Ashton si na „grilování“ v EP napravovala reputaci

„Ministryně zahraničí EU“ baronka Catherine Ashton včera jako jedna z prvních členů nové Evropské komise podstoupila „grilování“ před europoslanci. Poslanci jí vesměs podpořili a ocenili rychlost, s jakou se Ashton do problematiky ponořila.


Celé včerejší (11. ledna) slyšení trvalo tři hodiny. Catherine Ashton čelila otázkám poslanců Zahraničního výboru v Evropském parlamentu. Během procedury se vyjádřila k mnoha oblastem zahraniční politiky a naznačila své priority. Ashton řekla, že primární pro ni bude bezpečnost a prohlásila, že bude preferovat „tichou diplomacii. „Když mluvím o tiché diplomacii, neznamená to, že já sama jsem tichá. Prostě mě zajímají viditelné výsledky a hlasitost není vždy nejlepší cestou, jak jich dosáhnout.“

Ve srovnání se svým prvním slyšením z 2. prosince 2009 (EurActiv 3.12.2009) odpovídala mnohem konkrétněji a do větší hloubky. Europoslanec za ČSSD Libor Rouček shrnul: „Druhého prosince jsme slabším výkonem paní Ashton byli překvapeni, dnes byla velmi dobře připravená a pokusila se o konkretizaci svých cílů.“ Řada poslanců si však na vágnost jejích odpovědí stěžovala i dnes. „Stále tam je ale nedostatek znalostí,“ dodal pro Lidovky.cz německý europoslanec Elmar Blok.

Jedním z hlavních témat byla Evropská služba vnější akce (ESVA), kterou zřizuje Lisabonská smlouva. Nejsou však ještě například známy detaily výběru jejích členů (EurActiv 19.11.2009). Baronka odmítla konkretizovat proceduru výběru a pouze ujistila, že je pro maximální zapojení Parlamentu do procesu vzniku ESVA. Ashton představila svou vizi, že by ESVA měla fungovat jako individuální orgán podléhající plné kontrole EP. Měla by také disponovat flexibilním rozpočtem k bezprostřední reakci na vývoj světových událostí.

Ashton během slyšení prohlásila, že pro EU vidí jako zásadní vztahy s NATO a USA. Při otázkách na blízkovýchodní konflikt podpořila myšlenku vzniku samostatného palestinského státu s tím, že nebude narušena izraelská bezpečnost. Ani v dalších tématech její odpovědi nijak zvlášť nepřekvapily. Ve vztahu s Íránem odmítla násilné řešení s tím, že je třeba využívat zejména nástrojů politických a ekonomických. Do problému se dostala při probírání mise v Afghánistánu. Do dotazníku pro poslance totiž vyplnila, že EU tam má vojenskou misi, což ale není pravda. Při otázce, kolik peněz EU do Afghánistánu dává, odpověděla pouze že „hodně“ a slíbila, že konkrétní čísla si zjistí.

Jedním z témat „grilování“ baronky Ashton bylo i její působení ve Hnutí za jaderné odzbrojení (CND) na přelomu 70. a 80. let, kde spravovala finance. Panuje totiž podezření, že aktivity CND byly částečně financovány sovětskou Moskvou. Europoslanec za ODS Hynek Fajmon k tomu pro server iDnes.cz dodává: „Pokud v tom hrála paní Ashton jako pokladní klíčovou roli, je to skandál prvního řádu.“ Ashton k tomu řekla: „Můžete zpochybňovat, jak jsem to dělala, ale ne to, čeho jsme chtěli dosáhnout.“

Mnozí politici i odborníci zpochybňují její kompetentnost pro výkon funkce Vysoké představitelky EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Poslanci dali najevo, že nechtějí na postu „ministryně zahraničí EU“ pouze byrokratku. Podle nich je potřeba, aby Ashton prosazovala nějaké dlouhodobější vize, aby si vytyčila cíle, kam chce EU posunout a co chce ve své funkci dosáhnout. Ashton na takové hlasy včera odpověděla rázně: "Během několika příštích měsíců či roků se chystám dokázat, že jsem nejlepším člověkem pro tuto funkci."