Čeští europoslanci a europoslankyně 2019-2024: Na čem pracují a kde „jsou vidět“?

Budova Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku © EURACTIV.cz

V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.

Poznámka redakce EURACTIV.cz: Následující přehledy vychází především z informací publikovaných na oficiálních stránkách Evropského parlamentu. Nejedná se o vyčerpávající výčet práce europoslanců, postupně jej aktualizujeme.

  • Funkce a pozice

Dita Charanzová (za ANO, RE) je místopředsedkyní Evropského parlamentu (EP). Ve své pozici má na starost například otázky bezpečnosti ICT nebo vztahy s vnitrostátními parlamenty. Předsedu EP zastupuje v otázkách týkajících se Latinské Ameriky.

Kromě členství v předsednictvu Evropského parlamentu a frakce Renew Europe je zároveň koordinátorkou této frakce ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a členkou delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými. 

Jako náhradnice působí ve výboru pro mezinárodní obchod (INTA), ve zvláštním výboru pro umělou inteligenci v digitálním věku (AIDA), v delegaci pro vztahy s Mercosurem nebo v delegaci v Parlamentním shromáždění EU-Latinská Amerika.

Charanzová je zároveň viceprezidentkou celoevropské liberální strany ALDE.

  • Agenda

Pozice místopředsedů s sebou přináší politické či „manažerské“ povinnosti (vedení jednání aj.), na přípravu konkrétní legislativy proto tito europoslanci už nemusí mít tolik kapacity.

Přesto si Dita Charanzová připsala na seznam své činnosti v EP hned několik důležitých bodů. Jako stínová zpravodajka měla na starosti zprávu s doporučením pro Komisi k Aktu o digitálních službách. Za výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů pak ke stejnému tématu navrhovala stanovisko. Zároveň byla v rámci tohoto výboru stínovou zpravodajkou doporučení týkající se změny koncesí celních kvót mezi EU a Kubou po odchodu Spojeného království. Z pozice stínové navrhovatelky dosud předložila za liberální frakci ve výborech IMCO a INTA několik stanovisek, které se týkaly mimo jiné rozpočtu EU. Poslední takové stanovisko předložila k přípravě digitální budoucnosti Evropy, které mimo jiné řeší například problematiku umělé inteligence.

Podepsala se také pod řadu usnesení Evropského parlamentu věnujících se porušování lidských práv ve světě. Některé rezoluce sama navrhla.

Evropskou komisi interpelovala ve věci dvojí kvality potravin, jednalo se o otázku k ústnímu zodpovězení. Předložila také písemné interpelace, týkaly se brexitu, těžby v polském dole Turów, mezinárodní spolupráce na regulaci digitální oblasti a několika dalších témat.

  • Čím se zapsala do širšího povědomí?

Europoslankyně se v rámci své práce angažovala především v oblastech mezinárodního obchodu, digitální ekonomiky a ochrany spotřebitele. V poslední jmenované agendě se letos v rámci krize sektoru cestovního ruchu zasazovala například o respektování spotřebitelských práv ze strany cestovních kanceláří a dopravců. V posledních měsících roku se vyjadřovala například k farmaceutické strategii EU nebo k plánovanému zákazu využívání olova v mokřadech. Charanzová je také ambasadorkou celoevropského projektu Safer Internet pro Českou republiku, angažuje se v aktivitách bezpečnějšího internetu, a to zejména pro děti. Už od května 2019 v EU platí pravidlo maximální ceny za minutu volání do ciziny – Dita Charanzová byla autorkou návrhu. V červnu 2021 se Charanzové podařilo z pozice zpravodajky za EP dohodnout se členskými státy na finální podobě revize Směrnice o pojištění motorových vozidel, která má přinést do dvou let nová pravidla v oblasti povinného ručení.

Server Politico.eu ji v roce 2020 už potřetí zařadil mezi dvacítku nejvlivnějších žen, které „hýbou Bruselem“.

  • VoteWatch statistika

Charanzová se zúčastnila téměř všech hlasování Evropského parlamentu. Velmi často se shodla se svou frakcí (85 %), ještě častěji se svou národní partají ANO (více než 99 %).

Bruselský server VoteWatch.eu označil Charanzovou za nejvlivnější mezi 21 českými europoslanci. V žebříčku vlivu všech 705 europoslanců jí v roce 2020 patřilo 11. místo.

  • MEP Awards

Na začátku prosince 2020 získala Dita Charanzová v rámci cen MEP Awards „evropského Oscara“ za svoje aktivity v oblastech vnitřního trhu a ochrany spotřebitele, a to konkrétně za snahy odstraňovat offline i online překážky na vnitřním trhu.

  • Funkce a pozice

Martina Dlabajová (za ANO, RE) je místopředsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), členkou výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a také delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU.

Jako náhradnice působí v rozpočtovém výboru (BUDG) a v delegaci pro vztahy s Jihoafrickou republikou. Kromě toho je koordinátorkou ve výboru ITRE za frakci Renew Europe.

  • Agenda

Martina Dlabajová se v roce 2021 stala zpravodajkou ve věci udělení absolutoria za plnění rozpočtu EU na rok 2019, věnovala se konkrétně Účetnímu dvoru. V roce 2020 se stala stínovou zpravodajkou k programu Horizon Europe a k nové strategii pro evropské malé a střední podniky. Stínovou zpravodajkou byla také za výbor CONT k účetním uzávěrkám evropského rozpočtu za rok 2018, týkaly se například projektů financovaných z programu Horizon 2020. V roce 2021 se její konto stínové zpravodajky ještě rozšířilo. Z její iniciativy vznikla v EP také Parlamentní skupina pro malé a střední podniky.

Europoslankyně v období 2019-2024 předložila návrh usnesení k situaci ve Venezuele a podílela se také na společném návrhu usnesení o kulturním oživení Evropy. Evropskou komisi interpretovala například ve věci pojistného pokrytí rizik pandemie pro malé a střední podniky v Evropě, budoucnosti evropského průmyslu, rakouského zákona o indexaci přídavků na dítě a daňových úlev rodin nebo v souvislosti s česko-polským sporem ohledně těžby v hnědouhelném dole Turów.

  • Čím se zapsala do širšího povědomí?

Europoslankyně Dlabajová se věnuje především problematice evropských malých a středních podniků a podpoře vědy a výzkumu, například programu Horizon Europe. Mimo jiné se věnuje i oblasti kreativních průmyslů, v roce 2020 zejména v souvislosti s dopady koronavirové krize.

Je autorkou projektu „PročByNe“, který zprostředkovává motivační stáže mladým lidem, a série rozhovorů „Je OK být chvíli na dně“.

V červenci 2021 obdržela vyznamenání „Rytířka řádu italské hvězdy“, které jí udělil italský prezident za mimořádný přínos česko-italským vztahům.

  • VoteWatch statistika

Martina Dlabajová se zúčastnila skoro 99 % hlasování Evropského parlamentu. Ve většině z nich se shodla se svou frakcí (85 %), ještě častěji pak s domovským politickým hnutím ANO (více než 99 %).

Podle bruselského serveru VoteWatch.eu je Dlabajová třetí nejvlivnější europoslankyní z českých členů Evropského parlamentu.

  • MEP Awards

Martina Dlabajová v letošním roce získala ocenění MEP Award za aktivity v oblasti jednotného digitálního trhu.

