Štefan Füle: Komisař si při grilování musí sáhnout na dno

Štefan Füle; zdroj: Evropská komise.

Grilování budoucích členů Evropské komise je zážitek na celý život. „Není pravda, že stačí, aby člověk prošel. Jaké jméno si udělá na začátku, takové mu do značné míry zůstane po celou dobu,“ vzpomíná v rozhovoru pro EurActiv na svou zkušenost odcházející komisař pro rozšíření Štefan Füle.

Jak vzpomínáte na své grilování před Evropským parlamentem?
Je to zážitek na celý život. Grilováním se to tříhodinové slyšení bez přestávky s přesně vymezeným časem pro otázky a odpovědi nenazývá náhodou. Není to maratón, ale sprint na dlouhou vzdálenost. Pamatuji si dodnes, jak jsem v jedné chvíli myslel, že už jsem z nejhoršího venku, dokonce polevilo tempo a atmosféra mezi europoslanci se trochu uvolnila. Když jsem se však podíval na hodinky, zjistil jsem, že mám za sebou teprve polovinu času, a dostal jsem krizi. 

Co je smyslem takového slyšení?
Je to něco, co vás vyzkouší ze znalosti problematiky, ale zároveň ukáže, na kolik jste schopný krizový manažer. To je podle mě hlavní smysl, ne to, že se komisař naučí všechny poučky a zná všechny pozice Komise, a je z toho zkoušen. Veřejné slyšení před europoslanci má prokázat, nakolik je schopen s obsahem, který si načetl, pracovat a jak ho dokáže podat. Komisař musí vysvětlit, jak problematiku vnímá, jak ji definuje.  

„Grilování není maratón, ale sprint na dlouhou vzdálenost.“

Důležité je rovněž ukázat, na kolik dokáže spolupracovat s Evropským parlamentem. Vzhledem k tomu, že to trvá tři hodiny a nejedná se o uvolněný dialog či rozhovor na základě přesně stanoveného harmonogramu otázek a odpovědí, jde opravdu o to, aby si kandidát na komisaře sáhl na dno a ukázal, jestli na to má. 

Do Komise přichází řada bývalých premiérů a vysoce postavených politiků. U nich se přece předpokládá, že umí zvládat krizové situace a že si ve své politické kariéře někdy sáhli „na dno“. Navíc se tak stalo před očima veřejnosti. Proč to musí znovu prokazovat?
Grilování je důležité, protože je to v zásadě žádost o podporu a důvěru, kterou budete celých pět let potřebovat. Není pravda, že stačí, aby člověk prošel. Jaké jméno si udělá na začátku, takové mu do značné míry zůstane po celou dobu.  

Dá se na grilování nějak účinně připravit?
Ano i ne. Nedá se na to připravit v tom smyslu, že se člověk naučí na nějakou úplně jinou roli. Podstatou je, aby prokázal, že je schopen se vyjadřovat jasně a umí správně formulovat. Nemusíte odpovídat na všechno zcela přesně, naopak, myslím, že je někdy lepší přiznat, že je potřeba se věcem ještě více věnovat. V jednání s Evropským parlamentem to působí daleko důvěryhodněji, než když si začnete vymýšlet bez toho, aniž byste si určité věci prostudovali. Je to kombinace toho, co je ve vás, s tím, co se naučíte. Při grilování se pozná, čeho je tam více.  

Bude se grilování, které čeká českou kandidátku na eurokomisařku Věru Jourovou, v něčem odlišovat od minulých slyšení?
Junckerova Evropská komise bude mnohem političtější, než byla ta odcházející. To, z jaké politické frakce ten který kandidát či kandidátka pocházejí, bude hrát velkou roli. A bude to vidět i při grilování. Je logické, že poslanci budou formulovat své otázky, podle toho z jakých jsou politických rodin. U kandidátů a jejich odpovědí to bude platit také.

Funguje to tedy tak, že europoslanci, kteří jsou ze stejné politické skupiny s nominovaným komisařem komunikují ještě před grilováním? A třeba mu naznačí, jakým směrem mohou směřovat jejich otázky, a na co se má konkrétně připravit?
Tohle považuji za skoro nejméně důležité, protože se to předpokládá automaticky. Platí to i o europoslancích, kteří pocházejí ze stejné země jako nominant. Mnohem důležitější je podle mne kontakt a diskuse s klíčovými lidmi z výboru či výborů, které budou u slyšení. Počítám mezi ně zpravodaje k různým otázkám, nebo osoby, které nějakým stejně významným způsobem přispívají k práci výboru. 

„Grilování je důležité, protože je to v zásadě žádost o podporu a důvěru, kterou budete celých pět let potřebovat.“

Za důležité také považuji rozhovor s europoslanci, kteří mají na určité věci kritický náhled. Je dobré si věci vyříkat předem. A to ne proto, aby ten konkrétní poslanec měl pocit, že je vyřešeno a že není potřeba vznášet kritickou poznámku, ale proto, že každý europoslanec ocení, když k prvnímu kontaktu nedojde až při grilování, ale ještě před ním.  

Věra Jourová se dozvěděla, jaké portfolio bude spravovat, nějaké tři týdny před samotným grilováním. Není doba na přípravu příliš krátká?
Ano, mezi tím, kdy se komisařům jasně řekne, za co budou v Komisi odpovědní, a datem jejich slyšení, je poměrně málo času. Je to krátká doba, na to aby se seznámili se všemi dokumenty, což jsou kila a kila papírů. Je to také krátká doba na to, aby o tom dostatečně hovořili se svými budoucími kolegy. Nejde o to si to všechno pouze přečíst, je zde totiž spoustu situací a otázek, které je třeba si osahat. V poslední řadě je to také málo času na to, aby se sešli s lidmi z Evropského parlamentu. Dva týdny možná stačí na jedno z toho, ale na kombinaci toho všeho nikoliv. Paní ministryně a ostatní kandidáti s tím budou mít nemalé starosti. 

Autor: Lucie Bednárová/Adéla Denková.