Radka Maxová: V europarlamentu se chci věnovat právům LGBT komunity

© European Union, 2019

Více přístupné cestování pro osoby se zdravotním postižením, boj za rodinné dávky Čechů v Rakousku nebo práva homosexuálů. To je jen krátký výčet témat, kterými se chce nově zvolená europoslankyně Maxová zabývat v následujících pěti letech v Evropském parlamentu. Více o nich mluví v rozhovoru se serverem EURACTIV.cz.

Radka Maxová (ANO, RE) byla až do svého květnového zvolení poslankyní Parlamentu ČR a má také zkušenosti z krajského a obecního zastupitelstva v Jihočeském kraji. V minulosti také zastávala manažerské pozice v potravinářských a kosmetických firmách, byla inspektorkou v České zemědělské a potravinářské inspekci a později také ředitelkou kvality masokombinátu Kostelecké uzeniny.  

Jak si na práci v unijním orgánu zvykáte? V čem se liší od Vaší dosavadní práce v Poslanecké sněmovně?

Zkušenosti z Parlamentu České republiky mi určitě pomáhají, mnoho věcí je stejných. Velkou výhodu ale vidím v organizaci jak plenárního zasedání ve Štrasburku, tak v jednání výborů v Bruselu. Je zde jasně daný čas na rozpravy, časy na hlasování, víte, kdy budete vystupovat na plénu a tak si efektivně můžete naplánovat jednání, která potřebujete pro práci a nejste ve stresu, že nestihnete doběhnout na hlasování. Komplikovanější jsou stanoviska k tiskům, které projednáváme. Měli bychom zohledňovat pohled politické strany, politické frakce a především pohled České republiky.

Za sociální práva Čechů

Dlouhodobě se věnujete sociálním tématům. Kam by podle Vás měla směřovat sociální politika EU?

Tam, kde by mělo být zlepšení života všech občanů EU, ale ne na úkor jednotlivých členských států.

Jako europoslankyně chci hlavně myslet na naše občany, na volný pohyb pracovní síly, na sociální zabezpečení související s volným pohybem, zlepšení a možná i sjednocení pravidel pro občany se zdravotním postižením na území EU.

Co dobrého a zlého obnáší sociální rozměr EU

Unie má zatím v oblasti sociální politiky jen omezené pravomoci, jsou však nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výraznější angažmá EU by s sebou přineslo významnější dopady, které mohou přinášet jak užitek, tak i ekonomické problémy.

Podívejme se na toto téma podrobněji. Na jaře letošního roku byla na úrovni EU přijata legislativa o vyrovnání rodinného a pracovního života, která zavádí desetidenní otcovskou dovolenou, pětidenní pečovatelské volno a možnost flexibilních pracovních úvazků. Rovnováha mezi rodinným a pracovním životem patří mezi Vaše témata…

V minulém volebním období jsme v poslanecké sněmovně po dlouhých rozpravách odsouhlasili otcovskou dovolenou i ošetřovatelské volno, i když v rozdílných délkách od schválené evropské legislativy. Délka otcovské dovolené se bude muset upravit, ale ošetřovatelské volno máme tříměsíční, zde jsme tedy Evropskou unii předběhli.

Kde ale máme rezervu, jsou flexibilní úvazky. Ty sice na pracovním trhu fungují, ale nejsou využívané tak, jak bychom si představovali. Nejsou atraktivní pro zaměstnavatele stanovenou výší odvodů.  Očekávám, že ministerstvo práce a sociálních věcí s ministerstvem financí připraví změnu.

Plánujete v této oblasti iniciovat nějaké změny v Evropském parlamentu, nebo je dosavadní činnost EU dostatečná?

V současné době mají všechny členské státy tři roky na implementaci, na kterou bude velmi bedlivě dohlížet nová paní komisařka Helena Dalliová, jak deklarovala během grilování v Evropském parlamentu.  Až bude směrnice implementována ve všech státech můžeme se bavit o jejím znovu otevření, bude-li třeba. Takže neplánuji tuto směrnici o skloubení rodinného a pracovního života v nejbližší době otevírat.