  • Funkce a pozice

Ondřej Kovařík (za ANO, RE) je členem hospodářského a měnového výboru (ECON) a členem delegace pro vztahy s Kanadou. Je také předsedou pracovní skupiny pro přístup MSP k financím (Working Group for Access to Finance for SMEs) v rámci výboru ECON.

Působí jako náhradník ve výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN), ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a v podvýboru pro daňové záležitosti (FISC). Je náhradníkem v delegaci pro severní spolupráci a pro vztahy se Švýcarskem a Norskem, ve smíšeném parlamentním výboru EU-Island a ve smíšeném parlamentním výboru Evropského hospodářského prostoru.

  • Agenda

Poslanec Kovařík byl v roce 2019 zpravodajem směrnice zaměřené na prodej zboží na dálku, a třikrát také stínovým zpravodajem u návrhů, které se týkaly platebních služeb, podvodů s DPH nebo spotřebních daní.

V roce 2020 byl zpravodajem zprávy EP o digitálních financích. Jako stínový zpravodaj se podílel na zprávě o programu InvestEU a na doporučeních ke společnému leteckému prostoru a k výměně informací mezi policejními orgány EU a Nového Zélandu. Dále  je autorem stanovisek výborů LIBE a TRAN k problematice umělé inteligence. Byl také stínovým zpravodajem stanoviska k nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci.

Ve spojitosti s pandemií Covid-19 byl zpravodajem dvou návrhů. První (směrnice) se týkal umožnění odkladu pro zavedení pravidel o DPH pro elektronické obchodování, druhý (nařízení) se zaměřoval na oživení a cílené změny pro finanční zprostředkovatele, s cílem napomoci obnově po pandemii. Je také autorem dopisu poslanců EP Evropské komisi za výbor TRAN, ve kterém požadují uplatnění práv cestujících v kontextu rušení letů kvůli pandemii. Zároveň je spoluautorem pozičního dokumentu Renew Europe k malým a středním podnikům. 

V průběhu roku 2020 se také věnoval situaci v Bělorusku. Ještě před prezidentskými volbami byl zpravodajem EP pro zjednodušení vízového režimu s Běloruskem a stínovým zpravodajem dohody o zpětném přebíraní neoprávněně pobývajících osob. Po neuznaných prezidentských volbách se vyjadřoval na podporu Běloruské opozice.

V roce 2021 byl pak například navrhovatelem stanoviska za výbor LIBE, které se týkalo umělé inteligenci ve vzdělávání, v kultuře a audiovizuálním odvětví. Jako stínový navrhovatel se podílel na stanovisku výboru TRAN k návrhu směrnice o posílení odolnosti kritických subjektů.

Pokud jde o interpelace, Evropskou komisi dosud interpeloval například v otázce přijetí Rumunska a Bulharska do Schengenského prostoru. Podepsal se také pod celou řadu návrhů usnesení, například o přístupu k testům na COVID a jejich cenové dostupnosti.

Společně s několika kolegy z jiných zemí předložil Evropské komisi návrh „aktu Unie“ o transparentnosti postupu při výběru vysoce postavených úředníků EU.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Ondřej Kovařík se dlouhodobě věnuje digitální agendě, digitalizaci, umělé inteligenci a finančním a ekonomickým otázkám. V roce 2020 byl mimo jiné zpravodajem zprávy obsahující doporučení Komisi o digitálním financování. Zajímá se také o brexit, mobilitu, průmysl, migraci, problematiku dezinformací a regulace internetového prostředí nebo podpory malých a středních podniků.

  • VoteWatch statistika

Server VoteWatch uvádí, že Ondřej Kovařík se účastnil téměř všech hlasování v EP. Ve více než 99 % hlasování měl stejný postoj jako jeho kolegové z české delegace ANO, v přibližně 85 % případů souzněl se svou liberální frakcí.

  • Funkce a pozice

Ondřej Knotek (ANO, RE) je členem výboru pro regionální rozvoj (REGI), zvláštního výboru pro boj proti rakovině (BECA) a delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Černá Hora. 

Působí také jako náhradník ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a v delegaci Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Albánie. Dále je koordinátorem frakce Renew Europe ve výboru REGI.

Kromě toho je členem Evropského energetického fóra (European Energy Forum), VinylPlus (členem monitorovacího výboru) a spoluzakladatelem parlamentní skupiny Buněčné genové terapie (Cell and Gene Therapy). 

  • Agenda

Ondřej Knotek se věnuje zejména energetice a spravedlivé transformaci. V období 2019-2024 působil jako zpravodaj námitky k návrhu nařízení Komise týkající se omezení olova v brocích a rybářských olůvkách. Dále byl stínovým zpravodajem zprávy k návrhu nařízení zřizujícím Fond pro spravedlivou transformaci a k návrhu nařízení o společných ustanoveních evropských fondů a také ve věci námitky k delegovanému aktu Komise o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Působil rovněž jako stínový navrhovatel stanoviska za výbor pro regionální rozvoj k návrhu souhrnného rozpočtu EU na rozpočtový rok 2020.

V daném období europoslanec interpeloval Komisi v otázce Facility na podporu oživení a odolnosti, česko-polského sporu ve věci těžby v hnědouhelném dolu Turów či v otázce jednání o přistoupení Rumunska a Bulharska k Schengenskému prostoru a podepsal se pod společný návrh usnesení týkající se zmírňování následků zemětřesení v Chorvatsku.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Europoslanec je vidět především v regionech, které budou čerpat z Fondu spravedlivé transformace, tedy ve třech českých uhelných krajích – Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském. Spravedlivá transformace a zmíněný Fond je jeho prioritním tématem, často o něm informuje na své facebookové stránce.  

Do povědomí se ale dostal také v souvislosti s tématem kontrolní mise Evropského parlamentu v Česku a střetu zájmů, ke kterému se vyjadřoval v médiích.

V poslední době se Knotek zviditelnil, když kritizoval přijetí rezoluce vyzývající EK k dalším krokům proti Česku kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.

  • VoteWatch statistika

Ondřej Knotek se zúčastnil 99 % hlasování, v přibližně 97 % z nich se shodl se svou politickou stranou na národní úrovni (ANO) a v 83 % z nich pak s „domovskou“ frakcí Renew Europe.

  • Funkce a pozice

Martin Hlaváček (za ANO, RE) je místopředsedou podvýboru pro daňové záležitosti (FISC), dále členem výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko.

Jako náhradník zasedá v hospodářském a sociálním výboru (ECON), ve výboru pro rybolov (PECH) a v delegaci pro vztahy se Spojenými státy.

  • Agenda

Aktivita Martina Hlaváčka je dle oficiálních stránek EP spíše menší. Na jaře 2021 se nicméně stal zpravodajem (ve spolupráci s ještě jedním poslancem) zprávy o zdanění digitální ekonomiky. Původně měl působit také jako stínový zpravodaj k nařízení o strategických plánech v rámci reformované společné zemědělské politiky EU. Jako stínový navrhovatel pracoval na stanovisku k financování Zelené dohody pro Evropu. 

