Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2013

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor:winnond

Tento článek je součástí Special reportu: ČR a Evropský semestr

Schválením jednotlivých doporučení Evropskou radou vyvrcholil v červnu již třetí evropský semestr. V rámci těchto cyklů Komise každoročně předkládá členským státům návrhy, kterými se snaží koordinovat jejich hospodářské a fiskální politiky a upozorňovat na slabá místa jejich ekonomik. Česká republika se má podle Bruselu soustředit na hospodářský růst, fiskální a důchodový systém či zajištění protikorupční strategie.

(Zveřejněno 12.7.2013)

Dosavadní vývoj

  • červen 2010: Evropská rada schválila strategii Evropa 2020 a vyzvala členské státy ke stanovení národních cílů (EurActiv 16.6.2010).
  • leden 2011: Zahájeno první kolo evropského semestru pro ekonomické řízení (EurActiv 13.1.2011).
  • 27. dubna 2011: Česká republika schválila v rámci evropského semestru svůj první národní program reforem(EurActiv 5.5.2011). 
  • červen 2011: Evropská rada poprvé schválila doporučení pro jednotlivé členské státy.
  • 28. a 29. června 2012: Na summit EU byla schválena doporučení pro jednotlivé členské země pro rok 2012 (Links Dossier).
  • 14. března 2013: Evropská rada přijala závěry roční analýzy růstu.
  • 27. a 28. června 2013: Jednotlivá doporučení byla schválena na summitu EU.

Souvislosti

O koordinaci hospodářských a fiskálních politik členských států se Evropská unie snaží již mnoho let. Od konce 90. let musely jednotlivé země zasílat evropským institucím stabilizační a konvergenční programy, v nichž sdělovaly své střednědobé plány v oblasti rozpočtových politik. Na ty pak Brusel reagoval usnesením na hlavních směrech hospodářské politiky, jež obsahovaly doporučení pro jednotlivé členské země.

S příchodem ekonomických problémů Unie lze zaznamenat nárůst počtu strategických dokumentů, kterými by se měly členské státy při tvorbě svých hospodářských politik řídit. V roce 2010 nahradil ambiciozní Lisabonskou strategii jiný strategický dokument Evropa 2020. V souvislosti s hospodářskou krizí pak byla zavedena řada dalších koordinačních mechanismů včetně Paktu stability a růstu, doplněného o tzv. šestibalíček úsporných opatření (nebo také „sixpack“), který výrazně zpřísnil fiskální pravidla.

Plnění cílů všech těchto dokumentů podléhá sledování a hodnocení, které se Evropská komise rozhodla koordinovat v rámci takzvaného evropského semestru pro ekonomické řízení. V rámci něj státy vytvářejí národní programy reforem a konvergenční programy, na které pak Evropská komise a Evropská rada reagují svými doporučeními.

Témata:

V letošním roce probíhá cyklus evropského semestru již potřetí. V rámci doporučení pro rok 2013 dává Komise členským státům jasnou zprávu, ve které na ně apeluje, aby skoncovaly s úspornými opatřeními a začaly více podporovat růst (EurActiv 31.5.2013). Evropský semestr probíhá v pravidelných ročních cyklech, jejichž výsledkem je přijetí doporučení (Country-specific recommendations; CSRs) pro následujících 12-18 měsíců. Česká republika by se měla mimo jiné  zaměřit na nadměrný schodek státního rozpočtu, provést změny v systému zdanění či penzijním systému, zvýšit dostupnost zařízení péče o děti do tří let se zaměřením na sociální začlenění či zajistit provádění protikorupční strategie (EurActiv 29.5.2013).

