Babiš: Evropská unie přinesla Česku mír, prosperitu a miliardy, musí se ale změnit

© European Union, 2019

Členství v Evropské unii nemá pro Českou republiku alternativu, přineslo mír, prosperitu a miliardy do rozvoje české ekonomiky. Unii je podle českého premiéra přesto potřeba změnit.

Andrej Babiš se dnes ve Varšavě zúčastnil zhruba čtyřhodinového jednání se svými protějšky z dalších 12 zemí, které do Unie vstoupily v posledních 15 letech.

„Blíží se evropské volby a ty rozhodnou, jakým způsobem se Evropa bude vyvíjet,“ řekl Babiš. „Určitě chceme mít Evropu silnou, chceme k tomu přispět. Nechceme mít ale zpolitizovanou Evropskou komisi, musí to být Evropská rada (tedy jednání zástupců členských zemí), která má (mít) zásadní slovo ohledně budoucnosti Evropy,“ pokračoval. Babiš dodal, že v tomto duchu také vystoupil na schůzce, kterou uspořádal polský premiér Mateusz Morawiecki.

Eric Maurice: V4 prosazuje silnější roli členských států. Neříká však, čeho tím chce dosáhnout

Jak západní země vzpomínají na vstup ČR a dalších zemí bývalého východního bloku do Evropské unie? Pro redakci EURACTIV.cz odpovídá francouzský odborník Eric Maurice.

Region, zastoupený na varšavském jednání, podle Babiše funguje, prosperuje a vykazuje skvělá čísla ohledně hospodářského růstu a nízké zadluženosti. „Tento region může zásadně přispět k tomu, aby Evropa byla silná, protože naše návrhy jsou pro Evropu velice konkrétní a pozitivní,“ řekl.

Premiér zejména zdůrazňoval myšlenku, že v EU musí dostat hlavní slovo Evropská rada, a ne Evropská komise (EK), která by měla představovat „výkonné zázemí“, nikoliv politicky komentovat vnitřní záležitosti členských států.

EK by také měla být strážcem smluv. Babiš považuje za skandál, že navzdory zásadám jednotného unijního trhu se vyskytuje dvojí kvalita potravin, tedy různý obsah ve stejném obalu.

„Nejsme ani občané druhé kategorie, ani členská země druhé kategorie. Naopak my, Česká republika, jsme jedni z nejlepších, jednička v nejmenší nezaměstnanosti. Jsme nejstabilnější ekonomika, a proto máme nárok se k těmto věcem vyjadřovat a máme nárok na to, aby EU fungovala stejně pro všechny členské státy a hlavně pro všechny občany,“ zdůraznil.

Ani po 15 letech nemají Češi a Slováci jasno v tom, co obnáší členství v EU

Před 15 lety vrcholil přístupový proces Česka a Slovenska do Evropské unie. Jaká tehdy panovala politická nálada a jak se po patnácti letech změnila? Právě o tom debatovali bývalí premiéři Česka a Slovenska spolu s dalšími odborníky.

Babiš se zastal Polska

Babiš se na dotaz ČTK ohradil proti vyjádření místopředsedy Evropské komise Jyrkiho Katainena, že Evropská unie není stroj na peníze ani dojná kráva a že by Polsko mělo výrazněji přispět k budoucnosti Evropy.

„Nechápu, jak si to může komisař dovolit. Je to naprosto nevhodné. Ta Komise žije z našich daní. Jsou to de facto naši zaměstnanci. Není možné, aby komisař vystoupil a peskoval polského premiéra,“ komentoval vystoupení místopředsedy EK Babiš. „To jsou převrácené role. Musíme se vrátit k tomu, jak tomu bývalo: prezidenti a premiéři na Evropské radě se domluví a potom zkrátka řeknou Evropské komisi, co má dělat,“ dodal premiér.

Babiš současně zdůraznil, že na výsledku nadcházejících voleb do Evropského parlamentu (EP) závisí, jaké bude příští postavení a podoba Komise, která by podle něj měla být exekutivním nástrojem, a ne politickou institucí zasahující do dění v členských státech.

Infografika: ČR slaví 15 let v EU. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody členství?

Volný vnitřní trh, možnost cestovat po Evropě bez víz nebo biliony korun z evropských fondů patří mezi známé výhody plynoucí z členství země v EU. Na druhou stranu musí ČR přebírat evropskou legislativu a předávat své kompetence evropským institucím.

Nedokončený vnitřní trh

Pozastavil se také nad tím, že za 15 let od vstupu do EU přijala Česká republika „asi 4500 různých direktiv a vyhlášek, ale přitom ještě dnes nejsou dobudovány čtyři hlavní svobody, hlavně jednotný vnitřní trh“.

Připomněl, že český hlas má největší váhu při rozhodování na jednáních premiérů a prezidentů o otázkách, kde je vyžadována jednomyslnost: pak má hlas České republiky stejnou váhu jako hlas Německa či Francie. Například šlo podle Babiše o unijní cíle při změnách klimatu, aby nepoškodily český průmysl.

Varšavské schůzky k 15. výročí rozšíření EU o deset zemí se zúčastnili šéfové vlád z Bulharska, Česka, Chorvatska, Estonska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska a Rumunska, předseda jedné z komor kyperského parlamentu, místopředsedové slovenské a slovinské vlády a lotyšský ministr zahraničí.