Ke konci roku 2019 a v průběhu roku 2020 vystoupil několikrát na plénu. „Jeho“ tématy je zejména společná zemědělská politika a Green Deal včetně zemědělských strategií a iniciativ. V roce 2021 pak na plénu mluvil o zdanění digitální ekonomiky a o „konci doby klecové“. V roce 2020 předložil Komisi dvě otázky.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Martin Hlaváček se v českých ani zahraničních médiích prakticky neobjevuje. Stejně tak nelze sledovat jeho činnost na sociálních sítích, kde zřejmě nemá založen svůj účet.

  • Statistiky VoteWatch

Europoslanec Hlaváček se účastnil téměř 99 % hlasování, při nichž má mnohem větší loajalitu ke své národní straně (99 %) než ke své europoslanecké frakci (85 %).

  • Funkce a pozice

Radka Maxová (zvolena za ANO, RE) byla do jara 2021 členkou výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti (EMPL) a rovněž tvořila delegaci pro společné parlamentní shromáždění EU se zeměmi Afriky, Karibiku a Pacifiku.

Stejně tak byla náhradnicí ve výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), výboru pro ženská práva a genderovou rovnost (FEMM) a v delegaci pro výbor pro parlamentní spolupráci mezi EU a Ruskem, kde byla členem pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. 

Po odchodu z řad ANO a liberálů Renew Europe a svém následném vstupu k socialistům ovšem všechny své výbory a delegace vyměnila. V současné době působí jako členka zvláštního výboru pro zahraniční vměšování (INGE) a delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Moldavsko, stejně jako náhradnice ve výboru pro životní prostředí (ENVI) a ve dvou dalších delegacích.

  • Agenda

V její agendě od počátku zvolení dominovala témata, jako jsou rovná práva pro muže a ženy, práva LGBTQI a osob se zdravotním znevýhodněním, obecně demokratické hodnoty, digitalizace, vzdělávání, mentální zdraví nebo kultura, a to nejen na území EU, ale i mimo ni.

Stala se zpravodajkou návrhu stanoviska Evropského parlamentu ke strategii pro data a k usnesení o zvláštních pravidlech o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy. Během roku 2020 byla také stínovou navrhovatelkou stanovisek, která se týkala provádění směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a povolání a silné sociální Evropě. Za bývalou domovskou frakci Renew Europe stínovala rovněž Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením.

Připojila se k několika návrhům usnesení o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví, o de facto zrušení práva na umělé přerušení těhotenství v Polsku, o dětské práci v madagaskarských dolech, o ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v době koronavirové pandemie nebo o kulturní obnově Evropy.

Unijní exekutivu žádala o vyjádření k polským „zónám bez LGBT“ a v  březnu 2020 iniciovala dopis Komisi ohledně prodloužení výjimečného stavu v Maďarsku způsobem, který dle ní nebyl slučitelný s evropskými normami právního státu a demokratickými zásadami.

Po změně své politické afiliace na jaře 2021 pracovala Maxová především na interpelacích Komise, které se týkaly práv sexuálních menšin a postižených lidí.

  • Čím se zapsala do širšího povědomí?

Europoslankyně Maxová se angažuje zejména v oblastech základních práv osob, které mohu být vyloučeny či diskriminovány ze strany většinové společnosti. To odráží její dlouhodobý zájem v sociální politice, které se již věnovala na národní úrovni před zvolením do EP.

Během roku 2020 pořádala několik akcí týkající se rovných práv a spolupodílela se na několika iniciativách v této oblasti, například iniciovala 13 závazků své bývalé frakce Renew Europe k posílení práv lidí se zdravotním postižením. Mimo jiné iniciovala dopis českých europoslanců, který vyzývá k přijetí běloruských studentů na české univerzity.

Na podzim 2020 se po měsících uvažování rozhodla odejít z hnutí ANO, europoslanecký post si však ponechala. Důvodem rozhodnutí je podle jejích slov nesouhlas s nynějším přístupem českého premiéra Andreje Babiše, který dle jejích slov „svými činy a vyjádřeními poškozuje dobré jméno České republiky“. Liberální frakci následně vyměnila za skupinu socialistů, kde je nyní jedinou českou zástupkyní.

V roce 2021 jako jedna z 8 českých zástupců v EP podepsala dopis vyzývající šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella k odstoupení coby reakce na jeho kontroverzní únorovou cestu do Moskvy. Rovněž připojila svůj podpis pod dopis pro Komisi, v němž ji spolu s dalšími více než 140 kolegy vyzývá, aby našla možnosti, jak by Skotsko a Wales mohly nadále participovat na výměnném programu Erasmus+. Z něho se totiž Velká Británie rozhodla na konci přechodného období vystoupit. 

  • Statistiky VoteWatch

Podle dat VoteWatch se Maxová účastnila téměř všech hlasování (99 %), ve kterých souzněla s politickou frakcí v 90 % případů a s národní partají v 98 % případů. Jedná se o vážený průměr, Maxová totiž v průběhu mandátu vyměnila jak frakci, tak národní delegaci (ANO -> ČSSD).

  • Funkce a pozice

Jiří Pospíšil (TOP09, EPP) je členem výboru pro právní záležitosti (JURI) a delegace pro vztahy s Íránem.

Je rovněž náhradníkem ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO), podvýboru pro lidská práva (DROI) a delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko.

  • Agenda

Na to, že je europoslanec Pospíšil v EP již druhé volební období, jeho europoslanecké aktivity nejsou příliš rozsáhlé ve srovnání s některými z jeho kolegů, kteří byli do EP poprvé zvoleni teprve v roce 2019.

Během roku 2020 se europoslanec Pospíšil stal zpravodajem zprávy výboru IMCO o návrhu nařízení týkajícího se zřízení nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly coby součást Fondu pro integrovanou správu hranic. Coby stínový zpravodaj se zabýval zprávou výboru IMCO k návrhu směrnice „o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění“, a také stanoviskem v otázce umělé inteligence v trestním právu a jejímu využívání policií a soudními orgány v trestních věcech. Navrhoval rovněž stanovisko výboru JURI k návrhu nařízení o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství.

Podobně jako v roce 2019 se i letos podílel na několika společných návrzích usnesení týkajících se oblasti ochrany lidských práv a svobod a humanitární situace v mimounijních zemích. K podobným otázkám se vyjadřoval i na plénu.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Pospíšil často ostře vystupuje proti českému premiérovi Andreji Babišovi a jeho vládě. Není to patrné jen na unijní úrovni, jako například při jednání EP o střetu zájmů v otázce rozdělování dotací, ale také v národních diskusích, což vyplývá z jeho tweetů.

Na evropské i národní úrovni se kromě otázek lidských práv a svobod také zaměřuje na práva zvířat.

V únoru 2021 podpořil výzvu více než 70 europoslanců, která požadovala odstoupení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. 

Pospíšil kromě europoslaneckého postu zastává také roli zastupitele hlavního města Prahy, proto se věnuje i domácí, respektive komunální agendě. 

V poslední době se na půdě EP ohrazoval proti novému maďarskému zákonu namířenému proti LGBTQ+ komunitě a důrazně vyzýval EK a Radu k akci. V rámci EP hlasoval pro přijetí rezoluce vyzývající právě k silnější unijní odpovědi vůči Maďarsku.

  • Statistiky VoteWatch

Dle statistik VoteWatch se Pospíšil účastnil více než 98 % hlasování, přičemž ze 100 % se shoduje se svou národní partají a z téměř 93 % s lidoveckou frakcí.

