Aktivity EU pro vzdělání a zaměstnanost mladých

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: photostock

V rámci Strategie 2020 odstartovala Evropská komise dvě iniciativy zaměřené na vzdělání a zaměstnanost, které se soustředí na mladé lidi. Jedná se o iniciativy Mládí v pohybu a Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa. Dále se také chystá integrovat několik již existujících systémů pod hlavičku nového programu Erasmus pro všechny.

(Zveřejněno 2. 4. 2012.)

Dosavadní vývoj a očekávané kroky:

  • 1996: Zahájení programu Marie Curie na podporu vynikajících mladých vědců.
  • 2000–2006: Fungování programu Mládež, který předcházel programu Mládí v akci.
  • 14. prosince 2006: V platnost vstupuje rozhodnutí o zavedení Programu celoživotního učení. 
  • leden 2007 – prosinec 2013: První období pro fungování Programu celoživotního učení a také pro fungování programu Mládež v akci.
  • květen 2009: Během českého předsednictví v Radě EU byl přijat Strategický rámec pro evropskou spolupráci ve vzdělávání a odborné přípravě ET 2020.
  • 15. září 2010: Evropská komise zahájila fungování iniciativy Mládež v pohybu.
  • prosinec 2010: Ministři školství ze členských států EU a Chorvatska, Makedonie, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Turecka přijali Komuniké z Brugg o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání.
  • září 2011: Evropská komise představila program reformy a modernizace vyššího vzdělávání.
  • 23. listopadu 2011: Evropská komise představila návrh nového programu Erasmus pro všechny na období 2014-2020. Nyní se projednává v Radě ministrů a Evropském parlamentu.
  • 2014: Předpokládaný začátek fungování programu Erasmus pro všechny.
  • 2014–2020: V návrhu nového víceletého finančního rámce se počítá s nárůstem prostředků věnovaných vzdělávání a mobilitě.

Souvislosti:

V Evropské unii je v současné době bez práce pět milionů mladých lidí, tedy celá jedna pětina. Tuto situaci negativně ovlivnila především ekonomická a finanční krize, která nejvíce postihla právě lidi do 25 let. Špatná situace panuje především v  jižní Evropě; nezaměstnanost mezi španělskou mládeží v průběhu roku 2011 překročila 40 %.

Vypuknutí finanční krize vedlo k vytvoření několika opatření ke znovunastartování evropské ekonomiky. O významný vliv  na strukturu a cíle nové strategie pro růst a zaměstnanost se postarala i Strategie Evropa 2020, která nahradila Lisabonskou strategii. Dvě ze stěžejních iniciativ této strategie se zaměřují na modernizaci vzdělávání a odborné přípravy. Jde o iniciativu Mládež v pohybu a Agendu pro nové dovednosti a pracovní místa

EU doufá, že pokud mladým lidem poskytne více možností, jak si najít práci, vzdělávat se nebo absolvovat stáže, zajistí tím do budoucna konkurenceschopnost své ekonomiky. Proto se tyto iniciativy zaměřují na zlepšení kvality vyššího a odborného vzdělání a vzdělávací a pracovní mobilitu.

Právě na mobilitu klade důraz většina evropských programů. Více než 40 % zaměstnavatelů prý totiž podle nezávislé studie z roku 2006 zohledňuje při výběru nových zaměstnanců zkušenosti získané díky studiu a práci v zahraničí. Na oblast vzdělávací mobility se na evropské úrovni soustředí především Program celoživotního učení se svými podprogramy Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundtvig. Program Erasmus pro mladé podnikatele se pak zaměřuje na Evropany, kteří se již v mladém věku rozhodnout podnikat. Posílení pracovní mobility je jedním z hlavních cílů iniciativy Mládež v pohybu. Mobilitu mladých vědců zase po dlouhá léta podporuje program Marie Curie.

Témata:

Mládež v pohybu (Youth on the Move)

Mládež v pohybu je jednou ze sedmi vlajkových iniciativ, které jsou součástí strategie Evropa 2020. Zahrnuje 28 aktivit, které se zaměřují na boj proti nezaměstnanosti mladých, zlepšení kvality celoživotního a vyššího vzdělání a podporu vzdělávací a pracovní mobility. Mezi hlavní cíle patří snížení počtu případů předčasného ukončení školní docházky, podpora odbornému vzdělávání a přípravě a zatraktivnění vyššího vzdělávání.

Na financování iniciativy se podílejí již existující programy EU v oblasti vzdělávání a mládeže, především Program celoživotního učení. Finance poskytují také strukturální fondy, a to především Evropský sociální fond. Ideálně by se v budoucnosti měly k podpoře Mládí v pohybu připojit také členské státy a soukromý sektor.

