Petr Kaniok: Obrat v politice k EU nejde udělat přes noc

Petr Kaniok.

Tento článek je součástí Special reportu: Nové priority evropské politiky ČR

Zatímco Nečasova vláda nahlížela na evropskou integraci skepticky, s kabinetem Bohuslava Sobotky nás v evropské politice čeká obrat. Bude ale záležet na tom, jak se nové vládě podaří změnu vysvětlit nejen občanům ČR, ale i partnerům v EU. V rozhovoru pro EurActiv to uvedl politolog z brněnské Masarykovy univerzity Petr Kaniok.

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky schválila ve středu programové prohlášení, kde se mj. vyjadřuje i ke vztahům České republiky a EU. Jak se podle Vás změní přístup Česka k tvorbě evropské politiky?
Z procesního hlediska je novinkou, že na Úřadu vlády řízeném premiérem a na ministerstvu zahraničních věcí jsou kandidáti jedné politické strany – ČSSD. K tomu v minulosti nedocházelo, na Úřad vlády a rezort zahraničí byli obsazováni kandidáti z jiných politických stran. Díky tomu se dá předpokládat, že komunikace mezi Úřadem vlády a Černínem, což je stále nejdůležitější resort při tvorbě evropské politiky, bude fungovat lépe. Dříve docházelo k různým neshodám, protože příslušníci různých politických stran měli logicky i jiný názor na evropskou integraci. Celkově je dnes výchozí pozice nastavena lépe.

Dva vrcholné posty budou tedy zastávat příslušníci jedné politické strany, ale co lidé na ostatních pozicích, které jsou při výkonu evropské politiky také důležité?

„Pokud chcete zásadním způsobem změnit směřování politiky k EU přes noc, musíte to umět vysvětlit a uvést důvody, proč najednou vřele přijímáte něco, co jste do té doby odmítali.“

Hodně záleží na tom, do jaké míry se změní personální obsazení v sekci Úřadu vlády, kterou vedl státní tajemník Vojtěch Belling. Osoba, která by ho měla nahradit, je spíše apolitická.

Je značně iluzorní domnívat se, že z praktického hlediska jsou nejpodstatnější ministři. Mnohem podstatnější jsou lidé, kteří tu politiku přímo vykonávají, například náměstci nebo ředitelé různých sekcí. Velmi záleží například na tom, jestli dojde k obměně na úrovni ředitelů. Ale jak říkám, nové nastavení způsobu rozdělení funkcí nasvědčuje opravdu tomu, že komunikace bude probíhat snáze.

Jak je v novém programovém prohlášení vlády nahlíženo na evropskou integraci?
Jedná se v podstatě o úplnou změnu směřování. Vláda Petra Nečase nahlížela na evropskou integraci optikou českých národních zájmů, vnímala ji jako nástroj k jejich prosazování. Naproti tomu aktuální kabinet chápe integraci jako dobro samo o sobě. Unii vnímá jako entitu, která má na kontinentě zajišťovat mír, ekonomický růst a rozvoj. To je velký obrat.

Je změna tohoto postoje v dokumentu reflektována i vzhledem k významným projektům EU, tedy k fiskálnímu paktu a ke společné měně?
Ano, vláda premiéra Sobotky má více evropský pohled na věc, který se odráží i v názorech na dílčí politiky a opatření, jako je právě fiskální pakt a jednotná měna. Opět se ve srovnání s vládou Petra Nečase, která k těmto projektům přistupovala spíše skepticky, jedná o velký rozdíl. Nová vláda tyto projekty ve svém programovém prohlášení naopak vítá.

Být ČSSD, tak si těžkou hlavu nedělám

Česká veřejnost, včetně voličů sociální demokracie, nahlíží na možný vstup do eurozóny se značnou skepsí. Považujete to za překážku?
Z průzkumu, který se zabýval předposledními volbami, vyplynulo, že evropské záležitosti nejsou pro voliče příliš důležité. Při rozhodování, kterou stranu zvolit se voliči orientují především podle sociálních a ekonomických kritérií a evropské záležitosti se nacházejí až někde v polovině druhé desítky motivů volby. 

Společná měna je také spíše odborné téma, na které by strana měla mít názor a ten by měla umět vysvětlit a obhájit u voličů. Navíc názory voličů se často mění dle aktuální situace a strany by tomu musely svůj program přizpůsobovat několikrát ročně. I když může být pravda, že voliči sociální demokracie nejsou fanoušky společné měny, tak bych si z toho na místě ČSSD těžkou hlavu nedělal.

Z programového prohlášení vlády vyplývá, že změna přístupu nové vlády k EU bude zásadní. Jak bude obtížné takový obrat prosadit?
Vlastně hned z počátku je otázkou, zda tak zásadní změna kurzu může působit věrohodně. Vláda ji musí rozumně vysvětlit ostatním partnerům, členským státům. Pokud chcete zásadním způsobem změnit směřování politiky k EU přes noc, musíte to umět vysvětlit a uvést důvody, proč najednou vřele přijímáte něco, co jste do té doby odmítali.

Kde jinde kromě společné měny euro a fiskálního paktu spatřujete významný posun ve vztahu Česka k EU?

„Je otázkou, zda tak zásadní změna kurzu může působit věrohodně.“

Ty hlavní záležitosti jsem již uvedl, ale ony to jsou zároveň záležitosti, které budou mít zásadní dopad, pokud je vláda dokáže správě rozpracovat do praktického chování ČR.

Domnívám se, že vše ostatní jsou spíše kosmetické úpravy. Žádné další podstatné věci, které by se měnily ve vztahu k EU, nevidím. To ovšem neznamená, že nemohou nastat. Nyní například dochází k personálním změnám náměstků na ministerstvech, kdy v podstatě každý resort má náměstka pro EU. Bude záležet na tom, k jakým změnám tam dojde nebo ne. Může se také změnit personál na stálém zastoupení ČR v Bruselu.

Dá se v programovém prohlášení vlády najít něco, co Vás překvapilo? Nebo naopak, něco jste tam nenašel?
Z mého pohledu tam nechybělo nic, protože politické strany podílející se na vládě změnu signalizovaly dopředu. Dávaly jasně najevo, že jejich přístup bude odlišný. Někdo si možná přál, aby se v dokumentu objevilo datum přijetí společné měny. Z mého pohledu je to ovšem nereálné a také to přesahuje časový horizont mandátu současné vlády, protože přijetí eura v horizontu čtyř let je naprostá utopie.

Autor: Anna Michalčáková.