  • Funkce a pozice

Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) je místopředsedou hospodářského a měnového výboru (ECON) a zároveň členem podvýboru pro daňové záležitosti (FISC) a členem delegace pro vztahy s USA.

Jako náhradník působí ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), ve výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) a v delegacích pro vztahy s Běloruskem a Korejským poloostrovem.

  • Agenda

Poslanec Niedermayer byl v roce 2020 zpravodajem u nařízení okolo balíčku předpisů týkajících se DPH v oblasti elektronického obchodování a odkladu data jeho použitelnosti kvůli koronavirové pandemii. Stal se také stínovým zpravodajem zprávy EP k nařízení o referenčních hodnotách směnných kurzů, zprávy o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice o DPH, a zprávy o revizi makroekonomického legislativního rámce.

Aktivní byl v předkládání návrhů usnesení Evropského parlamentu, v rámci současného mandátu se podílel na více než sedmi desítkách z nich. Na plénu vystoupil s příspěvkem zatím celkem desetkrát.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Luděk Niedermayer se dlouhodobě věnuje ekonomickým a daňovým záležitostem, boji proti praní špinavých peněz či problematice daňových rájů. Pravidelně se věnuje i otázkám spojeným s brexitem nebo automobilovým průmyslem. Do jeho působnosti ale patří i otázky klimatu, zejména pak snižování emisí CO2, kde patří mezi zastánce ambicióznějšího evropského přístupu. 

Eurposlanec Niedermayer je velice aktivní na sociálních sítích a často vystupuje v médiích, kde se vyjadřuje k výše uvedeným tématům. 

  • VoteWatch statistika

Server VoteWatch uvádí, že Luděk Niedermayer se účastnil více než 99 % všech hlasování v Evropském parlamentu. Ve shodě s kolegy z Evropské lidové strany hlasoval v téměř 89 %, ve 100 % případů souhlasil se svou národní delegací.

  • Funkce a pozice

Stanislav Polčák (STAN, EPP) je členem výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Působí také v delegaci EP pro vztahy se zeměmi Maghrebu a Arabskou maghrebskou unií a v delegaci v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří.

Jako náhradník působí v rozpočtovém výboru (BUDG), ve výboru pro regionální rozvoj (REGI) a ve dvou delegacích – pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky a v Parlamentním shromáždění EU-Latinská Amerika.

  • Agenda

Stanislav Polčák byl zpravodajem usnesení Evropského parlamentu k úloze EU při ochraně a obnově světových lesů, ve kterém poslanci shrnuli své představy o budoucí evropské lesnické strategii.

Dále je autorem stanoviska environmentálního výboru k nařízení, podle kterého členské státy kontrolují Evropskou komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Jako stínový navrhovatel pracoval na stanoviscích environmentálního výboru k rozpočtovým uzávěrkám evropských agentur za rok 2018, na stanovisku ke kontrole rybolovu a v roce 2021 také na stanovisku k evropské strategii pro kritické suroviny.

Zapojil se také do přípravy celé řady návrhů usnesení EP, které se týkaly zejména ochrany lidských práv ve světě. Byl také hlavním autorem návrhu usnesení o nezákonném obchodu se zvířaty v zájmovém chovu.

V rámci současného mandátu hovoří velmi často v rozpravách na plénu, v roce 2021 to bylo konkrétně ke „konci doby klecové“, k případu ruského opozičníka Alexeje Navalného a k unijní globální očkovací strategii. Především ke Komisi pak směřoval poměrně dost dotazů k ústnímu i písemnému zodpovězení – v roce 2021 se ptal konkrétně na národní plány obnovy a případ Vrbětice.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Stanislav Polčák je aktivní v české regionální politice. Je předsedou Sdružení místních samospráv ČR, nevládní organizace sdružující česká města a obce, a v posledních týdnech se často vyjadřoval v diskusích o českém rozpočtu pro rok 2021, a to právě ve vztahu k českým samosprávám. Kritizoval především dopady daňových změn na rozpočty obcí a krajů.

Jako předseda Sdružení místních samospráv se Polčák vyjadřoval také k otázce nové odpadové legislativy. Upozorňoval na problémy, kterou nově schválená česká legislativa může přinést, zejména s ohledem na hospodaření obcí.

Jako advokát zastupuje čtyři obce, které žádají odškodnění v souvislosti s kauzou Vrbětice.

Objevil se v seznamu potenciálních kandidátů koalice Pirátů a STAN na vládní posty, a to konkrétně v oblasti spravedlnosti.

  • VoteWatch statistika

Europoslanec Polčák se zúčastnil drtivé většiny hlasování Evropského parlamentu (téměř 95 %). Hlasuje téměř vždy ve shodě (v 91 % hlasování) se svými kolegy z Evropské lidové strany, u národní delegace to pak bylo 100 %. 

  • Funkce a pozice

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) je místopředsedou výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). Působí také jako člen výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), kde má mimo jiné na starosti koordinaci poslaneckého klubu EPP. Je také v delegaci pro vztahy s Japonskem a v delegaci pro vztahy se zeměmi jižní Asie.

Jako náhradník působí ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a ve zvláštním výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE).

  • Agenda

Tomáš Zdechovský byl v roce 2020 zpravodajem osmi rozpočtových discharge za rok 2018. Pracoval například na uzávěrce rozpočtu Účetního dvora EU, Soudního dvora EU, Výboru regionů nebo Evropského hospodářského a sociálního výboru. Dále se podílel na rozpočtovém absolutoriu Evropské rady a Rady EU. V práci na absolutoriích (za rok 2019) pokračoval také v roce 2021.

Na unijní rozpočtové uzávěrce roku 2018 se podílel také v pozici navrhovatele stanovisek za sociální výbor EP. V roce 2021 připravoval za své výbory stanoviska například k uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci nebo ke zřízení nezávislého subjektu EU pro etiku.

Europoslanec Zdechovský byl aktivní také jako navrhovatel usnesení Evropského parlamentu. S kolegy z frakce EPP se podílel zejména na návrzích rezolucí vyjadřujících se k lidskoprávní problematice. V roce 2021 byl stínovým zpravodajem zprávy o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na chudobu pracujících. 

Je také jedním z autorů usnesení EP o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů.

Velmi aktivní je Zdechovský v písemných interpelacích Komise, v roce 2021 se jeho dotazy týkaly například respirátorů s falešnou certifikací nebo rychlých antigenních testů na covid-19.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Tomáš Zdechovský se jako člen kontrolního výboru EP zúčastnil mise, jejímž cílem bylo rozklíčovat problémy spojené s čerpáním dotací v ČR. Mise se zajímala mimo jiné o holding Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. Europoslanci v návaznosti na zjištění mise vyzvali českého premiéra k vyřešení údajného střetu zájmů. Europoslanec Zdechovský byl následně označen premiérem Babišem za vlastizrádce.

Zdechovský byl aktivní také na domácí politické scéně. Loni oznámil svou ambici stát se předsedou KDU-ČSL, v lednu 2020 ale z kandidatury odstoupil.

Angažoval se také v boji proti evropskému zákazu olova v mokřadech. Hned třikrát v této otázce interpeloval Evropskou komisi. 

Europoslanec také aktivně vystupuje na sociálních sítích. Zapojuje se do diskusí nejen o evropských, ale i domácích tématech. 

