Markéta Reedová: Kvalita projektů se zvýšila, ale stále je co zlepšovat

Markéta Reedová, náměstkyně primátora hlavního města Prahy

Kvalita projektů, financovaných z fondů EU se podle náměstkyně primátora hlavního města Prahy Markéty Reedové oproti minulým letům zvýšila. Žadatelé se již naučili lépe formulovat, na co peníze chtějí, na druhou stranu dělají ale stále řadu chyb, které poté vedou k zamítnutí žádosti. EurActiv s Markétou Reedovou hovořil o evropských fondech, ale také o přípravě Prahy na české předsednictví.

  • Praha má k dispozici dva operační programy, OPPK a OPPA. Jaký objem finančních prostředků již Praha rozdělila a kolik zbývá ještě k vyčerpání?

Praha má k dispozici celkem 127,5 mil. eur v programu OPPA a 276,4 mil. eur v programu OPPK. V první výzvě OPPA Praha rozdělila 840 mil. Kč mezi 166 projektů, v programu OPPK získalo 61 projektů celkem 1 532 mil. Kč. V programu OPPA tak zbývá vyčerpat zhruba 2,56 mld. Kč a v programu OPPK 5,87 mld. Kč.

  • Operační programy určené pro Prahu se převážně zaměřují na zlepšování konkurenceschopnosti a rozvoj lidských zdrojů. Nakolik si myslíte, že tyto prostředky k naplnění těchto cílů pomohou? Máte zpracovaný nějaký průzkum, který by hodnotil účelnost vynakládání investovaných prostředků a pokud ne, plánujete nějaký takový průzkum provést?

Vzhledem k tomu, že v tomto roce teprve končí operační programy JPD 2 a JPD 3 (Jednotné programové dokumenty pro Cíl 2 a 3 – předešlé dotační programy pro hlavní město Prahu), nebyla ještě provedena závěrečná evaluace obou programů. Předchozí programové období bylo navíc pro ČR velmi krátké (2004 – 2006), programy začínaly s určitým zpožděním, takže na výsledky si musíme počkat do poloviny příštího roku, kdy příslušná ministerstva programy vyhodnotí. Nicméně každý projekt, který žádá o dotaci, musí prokázat dostatečnou efektivitu vynaložených unijních prostředků, jinak nezíská body a tudíž ani dotaci.

V novém programovém období jsme pak zaznamenali enormní zájem ze strany žadatelů, např. v programu OPPA v březnu 2008 předložili žadatelé projekty s finančními požadavky, které v souhrnu dvakrát převyšují prostředky celého programu, tedy nejen objemu pro první výzvu. Z toho důvodu jsem přesvědčena, že díky tomuto obrovskému převisu budou vybírány jen ty nejlepší projekty s dostatečným přínosem pro hlavní město.

  • Je podle Vás kvalita předkládaných projektů lepší než v předchozím období (2004-2006)? Hrají v tom nějakou roli i nezávislí konzultanti, které někteří žadatelé navštěvují?

Kvalita projektů se zlepšila především po formální stránce, takže žadatelé přiloží všechny přílohy, řádně označené apod. Také se již naučili lépe formulovat, na co vlastně peníze chtějí žádat. Ale co se týče obsahové stránky, zde je stále co zlepšovat. Kamenem úrazu je především studie proveditelnosti, která představuje jeden ze stěžejních dokumentů pro hodnocení projektů v programu OPPK a ve které žadatelé musí popsat způsob realizace projektu.

Důvod zlepšení vidím v tom, že žadatelé již získali zkušenosti s předkládáním projektů, řada z nich předložila i několik úspěšných projektů. Co se týče konzultantských firem, tak ty se vyskytují jak dobré, které realizaci projektu prospějí, tak i ty méně prospěšné. Klíčové pro kvalitu zpracování projektové žádosti je přístup konzultantské firmy, zda-li ke každému projektu přistupuje jednotlivě, nebo má jeden mustr, který kopíruje na všechny projektové žádosti a ty pak mají řadu chyb a nepřesností.

  • Mluvili jsme o kvalitních projektech, co je ale častou chybou předkladatelů. Čemu by měli při přípravě svých projektů věnovat větší pozornost?

Nejdůležitějším předpokladem pro to, aby byl projekt úspěšný, je konzultace projektového záměru a přípravy projektové žádosti s našimi projektovými manažery. Tím se žadatelé vyhnou řadě omylů a chyb, které vedou k neúspěchu při žádání o dotaci. V programu OPPA patří mezi nejčastější prohřešky špatně zvolená cílová skupina, která má být podporována, nezjištění motivace vybrané cílové skupiny pro zapojení do projektu, nezpůsobilost klíčových aktivit projektu, překročení finančních limitů pro jednotlivé skupiny nákladů, překročení maximální doby realizace projektu nebo velmi stručný popis projektu bez bližší specifikace jednotlivých aktivit.

V programu OPPK sem patří již zmíněné nedostatečně zpracované studie proveditelnosti, neprokázání poptávky po projektu nebo nezajištění jeho udržitelnosti po té, co bude dokončen. Častým problémem je také realizace projektu bez vazeb na jiné aktivity, nepřiměřenost a nejasnost nákladových položek v rozpočtu nebo podcenění úlohy partnerství, která je např. u podpory vědy a výzkumu zcela klíčová.

