Programování – Je Česká republika připravená?

zdroj: shutterstock.com; autor: McIek

Nástup digitální revoluce přináší společnosti mnohé změny. Jednou z nich jsou i nové požadavky na pracovním trhu, kde dnes nestačí jen umět pracovat s internetem, nebo vytvořit tabulku na počítači. IT experti tvrdí, že za pár let se jen málo profesí vyhne nutnosti umět programovat. Programování by se proto mělo stát součástí obecných znalostí a učit by se ho měly děti již na základních školách. Některé státy změny školního systému již zahájily. A jak je na tom Česká republika?

(Zveřejněno 20.10.2015)

Úvod

Rozvoj internetu a digitálních technologií světu přináší ještě před dvěma desítkami let nepředstavitelné možnosti. Aby jich ale státy dokázaly plně využívat, nesmí zaspat a musí se nové době přizpůsobit. O tom hovoří již Strategie Evropa 2020 a její iniciativa Digitální agenda, které uvádí, že plné využívání potenciálu informačních a komunikačních technologií je základním pilířem růstu zaměstnanosti a hospodářství a vede k výraznému posilování konkurenceschopnosti ekonomiky.

Nástup digitální éry má dopad na mnoho oblastí, kromě jiného na pracovní trh. Bez digitálních znalostí se v současnosti obejde jen málo druhů povolání a tato potřeba se navíc bude v nejbližších letech stupňovat. Podle Komise dnes vyžaduje alespoň základní úroveň digitálních dovedností na 90 % profesí.

Nedostatek IT specialistů zaznamenává celý svět již dnes. Dochází tak k paradoxní situaci, kdy lidé nemohou najít práci, zatímco firmy nedokáží obsadit volná místa pro schopné experty v oblasti digitálních technologiích. Podle dat Evropské komise by mohlo být do roku 2020 neobsazeno více než 800 tisíc takových pracovních míst.

Vývoj ukazuje, že ty nejlepší pracovní příležitosti budou mít lidé s dovednostmi v oblasti informatiky a programování. Napříč vyspělými státy proto začal převládat názor, že v současné éře informační společnosti jsou pro pracovní trh základy programování a informatického myšlení nezbytné. Aby se lidé uplatnili, měli by vědět, jak programy vznikají a jak počítače vůbec fungují.

Co programování vlastně znamená? Jedná se o jazyk počítačů, a kdo se ho naučí, je schopen vytvářet software, internetové stránky nebo aplikace. Jeho potenciál je natolik významný, že se evropští experti v oboru IT domnívají, že by měl být nejnovějším jazykem Evropské unie. Programování totiž pomáhá rozvoji analytického myšlení, umění řešit problémy či pracovat v týmu a rozvíjí navíc lidskou kreativitu.

Evropští politici se na tento vývoj rozhodli reagovat a začali prosazovat, aby se řešení problémů pomocí digitálních technologií, i konkrétně programování, začaly věnovat děti již od útlého věku. Čím dřív totiž žáci s rozvíjením těchto dovedností začnou, tím větší je pravděpodobnost, že se v budoucnu rozhodnou pro studium IT oborů.

Programování na českých školách

Evropská organizace European Schoolnet (EUN), jejímiž členy jsou národní ministerstva školství a další veřejné organizace působící v oblasti vzdělávání, zveřejnila v roce 2014 zprávu srovnávající přístupy členských států EU k výuce programování. Dokument uvádí, že výuku programování má ve školních osnovách zavedeno 12 členských zemí (Bulharsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Řecko, Irsko, Itálie, Litva, Polsko, Portugalsko a Velká Británie).

Do této skupiny je ve zprávě chybně započítána i Česká republika, což bylo podle informací EurActivu dáno mylnou interpretací českého systému ze strany EUN. Povinné osnovy v ČR totiž od roku 2006 neexistují – v českém základním a středním školstvím se namísto toho pracuje s tzv. dvoustupňovým kurikulem. Na národní úrovni jsou vytvořeny státem garantované rámcové vzdělávací programy (RVP), podle nichž si školy píší své školní vzdělávací programy (ŠVP).V aktualizované studii EUN, která má být publikována začátkem letošního „týdne programování“, by se tento omyl již údajně neměl objevit.

