Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2012

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: jannoon028.

V rámci tzv. Evropského semestru, jehož cílem je koordinovat hospodářské a fiskální politiky členských států EU, vydávají Evropská komise a Evropská rada každý rok doporučení jednotlivým zemím. Reagují tak na jejich národní programy reforem a další strategické dokumenty a ukazují, kde mají jednotlivé ekonomiky slabá místa. Co letos Evropská unie doporučila České republice?

(Zveřejněno: 8.8.2012)

Souvislosti:

Ekonomická a finanční krize přivedla Evropu k přesvědčení, že hospodářské a fiskální politiky jednotlivých států je potřeba zkoordinovat a vytvořit systematický evropský přístup k ekonomickým nerovnováhám. Za tímto účelem začal fungovat systém tzv. Evropského semestru pro ekonomické řízení, v jehož rámci státy vytvářejí národní programy reforem a konvergenční programy, na které pak Evropská komise a Evropská rada reagují svými doporučeními.  

Při koordinaci národních ekonomických politik vychází Evropská unie z dokumentů, jejichž cílem je na jedné straně nastartovat ekonomický růst, a na straně druhé zajistit dodržování vyrovnané fiskální politiky. V otázce ekonomického růstu je klíčovým dokumentem Strategie Evropa 2020, mantinely fiskální odpovědnosti pak tvoří především Pakt stability a růstu, doplněný o tzv. šestibalíček úsporných opatření (nebo také „sixpack“), který výrazně zpřísnil jeho pravidla.

V letošním roce probíhá proces Evropského semestru podruhé od svého vzniku. Na červnovém summitu EU vydala Evropská rada doporučení také pro Českou republiku. Podle Unie by mělo Česko pokračovat v konsolidaci veřejných financí a podpoře ekonomického růstu, zavést změny v důchodovém systému, zlepšit fungování trhu práce, přistoupit k opatřením na podporu zaměstnanosti a zkvalitnit fungování veřejné správy a vzdělávacího systému.

Dosavadní vývoj:

  • červen a červenec 1997: Vznik Paktu stability a růstu.
  • listopad 2009: Komise spustila konzultaci o strategii s názvem „EU 2020“.
  • březen 2010: Evropská komise představila strategii přejmenovanou na Evropa 2020“ (EurActiv 4.3.2010).
  • červen 2010: Strategie Evropa 2020 byla schválena Evropskou radou, která vyzvala členské státy ke stanovení národních cílů (EurActiv 16.6.2010).
  • leden 2011: Zahájeno první kolo Evropského semestru pro ekonomické řízení (EurActiv 13.1.2011).
  • březen 2011: Země eurozóny a dalších šest států EU přijaly Pakt euro plus, v němž se zavázaly k náročnějším cílům v oblasti fiskální konsolidace a konkurenceschopnosti, než jaké byly přijaty na evropské úrovni (EurActiv 24.3.2011).
  • 27. dubna 2011: Česká republika schválila v rámci Evropského semestru svůj první národní program reforem (EurActiv 5.5.2011). 
  • červen 2011: Evropská rada poprvé schválila doporučení pro jednotlivé členské státy.
  • 23. listopadu 2011: Evropská komise vydala roční analýzu růstu pro rok 2012.
  • 1. a 2. března 2012: Jarní zasedání Evropské rady, která přijala závěry roční analýzy růstu.
  • 11. dubna 2012: Vláda ČR schválila Národní program reforem na rok 2012.
  • duben 2012: Členské státy předložily Evropské komisi své letošní národní programy reforem a další strategické dokumenty.
  • 30. května 2012: Evropská komise vydala své stanovisko k národním programům reforem a svá doporučení pro jednotlivé státy a eurozónu jako celek (EurActiv 31.5.2012).
  • 28. a 29. června 2012: Summit EU, na kterém byla Evropskou radou schválena letošní doporučení pro jednotlivé členské země.