  • Počítáte v roce 2009 s podobným urychlením čerpání finančních prostředků z operačních programů Prahy jako se tomu stalo v případě OPPI, za nějž je zodpovědné Ministerstvo průmyslu a dopravy?

V současné době s tímto urychlením nepočítáme, program OPPA má již stanoven harmonogram výzev s vyhlašováním jednou za 16 měsíců, nejbližší výzva je plánována na duben 2009. Program OPPK pak bude vyhlašovat min. jednu výzvu ročně, přičemž další výzva by měla být vyhlášena na začátku příštího roku.

  • Důvodem rychlejšího čerpání OPPI byla podle MPO v první řadě finanční krize a zhoršená schopnost malých a středních podniků získat prostředky pro financování svých aktivit. Co si o tomto kroku myslíte? Takový krok přeci musí nutně omezit čerpání prostředků v následujících letech…

Pro hlavní město Prahu nepovažujeme zrychlené čerpání za optimální, a to ze dvou důvodů. Za prvé se u projektů v programu OPPA jedná o sociální a vzdělávací aktivity, které mají dlouhodobý charakter. Vyčerpáním všech peněz na začátku bychom znemožnili jejich podporu v průběhu dalších let. A za druhé máme problém s administrativní kapacitou, neboť velké množství žádostí klade též velké nároky na jejich ohodnocení, kontrolu a následnou administraci. Rovnoměrným rozložením čerpání peněz se tak vyhneme přetížení pracovních kapacit na začátku a jejich nevyužití na konci programového období.

  • České předsednictví v Radě EU se nezadržitelně blíží. Praha bude hostit několik ministerských jednání, ale i celou řadu dalších událostí. Na kterých akcích se Magistrát podílí a v jakém stádiu příprav tyto akce jsou? Je Praha dostatečně pro tento úkol personálně zajištěna?

Hlavní město Praha se po dobu předsednictví stane místem mnoha formálních i neformálních setkání, zejména zasedání neformálních Rad EU, pracovních skupin Rady, ale i celé řady konferencí, seminářů, workshopů nebo kulturních aktivit, pořádaných jak z úrovně úřadu vlády a jednotlivých ministerstev, tak různými dalšími organizacemi. Jako příklad mohu uvést např. konferenci o Budoucnosti politiky soudržnosti a územní soudržnosti ve druhé polovině března 2009 či setkání monitorovacího výboru pro INERREG IVC.

Praha bude ovšem některé akce i sama pořádat či spolupořádat. Pravděpodobně nejvýznamnější a největší akcí, na jejíž přípravě se hlavní město Praha zásadním způsobem podílí, je Evropský summit regionů a měst. Summit připravujeme ve spolupráci s Výborem regionů EU a bude se konat 5. a 6. března 2009 v paláci Žofín a v Obecním domě. Předpokládáme, že setkání se účastní více než 800 představitelů evropských měst a regionů, nejvyšších představitelů evropských institucí (Evropská komise, Evropský parlament, Výbor regionů), mezi hlavními řečníky nebudou chybět celosvětově známá jména, ale to v tuto chvíli ještě nebudu prozrazovat. Summit bude co do objemu a počtu účastníků pravděpodobně největší akcí, pořádanou v Praze v průběhu českého předsednictví. Na přípravě a koordinaci akcí, přímo pořádaných hlavním městem, se podílejí stávající zaměstnanci magistrátu, pochopitelně při vlastní realizaci budeme spolupracovat s externími dodavateli. Zvláštní roli pak sehraje Zastoupení Prahy v Bruselu, které připravuje ucelený půlroční program, který bude před koncem roku představen na stránkách zastoupení (www.prazsky-dum.eu).

  • Co si od akcí pořádaných v rámci předsednictví slibujete? Bude mít podle Vás české předsednictví na Prahu jako město nějaký vliv z hlediska budoucího rozvoje, nebo jsou předsednické akce z tohoto pohledu spíše důležitější pro jiná města v České republice (kde se rovněž budou konat ministerské rady a další jednání)?

Předsednictví České republiky v Radě EU je velkou příležitostí ke zviditelnění, a to jak celé republiky, tak jejích regionů a měst. Záleží už pouze na tom konkrétním městě, jak nabízený potenciál využije a proto nemohu na Vaši otázku jednoznačně odpovědět. Co se týká Prahy, v minulých letech již hostila několik mimořádně náročných akcí, jako byl Summit NATO či zasedání MMF. Jednorázové akce takového rozsahu se v následujícím půlroce konat nebudou.

Naopak specifické na českém předsednictví bude především to, že se na půdě Prahy uskuteční v relativně krátkém časovém úseku nebývalé množství různých akcí. Přínos pro Prahu z krátkodobého hlediska je tedy jasný, z dlouhodobého hlediska máme příležitost prezentovat se jako vynikající destinace pro kongresovou turistiku, neboť v této oblasti Praha ještě zdaleka nedosáhla svých limitů. To, jak často se bude Praha objevovat v médiích, závisí do značné míry také na tom, zda-li se zde bude jednat o něčem, co vzbudí zvýšenou mediální pozornost. Věřme tedy, že se v průběhu českého předsednictví staneme přímými svědky nejen skvěle zvládnuté organizace, ale že zde zazní i celá řada zajímavých myšlenek, návrhů či debat, které přispějí ke konečnému dojmu, že Česká republika má Evropě co říci.