Jak tedy Česká republika k výuce programování na základních a středních školách přistupuje?

V případě základních škol oblast programování není v České republice do RVP vůbec zahrnuta, a to ani například jako nepovinná či doporučená oblast. Například základy algoritmizace, cvičení v informatickém myšlení (computationalthinking) nebo řešení problémů pomocí technologií jsou oblasti, které si školy do svých školních vzdělávacích programů mohou sice dávat navíc, ale je to však dobrovolné a nikdo do toho školy nutit nemůže.

U středních škol je situace odlišná. Na všech českých středních školách je uvedena povinně oblast algoritmizace jako součást rámcových vzdělávacích programů, školy mají tedy povinnost oblast ve svých školních vzdělávacích programech rozpracovat. Speciální IT obory SŠ se samozřejmě tématu věnují podrobněji a do větší odborné hloubky. Neexistuje však standard, jak toto učivo ve školách pojímat. Není jasné, zda učit konkrétní postupy, proto se většinou jako základy učí to, co umí učitelé. Pokud to ale kantoři nezvládají, učí se principy na aplikačním softwaru (například Excel, Databáze, jednoduchá tvorba www stránek). Podle Jednoty školských informatiků by se principy programování a řešení problémů pomocí digitálních technologií mělo vyučovat i v rámci jiných předmětů, než je informatika, například v rámci matematiky nebo pracovních činností.

A jak to funguje jinde? Například Velká Británie zavedla od letošního září povinnou výuku programování pro děti od pěti do 16 let a brzy jí bude následovat například Finsko. Estonsko, které tvoří vrchol pyramidy nejúspěšnějších států EU v IT oblasti, začalo děti učit programovat už v roce 2012.

Jak digitální vzdělávání na školách zlepšit?

Ministerstvo školství v minulém roce vydalo materiál Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, který se zaměřuje na nedostatky českého školství v oblasti digitální gramotnosti žáků a studentů.

Strategie zdůrazňuje nutnost zavést do školních osnov rozvoj informatického myšlení, tedy schopnost porozumět hlavním principům technologií a myslet v běžném životě logicky a kriticky. „Ve světě, ve kterém jsme stále více obklopeni a ovlivňováni technologiemi, je důležité již od útlého věku rozvíjet a napomáhat chápání způsobu ‚uvažování‘, který používají počítače,“ uvádí Strategie.

Dokument také požaduje zlepšovat dovednosti žáků v oblasti práce s digitálními technologiemi, aby měli dobré výsledky při práci s počítačem, uměli používat mobilní technologie nebo internet.

Třetí oblastí, kterou chce ministerstvo školství zlepšit, je otevřít vzdělávání novým metodám a formám učení, které digitální technologie umožňují. EU to nazývá opening up education, čili otevírání vzdělávání. Jeho záměrem je pomoc se zpřístupněním vzdělávání všem lidem například ze socio-ekonomicky slabého prostředí. Konkrétním příkladem jsou masivní otevřené online kurzy, které jsou zdarma dostupné na internetu, nebo tzv. webináře, neboli online video konference, které může sledovat kdokoliv.

Problematice programování se Strategie přímo nevěnuje, protože používá nadřazený pojem a zaměřuje pozornost na rozvoj informatického myšlení. Programování je jednou z cest, jak rozvíjet informatické myšlení žáků, jde ale o konkrétní a ověřený postup, pro který lze získat vhodné nástroje i metodiky pro všechny věkové skupiny. Podle části odborné veřejnosti je zapotřebí, aby byla výuka programování součástí vyučování široké škály předmětů, od matematiky, přes přírodní vědy, až po ty humanitní. Důležitá je podle odborníků také podpora dalšího vzdělávání učitelů, kteří programování zatím neovládají. Klíčovou roli hrají také rodiče. Ti by měli svým dětem do počítačů či tabletů instalovat programovací jazyky určené pro školáky, které děti učí programovat hravou formou. Podobné programy by děti měly využívat i v rámci vyučování na základních školách, například během výtvarné výchovy i jiných předmětů. 

Digitální gramotnost jako důležitý aspekt zaměstnanosti

Zatímco Strategie digitálního vzdělávání řeší především cesty, jak zatraktivnit IT obory pro žáky a studenty, situací na trhu práce a nedostatku IT odborníků se nezabývá. Této oblasti se věnuje Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) s cílem podpořit zaměstnanost v IT sektoru.