S předchozí otázkou do jisté míry souvisí také současný spor o indexaci rodinných dávek v Rakousku, které mají negativní dopad na téměř desetitisíc Čechů pracujících v alpské zemi. Plánujete se v této oblasti nějakým způsobem z pozice europoslankyně angažovat?

Ráda bych se připojila k aktivitám paní poslankyně Martiny Dlabajové i pana poslance Tomáše Zdechovského. Není přece v pořádku, že téměř 10 tisíc Čechů pracujících v Rakousku dostává o 40 procent nižší přídavky na děti a úlevy než místní obyvatelé, ačkoliv platí do tamního systému stejné odvody a mají stejné daňové povinnosti jako místní pracovníci. Podle Evropské komise je zákon v rozporu s evropským právem, a proto s Rakouskem již zahájila řízení o nesplnění povinnosti. V současné době se čeká na reakci rakouské strany. Podle toho, jak se Rakousko zachová, se bude situace vyvíjet dále. Může to skončit až u Soudního dvora EU.

Rakousko snižuje rodinné dávky cizincům, týká se to tisíců Čechů. Podle Komise tím porušuje právo

Od letošního ledna platí v Rakousku zákon, který zavádí takzvanou indexaci rodinných dávek a daňových úlev pro cizince, kteří v zemi pracují, ale jejich děti tam nežijí. Indexace ovlivnila tisíce českých rodin, podle Evropské komise je zákon v rozporu s evropským právem.

Plnohodnotný život pro handicapované

rozhovoru pro Blesk.cz jste prohlásila, že chcete v Evropském parlamentu pracovat na právech handicapovaných občanů. Budete tak pokračovat v práci bývalé europoslankyně Olgy Sehnalové, která se touto oblastí výrazně zabývala? Mezi jejími počiny je mimo jiné dojednání tzv. Aktu přístupnosti, který byl ale schválen s určitými limity. Budete tedy usilovat o jeho revizi? Nebo co by se v této oblasti mělo podle Vás dále udělat, aby byl vnitřní trh dostupnější i pro lidi s různou mírou zdravotního postižení?

Již jsem oslovila paní Olgu Sehnalovou a plánujeme se osobně sejít. Na dobrou práci se má navazovat. Občané se zdravotním postižením nejsou lidé „druhé kategorie“ a je naší povinností jim zajistit podmínky pro plnohodnotný život. Evropský akt přístupnosti si zaslouží revizi. Už o tom jednám s kolegy europoslanci i zástupci z řad organizací sdružující osoby se zdravotním postižením, stejně tak i s pacientskými organizacemi.

Podle informací z Vašeho facebookového profilu také zakládáte spolu s European Disability Forum vnitřní skupinu pro osoby se zdravotním postižením. Jaké aktivity plánujete v rámci této platformy uskutečnit?

Ano, iniciuji vznik této skupiny a zajišťuji podporu pro její ustavení v Evropském parlamentu. Teď usilujeme o podporu třech politických frakcí, aby mohla být ustavena předsednictvem Evropského parlamentu. Mělo by tak být učiněno během listopadu a prosince 2019. Zatím se členové a podporovatelé schází neformálně, řešíme podněty pro práci a plánujeme ustavení skupiny.

V České republice jsem v úzkém kontaktu s Národní radou osob se zdravotním postižením, řešíme podněty pro změnu legislativy v rámci EU, například jednotný průkaz, který by umožnil slevu na dálničních známkách nebo návrh na ustavení jednotné frekvence tzv. mluvících tramvají a autobusů v rámci států EU a určení jazyků.

V návaznosti na budování vysokorychlostních vlakových sítí chceme stanovit závazné parametry vybavení nástupišť a navazujících komunikací tak, aby vyhovovaly také lidem s omezenou pohybovou a orientační schopností. A mnoho dalších opatření…

Evropské fondy dávají znevýhodněným šanci na uplatnění, podnikům se ale žádat nedaří

Cílem podnikání nemusí být jen finanční zisk. Takzvané sociální podniky vznikly proto, aby pomáhaly lidem uplatnit se na trhu práce – zejména pak těm, kteří dosud příliš štěstí neměli.