Iniciativa zahrnuje tři hlavní okruhy. Prvním z nich je vylepšení systému celoživotního vzdělávání. Jeho hlavním cílem je dosáhnout toho, aby znalosti a dovednosti získané během studia byly v souladu s potřebami trhu práce. S tím úzce souvisí další iniciativa, Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa, která chce fungovat jako most mezi světem vzdělávání a pracovním trhem.

Druhým okruhem je zvyšování počtu mladých lidí s vyšším vzděláním. Cílem Evropské unie je, aby v roce 2020 mělo 40 % mladých Evropanů ukončené vysokoškolské vzdělání. V roce 2010 to přitom bylo 33,6 %.

Třetí okruh se zaměřuje na vzdělávací a pracovní mobilitu. Podle plánů EU by do roku 2020 měli všichni mladí lidé v Evropě strávit část studia v zahraničí. Do tohoto okruhu patří také iniciativa „První zaměstnání v rámci sítě EURES“. Jde o pilotní projekt, který pomůže mladým lidem dozvědět se o pracovních příležitostech v cizině.

Zjednodušení integračního procesu mobilních studentů by měla přinést karta Mládež v pohybu, která nabídne svým majitelům stejné výhody, jako mají držitelé národních studentských průkazů. Komise chce také zavést Evropský znalostní pas založený na vylepšeném principu evropského životopisu Europass. Cílem tohoto projektu je zjednodušit uznávání znalostí a dovedností v zahraničí. 

Program celoživotního učení

Do tohoto programu, který podporuje především vzdělávací mobilitu, jsou kromě 27 členských států zapojeny také další země: Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Chorvatsko a Turecko.

Pro prvních sedm let trvání programu byl jeho rozpočet stanoven na téměř 7 miliard eur. Pro období dalšího víceletého finančního rámce by se jeho podoba měla změnit. Pod novým názvem Erasmus pro všechny by měl nyní integrovat několik stávajících programů: Program celoživotního učení, Mládež v akci, Tempus, Erasmus Mundus, Edulink a Alfa. Celková výše financí navrhovaná Evropskou komisí by měla být o více než 70 % vyšší než prostředky určené na období 2007-2013.

V současné době program zahrnuje čtyři odvětvové podprogramy: Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundtvig.

Podprogram Comenius je určen mateřským, základním a středním školám a a nevládním vzdělávacím institucím. Jeho cílem je podpořit znalosti a porozumění napříč rozdílnými evropskými kulturami, jazyky a hodnotami. Zahrnuje například výměnné pobyty žáků a učitelů nebo vzdělávací kurzy pro učitele.

Asi nejznámější a nejrozšířenější vzdělávací program EU je Erasmus, který se zaměřuje na mobilitu a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě. Umožňuje výměnu studentů a učitelů mezi univerzitami z evropských zemí. Zároveň vytváří tlak na větší slučitelnost vysokoškolského vzdělávání v různých zemích. S podprogramem úzce souvisí fungování Evropského kreditního systému (ECTS), který umožňuje uznávání znalostí získaných během studia v zahraničí a také jejich uznávání mezi jednotlivými institucemi.

Z podobné myšlenky jako tento podprogram vychází také Erasmus pro mladé podnikatele, k němuž lze najít informace v sekci Links Dossiers pod tímto odkazem.

V oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy vytvořila Komise podprogram Leonardo da Vinci zaměřený na přeshraniční mobilitu, projekty pro rozvoj, šíření inovací a tvorbu tematických sítí.

Podprogram Grundtvig se snaží zlepšit vzdělávání dospělých, využívat jej však mohou již lidé od 16 let, kteří nejsou studenty denního studia. Jeho náplní je zejména podpora stáží, vzdělávacích kurzů, konferencí, workshopů nebo asistentských pobytů.

Program Marie Curie

Evropský program Marie Curie poskytuje již od roku 1996 finanční podporu vynikajícím mladým vědcům. Pro období 2007-2013 činí jeho rozpočet 4,7 miliard eur a 80 % těchto prostředků je věnováno na odbornou přípravu vědců do 35 let. Program evropským vědcům poskytuje možnost získávat zkušenosti v zahraničí, a zároveň umožňuje přilákat do Evropy více vědců ze zemí mimo Unii. Od zahájení programu se jej zúčastnily již desítky tisíc mladých lidí a zapojilo se do něj několik tisíc univerzit.