Posílení digitální gramotnosti Čechů má podle Strategie MPSV význam pro ekonomický rozvoj, posílení kvality osobního života a rozvoj eGovernmentu, jehož úspěšná implementace závisí právě na odpovídajících digitálních kompetencích občanů.

Strategie zdůrazňuje vliv digitální gramotnosti na zaměstnanost a konkurenceschopnost Česka. Čtyři základní cíle, které mají zaměstnanost v ČR podpořit, jsou:

  • Zvýšení úrovně digitálních kompetencí zaměstnaných a nezaměstnaných osob v ČR prostřednictvím individuálního vzdělávání.
  • Zvýšení motivace zaměstnaných a nezaměstnaných osob k využívání digitálních technologií pro zvyšování své adaptability a zaměstnatelnosti.
  • Zvýšení úrovně digitálních kompetencí nezaměstnaných osob v ČR prostřednictvím rekvalifikačních kurzů, praxí a stáží.
  • Přizpůsobení poskytování rekvalifikačních kurzů možnostem nezaměstnaných a potřebám nezaměstnaných.

Strategie digitální gramotnosti, kterou vláda schválila teprve začátkem července, se oblasti programování ani rozvoji informatického myšlení u zaměstnanců a nezaměstnaných v Česku přímo nevěnuje.

European Code Week

Oblast vzdělání je politika, kde pravomoci drží členské státy. EU tak nemůže vydávat žádná legislativní opatření a musí si vystačit pouze s podporou států prostřednictvím sdílení informací. K tomu slouží projekt Evropský týden programování, jehož cílem je dostat kódování do širokého povědomí lidí a ukázat, že tato oblast není určená pouze pro úzký okruh IT odborníků. Každoroční akce vznikla díky iniciativě poradců bývalé místopředsedkyně Evropské komise odpovědné za digitální agendu Neelie Kroesové. Podílí se na něm dobrovolníci, tzv. ambasadoři, kteří programování propagují ve svých zemích.

Do projektu se může zapojit kdokoliv, primárně je však zaměřen na děti a studenty, kteří se mají o programování dozvědět víc, a to jak od svých učitelů, tak od zkušených programátorů. Letošní už třetí ročník se koná od 10. do 18. října, v rámci kterého se uskuteční řada akcí, jako workshopy, přednášky a semináře.

Stanoviska

Bývalá místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za digitální agendu Neelie Kroesová: „Programování je novým druhem gramotnosti – patří do základního souboru dovedností pro děvčata i chlapce. Nejde o nudnou hodinu informatiky – díky programování mohou být všechny předměty zajímavější.“

„Digitální dovednosti jsou pro jednotný digitální trh naprosto zásadní. Pomáhají nám pochopit, jak funguje náš stále propojenější svět. Nejde jen o počítačové programování, ale i o lepší řešení problémů a zdokonalení komunikace, spolupráce a kreativity, jež jsou nezbytné pro pracovní místa dnes i v budoucnu,“ uvedl místopředseda Komise odpovědný za jednotný digitální trh Andrus Ansip.

Vedoucí týmu 90 dobrovolníků v rámci Evropského týdne programování Alessandro Bogliolo: „Od počátku věků jsme používali pro většinu věcí kámen, železo, papír a tužku, které utvářely naše životy. Nyní žijeme v jiné éře, ve které se náš svět odvíjí od počítačových programů. V různých érách jsou zapotřebí jiné dovednosti a jiná pracovní místa. Během týdne programování budou mít Evropané šanci objevit svět programování a poznat jeho zábavnou stránku. Naučme se programovat – v budoucnu se nám to bude hodit."

„Digitální gramotnost je v současné době základem pro jakýkoliv další rozvoj a vzdělávání. Z dnešního pohledu je zřejmé, že naše děti již nebudou prostými uživateli technologií, ale že je budou také aktivně spoluvytvářet. Vzdělávací systém by jim tomu měl poskytnout veškeré možné předpoklady, aby v této výzvě uspěly,“ říká poslankyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ALDE, ANO), která je autorkou koncepce pro rozvoj digitálního prostředí z dílny europarlamentní frakce ALDE.

