Tento článek je součástí Special reportu: ČR a Evropský semestr
Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.
Evropský semestr v kostce
Evropské unii se ekonomicky daří, nesmí ale usnout na vavřínech. Evropská komise proto monitoruje hospodářské politiky jednotlivých členských zemí a snaží se je koordinovat směrem k udržitelnému růstu. Šestiměsíční období, během kterého unijní exekutiva hodnotí a harmonizuje hospodářské politiky zemí, se nazývá „evropský semestr“. Jeho historie sahá až do 90. let, kdy začaly členské země odevzdávat Evropské komisi své stabilizační a konvergenční programy, ve kterých představují střednědobé plány v oblasti rozpočtových politik.
Po finanční krizi přikročila EU k nové Strategii 2020, která měla evropskou ekonomiku posílit a zocelit vůči dalším ekonomickým výkyvům. Jedním z opatření bylo i spuštění prvního evropského semestru v roce 2011. Členské země v rámci něj prezentují Evropské komisi své plány pro daný rok, na které může unijní exekutiva reagovat prostřednictvím hodnocení a doporučení.
S nástupem Komise Jeana-Clauda Junckera byl evropský semestr pozměněn. Do cyklu se nyní zapojují členské země, ale také sociální partneři a občanská společnost. Začala se také věnovat větší pozornost problémům eurozóny jako celku a vydávají se zvláštní doporučení právě pro eurozónu. Vedle hospodářských otázek se pak začal evropský semestr více soustředit také na otázky sociální. Součástí letošního evropského semestru bylo také zveřejnění investičních priorit, a to v souvislosti s vyjednáváním víceletého finančního rámce EU pro období po roce 2021.
Evropský semestr v praxi
Evropský semestr má každý rok podobný průběh. V listopadu začíná tzv. přípravná fáze, kdy Evropská komise analyzuje růst pro následujících 12 až 18 měsíců. V analýze se zaměřuje na hlavní výzvy, které stojí před evropskou ekonomikou, a stanovuje, kam se mají hospodářské politiky ubírat.
Poté se analýzou zabývají ostatní orgány EU – Rada EU, Evropský parlament i Evropská rada. V únoru Komise zveřejní pracovní materiály, které hodnotí situaci v jednotlivých členských zemích a naznačují, kam by se měly jejich politiky v následujícím roce ubírat.
V dubnu předkládají vlády své programy reforem a stabilizační či konvergenční programy. Vyvrcholením semestru je pak zveřejnění konkrétních doporučení, která Evropská komise na základě analýz uděluje jednotlivým členským zemím. Doporučení pak projednají i prezidenti a premiéři států v rámci zasedání Evropské rady.
Evropský semestr v datech
- březen 2010: Evropská komise představila strategii Evropa 2020
- červen 2010: Evropská rada schválila strategii Evropa 2020 a vyzvala členské státy ke stanovení národních cílů.
- leden 2011: Zahájeno první kolo evropského semestru pro ekonomické řízení.
- 27. dubna 2011: Česká republika schválila v rámci evropského semestru svůj první Národní program reforem.
- červen 2011: Evropská rada poprvé schválila doporučení pro jednotlivé členské státy.
- 1. listopadu 2014: Nástup Evropské komise pod vedením Jean-Clauda Junckera.
- 2014 – 2018: Členské státy pokračují v harmonizaci svých politik na základě evropského semestru.
- 21. listopadu 2018: Evropská komise zveřejnila roční analýzu růstu pro rok 2019.
- 27. února 2019: Členské země obdržely hodnocení (tzv country reporty) hospodářských politik. Poprvé obsahují i přílohu zaměřenou na investice. Dokument pro Českou republiku je k dispozici zde.
- 29. dubna 2010: Česká vláda přijala Program národních reforem pro rok 2019.
- 17. května 2019. Rada EU přijala závěry o výsledcích hloubkových přezkumů a plnění doporučení pro jednotlivé země z roku 2018.
- 5. června 2019: Komise zveřejnila aktuální doporučení pro členské země. Dokument pro Českou republiku je k dispozici zde.
- 20. června 2019: Evropský semestr tématem zasedání Evropské rady.