Mládí v akci (Youth in Action)

Program Mládež v akci se zaměřuje na volnočasové aktivity mladých lidí. Navazuje na předešlý program Mládež a pokračuje v podpoře mezinárodních výměn mládeže, dobrovolné služby, iniciativ mládeže a aktivit zaměřených na rozvoj kvalifikace pracovníků s mládeží. Účastníci projektů uskutečňovaných v jeho rámci získávají jako doklad o získaných kompetencích certifikát zvaný Pas mládeže (Youthpass).

V rámci programu funguje několik aktivit. Akce Mládež pro Evropu je zaměřena na výměny mládeže a projekty týkající se demokracie. V rámci Evropské dobrovolné služby se mohou mladí lidé ve věku 18–30 let podílet na dobrovolnických projektech EU a jejích partnerských zemí. Akce Mládež ve světě podporuje výměny mládeže se sousedními zeměmi EU. Další součástí Mládí v akci jsou Systémy na podporu mládeže, které nabízí školení a semináře určené i pro pracovníky s mládeží. V rámci programu také probíhá akce Podpora evropské spolupráce v oblasti mládeže, která podporuje dialog mezi mladými lidmi a politiky a prohloubení spolupráce mezinárodních organizací.

Programy EU a Česká republika

Podle informací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v České republice zájem o evropské vzdělávací programy roste.

Do programu Erasmus je v akademickém roce 2011/2012 zapojeno všech 26 veřejných vysokých škol, obě státní vysoké školy a celkem 29 soukromých vysokých škol. Vyšších odborných škol se účastní osm. V akademickém roce 2010/2011 vyjelo z ČR na studijní pobyt 5.587 studentů, na pracovní stáže se vydalo 844 osob. Ve stejném roce vyjelo v rámci zaměstnaneckých projektů mobility na výukové pobyty 2.067 osob a na školení 609 lidí.

V rámci programu Comenius se v roce 2011 programů mobility účastnilo 1.415 žáků a učitelů ze základních škol, ze středních škol se zapojilo 1.803 osob. V oblasti odborného vzdělávání pod hlavičkou programu Leonardo da Vinci se ve stejném roce projektů zúčastnilo 485 lidí.

V rámci programu Mládež v akci mohou žádost o grant podávat pouze právnické osoby nebo neformální skupiny mladých lidí, nikoliv jednotlivci, a neexistuje proto přesná statistika počtu zúčastněných osob. V roce 2011 však obdržela Česká národní agentura Mládež, která v ČR za program odpovídá, 514 žádostí o grant a 266 z nich bylo podpořeno. V roce 2010 to přitom bylo 234 ze 471 žádostí, v roce 2009 dala zelenou 230 z 513 žádostí.  

Stanoviska:

Evropská unie vkládá do iniciativy Mládež v pohybu naději, že pomůže vylepšit zaměstnanost mladých lidí. „Nalezení správného zaměstnání je hlavním předmětem obav milionů mladých Evropanů. Iniciativa Mládež v pohybu vytváří nový impuls pro posílení podpory mladých lidí na evropské i národní úrovni. Měla by jim umožnit najít si zaměstnání a uskutečňovat své plány,“ uvedl evropský komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a začlenění László Andor.   

Eurokomisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androulla Vassiliou prohlásila: „Vysokoškolské vzdělávání je významnou hnací silou hospodářského růstu a otevírá lidem dveře k lepším životním podmínkám a novým příležitostem. Vyšší vzdělání je také nejlepší pojistkou proti nezaměstnanosti, ačkoliv i řada absolventů vysokých škol má na druhou stranu problém se získáním kvalitního pracovního místa.“

„Chceme snížit počty studentů, kteří opouštějí předčasně školu a zvýšit počet mladých lidí v terciárním vzdělávání, tak aby mohli mladí Evropané naplnit svůj potenciál. Aby EU v budoucnu prosperovala, potřebuje více mladých lidí, kteří budou mít odborné znalosti a dovednosti a budou zároveň inovativní,“ dodala komisařka.

Zaměstnanost mladých byla také jedním z hlavních témat lednového summitu EU, který se zabýval řešením ekonomické a finanční krize. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso na něm prohlásil: „Evropská unie nemůže akceptovat, že téměř čtvrtina mladých Evropanů nemá zaměstnání.“ Vyzval také členské státy, aby se zapojily do iniciativy Mládí v pohybu, která „pomůže zajistit, aby všichni mladí lidé během čtyř měsíců po opuštění školy získali práci nebo měli možnost dalšího vzdělávání“.