Témata:

Strategie Evropa 2020

Strategie Evropa 2020 by měla v Evropské unii pomoci nastartovat ekonomický růst prostřednictvím efektivnějších investic do oblasti vzdělávání, podpory výzkumu a inovací a rozvoje digitální společnosti. Tento hospodářský růst by měl vycházet z principů konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky a jedním z jeho důsledků by měla být vysoká zaměstnanost.

Součástí strategie je několik vlajkových iniciativ zaměřených například na digitální agendu, podporu vzdělanosti a zaměstnanosti mládeže, účinnější využívání zdrojů nebo boj proti chudobě.  Strategie stanoví pět hlavních cílů, které se týkají oblastí zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, otázek klimatu a energetiky, vzdělávání (snižování míry nedokončení studia a zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva), sociálního začleňování a snižování chudoby.

Evropský semestr

Evropský semestr pro ekonomické řízení je proces systematického a cyklického posuzování pokroků v plnění národních programů reforem ještě před schválením parlamenty členských zemí. Funguje na základě pevně stanoveného časového rámce. První kolo Evropského semestru bylo zahájeno v lednu 2011, a jak již bylo zmíněno, letos probíhá podruhé.

Na zahájení harmonogramu Evropského semestru vydává Evropská komise roční analýzu růstu, která stanoví priority pro následujících dvanáct až osmnáct měsíců. Tyto priority pak na svém jarním zasedání projednává Evropská rada, která navrhuje politický směr pro fiskální a makroekonomické strukturální reformy a pro podporu hospodářského růstu.

V dubnu pak členské státy připravují své národní programy reforem, upravují své střednědobé rozpočtové strategie a předkládají konvergenční a stabilizační programy. K nim zaujme Evropská komise během května a června stanovisko, na jehož základě pak vydává doporučení pro jednotlivé země a eurozónu jako celek.  Tato doporučení projedná Rada EU a v červnu je Evropská rada schválí. Členské státy tak dostávají zpětnou vazbu ještě dříve, než začnou sestavovat finální podobu svých rozpočtů pro následující rok.

Pokud některá členská země tato doporučení ve své hospodářské politice včas nezohlední, může jí být zasláno politické varování. Pokud se pak země potýká s příliš výraznými makroekonomickými a rozpočtovými výkyvy, může být provedení daných doporučení vynuceno pobídkami a sankcemi. Národní cíle v rámci Strategie Evropa 2020 však nejsou právně závazné, a jsou tedy nevymahatelné.

Analýza růstu pro rok 2012

Analýza růstu, kterou Evropská komise vydala v listopadu 2011, klade důraz na provádění dohodnutých prorůstových opatření, protože pokroky členských států při provádění pokynů z roční analýzy růstu 2011 nesplňují podle jejího názoru očekávání. Pro aktuální období spatřuje Komise jako priority další konsolidaci veřejných financí s příznivými dopady pro růst, podporu konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizaci veřejné správy.

Evropská rada pak na svém březnovém zasedání zdůraznila zejména provádění diferenciované finanční konsolidace podporující růst, revizi daňových systémů, sledování společného cíle 75 % zaměstnanosti, posilování vnitřního trhu a budování digitálního trhu, podporu malých a středních podniků a odstraňování byrokratické zátěže. Rada také připomněla, že inovace a výzkum musí zůstat hlavní prioritou Strategie Evropa 2020.

Národní program reforem a Konvergenční program ČR 2012

V dubnu předložila Česká republika Evropské komisi svůj Národní program reforem na rok 2012 a Konvergenční program na období 2012–2015. 

Národní program reforem 2012 reaguje na doporučení Evropské rady z roku 2011 a hodnotí dosažený pokrok za předchozí období. Zpřesňuje také harmonogram reformních priorit vlády. Základním principem dokumentu je zvýšení konkurenceschopnosti českého hospodářství, kterou vláda považuje za předpoklad dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu. Pokud jde o konkrétní opatření, program se zaměřuje především na vytváření příznivého podnikatelského prostředí s minimem legislativní a administrativní zátěže. Vláda chce také efektivně podporovat vědu, výzkum a inovace a zaměřit se na propojení výzkumné a soukromé sféry. Dokument hovoří i o pokračujících změnách v oblasti penzí, slaďování rodinného a pracovního života a podpoře vzdělávání. Další oblastí je zefektivnění státní správy.

