Szabolcs Horváth: Visegrádská čtyřka se v labyrintu Unie neztratila

Szabolcs Horváth; zdroj: AMO; autor: Petr Gottfried

„Visegrádská spolupráce je dobře zavedenou značkou, a pokud ji budeme používat rozumně, může přinést vysokou přidanou hodnotu,“ říká Szabolcs Horváth, seniorní poradce na maďarském ministerstvu zahraničních věcí. S EurActivem hovořil o spolupráci Visegrádské skupiny a maďarském a polském předsednictví v Radě EU.

  • Letošní rok je kvůli maďarskému a polskému předsednictví v Radě EU někdy nazýván „rokem střední Evropy“. Je to jen symbolické označení nebo existují konkrétní výsledky a kroky přijaté na evropské úrovni v souladu s prioritami středoevropských států? 

Druhé polovině tohoto roku bohužel dominuje krize eurozóny, a proto by bylo zavádějící tvrdit, že rok 2011 byl „rokem střední Evropy“. Na začátku roku jsme však o něm v tomto smyslu hovořili a mělo to jak symbolický, tak praktický obsah. Pokud jde o konkrétní kroky, mezi prioritami maďarského i polského předsednictví byly otázky, které jsou ve střední Evropě zvláště důležité. Patřila mezi ně Podunajská makroregionální strategie, Evropský rámec národních strategií romské integrace, Východní partnerství nebo přistoupení Chorvatska a rozšíření EU o země západního Balkánu. Tyto priority jsou plně podporovány našimi středoevropskými partnery a jejich podpora byla ve většině těchto oblastí zásadní. 

  • Někdy se objevuje otázka, zda je možné výsledky dosažené během předsednictví považovat za úspěchy konkrétní předsednické země. Jak důležitou roli hrají program a priority předsednictví?

V Bruselu se říká, že soukolí Rady by hladce běželo i pod nekompetentním předsednictvím, protože skutečnou práci zastává její generální sekretariát. Nevím, jestli je to pravda, protože jsem se s nekompetentností předsednického týmu nikdy nesetkal. V každém případě tento názor zastávají ti, kdo věří, že předsednictví je technický úkol. 

Osobně jsem přesvědčen, že předsednictví je něco víc než technický úkol, úspěšné předsednictví rozhodně. Nastavení priorit je velmi důležité. Klíčem k dobrému předsednictví je dobře postavený a opodstatněný program. Ten musí navazovat na úspěchy předchozích předsednictví a zajistit kontinuitu, a zároveň může přinést nové prvky, které mají podporu většiny členských států. Během půl roku nemůžete změnit svět, takže je potřeba zachovat si realistický pohled. V období před maďarským předsednictvím jsme věnovali mnoho úsilí tomu, aby náš program zapadal do tohoto rámce. Všeobecná podpora ze strany Rady i Parlamentu potvrdila, že jsme se vydali správnou cestou. 

  • Existuje kontinuita mezi českým, maďarským a polským předsednictvím? Vzala si letošní předsednictví nějakou inspiraci z české zkušenosti? 

Od počátku probíhala úzká spolupráce mezi maďarským a polským předsednictvím. Pokud jde o české předsednictví, ten odkaz již nebyl tak přímý, protože přeci jen uběhla delší doba.  I samotná role předsednictví byla poněkud odlišná, protože české předsednictví probíhalo ještě podle pravidel smlouvy z Nice, zatímco maďarské a polské předsednictví se již řídily Lisabonskou smlouvou. Přesto jsme se z českého předsednictví samozřejmě poučili. Český předsednický tým byl velmi ochotný a otevřený vůči partnerům při sdílení svých zkušeností. Maďarsko věnovalo příkladu České republiky zvláštní pozornost. Obě země jsou novými členy EU a i z hlediska velikosti je naše situace srovnatelná.

  • V průběhu maďarského předsednictví se začala konat pravidelná setkání představitelů Visegrádské čtyřky před zasedáními Rady. Přinesl tento formát spolupráce nějaké úspěchy?  

Rozhodně ano. Proto ta setkání pokračují i během polského předsednictví. Máme mnoho společných zájmů a v jejich prosazování budeme mnohem úspěšnější, pokud budeme koordinovat naše postoje v Radě. Visegrádská spolupráce je dobře zavedenou známkou, a pokud ji budeme používat rozumně, může přinést vysokou přidanou hodnotu. 

  • Existují konkrétní výsledky této spolupráce? 

Ano, například právě v otázce přistoupení Chorvatska, Podunajské strategie nebo strategie pro integraci Romů. Polsko-maďarské spolupořádání summitu Východního partnerství ve Varšavě bylo dalším úspěchem. Pokud odhlédneme od spolupráce v rámci maďarského předsednictví, můžeme mezi úspěchy V4 zařadit také koordinaci našich pozic týkajících se politiky soudržnosti, energetiky nebo dopravní infrastruktury.  

