Tomáš Zdechovský: Japonci vnímají migrační krizi v EU s obavami, bojí se nestability

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP); zdroj: Evropský parlament

„Po USA je EU pro Japonsko druhým největším a nejstabilnějším partnerem. Proto si Japonci přejí zachování celistvosti Evropské unie a další posílení obchodních vztahů,“ říká europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP), který se zúčastnil nedávné parlamentní mise v Japonsku. Jednalo se například o obchodní dohodě, kterou by EU chtěla se zemí vycházejícího slunce uzavřít.

V květnu jste se zúčastnil delegace Evropského parlamentu do Japonska, kde se mimo jiné jednalo o obchodní dohodě s Evropskou unií. Jak to s vyjednáváním vypadá? Kdy bude dohoda uzavřena?
Obchodní dohoda mezi Japonskem a Evropskou unií byla jedním z hlavních témat naší návštěvy. Japonci o její uzavření velmi stojí a ani na straně EU již nevidíme žádné překážky, které by ji mohly ohrozit. Konkrétní termín zatím nebyl stanoven. Obě strany se nicméně shodly, že chtějí vyjednávání co nejvíce urychlit.

„Neustále mluvíme o investicích z Číny, jako bychom zapomněli na jednoho z největších a nejstabilnějších partnerů.“

O dohodě s Japonskem se například ve srovnání s Transatlantickým obchodním a investičním partnerstvím (TTIP) moc nemluví. Jaký má pro EU význam?
Japonsko je dlouhodobě stabilním a především demokratickým partnerem Evropské unie. Pokud jde o ekonomické otázky, mohou nám Japonci nabídnout mnoho zkušeností z oblasti inovací a digitálních technologií. Vzájemná spolupráce se nám rozhodně vyplatí. Pokud zmiňujete TTIP, „japonská dohoda“ je s ním zcela srovnatelná. Pokud jde o odhadované dopady na evropský hospodářský růst, může mít dokonce větší přínos. Měla by výrazně pomoci vzájemnému obchodu a výměně zboží. Evropský export do Japonska může vzrůst o více než 30 procent a japonský vývoz do Evropy o více než 20 procent.

Co by mohla dohoda přinést České republice?
V České republice neustále mluvíme o investicích z Číny, jako bychom úplně zapomněli na jednoho z našich největších a dlouhodobě nejstabilnějších partnerů – to je právě demokratické Japonsko, které patří k nejvyspělejším zemím na světě. Během mise Evropského parlamentu zazněla jednoznačná shoda na zvyšování japonských investic v Česku, například v oblasti IT technologií nebo automobilového průmyslu. Hovoříme řádově o miliardách korun a tisících nových pracovních míst.

Velkou šanci vidím v tom, že Japonsko i EU chtějí uzavřít dohodu o bezcelním obchodu, která pomůže evropským firmám snadněji proniknout na rychle se rozvíjející japonský trh. Japonsko s poměrně vysokou kupní silou obyvatelstva by mohlo být ideální příležitostí pro český export. Díky chmelu a strojírenství tam máme výborné jméno. Záleží jen na nás, zda toho využijeme.

Jedním ze společných témat je pro EU a Japonsko Čína, která doufá v získání statusu tržní ekonomiky. Mluvili jste o tom během návštěvy?
Během jednání nám Japonci říkali, že uznat Čínu za tržní ekonomiku je jako tvrdit, že Rusko je vyspělá a demokratická země. Samozřejmě, že Čína tržní ekonomikou není, a Japoncům se nelíbí postoj některých evropských politiků, kteří by jí tento status chtěli přiznat.

O čem jste s Japonci ještě jednali?
Japonsko se například intenzivně zajímá o spolupráci v oblasti bezpečnostní politiky. Cítí se totiž stále více ohroženo svými sousedy – tedy především Severní Koreou a právě Čínou. Pozorně sledují také situaci v Evropě, a to včetně migrační krize.

„Japonsko je v oblasti migrace velmi opatrné.“

Jak evropské potýkání se s migrací vnímají?
Japonští politici se obávají změn, které může nekontrolovaná migrace Evropské unii přinést. Vnímají například, že dochází k nárůstu popularity nacionálně orientovaných politických stran a uskupení, které si nepřejí dobré fungování Evropské unie. Japonsko to považuje za velmi špatný signál ohledně stability Evropy. To je samozřejmě znepokojuje, protože po USA je EU pro Japonsko druhým největším a nejstabilnějším partnerem. Proto si Japonci přejí zachování celistvosti Evropské unie a další posílení obchodních vztahů. EU by podle japonských politiků měla více pomáhat v zemích, odkud lidé přichází, a ne se snažit pomocí migrace řešit nedostatek levné pracovní síly.

Jak k otázce migrace přistupují samotní Japonci?
Japonsko je v oblasti migrace velmi opatrné. Za minulý rok přijalo pouze 15 uprchlíků a nechystá se na své politice cokoliv měnit přes opakovanou kritiku některých zemí EU a představitelů OSN. Japonci se chtějí zaměřit více na humanitární pomoc, a přestože se jejich země potýká s nízkou porodností, nemyslí si, že by příchod velkého počtu migrantů pomohl jejich ekonomice. Sami se snaží zvýšit věk odchodu do důchodu nebo více zapojit do práce ženy, které byly v tradiční japonské společnosti často doma a staraly se o domácnost.

Adéla Denková