  • VoteWatch statistika

Europoslanec Zdechovský se zúčastnil drtivé většiny hlasování Evropského parlamentu (98 %). Hlasuje téměř vždy ve shodě (v 92 % hlasování) se svými kolegy z Evropské lidové strany. Ke své národní delegaci je pak loajální vždy.

  • Funkce a pozice

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) je členkou výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), delegace v Parlamentním výboru pro partnerství EU-Arménie, výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ázerbájdžán, parlamentního výboru pro přidružení EU-Gruzie a delegace v Parlamentním shromáždění Euronest. Dále je členkou skupiny Evropského parlamentu pro práva dětí a pracovní skupiny europoslanců pro zákaz klecových chovů. 

Dále je náhradnicí ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko. Za frakci EPP je pak Šojdrová koordinátorkou ve výboru CULT.

  • Agenda

K tradiční evropské agendě europoslankyně Šojdrové patří vzdělávání a Evropský sbor solidarity, je zpravodajkou nařízení pro provádění tohoto programu. Mezi její další témata patří zemědělství, aktivně prosazovala několik pozměňovacích návrhů k reformě společné zemědělské politiky EU. Ve spolupráci s Asociací soukromého zemědělství a frakcí EPP organizuje národní kolo soutěže Evropský mladý farmář, které se díky ní poprvé zúčastnili mladí farmáři z Česka.

Michaela Šojdrová se v období 2019-2024 stala zpravodajkou ke zprávě o Evropském vzdělávacím prostoru. Kromě toho je stínovou zpravodajkou zprávy o implementaci dobrých životních podmínek zvířat („animal welfare“) a zprávy o rozhodnutí uznávání dováženého osiva z Ukrajiny.

Europoslankyně se rovněž podílela na řadě návrhů usnesení, například ve věci ruského zákona o „zahraničních agentech“, kulturního oživení Evropy, pokračujícího porušování lidských práv v Bělorusku či situaci lidských práv v Kazachstánu. Evropskou komisi interpelovala například ve věci cestovního osvědčení EU o očkování a imunitě vůči COVID-19, diskriminace občanů EU v Malajsii či strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.

  • Čím se zapsala do širšího povědomí?

Do širšího povědomí vstoupila v roce 2020 především v souvislosti s událostmi v Bělorusku. V Evropském parlamentu stála za návrhem nominace vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské na Sacharovovu cenu. Podporuje boj za lidská práva a demokracii ve světě. Aktivně podporuje lidskoprávní aktivisty a disidenty v Číně a na Tchaj-wanu.

V domácích médiích se zapsala také jako zastánkyně přijetí dětských uprchlíků z řeckých uprchlických táborů.

Podporuje také vysoce diskutovanou rezoluci volající po zákazu klecových chovů, která se dostala na agendu Evropského parlamentu díky evropské občanské iniciativě.

  • VoteWatch statistika

Michaela Šojdrová je podle bruselského server Votewatch jako jediná z českých europoslanců a europoslankyň mezi první dvacítkou členů Evropského parlamentu ve vytváření spojenectví napříč frakcemi a národnostmi v EP. Server ji se skórem 67 bodů zařadil na 14. místo.

Europoslankyně se účastnila více než 99 % hlasování. Ve 100 % případů byla v souladu se svou národní delegací a ve velké většině (téměř 92 %) taky se svou frakcí EPP.

  • Funkce a pozice

Jan Zahradil (ODS, ECR) je místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod (INTA) a členem delegace pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Asie a Sdružením států jihovýchodní Asie.

Zároveň působí jako náhradník ve výboru pro rozvoj (DEVE) a v delegaci ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU.

  • Agenda

Politik z řad ODS byl v průběhu tohoto mandátu stínovým zpravodajem dvou doporučení a jedné zprávy, to vše v rámci INTA. Obě doporučení se týkají koncesí u celních kvót v rámci obchodní dohody GATT v důsledku vystoupení Spojeného království z EU. První mezi EU a Thajským královstvím a druhé mezi EU a Indonéskou republikou. Zároveň je zpravodajem zprávy o obchodních aspektech a důsledcích pandemie Covid-19.

Jako stínový navrhovatel předkládal za výbor pro mezinárodní obchod celkem čtyři stanoviska, například k návrhu mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Podepsal se pod více než tři desítky návrhů usnesení, které se často týkaly lidských práv ve světě.

Téměř třicetkrát měl příspěvek na europoslaneckém plénu, a to například k Dohodě o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím nebo k uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem. Dříve měl tento návrh na starosti jako zpravodaj. Třikrát interpeloval Komisi, a to například ve věci zákazu olova ve střelivu.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Jan Zahradil se dlouhodobě věnuje především obchodním vztahům EU se třetími zeměmi.

V roce 2020 se kolem něj objevily dvě kontroverze. Na přelomu roku odstoupil z pozice zpravodaje návrhu obchodní dohody mezi EU a Vietnamem poté, co média upozornila na jeho potenciální střet zájmů. V listopadu se pak do hledáčku europarlamentní diplomacie dostala Skupina přátelství mezi EU a Čínou, které Zahradil předsedá, a to kvůli obavám z jejího příliš těsného kontaktu s čínskou vládou. Kvůli těmto aférám je Zahradil vyšetřován zvláštním parlamentním výborem, který tímto úkolem pověřil předseda EP David Sassoli.

Zahradil aktivně vystupuje na sociálních sítích, kde se vyjadřuje jak k evropské agendě, tak i k české zahraniční politice. 

  • VoteWatch statistika

Europoslanec se zatím zúčastnil 96 % hlasování, z toho v 98 % případů se shodl se svou národní stranou. Se svou konzervativní frakcí souhlasil v téměř 78 % hlasování.

  • Funkce a pozice

Evžen Tošenovský (ODS, ECR) je členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), stejně jako delegace pro vztahy s Japonskem.

Zároveň působí jako náhradník ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), ve zvláštním výboru pro umělou inteligenci v digitálním věku (AIDA) a v delegaci pro vztahy s Korejským poloostrovem.

  • Agenda

Tošenovský se v roce 2020 stal stínovým zpravodajem doporučení k obnovení vědeckotechnické spolupráce mezi EU a Ukrajinou, Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a zpráv k evropské strategii pro data a k přístupu EU k umělé inteligenci. V roce 2021 se z pozice stínového zpravodaje věnoval dokončení legislativy ke Kosmickému programu, Horizontu Evropa, a Centru kompetencí pro kybernetickou bezpečnost.

Za svou frakci ECR připravil jako stínový navrhovatel v rámci výboru ITRE několik stanovisek, a to k návrhům týkajícím se etických aspektů umělé inteligence, využívání umělé inteligence policií a soudními orgány, emisí lehkých osobních a užitkových vozidel nebo jednotného digitálního trhu.

V období 2019-2024 se podepsal pod celou řadu návrhů usnesení, které se týkaly lidských práv, a to například v Egyptě, Íránu nebo Hongkongu. Evropskou komisi interpeloval například kvůli tématu recyklovaného vzduchu v letadlech, klimatických cílů ve vztahu k Fondu pro spravedlivou transformaci nebo řízení programů globálního navigačního družicového systému.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Evžen Tošenovský se dlouhodobě angažuje v několika agendách. Jde především o energetiku a transformaci uhelných regionů, evropskou kosmickou politiku a posílení pražské agentury EUSPA (dříve GSA), kybernetickou bezpečnost nebo podporu výzkumu.