Aktualizace Konvergenčního programu vychází z Programového prohlášení vlády ze srpna 2010, v němž si vláda vytyčila řadu ambiciózních reformních priorit. V oblasti makroekonomického a fiskálního vývoje jsou podle programu hlavní zdroje rizik pro ČR nadále spojeny s případnou další eskalací problémů v eurozóně a přenosy negativních externích šoků do české ekonomiky. Vlivem konsolidačních fiskálních opatření a nepříznivé ekonomické situace v eurozóně se pro rok 2012 očekává stagnace ekonomického růstu, který v roce 2012 dosáhne 0,2 % a v roce 2013 1,3 %. Cílem rozpočtové strategie je dosáhnout v roce 2016 vyrovnaného rozpočtu. V roce 2013 se bude ČR snažit o celkový schodek veřejných financí ve výši 2,9 % HDP. Podle programu se očekává, že poměr dluhu k HDP dosáhne v roce 2013 vrcholu ve výši 45,1 % HDP a poté bude klesat, hlavně z důvodu soustavného zlepšování primárního salda.

Doporučení Evropské rady pro Českou republiku v roce 2012

Podle Evropské rady jsou plány předložené Českou republikou relevantní. Rozpočtové prognózy jsou však podle jejího názoru vystaveny rizikům. Jedno z nich může představovat například finanční odškodnění církví. S kritikou se pak setkaly plošné škrty, kterými chce vláda zajistit rozpočtové přizpůsobení – dotýkají se totiž také prorůstových výdajů. Celkově je Česku vytýkáno, že v Konvergenčním programu nejsou plně specifikovány podrobnosti reforem.

Pokud jde o reakce na doporučení z roku 2011, Česká republika vedle reformy důchodového systému přijala kroky pro posílení účasti rodičů s dětmi na pracovním trhu, pro zlepšení výkonnosti veřejných služeb zaměstnanosti a pro zvýšení kvality a transparentnosti veřejných služeb a zadávání veřejných zakázek. Na tyto kroky Rada reagovala také ve svých letošních doporučeních.

V oblasti veřejných financí by měla Česká republika podle Evropské rady zabezpečit pokrok k včasné nápravě nadměrného schodku. Jak již bylo zmíněno, měla by dále zamezit plošným škrtům a zajistit prorůstové výdaje. Měla by být také zajištěna efektivita veřejných výdajů.

Daně by se měly zvyšovat pouze takovým způsobem, který neohrozí hospodářský růst. Podle Komise je nutné přesunout vysokou úroveň od zdanění práce na zdanění v oblasti bydlení a životního prostředí a zmenšit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Česká republika by měla zamezit daňovým únikům a měla by zavést jediné inkasní místo pro všechny druhy daní. Vláda plánuje změny v oblasti daňové politiky v letech 2013 až 2015.

Vláda také v minulém roce provedla reformu důchodového systému s cílem zvýšit penzijní úspory. Prognózy však ukazují stále vysoké nerovnováhy v systému, podle posouzení Komise navíc nezahrnuje explicitní vazbu mezi odchodem do důchodu a nadějí na doživotí. Nový systém předčasného odchodu do důchodu pak podle Rady představuje riziko pro důvěryhodnost a ambice reforem.

V roce 2011 přijala vláda reformy pro zvýšení výkonnosti úřadů práce, v této oblasti by však měla přistoupit k dalším krokům, aby se zvýšila kvalita a efektivita celého systému. Podle Rady je také důležité přijmout další opatření ke zvýšení dostupnosti kvalitních předškolních zařízení péče o dítě. Vláda sice v minulém období uvolnila požadavky na zřizování mateřských škol v podnicích a plánuje podporovat využívání nových forem soukromé péče o děti. Dopad těchto opatření se však prý omezuje na zaměstnance velkých podniků nebo lidí s nadprůměrnou mzdou.

