstoupil více než milion běženců, převážně z Blízkého východu a Afriky. Příliv migrantů značně zatěžuje země na okraji Schengenu, jako je Řecko, Itálie a v poslední době zejména Španělsko.

Kontroly uvnitř Schengenu způsobují obrovské ztráty. Pomoci může posílení vnějších hranic, ale také společná migrační politika

Dvouleté kontroly na hranicích pěti zemí schengenského prostoru mohou způsobit ztráty ve výši 211 milionů eur. Návrat k plně funkčnímu Schengenu se ale neobejde bez investic do vnějších hranic EU. Nutná bude i dohoda zemí na reformě migrační a azylové politiky.

Česká republika a další země střední Evropy, jako Maďarsko, Polsko a Slovensko, se dlouhodobě stavěly proti Bruselem navrhovanému systému kvót na přerozdělování žadatelů o azyl. Tato myšlenka byla oficiálně smetena ze stolu na červnovém summitu EU, kde ji nahradila dohoda o dobrovolném rozdělování uprchlíků.

Babiš zopakoval, že jeho země nepřijme žádné migranty. Češi podle něj pomáhají lidskými zdroji a financemi včetně 80 milionů eur vynaložených od roku 2015 na podporu migračních středisek mimo EU.

Komunisté vládu neovlivní, tvrdí Babiš

Reuters připomíná, že Babiš v červenci získal důvěru v hlasování Parlamentu pro svou menšinovou vládu složenou ze svého hnutí ANO a sociální demokracie s podporou komunistické strany, která v roce 1989 přišla o vládu v zemi.

Kritiku kvůli tomu, že znovu komunisty nechal mluvit do vlády, Babiš odmítá. V rozhovoru řekl, že česká média tuto záležitost nafoukla svými „falešnými zprávami“.

Podle něj s ním tuto záležitost neřešil žádný ze zahraničních partnerů a dodal, že proruští komunisté stavící se proti NATO jeho vládu neovlivní, protože „se nebojí předčasných voleb“ v případě, že by komunisté stáhli svou podporu vládě.

Babiš vede jednu z nejvíce euroskeptických zemí EU, která zatím neplánuje vstup do eurozóny. V rozhovoru řekl, že myšlenky na prohloubení integrace eurozóny, jako je například společný rozpočet, blok zemí EU ještě více rozpoltí. EU se přitom potřebuje reformovat a připravit na odchod Británie.