Táňa Fischerová: Není jiné cesty, než být plnohodnotnou součástí EU

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Che.

„Netvrdím, že na EU není co kritizovat, ale není jiné cesty, než být její plnohodnotnou součástí. Negace a skepse nejsou program,“ říká v rozhovoru pro EurActiv kandidátka na historicky první prezidentku republiky česká herečka, spisovatelka a politička Táňa Fischerová.

Táňa Fischerová (nar. 1947), známá převážně jako Táňa Fischerová, je česká herečka, spisovatelka, moderátorka a političk. V letech 2002-2006 byla poslankyní Parlamentu České republiky. V současné době kandiduje na prezidentku republiky.

  • Česku bývá občas vytýkáno, že není na evropské scéně tolik slyšet. V důležitých tématech se nedokážeme prosadit, případně působíme nekonzistentním dojmem. Prezident republiky se sice neúčastní vrcholných summitů Evropské rady v Bruselu, ale může se k evropské politice samozřejmě vyjadřovat. Současná hlava státu Václav Klaus, jehož názor na EU a evropskou integraci je všeobecně známý, to rozhodně dělá. Jakou cestou se vydáte Vy? Budete se od něj odlišovat? 

Od Václava Klause se odlišuji ve všem. I v přístupu k EU. Václav Klaus nemá EU rád a svůj osobní postoj přenáší do výkonu své funkce. Jsme součástí EU a máme tam spolupracovat, aby se i díky nám měnila k lepšímu. Samozřejmě bych se snažila přispívat pozitivními náměty a příspěvky. Je známá pravda, že je snadnější něco bořit než tvořit. Ale není to dobrá cesta.  

  • Prezident Klaus svým názorovým postojem k EU a evropské integraci obecně přispívá k určité, spíše negativní, náladě ve společnosti. Pokud Vás občané zvolí, budete se snažit s tím něco udělat? 

Ano, zcela nepochybně. Netvrdím, že na EU není co kritizovat, ale není jiné cesty, než být její plnohodnotnou součástí. Negace a skepse nejsou program.

  • Česká republika nepatří v EU k velkým státům. Jak bychom měli postupovat, abychom co nejlépe prosazovali své zájmy?

Jako suverénní a plnohodnotný člen, který přichází s náměty a spolupracuje s ostatními v dialogu o evropských hodnotách a jejich naplňování v praxi.

  • Myslíte si, že České republice vládne bruselský úředník? 

Myslím, že se často na diktát Bruselu vymlouváme a naše zákony jdou za rámec požadovaného. Ovšem některá nařízení nejsou dobrá, např. zákaz volného prodeje bylin a další, a tam je třeba vést diskusi o jejich smysluplnosti. 

  • V EU se v současné době tak trochu láme chleba. Evropská sedmadvacítka prochází velmi složitým obdobím, které budeme třeba za pár desítek let označovat za zlomové. Kam by podle Vás měla EU v blízké budoucnosti směřovat?  

Záleží na tom, kam se bude EU vyvíjet. V současnosti mám dojem, že i ona ustupuje pod tlakem neoliberálů od humanitních a sociálních hodnot, které byly vždycky jejím ideálem, a rovněž není zcela funkční princip subsidiarity. Potom by vývoj směřoval spíše k centralizaci a to za dobré nepovažuji. Pokud bude respektovat pravomoci předávané jí zdola, od obcí, regionů atd., integrace by byla jenom přirozeným završením konsensu občanské společnosti. 

  • Vnímáte posun k fiskální a politické unii jako možný „zánik demokracie“? 

Ne. Fiskální unie by ale měla sjednotit např. daňovou soustavu. Jinak budou stále černé díry, které připravují jednotlivé státy o veřejné finance a zvýhodňují černé pasažéry, kteří neplatí daně tam, kde podnikají, berou jenom výhody a nevýhody přenechávají vlastním státům. Pokud by fiskální unie znamenala škrty veřejných rozpočtů a netrestala by skutečné viníky, dobrá by nebyla.  

  • Eurozónou v současné době otřásá dluhová krize. Zatím se nezdá, že by se objevila cesta ven, možná i proto, že země v EU k jejímu řešení přistupují rozdílně. Například Francie je přesvědčena, že cestou nekonečného utahování opasků a reforem, tedy politikou, kterou tlačí například Německo, se Evropě nikdy nepodaří překonat krizi. Co si myslíte Vy? 

Také nejsem přívrženkyní utahování opasků, protože podvazuje schopnost států přežít a postavit se na nohy. Schází možnost státního bankrotu, jasně definovaných pravidel, aby byla možnost zachovat základní funkce států tak, aby mohly začít znova. Důležitý by byl dluhový audit, možnost odepsat dluhy. Je také důležitá vyšší odpovědnost věřitelů, aby nepůjčovali tam, kde je jasné, že jde o nesmyslné projekty.  

  • Co si myslíte o situaci v zadluženém Řecku? Přežije podle Vás eurozóna stávající situaci, nebo bude některý z jejích členů nucen odejít?  

Odchod Řecka by znamenal chaos i pro EU. Je v zájmu EU pomoci Řecku rozběhnout ekonomiku, což by se mohlo a podařit vydáváním vládních dobropisů. To by pomohlo ekonomice, kde chybí peníze ke směně. 

  • Česká republika v okamžiku vstupu do EU přijala závazek, že v budoucnosti do eurozóny také vstoupí. Někteří čeští politici včetně pana premiéra chtějí, aby tento krok stvrdila veřejnost v referendu. Jste zastánkyní společné měny a mělo by jí v budoucnu používat i Česko? 

Euro je jistě projektem politiků a nezohledňovalo rozdílnou ekonomiku a zvyky jednotlivých zemí. Dnes je ale realitou a rozpad by byl bolestný. To, že nemáme euro je asi problémem pro podnikatele nebo neziskové organizace, které mají příjmy v eurech a nejsou díky tomu schopni plánovat. Tyto subjekty to poškozuje. 

  • V současné době vrcholí jednání o podobě příštího víceletého finančního rámce. Do jakých oblastí by podle Vás měla EU nejvíce investovat? Tam kam dnes, tj. především do zemědělství a kohezní politiky? Nebo třeba do vědy a inovací či energetických projektů? 

Inovace jsou určitě budoucností. Zemědělské dotace nadržují velkým a poškozují menší, a proto by mělo dojít vyrovnání a podpoře těch malých.  

  • Co si myslíte o klimaticko-energetické politice EU? Vnímáte „zelené“ směřování EU jako příležitost, nebo spíše přítěž? 

Je to velká příležitost rozběhnout nové technologie a inovace. Pak budeme soběstační a bude vzkvétat lokální ekonomika, která bude stát na obnovitelných a decentralizovaných zdrojích. Konkurovat levné pracovní síle v Asii je bláznovství a nepovede to k ničemu dobrému.