Letošní doporučení pro ČR
Evropská komise letos udělila České republice tři doporučení. První se již tradičně týká udržitelnosti veřejných financí, se kterou má Česká republika již dlouhodobě problém. Další doporučení se zaměřuje na zaměstnanost, inkluzi a také na digitální dovednosti Čechů. Třetí doporučení dosud nemělo v rámci evropského semestru obdoby, jedná se totiž o tzv. investiční doporučení.
První doporučení:
1. Zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému a systému zdravotní péče. Přijmout projednávaná protikorupční opatření.
Český důchodový systém je podle Evropské komise příliš nákladný a z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Exekutiva mimo jiné upozornila, že české výdaje na důchody by do roku 2070 mohly vzrůst o 2 procentní body HDP. Důvodem je stárnutí populace, ale také zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, které nedávno zavedla vláda.
Komise sice uznává, že výše důchodů jsou nyní přiměřenější, chybí ale podle ní politické kroky, které by zajistily jejich udržitelnost. Podle Komise by například pomohlo zavedení automatického mechanismu pro stanovování věku odchodu do důchodu. Vláda by se pak měla zamyslet také nad tím, jak zajistit do budoucna zdravotnický systém, který je rovněž velice nákladný. Výdaje v tomto sektoru by se podle jejích výpočtů mohly do roku 2070 zvýšit o 1,1 procentního bodu HDP. Komise proto radí investovat zejména do primární a integrované zdravotní a sociální péče.
Druhé doporučení
2. Podporovat zaměstnávání žen s malými dětmi, mimo jiné zlepšením přístupu k cenově dostupné péči o děti, a zaměstnávání znevýhodněných skupin. Zvýšit kvalitu a inkluzivnost systémů vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné podporou technických a digitálních dovedností a podporou učitelského povolání.
Upozornění na nízkou zaměstnanost matek s malými dětmi se objevilo již v loňském doporučení, které Evropská komise ČR udělila. Zemi totiž trápí nedostatek pracovních sil a právě návrat matek na trh práce by mohl představovat řešení problému. Týká se to také jiných znevýhodněných skupin, jako jsou například starší lidé nebo nízkokvalifikované osoby.
V letošním doporučení Evropská komise navíc vyzvala ČR, aby se více zaměřila na digitální dovednosti svého obyvatelstva. Evropská ekonomika včetně té české se totiž musí připravit na nástup nových technologií, automatizaci, robotizaci, a s tím spojenou proměnu pracovních míst. Češi by si tak postupně měli začít osvojovat nové dovednosti.
Třetí doporučení
3. Zaměřit se v rámci investiční hospodářské politiky na dopravu, a zejména její udržitelnost, na digitální infrastrukturu a na přechod na nízkouhlíkové hospodářství a transformaci energetiky včetně zvýšení energetické účinnosti, a to s ohledem na regionální rozdíly. Snížit administrativní zátěž pro investice a v oblasti zadávání veřejných zakázek podporovat soutěž více založenou na kritériích kvality. Odstranit překážky bránící rozvoji plně funkčního inovačního ekosystému.
Evropská komise letos jedno z doporučení zasvětila investicím. Všímá si mimo jiné nedostatků v oblasti dopravy, a to konkrétně nerozvinuté příměstské dopravní sítě a nízkého podílu elektrických vozidel. Zlepšení v těchto oblastech by přitom mohlo snížit míru znečištění ovzduší.
Ochrana klimatu a přechod na nízkouhlíkové hospodářství je jednou z unijních priorit. Důkazem jsou nejen doporučení zveřejněná Evropskou komisí, ale také dříve přijatá strategie, podle které by měly členské země postupně omezovat škodlivé emise a posilovat energetickou efektivitu. V této oblasti však podle Komise ČR pokulhává a energetická náročnost českého hospodářství zůstává jednou z nejvyšších v EU. Cestu vidí exekutiva v navyšování podílu obnovitelných zdrojů, elektrifikaci dopravy a také zvýšení energetické účinnosti.