  • VoteWatch statistika

Konzervativní europoslanec se zatím účastnil více než 99 % všech hlasování. Se svou ODS „souzněl“ v téměř všech případech, s frakcí však „jen“ ze 78 %.

  • Funkce a pozice

Alexandr Vondra (ODS, ECR) je členem výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE), delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými a delegace v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří.

Dále je náhradníkem ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a delegace pro vztahy s Izraelem. Je také koordinátorem ECR ve výboru ENVI.

  • Agenda

Europoslanec Vondra byl v období 2019-2024 stínovým zpravodajem zprávy o návrhu nařízení týkajícího se celosvětového systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí a také zprávy o implementaci společné bezpečnostní a obranné politiky (výroční zpráva za rok 2020). Dále pak „stínoval“ doporučení k přijetí nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (tzv. taxonomie), v roce 2021 také zprávu o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a zprávu o spolupráci mezi EU a NATO v rámci transatlantických vztahů.

Jako navrhovatel předložil stanovisko k návrhu nařízení zřizujícímu Fond spravedlivé transformace. Jako stínový navrhovatel pak předložil pět stanovisek za výbor ENVI týkajících se Facility na podporu oživení a odolnosti, úvěrového nástroje pro veřejný sektor (třetí pilíř mechanismu spravedlivé transformace), návrhu nařízení zřizující program InvestEU, systému vlastních zdrojů Evropské unie a evropské vodíkové strategie. Europoslanec se rovněž podílel na řadě návrhů usnesení, například ve věci Zelené dohody pro Evropu, otrávení a zatčení Alexeje Navalného či v otázkách ochrany lidských práv.

Vondra interpeloval vysokého představitele EU pro zahraničí věci a bezpečnostní politiku v otázce lidských práv v Íránu a tamní situace politických vězňů odsouzených k trestu smrti. Komisi předložil otázky k písemnému zodpovězení, například co se týče zákazu olova, provádění směrnice o autorském právu či uplatnění taxonomie. Jeho další interpelace se týkaly například ochrany půdy nebo kauzy Vrbětice.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Alexandr Vondra se věnuje především otázkám spojeným s klimatickou agendou Evropské unie, ke které se staví spíše kriticky a v „zelené“ politice zastává umírněnější přístup. Aktivně se k tématům vyjadřuje na Twitteru i Facebooku. Svou esejí přispěl například do knihy Musí být ekologie alarmistická?

Vyjadřoval se také k tématu právního státu, a to například k maďarskému a polskému vetu unijního rozpočtu kvůli mechanismus na ochranu finančních zájmů Unie. Podle Vondry mělo Česko a Slovensko v této otázce své partnery z V4 podpořit.

Často komentuje také zahraničněpolitická témata, a to například v kontextu kauzy Vrbětice.

  • VoteWatch statistika

Alexandr Vondra se účastnil 98 % hlasování v Evropském parlamentu. V 79 % z nich se shodoval se svou „domovskou“ frakcí ECR a v drtivé většině z nich (více než 97 %) pak s národní politickou stranou ODS.

  • Funkce a pozice

Veronika Vrecionová (ODS, ECR) je členkou výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a působí také v delegaci pro vztahy se zeměmi Andského společenství a delegaci v Parlamentním shromáždění EU-Latinská Amerika.

Vrecionová je také náhradnicí ve výboru pro regionální rozvoj (REGI) a ve vyšetřovacím výboru pro ochranu zvířat během přepravy (ANIT) a v Delegaci pro vztahy se Spojenými státy americkými (D-US).

  • Agenda

Veronika Vrecionová byla v roce 2020 zpravodajkou zprávy EP k rovnocennosti osiva vyprodukovaného na Ukrajině. Pracovala také jako stínová navrhovatelka stanoviska zemědělského výboru ke zprávě o možnostem a výzvám spojených se stárnutím evropské populace.

Podílela se na vzniku několika návrhů europarlamentních usnesení, které se týkaly zejména lidskoprávní problematiky. Za frakci ECR stála za návrhem rezoluce EP o obnovení vyšetřování předsedy vlády ČR v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů.

Veronika Vrecionová se aktivně podílela na přípravě nové společné zemědělské politiky EU, a to svými pozměňovacími návrhy, které se zaměřovaly na zastropování dotací pro velké agrární holdingy. Před vypuknutím koronavirové pandemie aktivně vystupovala na plenárních zasedáních Evropského parlamentu.

Jako stínová zpravodajka se podílela na stanovisku ke strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Veronika Vrecionová se v roce 2020 aktivně vyjadřovala zejména ke stavu českého i evropského zemědělství a rozvoje venkova. Je dlouhodobou zastánkyní omezení evropských dotací pro velké společnosti, zejména pak pro zemědělské holdingy. Tuto pozici se také aktivně snažila prosadit do reformy evropské zemědělské politiky.

Jako předsedkyně Spolku pro obnovu venkova je aktivní i na domácí půdě, kde se snaží hájit právě zájmy českého venkova.

  • VoteWatch statistika

Europoslankyně Vrecionová se zúčastnila téměř všech hlasování Evropského parlamentu. Většina jejích hlasů byla ve shodě s kolegy z frakce reformistů a konzervativců (78 %). Se svou ODS souhlasila ve více než 99 % případů.

  • Funkce a pozice

Marcel Kolaja (Piráti, Greens/EFA) je místopředsedou Evropského parlamentu. V rámci této pozice se věnuje zejména otázkám inovačních strategií v oblasti informačních a komunikačních technologií, informatice a telekomunikacím. Předsedu EP zastupuje v otázkách týkajících se Pobaltí, severských zemí a Arktidy.

Vedle předsednictva Evropského parlamentu je zároveň členem výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a členem delegace pro vztahy s USA.

Působí jako náhradník ve výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), ve zvláštním výboru pro umělou inteligenci v digitálním věku (AIDA) a v delegaci pro vztahy s Indií.

  • Agenda

Místopředseda Kolaja byl v roce 2021 stínovým zpravodajem u tří návrhů, které se týkaly politiky digitálního vzdělávání, umělé inteligence ve vzdělávání, kultuře a audiovizuálním odvětví a jednotného digitálního trhu.

Europoslanec byl dosud navrhovatelem stanoviska výboru IMCO k umělé inteligenci v trestním právu a jejímu využívání policií a soudními orgány v trestních věcech. Stejně tak byl navrhovatelem stanoviska k nařízení o prevenci a šíření teroristického obsahu online. Z pozice stínového navrhovatele se podílel třeba na stanoviscích výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele k otázce aktu o digitálních službách. V pozici stínového navrhovatele stanovisek byl zatím celkem v osmi případech.

Do rozpravy na plénu se zatím zapojil téměř stokrát. Toto vysoké číslo je ale dáno především výkonem funkce místopředsedy Evropského parlamentu. Několikrát interpeloval Komisi, například v tématu směrnice o praní špinavých peněz a uvádění konečných příjemců u svěřenských fondů. Čtyřikrát se podepsal pod návrhy usnesení.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Marcel Kolaja se dlouhodobě věnuje digitální agendě, ochraně práv a svobod v internetovém prostředí, umělé inteligenci či dostupnosti dat a svobodě médií. V tomto ohledu byl aktivní v diskuzích o návrzích aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích či v diskuzích o akčním plánu pro demokracii. Zabývá se také problematikou kyberbezpečnosti, dezinformací či nezákonného obsahu na internetu.