Kvalitnější podnikatelské prostředí by mělo zajistit odpovídající provádění nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Dále by měla být vyřešena otázka anonymní držby akcií, zajištěno správné čerpání financí z fondů EU a posílen boj proti korupci. Neustálé odklady služebního zákona pak mají podle názoru Komise výrazně negativní dopad na čerpání fondů EU. Tento zákon, který by měl být předložen vládě v září 2012, je podle Unie zásadní podmínkou transparentní, stabilní a profesionální veřejné správy.

Pokud jde oblast vzdělávání, bylo podle Rady od minulého období dosaženo malého pokroku. Česká republika by měla především přijmout předpisy k vytvoření transparentního systému hodnocení kvality vysokoškolských a výzkumných ústavů, na který by navazoval systém financování. V obecné rovině by ČR měla podporovat přechod na hospodářský růst založený na inovacích, vyšší přidané hodnotě a lidském kapitálu.

Stanoviska:

„Evropa musí ukázat své odhodlání pokračovat dále ve svých snahách. Zůstávají před námi nadále značné výzvy a je potřeba nepřetržitého úsilí, než budeme moci říci, že krize je za námi. Pro všechny Evropany je důležité rozumět jedné věci: neexistuje žádné zázračné řešení. Aby byly problémy vyřešeny, bude zapotřebí dlouhodobého úsilí a soudržnosti. Zůstáváme přesvědčeni o výhodách, které nám přináší společná měna, a věříme, že Evropa dokáže překonat tuto krizi a vyjít z ní ještě silnější,“ prohlásil na tiskové konferenci u příležitosti představení stanoviska Evropské komise ke strategickým dokumentům členských států předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

„Česká republika není problematická země a nečelí žádné dramatické nerovnováze,“ uvedla v Praze na tiskové konferenci věnované tématu doporučení členským státům Elena Reitano, vedoucí oddělení pro Českou republiku, Slovensko a Nizozemsko na Generálním ředitelství Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti. „Co je ale problémem české ekonomiky? Je to především hospodářský růst,“ dodala. Česká republika podle ní vychází z krize poměrně dobře v porovnání s ostatními státy, celkově ale v poslední době hospodářství stagnuje.

„Podle Komise dosáhla ČR v oblasti snižování deficitu veřejných financí a strukturálních reforem pokrok, ale přesto existují oblasti, které mohou ohrozit stanovené cíle. Proto Komise doporučuje v oblasti fiskální politiky vyhýbat se plošným škrtům a zachovat výdaje na podporu růstu. Další doporučení se týkají budoucí udržitelnosti reformy důchodového systému, zlepšení fungování trhu práce, např. aby ženy pečující o děti měly skutečnou svobodu volby, a dále oblasti vzdělávání a zlepšení fungování státní správy,“ řekl vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice Jan Michal.

„Z pohledu Komise by měl proces Evropského semestru ve svých důsledcích především sloužit členským státům. Doporučení jsou právně nevynutitelná. Jednou z hlavních motivací pro plnění těchto doporučení na úrovni členských států je však vzájemné porovnávání mezi jednotlivými zeměmi,“ dodal.  

„Je důležité, aby bylo respektováno rozdělení rolí mezi výlučnými pravomocemi a dobrovolnou koordinací. Členské státy se ke koordinaci svých ekonomik přihlásily dobrovolně, ale existuje jasná hranice v tom, jak tuto otázku chápat,“ představil český postoj Jan Král, ředitel odboru koordinace evropských politik na Úřadu vlády ČR. Leitmotivem národního programu reforem byly podle jeho shrnutí „konsolidace, konkurenceschopnost a příprava na budoucí období kohezní politiky“. „Otázka růstu je jednou z klíčových priorit této vlády, odráží se v řadě dokumentů, jako například ve Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti,“ dodal.