Evropský semestr

Letošní cyklus začal na konci listopadu, kdy Evropská komise zveřejnila roční analýzu růstu pro rok 2013. Ta stanovila, jakými prioritami se bude Unie řídit v následujícím roce. Osu doporučení tvoří pět priorit: diferenciovaná konsolidace veřejných financí s příznivými dopady pro růst, obnova běžných úvěrových podmínek v hospodářství, podpora růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

V rámci březnového zasedání Evropské rady tyto priority projednali evropští lídři. Na jejich základě pak navrhli politický směr pro fiskální a makroekonomické strukturální reformy a podporu hospodářského růstu.

V tu chvíli se dostal míček na stranu jednotlivých členských států, které do Bruselu poslaly své národní programy reforem (NPR). Ty reagují na doporučení Evropské rady z předešlého roku a hodnotí dosažený pokrok z předchozího období.

Česká republika poslala Národní program reforem 2013 v dubnu letošního roku (EurActiv 17.4.2013). Jeho základní body se týkaly konsolidace veřejných financí a efektivnější činnosti veřejného sektoru, zlepšení podnikatelského prostředí, fungování trhu práce a vzdělávacího systému, podpory vědy a výzkumu a lepšího využívání evropských fondů.

Evropská komise následně zaujala k jednotlivým NPR stanovisko, na jehož základě v květnu představila samotná doporučení, a to jak pro jednotlivé země, tak i pro eurozónu jako celek (EurActiv 31.5.2013). Tato CSRs následně schválila Evropská rada na svém červnovém summitu.

Načasování celého cyklu není náhodné. Doporučení Komise by měly být každý rok státům známy ještě dříve, než začnou sestavovat finální podobu svých rozpočtů pro následující rok. Národní cíle v rámci strategie Evropa 2020 nejsou vymahatelné, protože nejsou právně závazné. Pokud by se však některý z členů potýkal s příliš výraznými makroekonomickými a rozpočtovými výkyvy, může být provedení daných doporučení vynuceno pobídkami a sankcemi.

Doporučení Evropské rady pro Českou republiku v roce 2013

Letošní doporučení pro Českou republiku z velké části vycházejí z toho, co Komise po Česku požadovala v roce 2012 (o těchto doporučeních se více dočtete v našem Links Dossier). Celkově Evropská komise zveřejnila těchto sedm kroků (EurActiv 29.5.2013):

  • Provést plánovaný rozpočet na rok 2013 tak, aby byl udržitelným způsobem napraven nadměrný schodek. Komise chválí Českou republiku za to, že se jí v letech 2009-2012 díky konsolidačnímu úsilí podařilo snížit celkový schodek státního rozpočtu o 1,4 %. Zároveň však upozorňuje, že rychlému a trvalému oživení hospodářství v České republice brání opakované škrty ve veřejných investičních výdajích. Růst je prý přitom klíčový pro naplnění dalších opatření.
  • Zaměřit se na změny v daňovém systému. Komise Česku doporučuje snížit vysokou úroveň zdanění práce přesunem zdanění do oblastí, které méně omezují růst. Příkladem můžou být periodické daně z bydlení a daně z provozu motorových vozidel. Podle Komise by se prý také měly zmenšit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a živnostníky, zlepšit dodržování daňových předpisů a snížit náklady na jejich dodržování vytvořením jednoho inkasního místa a harmonizováním daňových základů pro daň z příjmu fyzických osob a příspěvky na sociální a zdravotní pojištění (EurActiv 13.6.2013).
  • Zvyšovat zákonem stanovený věk odchodu do důchodu rychleji, než to stanoví stávající právní předpisy a vytvořit jasnou vazbu mezi zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu a nadějí dožití. Komise obzvláště kritizuje systém českých předdůchodů. Doporučuje také přijmout opatření, která by výrazně zlepšila nákladovou efektivnost výdajů na zdravotní péči, zejména na péči v nemocnicích. (EurActiv 21.6.2013)
  • Zvýšit dostupnost zařízení péče o děti se zaměřením na děti do tří let. V tomto ohledu Komise zdůrazňuje především nutnost větší sociální inkluzivnosti těchto zařízení a zapojení romských dětí. Pomoci by Česku měl projednávaný zákon o dětské skupině a navýšení kapacity zařízení pro předškolní vzdělávání (EurActiv 26.6.2013).
  • Zajistit provádění protikorupční strategie na období 2013–2014. Evropské komisi si nelíbí zejména fakt, že Česká republika dosud nepřijala efektivní zákon o státních úřednících. Jedná se přitom o jednu z podmínek, kterou po Praze Brusel požadoval už v době, kdy do Unie vstupovalo. Kvalita veřejné správy je navíc jednou z podmínek pro využívání evropských fondů v příštím programovacím období (2014 až 2020) (EurActiv 29.5.2013). Česko by také mělo posílit kapacitu provádění veřejných zakázek na místní a regionální úrovni.
  • Vytvořit ucelený hodnotící rámec vzdělávání na základních školách a podniknout cílené kroky na podporu škol, jež vykazují slabší výsledky. Podle Komise by mělo být také více finančních prostředků přidělováno výzkumným institucím podle jejich výkonu. Měla by být také přijata opatření ke zlepšení systému akreditace a financování vysokých škol.
  • Pokračovat v reformě regulovaných povolání snížením nebo zrušením vstupních bariér a vyhrazených činností v případě, že budou shledány neodůvodněnými. Komise zároveň doporučuje přijmout další opatření, která povedou ke zlepšení energetické náročnosti budov a průmyslových odvětví.