Europoslanec Kolaja je aktivní jak na sociálních sítích, tak i v médiích, kde se vyjadřuje nejen k digitální agendě, ale také ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. 

  • VoteWatch statistika

Server VoteWatch uvádí, že Marcel Kolaja se účastnil téměř všech hlasování v EP. Se svou politickou frakcí se shodl v 97 %, se svou národní delegací pak téměř vždy.

Co se týká vlivu, server Kolaju zařadil na druhé místo ze všech českých europoslanců.

  • Funkce a pozice

Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA) je členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a členem delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina.

Působí jako náhradník ve výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), v hospodářském a měnovém výboru (ECON) a v podvýboru pro daňové záležitosti (FISC).

  • Agenda

Poslanec Peksa se v roce 2020 stal například zpravodajem směrnice, jejímž cílem je podpořit větší využívání potenciálu digitálních financí, pokud jde o inovace a hospodářskou soutěž, a zároveň zmírnit rizika s nimi spojená. Za výbor CONT připravil stanovisko k tématu zvýšení transparentnosti a bezúhonnosti v institucích EU. Jako stínový zpravodaj pracoval třeba na účetních uzávěrkách rozpočtu EU. Z pozice navrhovatele předložil stanovisko ke zvýšení transparentnosti a integrity v orgánech EU zřízením nezávislého subjektu EU pro etiku. Celkem byl zpravodajem/předkladatelem třech zpráv či stanovisek. Stínovým zpravodajem byl celkem ve 14 případech.

Věnuje se také Zelené dohodě pro Evropu a spravedlivé transformaci uhelných regionů. K úvěrovému nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci předložil za výbor ITRE stanovisko.

Opakovaně interpeloval Evropskou komisi v otázce auditů ve společnosti Agrofert. 

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Mikuláš Peksa se dlouhodobě věnuje digitální agendě, ochraně práv a svobod v internetovém prostředí, umělé inteligenci či dostupnosti dat, ale také dezinformacím či nezákonnému obsahu na internetu. Zasazuje se například o zavedení jednotné digitální daně na úrovni EU. Jeho agendou je také ochrana klimatu a evropská klimatická politika, ve které zastává spíše progresivnější pozici. Často se vyjadřuje také k tématu právního státu, patří mezi kritiky polské a maďarské vlády. 

Europoslanec Peksa se také zúčastnil mise kontrolního výboru EP, jejímž cílem bylo rozklíčovat problémy spojené s čerpáním dotací v ČR. Mise se zajímala mimo jiné o holding Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. Europoslanci v návaznosti na zjištění mise vyzvali českého premiéra k vyřešení údajného střetu zájmů. Europoslanec Peksa byl následně označen premiérem Babišem za vlastizrádce.

Peksa se také vymezil proti novému zákonu přijatému v Maďarsku, který údajně diskriminuje tamější LGBTQ+ komunitu.

  • VoteWatch statistika

Server VoteWatch uvádí, že Mikuláš Peksa se účastnil více než 95 % všech hlasování v EP. Téměř vždy hlasuje v souladu se svými kolegy z Pirátské strany, v 97 % hlasoval ve shodě s frakcí Zelení/EFA. 

  • Funkce a pozice

Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/EFA) je členkou výboru EP pro mezinárodní obchod (INTA) a také zvláštního výboru po zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací (INGE). Je také místopředsedkyní delegace v Parlamentním shromáždění Euronest a členkou delegace v parlamentním výboru pro partnerství EU-Arménie, spolupráci EU-Ázerbájdžán a ve výboru pro přidružení EU-Gruzie.

Jako náhradnice působí ve výboru pro zahraniční věci (AFET), ústavní záležitosti (AFCO) a v podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE) a také v Delegaci pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO (DNAT).

  • Agenda

Gregorová byla zpravodajkou legislativy týkající se vývozu zboží dvojího užití. Aktualizovaná pravidla by měla znemožnit autoritářským režimům nakupovat moderní technologie z EU k tlaku na vlastní občany. Tématem se zabývá i nadále.  

Dále se věnovala jako zpravodajka Asociační dohodě s Gruzií a byla také stínovou zpravodajkou zprávy ke stavu asociačních dohod a dohod o volném obchodě v celém regionu Východního partnerství. Stínovala také doporučení EU k summitu Východního partnerství.

Markéta Gregorová v roce 2020 jako stínová navrhovatelka předložila stanoviska ke stavu základních práv v EU, k doporučením o etických aspektech umělé inteligence a robotiky, k využití umělé inteligence v civilních i vojenských oblastech, k tématu strukturované obranné spolupráce PESCO a k provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou a k přípravě digitální budoucnosti Evropy.

Na plenárních debatách přispěla k tématu Východního partnerství, hovořila o obchodní dohodě mezi EU a Vietnamem a o situaci v Íránu a Iráku. Radu EU interpelovala v otázce omezených potratů v Polsku a možného cestování Polek do zahraničí kvůli interrupcím.  

  • Čím se zapsala do širšího povědomí?

Markéta Gregorová patří mezi europoslance, kteří jsou velice aktivní na sociálních sítích. Vyjadřuje se nejen k aktuálním politickým tématům, ale snaží se přispět ke zvyšování povědomí Čechů o dění v evropských institucích.

Od počátku svého mandátu se věnuje boji proti dezinformacím. Intenzivně se zabývá také problematikou lidských práv. Postavila se na stranu běloruské opozice, vystoupila i na české demonstraci proti Alexandru Lukašenkovi.

Zabývá se také situací v Gruzii. Jako jeden ze svých úspěchů na poli EP vnímá úspěšný diplomatický tlak na gruzínskou vládu, který vedl ke změně volebního systému z většinového na proporční.

Gregorová se také zúčastnila protestního pochodu proti zlehčování domácího a sexuálního násilí organizace Bez trestu, který byl svolán jako reakce na skandál českého ex-poslance Dominika Feriho.

  • VoteWatch statistika

Europoslankyně Gregorová se v Evropském parlamentu zúčastnila více než 96 % hlasování. V drtivě většině z nich byla ve shodě s kolegy z frakce Zelení/EFA (97 %). Ještě častěji se shodne se svou národní delegací (více než 99 %).

  • Funkce a pozice

Ivan David (SPD, ID) je členem výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), kde také funguje jako koordinátor své frakce. Je také členem delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou a delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, EU-Kyrgyzstán, EU-Uzbekistán a EU-Tádžikistán a pro vztahy s Turkmenistánem a Mongolskem.

Jako náhradník zasedá ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), ve zvláštním výboru pro boj proti rakovině (BECA) a v delegaci ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko.

  • Agenda

Ivan David se za svou frakci Identita a demokracie stal stínovým zpravodajem čtyř návrhů, které se týkaly produkce obilovin na Ukrajině, podpory ze zemědělských fondů EU, finanční kázně a kontroly živočišných produktů při exportu. V roce 2021 byl také navrhovatelem stanoviska zemědělského výboru v poslední zmíněné oblasti. Dosud se také stal stínovým navrhovatelem dvou stanovisek zemědělského výboru, jedno z nich se zaměřovalo na výzvy spojené se stárnutím po roce 2020.  Podepsal se také pod dva neúspěšné návrhy usnesení, jeden z nich se týkal koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům.

