Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2020

© EPA-EFE/JOHN THYS / POOL

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a evropský semestr

Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.

Evropský semestr v kostce

Evropská komise monitoruje hospodářské politiky jednotlivých členských zemí a snaží se je koordinovat směrem k udržitelnému růstu. Šestiměsíční období, během kterého unijní exekutiva hodnotí a harmonizuje hospodářské politiky zemí, se nazývá „evropský semestr“. Jeho historie sahá až do 90. let, kdy začaly členské země odevzdávat Evropské komisi své stabilizační a konvergenční programy, ve kterých představují střednědobé plány v oblasti rozpočtových politik.

Po finanční krizi přikročila EU k nové Strategii 2020, která měla evropskou ekonomiku posílit a zocelit vůči dalším ekonomickým výkyvům. Jedním z opatření bylo i spuštění prvního evropského semestru v roce 2011. Členské země v rámci něj prezentují Evropské komisi své plány pro daný rok, na které může unijní exekutiva reagovat prostřednictvím hodnocení a doporučení.

S nástupem Komise Jeana-Clauda Junckera byl evropský semestr pozměněn. Do cyklu se nyní zapojují členské země, ale také sociální partneři a občanská společnost. Začala se také věnovat větší pozornost problémům eurozóny jako celku a vydávají se zvláštní doporučení právě pro eurozónu. Vedle hospodářských otázek se pak začal evropský semestr více soustředit také na otázky sociální a environmentální.

Ještě větší váhu získal evropský semestr s novou Komisí pod vedením Ursuly von der Leyenové. Původně měl semestr pomoci členským státům na cestě k zelené a digitální transformaci, která je jednou z hlavních priorit EU. S příchodem koronavirové pandemie získal cyklus koordinace hospodářských politik EU další úkol – pomoci členským státům zvládnout ekonomickou krizi a obnovit hospodářský růst.

Evropský semestr v praxi

Evropský semestr má každý rok podobný průběh. V listopadu začíná tzv. přípravná fáze, kdy Evropská komise analyzuje růst pro následujících 12 až 18 měsíců. V analýze se zaměřuje na hlavní výzvy, které stojí před evropskou ekonomikou, a stanovuje, kam se mají hospodářské politiky ubírat.

Poté se analýzou zabývají ostatní orgány EU – Rada EU, Evropský parlament i Evropská rada. V únoru Komise zveřejní pracovní materiály, které hodnotí situaci v jednotlivých členských zemích a naznačují, kam by se měly jejich politiky v následujícím roce ubírat.

V dubnu předkládají vlády své programy reforem a stabilizační či konvergenční programy. Vyvrcholením semestru je pak zveřejnění konkrétních doporučení, která Evropská komise na základě analýz uděluje jednotlivým členským zemím. Doporučení pak projednají i prezidenti a premiéři států v rámci zasedání Evropské rady.

Evropský semestr v datech

  • březen 2010: Evropská komise představila strategii Evropa 2020
  • červen 2010: Evropská rada schválila strategii Evropa 2020 a vyzvala členské státy ke stanovení národních cílů.
  • leden 2011Zahájeno první kolo evropského semestru pro ekonomické řízení.
  • 27. dubna 2011: Česká republika schválila v rámci evropského semestru svůj první Národní program reforem.
  • červen 2011: Evropská rada poprvé schválila doporučení pro jednotlivé členské státy.
  • 1. listopadu 2014: Nástup Evropské komise pod vedením Jean-Clauda Junckera.
  • 2014 – 2019: Členské státy pokračují v harmonizaci svých politik na základě evropského semestru.
  • 18. prosince 2019: Evropská komise zveřejnila roční analýzu růstu pro rok 2020.
  • 26. února 2020: Členské země obdržely hodnocení (tzv. country reporty) hospodářských politik. Poprvé obsahuje kapitolu zaměřenou na životní prostředí a změnu klimatu.
  • 7. května 2020: Česká vláda přijala Program národních reforem pro rok 2020.
  • 19. května 2020. Rada EU přijala závěry o výsledcích hloubkových přezkumů a plnění doporučení pro jednotlivé země z roku 2019.
  • 20. května 2020: Komise zveřejnila aktuální doporučení pro členské země. Dokument pro Českou republiku je k dispozici zde.
  • 20. července 2020: Rada EU oficiálně přijala doporučení pro členské země, čímž završila evropský semestr roku 2020.

Letošní doporučení pro ČR

1. V souladu s obecnou únikovou doložkou přijmout veškerá nutná opatření k účinnému řešení pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádět fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a na zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvýšit investice. Zajistit odolnost systému zdravotní péče, posílit dostupnost zdravotnických pracovníků, primární péči a integraci péče a zavést služby elektronického zdravotnictví.

Česká republika v rámci reakce na pandemii nemoci covid-19 přijala rozpočtová opatření, která zajistila dostatečnou kapacitu nezvykle zatíženého systému zdravotní péče. Brzká česká zdravotní opatření pak podle Evropské komise pomohla zpomalit šíření viru.