Stanoviska:

„Nyní je na čase zintenzivnit zásadní hospodářské reformy, které povedou k růstu a vytváření pracovních míst, na která naši občané, zejména mladí lidé, netrpělivě čekají. Jedině tak se dokážeme vypořádat s neblahým dědictvím této krize – významnou ztrátou konkurenceschopnosti v mnoha členských státech a přetrvávající nezaměstnaností se všemi sociálními důsledky. Doporučení, která dnes Komise vydala, jsou součástí naší komplexní strategie pro vyvedení Evropy z krize. Jsou konkrétní, realistická a přizpůsobená situaci každého členského státu,“ uvedl během představení jednotlivých doporučení předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

„Priority Strategie Evropa 2020 se projevují ve čtyřech klíčových oblastech. Těmi jsou konsolidované veřejné finance a efektivní instituce, atraktivní prostředí pro podnikání a rozvoj infrastruktury, třetí souvisí s trhem práce, vzdělávacím systémem a sociálním začleňováním a poslední jsou pak inovace a výzkum. Tyto cíle jsou shodné se Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou vláda schválila v září 2011. Nesnažili jsme se tak vytvářet novou strategii, ale propojili jsme opatření, která již Česká republika přijala. A zaměřili jsme se nejen na to, co po nás žádá Evropská komise, ale především na to, co potřebuje ČR sama o sobě,“ charakterizoval v rozhovoru pro EurActiv Národní program reforem 2013 náměstek státního tajemníka pro evropské záležitosti Martin Tlapa.

„Pokud jde o doporučení k rozpočtové strategii ČR, je Ministerstvo financí toho názoru, že po proběhlé fiskální konsolidaci je třeba zaměřit se na hospodářský růst, založený ovšem na zdravých veřejných financích, kdy schodek veřejných financí zůstane pod 3 % HDP. Co se týká doporučení k daňové politice ČR, neplánuje Ministerstvo financí v rámci stability podnikatelského prostředí do konce mandátu této vlády výrazněji zasahovat do nastavení daňové politiky,“ řekl redakci Ondřej Jakob z Ministerstva financí. „Pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zejména důchodový systém, před případnými dalšími úpravami považuje ministerstvo za nezbytné nejprve vyhodnotit dopady proběhlých reforem,“ dodal.

