Riziko korupce mezi zákonodárci a soudci je v ČR vysoké, říká zpráva Rady Evropy

Parlament ČR

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR © Shutterstock/yakub88

Česká republika by se měla zaměřit na protikorupční opatření mezi poslanci a senátory, ukazuje nová zpráva Rady Evropy. Stěžejní je podle ní právní rámec, který by reguloval lobbing. Reformy jsou ale nutné i v oblasti soudnictví a u státních zastupitelství, kde je prostor pro korupci také stále velký.

Zpráva o korupci a protikorupčních opatřeních v České republice, kterou dnes zveřejnila Rada Evropy, není nikterak pozitivní. Vytvořila ji Skupina států proti korupci (GRECO), jež byla založena Radou Evropy v roce 1999. Česká republika se stala součástí skupiny v roce 2002.

Od té doby byla naše země touto skupinou hodnocena v letech 2003, 2006 a 2011. V současnosti jde tedy o čtvrté kolo evaluací zaměřených na korupční a protikorupční problematiku u nás.

Rozsáhlá korupce a slabá protikorupční opatření byla v posledních letech v ČR mnohokrát označena jako jeden z vážných nedostatků. Podle zprávy doposud největší problémy způsobovaly oblasti spravování unijních fondů či zadávání veřejných zakázek.

A nejsou to jen odborné zprávy, které na korupci v ČR upozorňují. Podle výsledků eurobarometru z roku 2013 95 % Čechů věří, že korupce je u nás široce rozšířená. Unijní průměr je přitom v tomto ohledu 76 %.

Při posledním zkoumání se GRECO zaměřil na instituce, které jsou pro fungování ústavního a demokratického právního státu stěžejní. Dnes zveřejněná zpráva se proto týká Poslanecké sněmovny a Senátu, soudců a státních zástupců. A dle ní je právě v těchto oblastech nutné, aby politická reprezentace provedla důkladné reformy k posílení prevence korupce.

Reformy v rámci Parlamentu ČR

GRECO ve své zprávě zmiňuje zejména potřebu zvýšit transparentnost celého legislativního procesu. Problematická je zejména absence jakýchkoli norem, které by právně regulovaly lobbing. Proto Rada Evropy České republice doporučuje vytvoření závazných pravidel, jež by upravovaly vztahy členů parlamentu s třetími stranami, které se skrze poslance a senátory snaží ovlivnit průběh legislativního procesu a podobu zákonů. Rada Evropy samozřejmě nechce lobbing zakazovat, volá však po vytvoření právního rámce, který by z něj učinil běžnou aktivitu s jasně danými a obecnými pravidly.

Stejně tak je podle Rady Evropy nutné, aby byli poslanci a senátoři povinni předkládat prohlášení o svých vedlejších aktivitách, majetková přiznání a prohlášení o příjmech, darech a závazcích na začátku každého funkčního období. Prohlášení mají být dle zprávy elektronická a přístupná veřejnosti.

Zpráva v souvislosti s doporučovanými reformami chválí současný návrh novely zákona o střetu zájmů, který v září schválila Poslanecká sněmovna. Podle skupiny je to krok správným směrem. Pozitivně nahlíží i na novelu služebního zákona, která nabyla účinnosti v lednu 2016, a na novou protikorupční strategii pro roky 2015 až 2017.

Problematická je zejména absence jakýchkoli norem, které by právně regulovaly lobbing.

Soudci a státní zástupci

Skupina ve své zprávě došla mimo jiné k závěru, že je v České republice nutné pozměnit i právní úpravu týkající se ustavování soudců a možnosti jejich kariérního postupu. Zpráva hovoří především o tom, aby rozhodnutí o jmenování či povyšování soudců byla založena na předem stanovených objektivních kritériích, především pak na kvalitách daného soudce. Současná česká legislativa je v tomto ohledu podle Rady Evropy nedostatečná.

Nejedná se ale jen o soudce. Transparentnější by měl být i proces výběru a jmenování Nejvyššího státního zástupce, vrchních státních zástupců i krajských a okresních státních zástupců. Pokud jde o jejich odvolání, to musí být možné jen v rámci disciplinárního řízení, jehož pravidla musí být předem jasně stanovena.

Stejně jako u novely zákona o střetu zájmů i v tomto ohledu GRECO v České republice vidí v poslední době změny k lepšímu. Jako pozitivní vnímá především snahy o posilování nezávislosti státního zastupitelství na politické moci a snahy o zvýšení odpovědnosti jednotlivých státních zástupců.

GRECO v neposlední řadě České republice doporučuje přijetí jakýchsi etických kodexů, které by si měl vytvořit parlament, justice i státní zástupci. Kodexy by podle zprávy měly pomoci například při řešení konfliktů zájmů.

Česká politická reprezentace by měla Radě Evropy odeslat zpětnou vazbu nejpozději do konce ledna 2018. Měla by v ní popsat, zdali u nás došlo k implementaci doporučení, která jsou ve zprávě zmíněna. GRECO následně provedené změny posoudí a vytvoří další zprávu, která by měla být zveřejněna ve druhé polovině roku 2018.