Navrhla jste také novelu českého občanského zákoníku, která by zahrnula možnost manželství homosexuálů. V roce 2017 jste získala cenu za svůj počin ve prospěch komunity leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT), konkrétně za nasazení při prosazování novely o registrovaném partnerství. Budete se v této oblasti angažovat i na evropské úrovni? EU má v této oblasti pouze podpůrnou roli. Evropský parlament ale v minulosti přijal několik nezávazných rezolucí upozorňujících na omezování práv homosexuálů, například v Polsku nebo v Litvě.

Určitě toto téma neopustím ani na půdě Evropského parlamentu. V září jsem byla jedním z aktivních účastníků na velké konferenci pořádané Evropskou komisí právě na téma LGBT. Z konference si odnáším, že je potřeba ze strany Evropské unie opravdu dbát na dodržování lidských práv. Nesouhlasím s tím, co se nyní děje v Polsku nebo v Maďarsku, kde LGBTI komunita čelí obrovské diskriminaci. Sleduji jednání ve výboru LIBE v Evropském parlamentu (výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, pozn. red.) a podporuji jeho iniciativy nesmířit se s přístupem Polska.

Na druhou stranu sleduji i dění v České republice. Nejsem šťastná z přístupu Poslanecké sněmovny, která nechce zařadit jako pevný bod projednávání novely občanského zákona. Je důležité narovnat práva stejnopohlavních párů nejen ve vztahu partnerů, ale především pro jejich děti. Nemají stejnou ochranu jako děti heterosexuálních párů. Jsem ale optimista a věřím, že se to do konce volebního období podaří. Vždyť i pan premiér Babiš tuto novelu podporuje a vláda jí dala souhlasné stanovisko. Díky novele se můžeme zařadit mezi další evropské země a budeme první postkomunistickou zemí, která institut manželství pro všechny zavede.

Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová plánuje navrhnout zavedení minimální mzdy ve všech členských státech. Vy jste v červnovém rozhovoru pro Českobudějovický deník celounijní nastavování minimální mzdy kritizovala. Jak se tedy k možnému návrhu von der Leyenové stavíte?

I když se minimální mzda v ČR týká malého počtu zaměstnanců, má své opodstatnění. Při diskusích o navýšení by vždy mělo dojít k dohodě Tripartity, neboť navýšení ovlivňuje mzdy i další skupiny zaměstnanců, a tím i výdaje zaměstnavatelů. Nová předsedkyně a její budoucí Komise má v této oblasti omezené možnosti.

Chápu paní Ursulu vor der Leynovou, že chce zavést minimální mzdu ve všech zemích EU kvůli pracovnímu trhu a důstojné mzdě za odvedenou práci. Uvidíme, s jakými parametry pro stanovení minimální mzdy v rámci EU paní předsedkyně přijde a také bude záležet na pozici ČR k jejímu návrhu. Zapojím se do diskuze se všemi zainteresovaným stranami v ČR – podnikateli, odbory, odbornými svazy a dalšími. Ale očekávám i zajímavou debatu na plénu Evropského parlamentu a ve výborech. Cesta nebude jednoduchá.

Von der Leyenová hledá podporu europoslanců. Chce prosadit minimální mzdu v celé EU či klimatickou neutralitu

Prioritou další Komise by podle kandidátky na její nejvyšší post měla být migrační a azylová politika, silný Schengen, zahraniční vztahy se sousedními zeměmi EU včetně Ruska, demokratické principy nebo boj proti klimatickým změnám. Europoslanci však mají vyšší nároky.

Kromě sociálních záležitostí chcete v Bruselu bojovat za životní prostředí. Jak tedy hodnotíte návrhy von der Leyenové na legislativní ukotvení uhlíkové neutrality do roku 2050? Co konkrétně plánujete v oblasti životního prostředí prosazovat?