„Zajištění dlouhodobé finanční důchodového systému udržitelnosti je jednoznačným zájmem České republiky a jedním z hlavních cílů prováděných změn v rámci důchodové reformy. Nicméně k zaujetí konečného postoje bude nutné nejdříve analyzovat konkrétní dopady jednotlivých návrhů, zejména s ohledem na vybalancování principu udržitelnosti na jedné straně, a adekvátnosti důchodů na straně druhé,“ sdělila EurActivu mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Štěpánka Filipová. „MPSV by samozřejmě nebylo proti výraznějšímu zvyšování dotací na mateřské školy, nicméně je třeba brát v úvahu možnosti státního rozpočtu. Proto se MPSV zaměřuje na rozvoj alternativní péče o děti a připravilo a prosadilo na vládě zákon o dětské skupině. Tato nová služba péče o dítě mimo jiné zaplní mezeru po jeslích, které se už v roce 2014 nebudou provozovat podle zákona o zdravotnických zařízeních,“ dodala Filipová.

„Znění doporučení pro oblast vzdělávání respektuje text Národního programu reforem ČR 2013 (NPR) a jako oblasti nezbytných reformních kroků v oblasti vzdělávání identifikuje v zásadě stejná místa, která tímto způsobem označila sama Česká republika v NPR. Zněním doporučení tedy MŠMT není překvapeno a nemá k nim zásadní výhrady. I s ohledem na aktuální stav věci a plánované reformní kroky je nepovažuje za problematické, naopak je vnímá jako impuls pro další uskutečnění reformních kroků v oblasti vzdělávání,“ sdělil EurActivu mluvčí ministerstva školství Hynek Jordán.

„Obecně souhlasíme se zmenšením rozdílů v daňovém zatížení jednotlivých skupin plátců v ekonomice. Odmítáme však nesmyslná srovnávání dvou zcela nesourodých skupin jako jsou živnostníci (OSVČ) a zaměstnanci. Rozdílů, ať již v pojetí práce, jejím zajištění, ručení, v plnění nároků vůči státní správě, v čerpání dovolené na zotavenou apod., je výrazně více, než společných prvků. Liší se i společenská role obou zmíněných skupin, od každé z nich jsou v každodenní realitě různá očekávání,“ řekla redakci Pavla Břečková, členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR). „Když už ke srovnávání přesto dojde, je třeba se zaměřit i na ostatní odvody, nejen daně, neboť ty nejsou v české ekonomice hlavním prvkem prodražujícím práci. Odvody na sociální a zejména zdravotní pojištění je pak průměrně u OSVČ vyšší než u zaměstnanců, přestože prokazatelně méně z obou systémů čerpají,“ dodala.

„Nejdříve neoliberálové, kteří ideologicky ovládli Evropskou komisi, houfně znásilňují členské státy včetně ČR pod heslem ‚fiskální konsolidace‘, zahajují mocenská řízení o ‚nadměrných rozpočtových schodcích‘, vyhrožují suverénním vládám sankcemi, pokud tyto nebudou drasticky škrtat rozpočtové výdaje, především sociální. A až poté, co zjistí, jakou katastrofu způsobují prakticky v celém evropském hospodářském prostoru, jak co do faktické pětileté stagnace ekonomického výkonu, exploze nezaměstnanosti v řádu milionů především mladých a vzdělaných lidí, kterým se najednou vzdaluje vidina slušného života, teď obracejí a poučují, že tudy cesta nevede, a pro změnu radí, abychom přestali škrtat a začali hledat cestu, jak obnovit silný ekonomický růst,“ podotkl Jaroslav Šulc, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Mezi úspornými a prorůstovými opatřeními jistě nalézt rovnováhu lze, i když se prostor poměrně dramaticky snižuje v důsledku chybné hospodářské politiky vlády minulých let. Její současné plány již naštěstí alespoň zčásti reflektují tvrdý tlak jak odborů, tak důsledek střetu s reálnými statistickými daty, a třeba tempo fiskální konsolidace je o něco málo přibrzděno,“ dodal.

EurActiv.cz se doporučením pro Českou republiku zabýval také v několika článcích a rozhovorech:

Články:

Rozhovory: