Čeští europoslanci a europoslankyně v roce 2020: Na čem pracovali a kde „byli vidět“?

Budova Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku © EURACTIV.cz

Náročný rok plný nečekaných návrhů a omezení má za sebou i jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich práce a témat, kterým se věnovali.

Poznámka redakce EURACTIV.cz: Následující přehledy vychází z informací publikovaných na oficiálních stránkách Evropského parlamentu ke dni 23. prosince 2020. Nejedná se o kompletní výčet práce europoslanců, postupně jej aktualizujeme.

  • Funkce a pozice

Dita Charanzová (za ANO, RE) je místopředsedkyní Evropského parlamentu (EP). Ve své pozici má na starost například otázky bezpečnosti ICT nebo vztahy s vnitrostátními parlamenty. Předsedu EP zastupuje v otázkách týkajících se Latinské Ameriky.

Kromě členství v předsednictvu Evropského parlamentu a frakce Renew Europe je zároveň koordinátorkou této frakce ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a členkou delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými. 

Jako náhradnice působí ve výboru pro mezinárodní obchod (INTA), ve zvláštním výboru pro umělou inteligenci v digitálním věku (AIDA), v delegaci pro vztahy s Mercosurem nebo v delegaci v Parlamentním shromáždění EU-Latinská Amerika.

Charanzová je zároveň viceprezidentkou celoevropské liberální strany ALDE.

  • Agenda

Pozice místopředsedů s sebou přináší politické či „manažerské“ povinnosti (vedení jednání aj.), na přípravu konkrétní legislativy proto tito europoslanci už nemusí mít tolik kapacity.

Přesto si Dita Charanzová připsala na seznam své činnosti v EP hned několik důležitých bodů. Jako stínová zpravodajka měla na starosti zprávu s doporučením pro Komisi k Aktu o digitálních službách. Za výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů pak ke stejnému tématu navrhovala stanovisko. Z pozice stínové navrhovatelky letos předložila za liberální frakci v tom samém výboru několik stanovisek, které se týkaly mimo jiné rozpočtu EU.

Podepsala se také pod řadu usnesení Evropského parlamentu věnujících se porušování lidských práv ve světě. Některé rezoluce sama navrhla.

Evropskou komisi interpelovala ve věci dvojí kvality potravin, jednalo se o otázku k ústnímu zodpovězení. Předložila také písemné interpelace, týkaly se brexitu, těžby v polském dole Turów nebo mezinárodní spolupráce na regulaci digitální oblasti. 

  • Čím se zapsala do širšího povědomí?

Europoslankyně se v rámci své práce angažovala především v oblastech mezinárodního obchodu, digitální ekonomiky a ochrany spotřebitele. V poslední jmenované agendě se letos v rámci krize sektoru cestovního ruchu zasazovala například o respektování spotřebitelských práv ze strany cestovních kanceláří a dopravců. V posledních měsících roku se vyjadřovala například k farmaceutické strategii EU nebo k plánovanému zákazu využívání olova v mokřadech. Charanzová také ambasadorkou celoevropského projektu Safer Internet pro Českou republiku, angažuje se v aktivitách bezpečnějšího internetu, a to zejména pro děti.

Server Politico.eu ji letos už potřetí zařadil mezi dvacítku nejvlivnějších žen, které „hýbou Bruselem“.

  • VoteWatch statistika

Bruselský server VoteWatch.eu označil Charanzovou za nejvlivnější mezi 21 českými europoslanci. V žebříčku vlivu všech 705 europoslanců jí letos patřilo 11. místo.

  • MEP Awards

Na začátku prosince 2020 získala Dita Charanzová v rámci cen MEP Awards „evropského Oscara“ za svoje aktivity v oblastech vnitřního trhu a ochrany spotřebitele, a to konkrétně za snahy odstraňovat offline i online překážky na vnitřním trhu.

  • Funkce a pozice

Martina Dlabajová (za ANO, RE) je místopředsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), členkou výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a také delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU.

Jako náhradnice působí v rozpočtovém výboru (BUDG) a v delegaci pro vztahy s Jihoafrickou republikou. Kromě toho je koordinátorkou ve výboru ITRE za frakci Renew Europe.

  • Agenda

Martina Dlabajová byla v letošním roce stínovou zpravodajkou k programu Horizon Europe a k nové strategii pro evropské malé a střední podniky. Stínovou zpravodajkou byla také za výbor CONT k účetním uzávěrkám evropského rozpočtu za rok 2018, týkaly se například projektů financovaných z programu Horizon 2020. Z její iniciativy vznikla v EP také Parlamentní skupina pro malé a střední podniky.

Europoslankyně se letos podílela také na společném návrhu usnesení o kulturním oživení Evropy. Evropskou komisi interpretovala ve věci rakouského zákona o indexaci přídavků na dítě a daňových úlev rodin, a v souvislosti s česko-polským sporem ohledně těžby v hnědouhelném dole Turów.

  • Čím se zapsala do širšího povědomí?

Europoslankyně Dlabajová se v letošním roce věnovala především problematice evropských malých a středních podniků a podpoře vědy a výzkumu, například programu Horizon Europe. Mimo jiné se věnuje i oblasti kreativních průmyslů, v letošním roce zejména v souvislosti s dopady koronavirové krize. 

  • VoteWatch statistika

Martina Dlabajová se zúčastnila 96,50 % hlasování Evropského parlamentu. Ve většině z nich se shodla se svou frakcí (84,23 %), ještě více pak s domovskou politickým hnutím ANO (99,62 %).

Podle bruselského serveru VoteWatch.eu je Dlabajová třetí nejvlivnější europoslankyní z českých členů Evropského parlamentu.

  • MEP Awards

Martina Dlabajová v letošním roce získala ocenění MEP Award za aktivity v oblasti jednotného digitálního trhu.

  • Funkce a pozice

Ondřej Kovařík (za ANO, RE) je členem hospodářského a měnového výboru (ECON) a členem delegace pro vztahy s Kanadou.

Působí jako náhradník ve výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN), ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a v podvýboru pro daňové záležitosti (FISC). Je náhradníkem v delegaci pro severní spolupráci a pro vztahy se Švýcarskem a Norskem, ve smíšeném parlamentním výboru EU-Island a ve smíšeném parlamentním výboru Evropského hospodářského prostoru.

  • Agenda

Poslanec Kovařík byl v roce 2020 zpravodajem zprávy EP o digitálních financí. Jako stínový zpravodaj se podílel na zprávě o programu InvestEU a na doporučeních ke společnému leteckému prostoru a k výměně informací mezi policejními orgány EU a Nového Zélandu. Dále  je autorem stanoviska výboru TRAN k umělé inteligenci. 

Pokud jde o interpelace, Evropskou komisi interpeloval například v otázce přijetí Rumunska a Bulharska do Schengenského prostoru. 

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Ondřej Kovařík se dlouhodobě věnuje digitální agendě, digitalizaci, umělé inteligenci a finančním a ekonomickým otázkám. V roce 2020 byl mimo jiné zpravodajem zprávy obsahující doporučení Komisi o digitálním financování. Zajímá se také o problematiku dezinformací a regulace internetového prostředí nebo podpory malých a středních podniků.

  • VoteWatch statistika

Server VoteWatch uvádí, že Ondřej Kovařík se účastnil celkem 99,96 % všech hlasování v EP. Ve více než 99 % hlasování měl stejný postoj jako jeho kolegové z české delece v Renew Europe. 

  • Funkce a pozice

Ondřej Knotek (ANO, RE) je členem výboru pro regionální rozvoj (REGI), zvláštního výboru proti rakovině (BECA) a delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Černá Hora. 

Působí také jako náhradník ve výboru pro životní prostředí (ENVI) a v delegaci Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Albánie. Dále je koordinátorem frakce Renew Europe ve výboru REGI.

Kromě toho je členem Evropského energetického fóra (European Energy Forum), VinylPlus (členem monitorovacího výboru) a spoluzakladatelem parlamentní skupiny Buněčné genové terapie (Cell and Gene Therapy). 

  • Agenda

Ondřej Knotek se věnuje energetice a spravedlivé transformaci. Byl stínovým zpravodajem zprávy k návrhu nařízení, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci. 

Jako stínový navrhovatel předložil za výbor pro regionální rozvoj stanovisko k návrhu souhrnného rozpočtu EU na rozpočtový rok 2020. Je také stínovým zpravodajem návrhu nařízení o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza. Působil také jako stínový zpravodaj námitky k delegovanému aktu Komise, který doplňuje nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a zpravodaj námitky k návrhu nařízení Komise, kterým se mění příloha XVII nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o olovo v brocích v mokřadech nebo kolem nich.

V letošním roce interpeloval Komisi v otázce Facility na podporu oživení a odolnosti, česko-polského sporu ve věci těžby v hnědouhelném dolu Turów či v otázce jednání o přistoupení Rumunska a Bulharska k Schengenskému prostoru. 

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Europoslanec je vidět především v regionech, které budou čerpat z Fondu spravedlivé transformace, tedy ve třech českých uhelných krajích – Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském. Spravedlivá transformace a zmíněný Fond je jeho prioritním tématem, často o něm informuje na své facebookové stránce.  

Do povědomí se ale dostal také v souvislosti s tématem kontrolní mise Evropského parlamentu v Česku a střetu zájmů, ke kterému se vyjadřoval v médiích.

  • VoteWatch statistika

Ondřej Knotek se zúčastnil 97,30 % hlasování, v 95,20 % z nich se shodl se svou politickou stranou na národní úrovni (ANO) a v 79,66 % z nich pak s „domovskou“ frakcí Renew Europe.

  • Funkce a pozice

Martin Hlaváček (za ANO, RE) je místopředsedou podvýboru pro daňové záležitosti (FISC), dále členem výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko.

Jako náhradník zasedá v hospodářském a sociálním výboru (ECON), ve výboru pro rybolov (PECH) a v delegaci pro vztahy se Spojenými státy.

  • Agenda

Navzdory tomu, že od posledních voleb do EP, kam byl zvolen vůbec poprvé, uplynul již rok a půl,  aktivita Martina Hlaváčka je dle oficiálních stránek EP spíše nepatrná. Působil jako stínový zpravodaj k nařízení o strategických plánech v rámci reformované společné zemědělské politiky EU. Jako stínový navrhovatel pracoval na stanovisku k financování Zelené dohody pro Evropu.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Martin Hlaváček se v českých ani zahraničních médiích prakticky neobjevuje. 

  • Statistiky VoteWatch

Europoslanec Hlaváček se účastnil téměř 99 % hlasování, při nichž má mnohem větší loajalitu ke své národní straně (99 %) než ke své europoslanecké frakci (84 %).

  • Funkce a pozice

Radka Maxová (zvolena za ANO, RE) je členkou výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti (EMPL) a rovněž tvoří delegaci pro společné parlamentní shromáždění EU se zeměmi Afriky, Karibiku a Pacifiku.

Je také náhradnicí ve výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), výboru pro ženská práva a genderovou rovnost (FEMM) a v delegaci pro výbor pro parlamentní spolupráci mezi EU a Ruskem, kde je členem pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. 

.

  • Agenda

V její agendě po celý rok dominovala témata, jako jsou rovná práva pro muže a ženy, práva LGBTQI a osob se zdravotním znevýhodněním nebo kultura. Stala se zpravodajkou návrhu stanoviska Evropského parlamentu ke strategii pro data a k usnesení o zvláštních pravidlech o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy. Během roku 2020 byla také stínovou navrhovatelkou stanovisek, která se týkala provádění směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a povolání a silné sociální Evropě. Za domovskou frakci Renew Europe stínuje rovněž Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením.

Připojila se k několika návrhům usnesení o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví, o de facto zrušení práva na umělé přerušení těhotenství v Polsku, o dětské práci v madagaskarských dolech, o ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v době koronavirové pandemie nebo o kulturní obnově Evropy.

Unijní exekutivu žádala o vyjádření k polským „zónám bez LGBT“ a v  březnu iniciovala dopis Komisi ohledně prodloužení výjimečného stavu v Maďarsku způsobem, který dle ní nebyl slučitelný s evropskými normami právního státu a demokratickými zásadami.  

  • Čím se zapsala do širšího povědomí?

Europoslankyně Maxová se angažuje zejména v oblastech základních práv osob, které mohu být vyloučeny či diskriminovány ze strany většinové společnosti. To odráží její dlouhodobý zájem v sociální politice, které se již věnovala na národní úrovni před zvolením do EP.

Během roku rovněž pořádala několik akcí týkající se rovných práv a spolupodílela se na několika iniciativách v této oblasti, například iniciovala 13 závazků své frakce Renew Europe k posílení práv lidí se zdravotním postižením. Mimo jiné iniciovala dopis českých europoslanců, který vyzývá k přijetí běloruských studentů na české univerzity.

Na podzim tohoto roku se po měsících uvažování rozhodla odejít z hnutí ANO, europoslanecký post si však ponechala. Důvodem rozhodnutí je podle jejích slov nesouhlas s nynějším přístupem českého premiéra Andreje Babiše, který dle jejích slov „svými činy a vyjádřeními poškozuje dobré jméno České republiky“.

  • Statistiky VoteWatch

Podle dat VoteWatch se Maxová účastnila téměř všech hlasování (98 %). Z jejích postojů je patrné, že více inklinuje k národní straně (98 %) než k europarlamentní frakci (85 %). 

  • Funkce a pozice

Jiří Pospíšil (TOP09, EPP) je členem výboru pro právní záležitosti (JURI) a delegace pro vztahy s Íránem.

Je rovněž náhradníkem ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO), podvýboru pro lidská práva (DROI) a delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko.

  • Agenda

Na to, že je europoslanec Pospíšil v EP již druhé volební období, jeho europoslanecké aktivity nejsou příliš rozsáhlé ve srovnání s některými z jeho kolegů, kteří byli do EP poprvé zvoleni teprve loni.

Během roku 2020 se europoslanec Pospíšil stal zpravodajem zprávy výboru IMCO o návrhu nařízení týkajícího se zřízení nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly coby součást Fondu pro integrovanou správu hranic. Coby stínový zpravodaj se zabýval zprávou výboru IMCO k návrhu směrnice o „o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění“, a také stanoviskem v otázce umělé inteligence v trestním právu a jejímu využívání policií a soudními orgány v trestních věcech. Navrhoval rovněž stanovisko výboru JURI k návrhu nařízení o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství.

Podobně jako v roce 2019 se i letos podílel na několika společných návrzích usnesení týkajících se oblasti ochrany lidských práv a svobod a humanitární situace v mimounijních zemích. K podobným otázkám se vyjadřoval i na plénu.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Pospíšil často ostře vystupuje proti českému premiérovi Andreji Babišovi a jeho vládě. Není to patrné jen na unijní úrovni, jako například při jednání EP o střetu zájmů v otázce rozdělování dotací, ale také v národních diskusích, což vyplývá z jeho tweetů. Kromě toho se na evropské i národní úrovni také zaměřuje na otázku práv zvířat.

Pospíšil kromě europoslaneckého postu zastává také roli zastupitele hlavního města Prahy, proto se věnuje i domácí, respektive komunální agendě. 

  • Statistiky VoteWatch

Dle statistik VoteWatch se Pospíšil účastnil necelých 95 % hlasování, přičemž ze 100 % se shoduje se svou národní partají.

  • Funkce a pozice

Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) je místopředsedou hospodářského a měnového výboru (ECON) a zároveň členem podvýboru pro daňové záležitosti (FISC) a členem delegace pro vztahy s USA.

Jako náhradník působí ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), ve výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) a v delegacích pro vztahy s Běloruskem a Korejským poloostrovem.

  • Agenda

Poslanec Niedermayer byl v roce 2020 stínovým zpravodajem zprávy EP k nařízení o referenčních hodnotách směnných kurzů. Stal se také zpravodajem stanoviska EP k tématu spravedlivého a jednoduchého zdanění a jeho roli v obnově ekonomiky po pandemii covid-19. 

Aktivní byl v předkládání návrhů usnesení Evropského parlamentu, podílel se celkem na 23 usneseních.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Luděk Niedermayer se dlouhodobě věnuje daňovým záležitostem, boji proti praní špinavých peněz či problematice daňových rájů. Pravidelně se věnuje i otázkám spojeným s brexitem. Do jeho působnosti ale patří i otázky klimatu, zejména pak snižování emisí CO2, kde patří mezi zastánce ambicióznějšího evropského přístupu. 

Eurposlanec Niedermayer je velice aktivní na sociálních sítích a často vystupuje v médiích, kde se vyjadřuje k výše uvedeným tématům. 

  • VoteWatch statistika

Server VoteWatch uvádí, že Luděk Niedermayer se účastnil celkem 99,17 % všech hlasování v Evropském parlamentu. Ve shodě s kolegy z Evropské lidové strany hlasoval v 90 %. 

  • Funkce a pozice

Stanislav Polčák (STAN, EPP) je členem výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Působí také v delegaci EP pro vztahy se zeměmi Maghrebu a Arabskou maghrebskou unií a v delegaci v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří.

Jako náhradník působí v rozpočtovém výboru (BUDG) a ve výboru pro regionální rozvoj (REGI).

  • Agenda

Stanislav Polčák byl zpravodajem usnesení Evropského parlamentu k úloze EU při ochraně a obnově světových lesů, ve kterém poslanci shrnuli své představy o budoucí evropské lesnické strategii.

Dále je autorem stanoviska environmentálního výboru k nařízení, podle kterého členské státy kontrolují Evropskou komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Jako stínový navrhovatel pracoval na stanoviscích environmentálního výboru k rozpočtovým uzávěrkám evropských agentur za rok 2018 a také na stanovisku ke kontrole rybolovu.

Zapojil se také do přípravy hned několika návrhů usnesení EP, které se týkaly zejména ochrany lidských práv. Byl také hlavním autorem návrhu usnesení o nezákonném obchodu se zvířaty v zájmovém chovu. 

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Stanislav Polčák je aktivní v české regionální politice. Je předsedou Sdružení místních samospráv ČR, nevládní organizace sdružující česká města a obce, a v posledních týdnech se často vyjadřoval v diskusích o českém rozpočtu pro rok 2021, a to právě ve vztahu k českým samosprávám. Kritizoval především dopady daňových změn na rozpočty obcí a krajů.

Jako předseda Sdružení místních samospráv se Polčák vyjadřoval také k otázce nové odpadové legislativy. Upozorňoval na problémy, kterou nově schválená česká legislativa může přinést, zejména s ohledem na hospodaření obcí.

  • VoteWatch statistika

Europoslanec Polčák se zúčastnil drtivé většiny hlasování Evropského parlamentu (95 %). Hlasuje téměř vždy ve shodě (v 94 % hlasování) se svými kolegy z Evropské lidové strany.

  • Funkce a pozice

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) je místopředsedou výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). Působí také jako člen výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), kde má mimo jiné na starosti koordinaci poslaneckého klubu EPP. Je také v delegaci pro vztahy s Japonskem a v delegaci pro vztahy se zeměmi jižní Asie.

Jako náhradník působí ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a ve zvláštním výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE).

  • Agenda

Tomáš Zdechovský byl v uplynulém roce 2020 zpravodajem osmi rozpočtových discharge za rok 2018. Pracoval například na uzávěrce rozpočtu Účetního dvora EU, Soudního dvora EU, Výboru regionů nebo Evropského hospodářského a sociálního výboru. Dále se podílel na rozpočtovém absolutoriu Evropské rady a Rady EU.

Na unijní rozpočtové uzávěrce roku 2018 se podílel také v pozici navrhovatele stanovisek za sociální výbor EP.

Europoslanec Zdechovský byl aktivní také jako navrhovatel usnesení Evropského parlamentu. S kolegy z frakce EPP se podílel zejména na návrzích rezolucí vyjadřujících se k lidskoprávní problematice. Je také jedním z autorů usnesení EP o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Tomáš Zdechovský se jako člen kontrolního výboru EP zúčastnil mise, jejímž cílem bylo rozklíčovat problémy spojené s čerpáním dotací v ČR. Mise se zajímala mimo jiné o holding Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. Europoslanci v návaznosti na zjištění mise vyzvali českého premiéra k vyřešení údajného střetu zájmů. Europoslanec Zdechovský byl následně označen premiérem Babišem za vlastizrádce.

Zdechovský byl aktivní také na domácí politické scéně. Loni oznámil svou ambici stát se předsedou KDU-ČSL, v lednu 2020 ale z kandidatury odstoupil.

Angažoval se také v boji proti evropskému zákazu olova v mokřadech. Hned třikrát v této otázce interpeloval Evropskou komisi. 

Europoslanec také aktivně vystupuje na sociálních sítích. Zapojuje se do diskusí nejen o evropských, ale i domácích tématech. 

  • VoteWatch statistika

Europoslanec Zdechovský se zúčastnil drtivé většiny hlasování Evropského parlamentu (95,7 %). Hlasuje téměř vždy ve shodě (v 95 % hlasování) se svými kolegy z Evropské lidové strany.

  • Funkce a pozice

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) je členkou výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), delegace v Parlamentním výboru pro partnerství EU-Arménie, výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ázerbájdžán, parlamentního výboru pro přidružení EU-Gruzie a delegace v Parlamentním shromáždění Euronest. Dále je členkou skupiny Evropského parlamentu pro práva dětí a pracovní skupiny europoslanců pro zákaz klecových chovů. 

Dále je náhradnicí ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko. Za frakci EPP je pak Šojdrová koordinátorkou ve výboru CULT.

  • Agenda

Michaela Šojdrová se letos stala zpravodajkou ke zprávě o Evropském vzdělávacím prostoru. Vzdělávání a podpora mladých lidí patří k její tradiční evropské agendě. Věnuje se také tématu Evropského sboru solidarity jako zpravodajka nařízení pro provádění tohoto programu pro příštích 7 let.

Kromě toho je stínovou zpravodajkou zprávy o implementaci dobrých životních podmínek zvířat („animal welfare“) a zprávy o rozhodnutí uznávání dováženého osiva z Ukrajiny.

V letošním roce se podílela na návrzích usnesení, například ve věci kulturního oživení Evropy či pokračujícího porušování lidských práv v Bělorusku. Vystupovala na plenárních zasedáních, například k tématu podpory začleňování Romů v Evropě či k zemědělské strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“. Zemědělská agenda patří mezi její další téma, aktivně prosazovala hned několik pozměňovacích návrhů k reformě společné zemědělské politiky EU. 

  • Čím se zapsala do širšího povědomí?

Michaela Šojdrová se v letošním roce, který se nesl ve znamení koronavirové krize, věnovala otázce „koronavirové“ podpory kulturního odvětví či programů Erasmus a Evropského sboru solidarity, ale také zemědělské politice. V debatách o zemědělství obhajuje zejména menší zemědělské podniky a zastropování dotací pro velké agroholdingy. Ve spolupráci s Asociací soukromého zemědělství a frakcí EPP organizuje národní kolo soutěže Evropský mladý farmář, které se díky ní poprvé zúčastnili mladí farmáři z Česka.

Do širšího povědomí letos vstoupila především v souvislosti s událostmi v Bělorusku. V Evropském parlamentu stála za návrhem nominace vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské na Sacharovovu cenu. Podporuje boj za lidská práva a demokracii ve světě. Aktivně podporuje lidskoprávní aktivisty a disidenty v Číně a na Tchaj-wanu.

V domácích médiích se zapsala také jako zastánkyně přijetí dětských uprchlíků z řeckých uprchlických táborů. 

  • VoteWatch statistika

Michaela Šojdrová je podle bruselského server Votewatch jako jediná z českých europoslanců a europoslankyň mezi první dvacítkou členů Evropského parlamentu ve vytváření spojenectví napříč frakcemi a národnostmi v EP. Server ji se skórem 67 bodů zařadil na 14. místo.

Europoslankyně se účastnila 97,48 % hlasování. V absolutní většině z nich (100 %) byla v souladu se svou národní stranou KDU-ČSL a ve velké většině (93,77 %) taky se svou frakcí EPP.

  • Funkce a pozice

Jan Zahradil (ODS, ECR) je místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod (INTA) a členem delegace pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Asie a Sdružením států jihovýchodní Asie.

Zároveň působí jako náhradník ve výboru pro rozvoj (DEVE) a v delegaci ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU.

  • Agenda

Politik z řad ODS nebyl v tomto roce zpravodajem ani stínovým zpravodajem žádného návrhu, to však může být i kvůli tomu, že ve výboru pro mezinárodní obchod zastává více politickou místopředsednickou funkci, kde se více věnuje vyjednávání. 

Jako stínový navrhovatel předkládal za výbor pro mezinárodní obchod celkem čtyři stanoviska, například k návrhu mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Celkem jedenáctkrát měl příspěvek na europoslaneckém plénu, a to například k uzavření Dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem. Dříve měl tento návrh na starosti jako zpravodaj.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Jan Zahradil se dlouhodobě věnuje především obchodním vztahům EU se třetími zeměmi.

V letošním roce se kolem něj objevily dvě kontroverze. Na přelomu roku odstoupil z pozice zpravodaje návrhu obchodní dohody mezi EU a Vietnamem poté, co média upozornila na jeho potenciální střet zájmů. V listopadu se pak do hledáčku europarlamentní diplomacie dostala Skupina přátelství mezi EU a Čínou, které Zahradil předsedá, a to kvůli obavám z jejího příliš těsného kontaktu s čínskou vládou.

Zahradil aktivně vystupuje na sociálních sítích, kde se vyjadřuje jak k evropské agendě, tak i k české zahraniční politice. 

  • VoteWatch statistika

Europoslanec se zúčastnil 98,68 % hlasování, z toho v 98,10 % případů se shodl se svou národní stranou. Se svou konzervativní frakcí souhlasil v 79,73 % hlasování.

  • Funkce a pozice

Evžen Tošenovský (ODS, ECR) je členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), stejně jako delegace pro vztahy s Japonskem.

Zároveň působí jako náhradník ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), ve zvláštním výboru pro umělou inteligenci v digitálním věku (AIDA) a v delegaci pro vztahy s Korejským poloostrovem.

  • Agenda

Tošenovský se letos stal stínovým zpravodajem doporučení k návrhu o obnovení Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou, Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a zpráv k evropské strategii pro data a k přístupu EU k umělé inteligenci. Za svou frakci ECR připravil jako stínový navrhovatel v rámci výboru pro průmysl, výzkum a energetiku dvě stanoviska, a to k návrhům týkajícím se etických aspektů umělé inteligence, využívání umělé inteligence policií a soudními orgány a emisí lehkých osobních vozidel a užitkových vozidel. 

Podepsal se pod devět návrhů usnesení, které se týkaly lidských práv. Evropskou komisi letos interpeloval kvůli tématu recyklovaného vzduchu v letadlech a klimatických cílů ve vztahu k Fondu pro spravedlivou transformaci.

Po uzavření dohody o novém víceletém rozpočtovém rámci EU se věnoval především dokončení legislativy ke Kosmickému programu, Horizontu Evropa, a Centru kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, kde byl stínovým zpravodajem již v rámci předchozího mandátu.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Evžen Tošenovský se i v roce 2020 angažoval v několika agendách, kterým se věnuje dlouhodobě. Šlo především o energetiku a transformaci uhelných regionů, evropskou kosmickou politiku a posílení pražské agentury GNSS, kybernetickou bezpečnost nebo podporu výzkumu.

  • VoteWatch statistika

Konzervativní europoslanec se zatím účastnil 98,50 % všech hlasování. Se svou ODS „souzněl“ v 99,50 % případů, s frakcí však „jen“ z 80,88 %.

  • Funkce a pozice

Alexandr Vondra (ODS, ECR) je členem výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE), delegace pro vztahy se Spojenými státy americkými a delegace v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří.

Dále je náhradníkem ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a delegace pro vztahy s Izraelem. Je také koordinátorem ECR ve výboru ENVI.

  • Agenda

Europoslanec Vondra byl v letošním roce stínovým zpravodajem zprávy o návrhu nařízení týkajícího se celosvětového systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí a také zprávy o implementaci společné bezpečnostní a obranné politiky (výroční zpráva za rok 2020). Dále pak „stínoval“ doporučení k přijetí nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (tzv. taxonomie).

Jako stínový navrhovatel předložil letos čtyři stanoviska týkající se například Facility na podporu oživení a odolnosti, úvěrového nástroje pro veřejný sektor (třetí pilíř mechanismu spravedlivé transformace), návrhu nařízení zřizující program InvestEU nebo také systému vlastních zdrojů Evropské unie.

Jako navrhovatel také předložil stanovisko k návrhu nařízení zřizujícímu Fond spravedlivé transformace.

Za letošní rok se také podílel na devíti návrzích usnesení, například ve věci Zelené dohody pro Evropu, otrávení Alexeje Navalného nebo v otázce ochrany lidských práv.

Vondra se také poměrně aktivně zapojil do rozprav na plénu. Jednou pak interpeloval vysokého představitele EU pro zahraničí věci a bezpečnostní politiku ve věci lidských práv v Íránu a tamní situace politických vězňů odsouzených k trestu smrti. Komisi předložil otázky k písemnému zodpovězení, například ve věci provádění směrnice o autorském právu či uplatnění taxonomie.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Alexandr Vondra se věnoval především otázkám spojeným s klimatickou agendou Evropské unie, ke které se staví spíše kriticky a v „zelené“ politice zastává umírněnější přístup. Aktivně se k tématům vyjadřuje na Twitteru i Facebooku. Svou esejí přispěl například do knihy Musí být ekologie alarmistická?

Vyjadřoval se také k tématu právního státu. Naposledy například k maďarskému a polskému vetu unijního rozpočtu kvůli mechanismus na ochranu finančních zájmů Unie. Podle Vondry mělo Česko a Slovensko v této otázce své partnery z V4 podpořit.

  • VoteWatch statistika

Alexandr Vondra se účastnil 95,15 % hlasování v Evropském parlamentu. V 82, 34 % z nich se shodoval se svou „domovskou“ frakcí ECR a v drtivé většině z nich (98,67 %) pak s národní politickou stranou ODS.

  • Funkce a pozice

Veronika Vrecionová (ODS, ECR) je členkou výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a působí také v delegaci pro vztahy se zeměmi Andského společenství a delegaci v Parlamentním shromáždění EU-Latinská Amerika.

Vrecionová je také náhradnicí ve výboru pro regionální rozvoj (REGI) a ve vyšetřovacím výboru pro ochranu zvířat během přepravy (ANIT).

  • Agenda

Veronika Vrecionová byla v roce 2020 zpravodajkou zprávy EP k rovnocennosti osiva vyprodukovaného na Ukrajině. Pracovala také jako stínová navrhovatelka stanoviska zemědělského výboru ke zprávě o možnostem a výzvám spojeným se stárnutím evropské populace.

Podílela se na vzniku několika návrhů europarlamentních usnesení, které se týkaly zejména lidskoprávní problematiky. Za frakci ECR stála za návrhem rezoluce EP o obnovení vyšetřování předsedy vlády ČR v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů.

Veronika Vrecionová se aktivně podílela na přípravě nové společné zemědělské politiky EU, a to svými pozměňovacími návrhy, které se zaměřovaly na zastropování dotací pro velké agrární holdingy. Před vypuknutím koronavirové pandemie aktivně vystupovala na plenárních zasedáních Evropského parlamentu.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Veronika Vrecionová se v roce 2020 aktivně vyjadřovala zejména ke stavu českého i evropského zemědělství a rozvoje venkova. Je dlouhodobou zastánkyní omezení evropských dotací pro velké společnosti, zejména pak pro zemědělské holdingy. Tuto pozici se také aktivně snažila prosadit do reformy evropské zemědělské politiky.

Jako předsedkyně Spolku pro obnovu venkova je aktivní i na domácí půdě, kde se snaží hájit právě zájmy českého venkova.

  • VoteWatch statistika

Europoslankyně Vrecionová se zúčastnila drtivé většiny hlasování Evropského parlamentu (99,4 %). Většina jejich hlasů byla ve shodě s jejími kolegy z frakce reformistů a konzervativců (80,7 %).

  • Funkce a pozice

Marcel Kolaja (Piráti, Greens/EFA) je místopředsedou Evropského parlamentu. V rámci této pozice se věnuje zejména otázkám inovačních strategií v oblasti informačních a komunikačních technologií, informatice a telekomunikacím. Předsedu EP zastupuje v otázkách týkajících se Pobaltí, severských zemí a Arktidy.

Vedle předsednictva Evropského parlamentu je zároveň členem výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a členem delegace pro vztahy s USA.

Působí jako náhradník ve výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT), ve zvláštním výboru pro umělou inteligenci v digitálním věku (AIDA) a v delegaci pro vztahy s Indií.

  • Agenda

Místopředseda Kolaja byl v roce 2020 zpravodajem stanoviska výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k umělé inteligenci v trestním právu a jejímu využívání policií a soudními orgány v trestních věcech. Stejně tak byl zpravodajem stanoviska k nařízení o prevenci a šíření teroristického obsahu online. Z pozice stínového zpravodaje se podílel třeba na stanoviscích výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele k otázce aktu o digitálních službách. V pozici stínového zpravodaje návrhu byl v minulém roce celkem v sedmi případech.

Do rozpravy na plénu se v roce 2020 zapojil celkem v šedesáti případech. Toto vysoké číslo je ale dáno především výkonem funkce místopředsedy Evropského parlamentu. Několikrát interpeloval Komisi, například v tématu směrnice o praní špinavých peněz a uvádění konečných příjemců u svěřenských fondů. 

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Marcel Kolaja se dlouhodobě věnuje digitální agendě, ochraně práv a svobod v internetovém prostředí, umělé inteligenci či dostupnosti dat a svobodě médií. V tomto ohledu byl aktivní v diskuzích o návrzích aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích či v diskuzích o akčním plánu pro demokracii. Zabývá se také problematikou kyberbezpečnosti, dezinformací či nezákonného obsahu na internetu.

Europoslanec Kolaja je aktivní jak na sociálních sítích, tak i v médiích, kde se vyjadřuje nejen k digitální agendě, ale také ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. 

  • VoteWatch statistika

Server VoteWatch uvádí, že Marcel Kolaja se účastnil celkem 99,94 % všech hlasování v EP, což jej v tomto ohledu řadí na 13. příčku ze všech europoslanců. Co se týká vlivu, server Kolaju zařadil na druhé místo ze všech českých europoslanců.

  • Funkce a pozice

Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA) je členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a členem delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina.

Působí jako náhradník ve výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), v hospodářském a měnovém výboru (ECON) a v podvýboru pro daňové záležitosti (FISC).

  • Agenda

Poslanec Peksa se v roce 2020 stal například zpravodajem směrnice, jejímž cílem je podpořit větší využívání potenciálu digitálních financí, pokud jde o inovace a hospodářskou soutěž, a zároveň zmírnit rizika s nimi spojená. Za výbor CONT připravil stanovisko k tématu zvýšení transparentnosti a bezúhonnosti v institucích EU. Jako stínový zpravodaj pracoval třeba na účetních uzávěrkách rozpočtu EU. Celkem byl zpravodajem třech zpráv či stanovisek. Stínovým zpravodajem byl celkem ve 14 případech.

Věnuje se také Zelené dohodě pro Evropu a spravedlivé transformace uhelných regionů. 

Opakovaně interpeloval Evropskou komisi v otázce auditů ve společnosti Agrofert. 

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Mikuláš Peksa se dlouhodobě věnuje digitální agendě, ochraně práv a svobod v internetovém prostředí, umělé inteligenci či dostupnosti dat, ale také dezinformacím či nezákonnému obsahu na internetu. Jeho agendou je také ochrana klimatu a evropská klimatická politika, ve které zastává spíše progresivnější pozici. Často se vyjadřuje také k tématu právního státu, patří mezi kritiky polské a maďarské vlády. 

Europoslanec Peksa se také zúčastnil mise kontrolního výboru EP, jejímž cílem bylo rozklíčovat problémy spojené s čerpáním dotací v ČR. Mise se zajímala mimo jiné o holding Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. Europoslanci v návaznosti na zjištění mise vyzvali českého premiéra k vyřešení údajného střetu zájmů. Europoslanec Peksa byl následně označen premiérem Babišem za vlastizrádce.

  • VoteWatch statistika

Server VoteWatch uvádí, že Mikuláš Peksa se účastnil celkem 98,1 % všech hlasování v EP. Ve více než 99 % hlasuje v souladu se svými kolegy z Pirátské strany, v 96 % hlasoval ve shodě s frakcí Zelení/EFA. 

  • Funkce a pozice

Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/EFA) je členkou výboru EP pro mezinárodní obchod (INTA) a také zvláštního výboru po zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací (INGE). Je také místopředsedkyní delegace v Parlamentním shromáždění Euronest a členkou delegace v parlamentním výboru pro partnerství EU-Arménie, spolupráci EU-Ázerbájdžán a ve výboru pro přidružení EU-Gruzie.

Jako náhradnice působí ve výboru pro zahraniční věci (AFET), ústavní záležitosti (AFCO) a v podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).

  • Agenda

Gregorová byla zpravodajkou legislativy týkající se vývozu zboží dvojího užití. Aktualizovaná pravidla by měla znemožnit autoritářským režimům nakupovat moderní technologie z EU k tlaku na vlastní občany.

Dále se věnovala jako zpravodajka Asociační dohodě s Gruzií a byla také stínovou zpravodajkou zprávy ke stavu asociačních dohod a dohod o volném obchodě v celém regionu Východního partnerství. Stínovala také doporučení EU k summitu Východního partnerství.

Markéta Gregorová v roce 2020 jako stínová navrhovatelka předložila stanoviska ke stavu základních práv v EU, k doporučením o etických aspektech umělé inteligence a robotiky, k využití umělé inteligence v civilních i vojenských oblastech, k tématu strukturované obranné spolupráce PESCO a k provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou.

Na plenárních debatách přispěla k tématu Východního partnerství, hovořila o obchodní dohodě mezi EU a Vietnamem a o situaci v Íránu a Iráku.

  • Čím se zapsala do širšího povědomí?

Markéta Gregorová patří mezi europoslance, kteří jsou velice aktivní na sociálních sítích. Vyjadřuje se nejen k aktuálním politickým tématům, ale snaží se přispět ke zvyšování povědomí Čechů o dění v evropských institucích.

Od počátku svého mandátu se věnuje boji proti dezinformacím. Intenzivně se zabývá také problematikou lidských práv. Postavila se na stranu běloruské opozice, vystoupila i na české demonstraci proti Alexandru Lukašenkovi.

Zabývá se také situací v Gruzii. Jako jeden ze svých úspěchů na poli EP vnímá úspěšný diplomatický tlak na gruzínskou vládu, který vedl ke změně volebního systému z většinového na proporční. 

  • VoteWatch statistika

Europoslankyně Gregorová vynechala pouhých sedm hlasování Evropského parlamentu z celkového počtu 3093 hlasování. V drtivě většině hlasování byla ve shodě s jejími kolegy z frakce Zelení/EFA (96 %).

  • Funkce a pozice

Ivan David (SPD, ID) je členem výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), kde také funguje jako koordinátor své frakce. Je také členem delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou a delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, EU-Kyrgyzstán, EU-Uzbekistán a EU-Tádžikistán a pro vztahy s Turkmenistánem a Mongolskem.

Jako náhradník zasedá ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), ve zvláštním výboru pro boj proti rakovině (BECA) a v delegaci ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko.

  • Agenda

V roce 2020 se stal Ivan David za svou frakci Identita a demokracie stínovým zpravodajem stanoviska zemědělského výboru k návrhu týkajícího se výzev spojených s politikou zaměřenou na stárnutí po roce 2020. Podepsal se také pod neúspěšný návrh usnesení, který se týkal koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům.

Celkem šestkrát vystoupil s příspěvkem na parlamentním plénu, a to například ve věci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“. Byl také spoluautorem interpelace Evropské komise nazvané „selhání dohody CETA a přítomnost masa obsahujícího hormony na evropském trhu“.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Ivan David je aktivní na sociální síti Facebook, kde se aktivně věnoval řadě zahraničněpolitických otázek, především Turecku, nebo problematice potravin. Upozornil na sebe sdílením několika dezinformací či zavádějících informací, například okolo osiva z Ukrajiny.

Jako jediný europoslanec ze všech hlasoval proti několikamiliardové pomoci pro členské země na boj s koronavirem.

  • VoteWatch statistika

Europoslanec se účastnil 95,52 % hlasování, se svou frakcí však souhlasil pouze v 64,65 % případů.

  • Funkce a pozice

Hynek Blaško (SPD, ID) je členem výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE), a delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Moldavsko.

Jako náhradník působí ve výboru pro zahraniční věci (AFET) a v delegaci pro vztahy s Izraelem.

  • Agenda

Výčet europoslanecké práce Hynka Blaška za rok 2020 není nijak dlouhý. Nebyl zpravodajem ani stínovým zpravodajem žádného návrhu.

Třikrát se zapojil do debat na plénu, kromě tématu uprchlíků na vnější hranici EU se však jeho příspěvky ani nevěnovaly agendě výborů, ve kterých zasedá.

Předložil návrh usnesení EP „o důležitosti uchování odkazu druhé světové války“, ten však neuspěl.

Čtyřikrát podal písemnou interpelaci na Komisi, reakce se ale nedočkal. Dvakrát zaslal dopis šéfce Komise Ursule von der Leyenové – kritiku plánů boje s dezinformacemi a výzvu k přehodnocení zákazu používání olověných broků v mokřadech. Na druhý dopis dostal odpověď.

  • Čím se zapsal do širšího povědomí?

Hynek Blaško „byl vidět“ především svými kontroverzními komentáři ve článcích na Parlamentních listech a v příspěvcích na svém facebookovém profilu. Ve své kritice EU se často věnoval migrační nebo klimatické politice.

V souvislosti s koronavirovou krizí se zviditelnil doslova, a to na billboardech financovaných svou europarlamentní frakcí Identita a demokracie.

Jako problematický se ukázal vztah europoslance s SPD, za kterou byl do EP zvolen. Nejjasněji to bylo vidět v doplňujících senátních volbách v červnu, kdy namísto kandidáta své vlastní strany podpořil jeho konkurenta z Trikolóry.

  • VoteWatch statistika

Blaško se účastnil 98,74 % europoslaneckých hlasování, se svou frakcí však souhlasil pouze v 67,58 % případů.

  • Funkce a pozice

Kateřina Konečná (KSČM, GUE-NGL) je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO), výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) a zvláštního výboru pro boj proti rakovině (BECA). Účastní se také delegace v Parlamentním výboru pro partnerství EU-Arménie, ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ázerbájdžán a v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Gruzie. Zároveň je také členkou delegace pro europarlamentní shromáždění Euronest.

Jako náhradník se účastní výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), v němž byla řádnou členkou v minulém období, a delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko.

  • Agenda

Od loňských voleb vykonává již druhé období v křesle europoslankyně, čemuž odpovídá i rozmanitost europoslaneckých aktivit. V uplynulém roce se věnovala problematice vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy. Jako stínová zpravodajka se pak podílela na přípravě několika návrhů doporučení a zpráv týkajících se dopravy, mechanismu civilní ochrany EU či oblasti zdraví (např. k Farmaceutické strategii) nebo globálního odlesňování. Stínovala rovněž návrhy stanovisek týkajících se udělení absolutoria evropským agenturám v environmentální oblasti, dále stanovisko ke zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci, etickým aspektům umělé inteligence, k nové průmyslové strategii pro Evropu a nové strategii pro malé a střední podniky.

Podílela se rovněž na návrzích usnesení v oblasti zdraví (testování, vakcíny) v souvislosti s koronavirovou pandemií či jinými onemocněními nebo strategického přístupu k léčivým přípravkům v oblasti životního prostředí. 

  • Čím se zapsala do širšího povědomí?

Kromě vítězného dotažení dopravního balíčku unijních předpisů se europoslankyně Konečná do širšího povědomí zapsala zejména během koronavirové pandemie, kdy zdůrazňovala nutnost zlepšení zdravotnictví a dostupnosti léků. Proto také podporuje Evropskou občanskou iniciativu „Right2Cure“, která požaduje a bezplatný přístup k vakcíně proti covid-19 a plnou transparentnost informací kolem ní.

Na svých sociálních sítích se také vyjadřuje ke brexitu nebo kauze rozšíření hnědouhelného dolu Turów. Jejím tématem je dlouhodobě také klimatická změna (a zejména problém odlesňování).

  • Statistiky VoteWatch

Dle statistik VoteWatch se Konečná účastnila více jak 99 % hlasování, v nichž ze 100 % drží linii se svou národní stranou. Se svou frakcí se zatím shodla v 75,6 %.