  • Je pro Visegrádské země stále platné označení „noví členové“? Našla V4 své místo v EU, je schopna hájit své názory a vytvářet vlastní politiku? 

Termín „nové členské státy“ se stále široce používá pro všech 12 zemí, které přistoupily v roce 2004 a 2007, aby je bylo možno odlišit od „starých členů“. Toto rozdělení však stále méně reflektuje realitu. Těch 12 zemí netvoří homogenní skupinu, stačí například zmínit, že pět z nich je členy eurozóny. Tato hranice nakonec existuje i v rámci V4. 

Když se podívám na schopnost V4 formulovat a prosazovat vlastní politiku, musím podotknout, že termín „noví členové“ k nám opravdu nesedí. Tři ze členů V4 se již chopili role předsednictví Rady, které je považováno za jakýsi „křest“. Visegrádská čtyřka se v labyrintu Unie neztratila a ví, co chce, a jak to má získat.  

  • Jaké jsou v tomto ohledu slabá místa Visegrádských zemí?

V mnoha otázkách máme odlišné zájmy a ne vždy je snadné najít společného jmenovatele. To lze zlepšit právě díky pravidelným setkáním na různých úrovních. 

  • Na jakých platformách může V4 budovat společnou politiku? Zdá se, že nejdůležitějším společným tématem je energetická bezpečnost. I v této oblasti ale existují různé priority…

Základní zájmy zemí V4 jsou podobné: musí být zaručena energetická bezpečnost a bezpečnost. Tyto cíle mají své vnitřní a vnější aspekty. Diverzifikaci dodávek zvnějšku zvyšuje naši energetickou bezpečnost stejně jako vzájemné propojení infrastruktury. Visegrádské země hájí tyto společné cíle i během jednání o příštím víceletém finančním rámci. 

Polsko má své zvláštní zájmy spojené s vysokým podílem zásob uhlí na výrobě energie. Ostatní visegrádské země mají pro polský problém pochopení, ačkoliv mu samy nemusí čelit. Je to složitá otázka, protože využívání vlastních přírodních zdrojů na jedné straně zvyšuje energetickou bezpečnost a snižuje náklady na výrobu energie, ale na druhou stranu jsou uhelné elektrárny významnými producenty skleníkových plynů.  

  • V Maďarsku, na Slovensku i v České republice je na pořadu dne romská otázka. Jakých výsledků se podařilo v této problematice dosáhnout v průběhu maďarského předsednictví? 

Integrace Romů je nezbytná pro hospodářský a sociální rozvoj všech zemí, kde žije romské obyvatelstvo ve velkém měřítku. Při začleňování Romů mají primární pravomoci členské státy. Existují ale některé aspekty, jejichž koordinace na evropské úrovni může být prospěšná. Přijetí Evropského rámce národních strategií romské integrace bylo nejdůležitějším úspěchem maďarského předsednictví v této oblasti. Cílem Rámcové strategie je zlepšit sociální a ekonomické postavení Romů a překlenout propast mezi většinovým obyvatelstvem a romskými komunitami. Národní strategie v jednotlivých státech mají být přijaty do konce letošního roku a měly by se zaměřit na čtyři oblasti: vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdraví. 

  • Co pro Visegrádskou spolupráci znamená fakt, že v každém státě V4 panuje jiná míra veřejné podpory pro Evropskou unii a euro?  

Je samozřejmě důležité, aby všechny členské státy zvýšily veřejnou podporu pro evropskou integraci. Jednou z výhod předsednictví je, že v hostitelské zemi může být posíleno povědomí o EU. Nicméně veřejná podpora EU nemá vliv na spolupráci V4 jako takovou. Co se týče eurozóny, je životním zájmem všech zemí V4, aby bylo euro stabilizováno. Protože budoucnost hospodářské a měnové unie je nyní v sázce, není reálné hovořit o přistoupení k eurozóně v krátkodobém horizontu. Nicméně Polsko i Maďarsko jasně vyjádřily zájem o vstup do eurozóny, jakmile k tomu budou vhodné podmínky. Pozice České republiky se v tomto ohledu liší, ale nebrání to naší spolupráci v jiných oblastech politiky.


Szabolcs Horváth vystoupil jako řečník na konferenci „The Year of the New Presidencies: the Visegrad Countries in the EU,“ kterou pořádala Asociace pro mezinárodní otázky. EurActiv.cz byl jedním z mediálních partnerů této akce.

Odpovědi v tomto rozhovoru odráží osobní názory Szabolcse Horvátha a nikoliv oficiální stanoviska maďarského ministerstva zahraničních věcí.