Oldřich Vlasák: Integrovaný přístup k rozvoji měst? ČR jde správným směrem!

Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí a poslanec Evropského parlamentu.

S předsedou Svazu měst a obcí a poslancem Evropského parlamentu Oldřichem Vlasákem (EPP-ED, ODS) hovořil EurActiv o posilování městské dimenze evropské politiky soudržnosti, budoucnosti této politiky po roce 2013 a zapojování neziskových organizací a dalších aktérů do přípravy integrovaných plánů měst.

  • V souvislosti s evropskou politikou soudržnosti se v poslední době zdůrazňuje nutnost posilovat její „městskou dimenzi“. Proč tomu tak je a proč by se mělo větší pozornosti dostávat právě městům?

Vrátím-li se ke kořenům Evropské unie, nejprve zde byla snaha, aby nevznikl další válečný konflikt. Integrační proces dále pokračoval odstraňováním obchodních bariér a Unie se poté dostala do stavu, kdy si začala uvědomovat, že musí být v globálním prostředí konkurenceschopná a že musí mít vyšší přidanou hodnotu v produktech, které vyrábí (což souvisí s inovacemi a novými technologiemi). Tato výroba je většinou koncentrována ve velkých aglomeracích a města tak vytvářejí téměř 80% evropského HDP. 80% obyvatel EU navíc žije ve městech.

Tyto motory rozvoje je tedy třeba podporovat. Podpora je nutná i proto, že právě ve městech se koncentrují takové problémy jako je nezaměstnanost, kriminalita, znečišťování životního prostředí, atd. Toto směřování je tedy správné.

Městská dimenze kohezní politiky se prosazuje již od 90. let. Přes Bristol (dohoda z Bristolu z roku 2005 o tzv. trvale udržitelném společenství; pozn.ed.) a Lipskou chartu (požaduje řešení problémů měst tak, aby si byla schopna udržet roli „motoru rozvoje“, schválena v roce 2007; pozn.ed.) se dnes dostáváme do období, kdy se diskutuje o městské dimenzi kohezní politiky po roce 2013. V této diskusi jde o zhodnocení současné situace, identifikaci problémů a nastínění kroků do budoucna.

  • V souvislosti s dalším programovacím obdobím se v České republice objevují obavy, že po roce 2013 překročí řada regionů práh, kdy mohou získávat evropské dotace z cíle Konvergence (podpora méně rozvinutých regionů). Nepředstavuje za takových okolností městská dimenze politiky soudržnosti způsob jak ČR zajistit dodatečné prostředky?

Ne, to rozhodně ne. Myslím si, že se to nedá dávat do těchto souvislostí. Je ale pravda, že se v roce 2010 bude posuzovat, kde se naše regiony z hlediska cíle Konvergence pohybují.

Praha je již v současné době zhruba na 135% evropského průměru a některé regiony se pomalu blíží k hranici 75%. Dá se tedy očekávat, že se dva, možná i tři regiony přes tuto hranici dostanou. Záležet bude ale i na důsledcích finanční krize. Z cíle Konvergence by tyto regiony potom samozřejmě čerpat nemohly. Ostatní regiony ale ano, to zaprvé.

Zadruhé, ty peníze je třeba nějakým způsobem „omašličkovat“, tj. říci jestli jich bude na kohezní politiku více nebo méně. Je také třeba říci, jaké budou cíle, zda budeme stále sledovat Lisabonské cíle nebo jestli k nim přibudou nové výzvy (klimatické změny, migrace, apod.; pozn ed.).

O tom všem se nyní v EU diskutuje. Domnívám se ale, že v České republice se tato debata ještě úplně nerozběhla a nemáme v tedy úplně jasno, na co bychom ty peníze potřebovali. Do diskuse jsme zatím nepřilákali více partnerů. Některá ministerstva se tím nezabývají vůbec a to je škoda, protože je lepší být připraven.

  • Takže v tuto chvíli se ještě na žádných analýzách současného stavu nepracuje? Nezkoumá se, kde by bylo dobré financování posílit?

Křivdil bych, kdybych něco takového tvrdil. Ministerstvo financí určité analzy dělá a také Evropské komise má prostřednictvím monitorovacího systému k dispozici měsíční analýzy o čerpání evropských fondů. Ovšem posouzení dopadů tohoto financování a správnost jejich využití se pozná až za několik let. Je tedy velmi složité tyto věci vyhodnocovat.

  • Kam by se tedy podle vás měla politika soudržnosti orientovat? Mělo by být posíleno financování nových výzev nebo by se mělo zohlednit spíše přistoupení dalších členských zemí k EU?

Část pomoci bude určitě směřovat do těch nových států, které mají podstatně nižší úroveň. Tím, že přistoupí nové státy jako třeba Chorvatsko se úroveň naředí a průměr (HDP na hlavu) opět klesne. To je pro nás tedy svým způsobem nevýhodné.