K doporučením vůči penzijní reformě řekl EurActivu Jakub Haas z ministerstva financí: „ČR nepovažovala doporučení za vhodné a přiměřené. Tzv. předdůchod není důchodem ze základního důchodového pojištění. Nepůjde ani o zvláštní typ dávky definovaný zákonem o doplňkovém penzijním spoření, ale pouze o charakteristickým způsobem stanovené čerpání obecné dávky z doplňkového penzijního spoření, kterou bude vyplácet buď penzijní společnost, nebo pojišťovna provozující činnost podle zákona o pojišťovnictví. Hlavním cílem je umožnit osobám ve věku blízkém důchodovému věku řešit finanční zabezpečení v případě tíživé životní situace (např. ztrátě zaměstnání). Návrh není iniciativou vlády, ale sociálních partnerů, kteří tak reagovali na schválený posun důchodového věku a možnosti zejména u těžkých profesí aktivně participovat na trhu práce do vyššího věku. Jde tedy o výsledek sociálního dialogu a vláda nechce tento návrh sociálních partnerů ignorovat či jednostranně měnit, neboť není v zásadním rozporu se záměry vládní politiky, navíc v situaci, kdy se na něm oba sociální partneři shodli. Navíc dle Zprávy Evropské komise o stárnutí 2012 je ČR v ukazateli průměrného věku odchodu z pracovního trhu v roce 2060 s 64,9 roky nad průměrem EU. ČR požadovala upravit doporučení alespoň tak, aby vyzývalo vládu k další diskusi o záměru se sociálními partnery, nikoli rovnou k přehodnocení záměru. Tyto změny – uznání role sociálních partnerů v připravovaném návrhu nového systému předčasného důchodu – byly přijaty v odůvodnění doporučení. S touto úpravou ČR doporučení akceptovala.“

„Reforma vysokého školství bude realizována formou novelizace stávajícího vysokoškolského zákona. Ministerstvo přitom věcný rozsah reformních legislativních kroků znovu projedná s reprezentacemi vysokých škol tak, aby bylo dosaženo obecné shody zejména na opatřeních vedoucích ke zlepšení systému zajišťování a hodnocení kvality. ČR tedy bude Komisi informovat, že z tohoto důvodu také není možné do konce roku 2012 přijmout nějaká konkrétní opatření ani nové právní předpisy,“ uvedl k doporučením v oblasti vzdělávání Radek Melichar z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Pokud jde o dlouhodobý dopad systému ověřování kvality povinné školní docházky, je podle něj Česká republika s Komisí zcela zajedno, že jeho cílem má být vytvoření rámce pro efektivní hodnocení vzdělávání, které bude zároveň důležitou zpětnou vazbou pro žáky a jejich rodiče i pro pedagogy a školy samotné.

„V doporučeních jsou tvrdá, objektivní a nestranná data a prozrazují skutečnou znalost českých poměrů,“ komentoval na pražské tiskové konferenci doporučení pro Českou republiku předseda Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Jan Bauer (ODS). „Doporučení, která nám byla dána, mě v žádném případě neuráží. Všechny jejich body jsou vysvětlitelné a řada z nich je realizovatelná,“ řekl také.

„Doporučení v oblasti vzdělávání se týkají především vysokých škol a nutnosti změny financování vysokých škol zaměřením na kvalitu a reakreditaci studijních programů. Stejně tak doporučení odmítlo nutnost plošného testování žáků 4. a 9. tříd. Jasný problém stejně jako Evropská komise vidím v dostupnosti předškolního vzdělávání, přičemž překážky pro vznik nových školek jsou mnohdy legislativního a administrativního rázu, především v oblasti hygienických předpisů. I přes tyto hlavní výtky se domnívám, že hodnocení Evropské komise v této oblasti je možno považovat za pozitivní,“ sdělila EurActivu také Anna Putnová (TOP09), předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