Nakonec nejsem ve výboru pro životní prostředí, ale ve výboru pro vzdělání a kulturu. Všichni vnímáme změny životního prostředí i výkyvy v teplotách. Jednoznačně musíme změnit přístup k ochraně životního prostředí, spolupracovat se zemědělci i se zástupci průmyslu a dopravy. Cíl uhlíkové neutrality pro EU do roku 2050 je určitě ambiciózní, ale nesmí v něm Evropa zůstat sama. Je potřeba do tohoto směru zapojit celosvětové velmoci, jako je USA, Rusko, Čína nebo Indie. Paní předsedkyně deklarovala přání, aby EU byla koordinátorem v této oblasti, a s tím lze jen souhlasit. Udávejme směr.

Životní prostředí „hlavním bojištěm“ v EP? Přes výbor ENVI jde třetina agendy

Evropský parlament jako celek prosazuje aktivnější boj za zmírnění dopadů klimatických změn. Oporu pro své plány může nalézt také u nové předsedkyně Komise, která téma zařadila mezi své priority. Ozývají se však také hlasy, které s nasazeným ambiciózním kurzem nesouhlasí.

Máte zkušenosti z krajského i obecního zastupitelstva, stejně tak jako z oblasti potravinářství. Plánujete tyto zkušenosti využít i v europoslanecké práci? Nelákal Vás z těchto důvodů také zemědělský výbor nebo výbor pro regionální politiku EP?

Od začátku svého politického života se zajímám a řeším sociální politiky a jsem moc ráda, že můžu být členkou výboru pro zaměstnanost a sociální věci a výboru pro vzdělávání a kulturu, což spolu úzce souvisí. Zaměstnávání a vzdělávání mladých lidí, lidí starších padesáti let, osob se zdravotním postižením či seniorů. Změny nás v obou případech čekají i vzhledem ke stárnutí populace, vytváření nových forem práce, digitalizace a změně pracovního trhu. Na toto všechno musí reagovat jak školství, tak i systém sociální péče napříč Evropou.

Jednou nohou v Bruselu, druhou v Česku

Po pěti letech bude mít díky Vám Jihočeský kraj opět v Evropském parlamentu svého zástupce. Plánujete nějakým způsobem podporovat priority kraje v Bruselu, například dostavbu dálnice D3 do Rakouska s finanční podporou EU? Nebo naopak, máte v plánu rozšířit své aktivity týkající se záležitostí EU v Jihočeském kraji?

S paní hejtmankou Ivanou Stráskou teprve domlouváme schůzku, abychom se pobavily o možné spolupráci a propagaci Jihočeského kraje. Pokud by Jihočeský kraj chtěl obnovit zastoupení v Bruselu, tak určitě ráda pomůžu. Mým cílem je ale pracovat pro všechny občany ČR. Moje předvolební i povolební motto je: „Jednou nohou v Bruselu, druhou nohou v Česku”. Už práci v Poslanecké sněmovně ČR jsem vnímala jako službu všem občanům, nikoliv jen Jihočechům nebo voličům Hnutí ANO.

Spojitost s Agrofertem?

V minulosti jste řídila oddělení kvality masokombinátu Kostelecké uzeniny, který patří do koncernu Agrofert. Ten je v současné době vyšetřován evropskými auditory za manipulace s fondy EU. Může to mít podle Vás nějaký vliv na Vaši práci v Evropském parlamentu?

V minulosti jsem řídila Oddělení kontroly kvality pro tři výrobní závody – Kostelec, Planá nad Lužnicí a Most – a jeden centrální sklad v Praze. Můžu deklarovat, že problematika auditů a možného střetu zájmů nebude mít vliv na mou práci v EP. Od roku 2014 se profiluji jako expert na odborné otázky z oblasti sociálních politik a chci u toho zůstat.

Je podle Vás kritika premiéra Andreje Babiše ohledně jeho údajného střetu zájmů a obavy ze zneužívání dotací holdingem Agrofert oprávněná?

V předvolební debatě před volbami do Evropského parlamentu na Právnické fakultě UK jsem řekla, že evropské dotace jsou dobrá věc, pomáhají rozvoji České republiky a neměly by se zneužívat. Na mém názoru se nic nezměnilo.