Celkem sedmnáctkrát vystoupil s příspěvkem na parlamentním plénu, a to k tématům jako strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, vrtné aktivity Turecka ve Středomoří nebo přistoupení EU k Istanbulské úmluvě. Byl také spoluautorem interpelace Evropské komise nazvané „selhání dohody CETA a přítomnost masa obsahujícího hormony na evropském trhu“.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Ivan David je aktivní na sociální síti Facebook, kde se aktivně věnoval řadě zahraničněpolitických otázek, především Turecku, nebo problematice potravin. Upozornil na sebe sdílením několika dezinformací či zavádějících informací, například okolo osiva z Ukrajiny nebo vývoje na východní Ukrajině. Na Ivana Davida kriticky reagovalo i Velvyslanectví Ukrajiny v ČR.

Jako jediný europoslanec ze všech v roce 2020 hlasoval proti několikamiliardové pomoci pro členské země na boj s koronavirem.

  • VoteWatch statistika

Europoslanec se účastnil více než 96 % hlasování, se svou frakcí však souhlasil pouze v necelých 60 % případů. Se svým kolegou z národní delegace zatím souzněl vždy.

  • Funkce a pozice

Hynek Blaško (SPD, ID) je členem výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE), a delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Moldavsko.

Jako náhradník působí ve výboru pro zahraniční věci (AFET) a v delegaci pro vztahy s Izraelem.

  • Agenda

Výčet dosavadní europoslanecké práce Hynka Blaška není nijak dlouhý. Nebyl zpravodajem ani stínovým zpravodajem žádného návrhu.

Šestkrát se zapojil do debat na plénu, kromě tématu uprchlíků na vnější hranici EU se však jeho příspěvky ani nevěnovaly agendě výborů, ve kterých zasedá.

Předložil návrh usnesení EP „o důležitosti uchování odkazu druhé světové války“, ten však neuspěl.

Šestkrát podal písemnou interpelaci na Komisi, reakce se ale nedočkal. Dvakrát zaslal dopis šéfce Komise Ursule von der Leyenové – kritiku plánů boje s dezinformacemi a výzvu k přehodnocení zákazu používání olověných broků v mokřadech. Na druhý dopis dostal odpověď.

Od února 2020 se neúčastnil žádné rozpravy na plénu, ani nebyl jinak aktivní v přípravě legislativy. Veškerá jeho oficiálně zaznamenaná aktivita se týká vysvětlování, jak v konkrétních otázkách hlasoval.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Hynek Blaško „je vidět“ především svými kontroverzními komentáři ve článcích na Parlamentních listech a v příspěvcích na svém facebookovém profilu. Ve své kritice EU se často věnoval migrační nebo klimatické politice. V otázce kontroverzního maďarského zákona namířeného proti LGBT+ komunitě se postavil na stranu vlády Viktora Orbána.

V souvislosti s koronavirovou krizí se zviditelnil doslova, a to na billboardech financovaných svou europarlamentní frakcí Identita a demokracie.

Jako problematický se ukázal vztah europoslance s SPD, za kterou byl do EP zvolen. Nejjasněji to bylo vidět v doplňujících senátních volbách v červnu 2020, kdy namísto kandidáta své vlastní strany podpořil jeho konkurenta z Trikolóry.

  • VoteWatch statistika

Blaško se účastnil 97 % europoslaneckých hlasování, se svou frakcí však souhlasil pouze v necelých 63 % případů. S kolegou z SPD se zatím shodli vždy.

  • Funkce a pozice

Kateřina Konečná (KSČM, GUE-NGL) je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO), výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) a zvláštního výboru pro boj proti rakovině (BECA). Účastní se také delegace v Parlamentním výboru pro partnerství EU-Arménie, ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ázerbájdžán a v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Gruzie. Zároveň je také členkou delegace pro europarlamentní shromáždění Euronest.

Jako náhradník se účastní výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), v němž byla řádnou členkou v minulém období, a delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko.

  • Agenda

Od voleb v roce 2019 vykonává již druhé období v křesle europoslankyně, čemuž odpovídá i rozmanitost europoslaneckých aktivit. Zatímco v roce 2019 dominovalo v její agendě téma ocelářského průmyslu, v roce 2020 se věnovala problematice vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy. Jako stínová zpravodajka za frakci GUE/NGL pracovala v roce 2019 na rozhodnutí Rady ohledně uzavření dohody mezi EU a Čínou v oblasti leteckých služeb a rovněž na stanovisku k návrhu rozpočtu na rok 2020. V roce 2020 se pak jako stínová zpravodajka podílela na přípravě několika návrhů doporučení a zpráv týkajících se dopravy, mechanismu civilní ochrany EU či oblasti zdraví (např. k Farmaceutické strategii) nebo globálního odlesňování. Stínovala rovněž návrhy stanovisek týkajících se udělení absolutoria evropským agenturám v environmentální oblasti, dále stanovisko ke zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci, etickým aspektům umělé inteligence, k nové průmyslové strategii pro Evropu a nové strategii pro malé a střední podniky. I v roce 2021 byla pověřena úlohou stínové zpravodajky několikrát, a to například pro zprávu o přípravě digitální budoucnosti Evropy, či pro návrh nařízení, který se týká posílení úlohy Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) v otázce připravenosti na krize.

Podílela se rovněž na návrzích usnesení v oblasti zdraví (testování, vakcíny) v souvislosti s koronavirovou pandemií či jinými onemocněními nebo strategického přístupu k léčivým přípravkům v oblasti životního prostředí. Silně se zasazovala například o zrušení patentů na vakcinaci proti covidu-19, tak aby byla zajištěna její větší dostupnost.

  • Čím se zapsala do širšího povědomí?

Kromě vítězného dotažení dopravního balíčku unijních předpisů se europoslankyně Konečná do širšího povědomí zapsala zejména během koronavirové pandemie, kdy zdůrazňovala nutnost zlepšení zdravotnictví a dostupnosti léků. Proto také podporuje Evropskou občanskou iniciativu „Right2Cure“, která požaduje bezplatný přístup k vakcíně proti covid-19 a plnou transparentnost informací kolem ní.

Na svých sociálních sítích se také vyjadřuje k brexitu nebo kauze rozšíření hnědouhelného dolu Turów. Jejím tématem je dlouhodobě také klimatická změna (a zejména problém odlesňování) či problematika daňových rájů.

Spolu s europoslankyní Maxovou a Šojdrovou se v únoru 2021 připojila k dopisu, který vyzývá Komisi, aby zjistila možnost, za kterých by Skotsko a Wales mohlo po finálním odchodu Británie z Unie opět participovat ve vzdělávacím programu Erasmus+.

V poslední době se europoslankyně Konečná zviditelnila kritikou rezoluce EP, která odsoudila střet zájmů Andreje Babiše, a také svou kandidaturou do čela národní KSČM.

  • Statistiky VoteWatch

Dle statistik VoteWatch se Konečná účastnila více jak 99 % hlasování. Se svou frakcí se zatím shodla v 77 % případů.