Na druhou stranu se nám ale otvírá trh a naše podniky budou mít možnost uplatnit na něm své výrobky a své technologie. Díky transformaci od socialistického sektoru ke kapitalistickému, která zde v uplynulých letech probíhala, máme dostatek zkušeností a naše „cesty“ jsou daleko lépe aplikovatelné právě v těchto nových státech. Jedná se tedy o určitou příležitost.

  • A na co by měl být tedy kladen největší důraz?

Myslím si, že na podporu služeb, živnotníků, malých a středních podniků…

  • Takže v zásadě zachování status-quo?

Možná bych kladl větší akcent na podporu služeb a srovnání podmínek v celé Evropě. Líbí se mi proto motto našeho předsednictví „Evropa bez bariér“, neboť v obchodu stále mnoho bariér existuje, ať již se jedná o hygienické nebo jakékoliv obchodní překážky. Ty je třeba odstranit a umožnit konkurenci.

Je také třeba využít část přímých podpor pro zemědělství na transformaci venkova. Pokud je regulujeme, musíme jim nabídnout prostředky k vytvoření nových pracovních míst. A Česká republika má díky velké hustotě zámků a přírodních krás daleko větší šanci utržit více na službách. V uvozovkách lze říci, že naše cesta je cestou Rakouska a Švýcarska.

  • V současném programovacím období města začala při přípravě svých rozvojových plánů uplatňovat integrovaný přístup, který počítá s interakcí měst, podnikatelů, zástupců neziskového sektoru a dalších hráčů. Řada měst si ale stěžuje, že tento přístup zatím v Čechách úplně nefunguje, že města nejsou schopná oslovit další aktéry ke spolupráci na přípravě integrovaných plánů. Je to pouze problém ČR (respektive nových členských zemí)? Je v tomto ohledu nějaký rozdíl mezi novými a starými členy EU?

Skutečnost, že se v České republice začal integrovaný přístup využívat a začaly vznikat integrované plány měst, je velkou zásluhou Svazu měst a obcí, které tuto věc tvrdě prosazovalo na jednáních s ministerstvy a vládou. Princip byl nakonec přijat a některá ministerstva byla vládou přinucena tuto metodiku využívat.

Ve vztahu k novým členským zemím jsme na tom tedy relativně dobře. Obce mají nyní daleko větší kompetence a možnosti jak se v rámci těchto plánů prosadit než třeba na Slovensku nebo v Maďarsku. To je nesouměřitelné. Pokud jde o staré členské země, záleží na konkrétním případu, ale nemyslím si, že by v této věci byly o moc dále.

Uplatňování integrovaného přístupu si podle mého začíná u nás „sedat“ a také ministerstva si již na tyto projekty zvykla. Nyní máme v municipálních (tj. tvrdých) projektech dokonce přetlak. Myslím si tedy, že se to usadí, a že nakonec budeme ti, kteří budou jezdit a přednášet o tom jak jsme implementovali integrovaný přístup.

  • Ze strany měst ale zaznívají námitky, že se občanský sektor stále do přípravy integrovaných plánů zapojuje málo…

To je věc jiná. To je záležitost komunální politiky, kdy diskuze mezi municipalitami a neziskovými organizacemi není tak rozšířená a běžná. Lidé na to zkrátka nemají čas, není to jejich koníček. Není to jejich styl života a není se tedy čemu divit.

Česká republika se stále nachází v určitém post-přechodném období, ale řekl bych, že se situace pomalu mění. Municipality si uvědomují, že je potřeba diskutovat s občany a s těmito spolky a ty se na druhou stranu učí tomuto způsobu jednání. Pokud se píší články a dávají se udání, ničemu se nepomůže. Je třeba komunikovat. Potřebujeme partnerský přístup.

  • Myslíte si, že se tyto aktéry (města, regiony, podnikatele, občanský sektor) podaří v dohledné době do diskuse zapojit?

Myslím, že ano. Záleží ovšem na lidech a záleží i na různých vzdělávacích pořadech nebo akcích. Je potřeba se ten systém naučit a začít komunikovat. A tím, že tento přístup budou vyžadovat metodiky jednání, lidé se jej naučí a nakonec jim bude připadat naprosto přirozený. Nejsem tedy v tomto smyslu pesimista. Bude nám to ještě chvilku trvat, zejména vždy po volbách než si orgány zvyknou, ale myslím si jdeme správným směrem.


S poslancem Evropského parlamentu a předsedou Svazu měst a obcí Oldřichem Vlasákem hovořil EurActiv u příležitosti konference European Urban Day věnované evropské politice soudržnosti (více informací viz EurActiv 16.2.2009).