„V některých případech Evropská rada přebírá stanoviska ČMKOS – například když píše, že ‚nízké faktické zdanění osob samostatně výdělečně činných oproti zaměstnancům v důsledku rozsáhlého používání paušálních částek a daňových odpočtů by bylo novými návrhy řešeno toliko částečně‘ nebo že ‚dodržování daňových předpisů představuje nadále problém a stávající systém výběru daní není založen na jasně koncipované a komplexní strategii zaměřené na dodržování daňových předpisů‘,“ podotkl Jaroslav Šulc, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Někde je však Rada úplně mimo, například když píše, že ‚nový systém předčasného odchodu do důchodu navržený vládou představuje zásadní riziko pro důvěryhodnost a ambici reforem ohledně dosažení účinného zvýšení věku odchodu do důchodu, jakož i adekvátních důchodů‘. Radě asi nikdo neřekl, že se v současnosti jedná o 180 osob, které přece nemohou v žádném případě znamenat zásadní riziko,“ dodal. Vláda prý navíc v přípravě reformy nesprávně interpretovala původní návrh odborů. „Pokud by k tomu nedošlo, kritika ze strany Rady by se ani nemohla objevit. Odbory chtěly řešit svízelnou situaci pouze malého počtu lidí vykonávajících namáhavé profese těsně před důchodem, kdy mezi 60 až 65 lety věku už objektivně nejsou schopni naplno pracovat a hrozila by jim nezaměstnanost,“ vysvětlil.   

„Souhlasíme s přesunutím vysokého zdanění práce, jež dusí pracovní trh a významně tak ovlivňuje konkurenceschopnost českých firem, do jiných oblastí. Oblasti bydlení či životního prostředí nejsou nevhodné, neboť je tam možnost svou volbou a životním stylem věc do určité míry ovlivnit, což posiluje mimo jiné odpovědnost společnosti,“ uvedla v souvislosti s doporučeními ve sféře daňové politiky Pavla Břečková z představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Zmenšení rozdílů v daňovém zacházení se zaměstnanci a OSVČ již tak jednoznačně souhlasit nelze. Návrh by byl takto vytržen z kontextu celé problematiky podnikání a zdanění v ČR. Mírná úleva ve zdanění, resp. odvodech OSVČ je více než vyvážena ostatními aspekty fungování obou skupin, zejména pak ručením a odpovědností, nevýhodami typu beznárokovost náhrad za dovolenou na zotavenou, příspěvků na stravu, ale též beznárokovost na náhrady v době nemoci po dobu prvních 3 týdnů, které však OSVČ jako zaměstnavatel svým zaměstnancům hradit musí,“ dodala.     

„Stejně jako se maniodepresivní člověk nevyléčí tím, že začne mít dobrou náladu, ekonomiku nelze vyléčit pouze hospodářským růstem. Je potřeba klást důraz na to, aby se snížilo zadlužení. Krize podle mého názoru skončí, až se sníží dluh, přinejmenším na předkrizovou úroveň. Kdybychom měli do další krize vstoupit s tak vysokým dluhem, mohla by to být již terminální záležitost. Stát se má starat o to, aby dobře fungovala státní sféra. Nemůže být odpovědný za růst, ale má odpovídat za hospodaření se svými veřejnými financemi. Ekonomiku nechme na ekonomice,“ řekl k tématu hospodářského růstu Tomáš Sedláček, hlavní makroekonom hospodářských strategií ČSOB a člen Národní ekonomické rady vlády

„Máme problém s kvalitou fiskální korekce, máme problém s veřejným sektorem. Není to stát, kdo vytváří ekonomický růst, ale je to stát, kdo pro ekonomický růst vytváří podmínky. Vize, že stát vypustí nějakými stavidly peníze a ekonomika začne růst, je iluze, ale to, že stát je schopen vytvořit takové prostředí, ve kterém ekonomika roste nebo ne, to podle mého názoru iluze není,“ řekl také Luděk Niedermayer, hlavní ekonom společnosti Deloitte a bývalý viceguvernér České národní banky.