Předseda Evropského fóra mládeže Tine Radinj iniciativu Mládí v pohybu uvítal, ačkoliv ji označil za „opožděnou“. Pokud se Evropa zaměří na podporu mladých, přispěje tím podle něj k hospodářské udržitelnosti v budoucnosti. „Napříč celou EU se mládežnické organizace aktivně zabývají sociální a ekonomickou integrací mladých lidí a někde pro ně dokonce vytvářejí pracovní pozice,“ uvedl. „Je načase uznat prominentní úlohu, kterou v rozvoji mládeže hrají,“ dodal.

„EU zatím nebyla schopna reagovat na neustále narůstající nezaměstnanost mladých, která je v přímém kontrastu se snahou o prodloužení důchodového věku. Je smutné, že dobré příklady ze zemí jako je Rakousko nebo Belgie nejsou ostatními členskými státy přijímány a že stále tvrdošíjně setrvávají na pozici subsidiarity a tradice, což například práci v našem výboru paralyzuje,“ řekl český europoslanec Richard Falbr (S&D), který je členem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci v Evropském parlamentu.

„Rád bych věřil, že iniciativa Mládež v pohybu podpoří změnu ve formě i obsahu vzdělávání či odborné přípravy, pomůže tak mladým lidem najít lepší uplatnění na trhu práce a v neposlední řadě nastartuje aktivní zapojení mladých lidí do společnosti,“ dodal europoslanec.

Ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci zasedá také Milan Cabrnoch, který je mluvčím frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) pro tyto otázky. „Iniciativa bohužel opomíjí dvě zásadní otázky. První z nich je podpora podnikání. Pracovní místa nevytváří ani EU, ani stát, ale konkrétní podnikatelé. Pro ně je třeba vytvářet a stále zlepšovat podmínky. Patří sem především snižování administrativní a daňové zátěže. Nelze opomenout také podporu osob samostatně výdělečně činných a nejde ani nezmínit možnost spolupráce osob samostatně výdělečně činných s podniky, známou v ČR jako ‚švarcsystém‘, která je zbytečně a chybně omezována. Pro mladého člověka i pro společnost je výhodnější, aby se živil jako OSVČ a třeba i platil minimální daně, než aby se nechal živit státem a rodiči jako nezaměstnaný,“ sdělil EurActivu.

Co se týče evropského Programu celoživotního učení, podle vedoucí koordinačního odboru Národní agentury pro evropské vzdělávací programy Lenky Henebergové jsou zkušenosti České republiky velmi dobré. „Zkušenosti s Programem celoživotního učení jsou velmi pozitivní a jeho realizace probíhá bez problémů. Zájem vysokých škol i studentů neustále stoupá,“ řekla. „Rozpočet přidělený pro oblast terciárního vzdělávání je v České republice čerpán v rozmezí od 99 do 100 % od roku 2007 doposud,“ dodala.

„Na podporu mladých lidí vznikla řada programů – mezi nejznámější a nejoblíbenější patří program výměny vysokoškolských studentů Erasmus, který v tomto roce slaví 25. výročí svého vzniku. Právě úspěch a tradice tohoto programu vedla Evropskou komisi k myšlence rozšíření jeho působnosti – pod názvem Erasmus pro všechny bude od roku 2014 tento program otevřen nejen studentům vysokých škol, ale zaměří se i na střední školy, učitele, dobrovolníky a do programu zapojí i podniky, mládežnické organizace i orgány regionální správy. Součástí nové podoby programu by měl být i systém půjček na financování studia v zahraničí,“ připomněl spuštění nového programu Erasmus pro všechny Jan Michal, vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nový program uvítalo: „Česká republika vítá návrh navýšení rozpočtu programu. Vzhledem k tomu, že ČR má velký počet kvalitních žádostí, díky navýšení rozpočtu bude možné uspokojit i jejich větší počet. Zároveň si je ČR vědoma potřeby fiskální konsolidace v EU, proto neočekává, že finanční návrh Komise s navýšením o 73 % bude schválen. V takovém případě se ČR bude zasazovat o navýšení rozpočtu oproti jeho původní výši z období 2007–2013 a o umožnění flexibilního přístupu členských zemí ohledně možnosti přesunu finančních prostředků mezi jednotlivými aktivitami programu.“

Ministerstvo má však určité výhrady k názvu programu: „Nový název programu nepovažuje Česká republika za vhodně zvolený s ohledem na jeho očekávaný dopad na širokou veřejnost i odborníky. Bude velmi těžké vysvětlit nastalé změny, jelikož Erasmus je spojován pouze s vysokoškolskou mobilitou. Důležité cílové skupiny tak pravděpodobně získají dojem, že jsou opomíjeny. Česká republika bude usilovat o zachování dosavadní ‚značky dobré kvality‘ jako Comenius, Leonardo da Vinci, Grundtvig, Mládež v akci a nikoli pouze Erasmus.“