Irena Brifordová, manažerka pro oblast školství ve společnosti Microsoftříká: „Znalost programování se stále častěji stává běžným požadavkem na řadu pracovních pozic mimo obor IT. Podle průzkumu společnosti Microsoft mezi českými HR manažery již dnes dvě pětiny personalistů řadí pokročilé ICT dovednosti, jako jsou základy programování, mezi důležité předpoklady pro získání zaměstnání. Úspěšný rozvoj digitálních dovedností stojí na třech základních pilířích. Nutnou podmínkou je zařazení programování do vzdělávacích programů, vytváření příležitostí pro moderní vzdělávání učitelů a otevírání možností k rozvoji tohoto oboru i mimo školní prostředí.“

„Programování je velká příležitost pro každého člověka, který má chuť se něco naučit. Pokud se člověk naučí programovat, získá zároveň schopnost přemýšlet analyticky. Programování je navíc tvořivá činnost a nabaluje se na řada dalších dovedností,“ řekl během debaty s názvem „Programování – nový jazyk digitálního trhu. Je Česká republika připravená?“, která se konala v rámci Evropského týdne programování 2015,generální ředitel Skype ČR Tomáš Vocetka.

„Je potřeba si uvědomit, že automatizace a robotizace významně zvýší potřebu nerutinních činností. Ve střednědobém horizontu se určitě zásadně změní například logistika v dopravě. Práci lidí převezmou roboti a je třeba hledat nové cesty, jak se s tím pracovní trh vyrovná. Tou může být programování a ovládání robotů a spousta dalších nových zaměstnání, které kolem toho vzniknou. Tady se bez IT dovedností zaměstnanci neobejdou. Nejde tedy o problém pouze IT sektoru, ale celé populace,“ řekl v lednovém rozhovoru pro EurActiv odborník na vzdělávání Ondřej Neumajer, který vedl pracovní skupinu pro tvorbu Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 na MŠMT.

„Programování je nepochybně velmi důležité. Zaměstnavatelé dnes hovoří o průmyslové revoluci, tzv. Průmysl 4.0, kde jsou stroje ovládány na dálku online. Programování se nebude přirozeně týkat jen IT oborů, a musíme si tedy jasně říct, které obory jej budou potřebovat,“ ředitel odboru vzdělávání MŠMT Petr Bannert.

Daniela Růžičková, koordinátorka Strategie digitálního vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v diskusi uvedla: „To, že se vyučuje informatika, neznamená, že má být každý informatik. Stejně tak vyučování předmětů, jako jematematika nebo fyzika, neznamená, že bude každé dítě matematik nebo fyzik. Tyto předměty patří k základnímu vzdělání a v dnešní době tam spadá i informatika.“

„Z hlediska digitálního vzdělávání je kromě Strategie digitální gramotnosti na období 2015-2020 jednou ze strategických priorit Ministerstva práce a sociálních věcí nastavení systému předvídání kvalifikačních potřeb na trhu práce. Chceme tak docílit toho, aby nabídka na pracovním trhu co nejvíce odpovídala poptávce,“ říká odborný referent z oddělení koncepcí a strategií trhu práce MPSV Martin Sycha.

„Pokud lze veřejné prostředky nějak investovat, je záhodno maximálně podpořit propojení výuky programování s výukou jiných předmětů a ukázat, že jde o metodu, která je dobře zapojitelná do výuky humanitních, přírodovědných i technických předmětů, ale také do výchov a třeba i aktivit třídních učitelů při mimoškolních akcích,“ říká předseda Jednoty školských informatiků a učitel informatiky Petr Naske.

Jednatel společnosti Trexima zaměřené na řízení lidských zdrojů Jaromír Janoš: „Pro mne zůstává největší výzvou nástup nových technologií. Umělá inteligence a robotika změní nejen výrobu, ale i služby nebo zdravotnictví. Bylo by skvělé, kdybychom mohli být na čele a udávat světové trendy. Úspěchy některých našich firem v globální konkurenci ukazují, že by to šlo. Jen je potřeba navázat úzkou spolupráci zaměstnavatelů, škol a veřejné a státní správy. Tahle příležitost se nebude opakovat.“