České zdravotnictví koronavirovou pandemii přes počáteční problémy se zajištěním osobních ochranných pomůcek a jejich kvalitou zvládlo dobře. Česká republika by ale neměla usnout na vavřínech. „Přestože celkový počet nahlášených stížností na neposkytnutí dostatečné lékařské péče je [v Česku] jeden z nejnižších v EU, přetrvávají rozdíly mezi jednotlivými regiony, pokud jde o objem dostupné lékařské kapacity a personálu. (…) Očekává se, že značná část zdravotnické pracovní síly odejde v příštích letech do důchodu,“ upozornila Evropská komise.

Další nedostatky, na které by se ČR měla zaměřit, vidí Komise kromě zmíněného zvýšení „odolnosti“ a připravenosti systému zdravotní péče také v oblasti zajištění rovného přístupu k primární a tzv. integrované zdravotní péči. České zdravotnictví si podle Evropské komise žádá také intenzivnější elektronizaci. Vláda sice má svou Národní strategii elektronického zdravotnictví, pokrok ale zatím podle Komise není moc viditelný.

České zdravotnictví trápí nedostatek pracovníků, krizi však zvládlo dobře

Český systém zdravotní péče v boji s koronavirovou krizí zdá se obstál, do budoucna ale rozhodně má co zlepšovat. Odbory upozorňují především na nedostatek a přetíženost zdravotníků. Evergreenem je pak pomalá elektronizace.

2. Podporovat zaměstnanost aktivními politikami na trhu práce, poskytováním dovedností (včetně digitálních dovedností) a přístupem k digitálnímu učení.

Česká republika se musí připravit na rostoucí nezaměstnanost, se kterou v posledních letech neměla problémy. Komise nicméně podotýká, že nárůst nebude tak razantní.

Koronavirová krize také ukázala, že české firmy by měly svým zaměstnancům nabízet flexibilnější pracovní úvazky. Na tento problém Evropská komise poukazovala již dříve, a to zejména v souvislosti se zaměstnáním žen na mateřské dovolené. Podle exekutivy jsou ale flexibilní formy zaměstnávání s ohledem na pandemii ještě více žádoucí než předtím.

Česko dostalo opakovanou výtku za to, že úroveň digitálních dovedností je v zemi na nízké úrovni. V budoucnu by se to tuzemské ekonomice mohlo vymstít. Pokračující digitalizace a robotizace společnosti totiž povede k proměně většiny pracovních míst a Česko by na tuto změnu mělo své občany připravit.

Pandemie odkryla nevyhnutelné změny na trhu práce. Je třeba zrychlit, shodli se ministři

Brusel klade dlouhodobě důraz na digitální transformaci. Pandemie koronaviru a s ní související restrikce ale ukázaly, že je třeba dělat mnohem více. Během online jednání se na tom shodli unijní ministři.

3. Podpořit malé a střední podniky větším využíváním finančních nástrojů k zajištění podpory likvidity, snížením administrativní zátěže a zlepšením elektronické veřejné správy. Předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, aby se napomohlo hospodářskému oživení. Zaměřit investice na ekologickou a digitální transformaci, zejména na vysokokapacitní digitální infrastrukturu a technologie, na čistou a účinnou výrobu a využívání energie a na udržitelnou dopravní infrastrukturu, a to mimo jiné v uhelných regionech. Zajistit inovativním podnikům přístup k financování a zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje. 

Evropská komise si v dokumentu všímá, že česká forma podpory podnikatelů v koronavirové krizi je pomalá a zatížená nadměrnou byrokracií. Upozorňují na to totiž zástupci českého byznysu. Poukázala i na problematické programy COVID I a COVID II, které byly během krátké doby po spuštění přehlceny žádostmi.

„Rychle se měnící legislativa a komplexní administrativní procedury jsou podle podnikatelského sektoru překážkou pro investice. Administrativní zátěž je s ohledem na udělování licencí a povolení problematická zejména pro start-upy,“ upozornila Komise.

Česko by se podle unijní exekutivy mělo zaměřit na digitalizaci veřejné správy, která by mohla nadměrnou byrokracii odbourat.

Česko může doplatit na pomalou digitalizaci veřejné správy, varuje Komise

Evropská komise opět upozornila Česko na nedostatky v oblasti digitalizace, na které může v brzké době doplatit. Na druhou stranu nelze přehlížet české úspěchy, a to například v oblasti umělé inteligence.

Co se týče ekologické transformace, Komise uvádí, že zejména v otázce přechodu k obnovitelným zdrojům energie (OZE) je Česká republika dlouhodobě pod průměrem EU. Zatímco v roce 2018 byl evropský průměr podílu obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě necelých 19 %, v Česku se jednalo pouze o 15 %.

Podle Komise spočívá pomalý přechod k OZE v Česku zejména v nedostatku finančních pobídek a následných investic do zelených technologií. Z doporučení vyplývá, že ČR by prospěl více inovativní přístup k podpoře, který by zahrnoval lepší spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR je podle Komise brzděn i scházejícím patřičným právním a institucionálním rámcem.

Cesta k obnově ekonomiky vede podle Komise skrze obnovitelné zdroje. Jde Česko správnou cestou?

Restart ekonomiky po koronaviru je podle Evropské komise příležitostí, která může vést k zelenější budoucnosti. Důležitou roli by v tom mohly hrát obnovitelné zdroje energie. Na ty se ale v České republice zatím poněkud zapomíná.
Minulý týden Evropská komise odhalila svůj ambiciózní plán na …