Součástí třetího doporučení je také výzva směrem ke snížení administrativních překážek, kterým čelí čeští podnikatelé. Komise to zmiňuje i v souvislosti s nedostatečně rozvinutým inovačním ekosystémem. Většinu výzkumu a vývoje táhnou zejména zahraniční společnosti a domácí podniky podle Komise ve vytváření přidané hodnoty zaostávají. Podpora inovací v českých malých a středních podnicích by proto měla v budoucnu hrát prim.
Stanoviska
Evropská komise letos apelovala na země EU, aby nepolevovaly v reformách a nadále pracovaly na svém udržitelném růstu. „Evropský semestr reálně přispěl ke zlepšení hospodářské a sociální situace v Evropě. Některé zásadní problémy však přetrvávají, navíc roste riziko nepříznivého hospodářského vývoje,“ varoval při zveřejnění letošních doporučení evropský komisař odpovědný za finanční stabilitu, služby a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis.
K němu se přidal i eurokomisař Pierre Moscovici, který je zodpovědný za hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla. „Hospodářství EU roste i nadále zdravým tempem. Politická doporučení Komise mají za cíl zajistit, aby tento růst nezeslábl a aby byl trvalý, protože nejistota v globálním kontextu stoupá a nic nemůžeme považovat za samozřejmost,“ prohlásil Moscovici.
Komise ČR v prvé řadě vytkla riziko v oblasti udržitelnosti veřejných financí. „Kritika je rozhodně oprávněná,“ reagoval na varování Evropské komise v souvislosti s neudržitelným důchodovým systémem český ekonom Miroslav Zámečník. „Víme, že se střední délka dožití prodlužuje a do důchodu by se tedy s ohledem na to mělo kolem roku 2050 odcházet v 67 letech,“ dodal pro EURACTIV.cz analytik České bankovní asociace.
Potřebu udržitelnosti zdůraznila v rozhovoru i předsedkyně penzijní komise Danuše Nerudová. „Na druhé straně si ale musíme uvědomit, že cílem důchodového systému jsou spravedlivé důchody,“ upozornila s tím, že ČR by se mimo jiné měla zaměřit na hledání nových příjmů důchodového systému.
Česká republika se musí připravit nejen na stárnutí obyvatel, ale také na rozvoj technologií a proměnu pracovního trhu. Ten bude čím dál více vyžadovat pracovníky s digitálními dovednostmi. Vzdělávání je ale v tomto sektoru zatím v zárodku a ještě dlouhou dobu potrvá, než se posune vpřed. Upozornil na to Ondřej Neumajer, externí poradce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pro využívání informačních a komunikačních technologií.
„Jednoduchá, rychlá a účinná řešení ve vzdělávacím systému neexistují, byť se nám mnozí populisté snaží namluvit opak,“ uvedl Neumajer s tím, že ke zlepšení by pomohla například osvěta mezi učiteli nebo také zapojení podniků do vzdělávání.
Digitalizace je nezbytnou součástí přechodu od těžkého průmyslu směrem k nízkouhlíkové ekonomice. I v této oblasti ale ČR zaostává.
„Česká republika hraje v celém procesu dekarbonizace brzdící roli,“ uvedl analytik Tomáš Jungwirth pro redakci EURACTIV.cz. Důkazem je podle něj přístup ČR ke klimatické neutralitě, které chtěla Unie dosáhnout do roku 2050. ČR ale spolu s dalšími zeměmi Visegrádu tuto strategii odmítla. S omezováním emisí uhlíku se také snižují celkové emise spalin a s nimi i škodlivé látky v ovzduší. Vyzdvihl to odborník na životní prostředí Bedřich Moldan.
Nízkouhlíková ekonomika navíc může podle odborníků představovat novou příležitost pro rozvoj českého průmyslu. Podobně tomu je i s inovacemi, které mohou zvýšit jejich konkurenceschopnost na trhu. Klíčovými jsou investice, které mohou firmám cestu k inovacím otevřít. Analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková ale zdůraznila, že rozvoji inovací brání několik faktorů. „V současnosti jsou hlavními překážkami rostoucí mzdové náklady a nedostatek zaměstnanců s odpovídající kvalifikací,“ popsala pro EURACTIV.cz.