Nicholas Martyn: Není v zájmu ČR riskovat ztrátu financování z fondů EU

Nicholas Martyn

Česko si při čerpání peněz z evropských fondů vede podle Nicholase Martyna, ředitele, který má na Generálním ředitelství Evropské komise pro regionální politiku na starosti ČR, poměrně dobře. V rozhovoru pro EurActiv Martyn komentuje také kontroverzní rozhodnutí české vlády zrušit kofinancování regionálním operačním programům ze státního rozpočtu.

  • Jak se Evropská komise dívá na rychlost implementace evropských fondů v České republice? Co byste označil jako největší výzvu?

Obecně si myslím, že implementace většiny programů pokračuje dobrým tempem. Podle posledních zpráv z Ministerstva pro místní rozvoj ČR bylo dosud schváleno téměř 18.000 projektů v celkové hodnotě 16 miliard eur, což představuje 52 % z celkové alokace pro Českou republiku na léta 2007-2013.

Zároveň tu jsou ale znepokojující signály. Konkrétně jde o Operační program Věda a výzkum pro inovace (VaVpI), u něhož je míra absorpce velmi nízká. Národní orgány musí jeho absorpční schopnosti pečlivě sledovat a přijmout taková opatření, která omezí jakékoliv možné riziko ztráty financování, neboť tento program je pro konkurenceschopnost české ekonomiky velmi důležitý.

  • Česká republika v loňském roce schválila celou řadu administrativních a legislativních opatření, jejichž smyslem bylo maximálně zjednodušit způsob čerpání evropských dotací. Pokládáte tato opatření za dostatečná nebo byste nějaké další kroky ještě doporučil?

V uplynulých letech Evropská komise navrhla a Rada ve spolupráci s Evropským parlamentem schválily celou řadu legislativních úprav, jejichž primárním účelem bylo zrychlit implementaci fondů prostřednictvím snížení administrativní zátěže jak na straně administrativy, tak na straně příjemců.

Opatření, která české orgány schválily, jsou důsledkem těchto legislativních změn. Společným úkolem Evropské komise a členských států je nyní tyto změny implementovat a zajistit, aby díky nim došlo k odpovídajícím změnám. Na hodnocení, zda je potřeba přijmout ještě další opatření, je zatím brzy. Jednodušší řízení a implementace kohezní politiky každopádně představují jednu z hlavních oblastí, na něž se zaměříme v probíhající diskusi o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013.

  • V souvislosti s čerpáním v jednotlivých operačních programech se v poslední době objevují úvahy, zda by se prostředky z programů s nižší mírou absorpce neměly částečně realokovat ve prospěch úspěšnějších programů. Zaznamenal jste ze strany českých orgánů náznaky, že by k tomu mohlo reálně dojít?

Sdílíme obavy národních orgánů, že u některých českých operačních programů nedochází k takovému pokroku, jaký bychom si představovali. Ale dříve než se začneme bavit o možných realokacích mezi programy, musíme nejprve prozkoumat všechny možnosti, jak míru absorpce v rámci stávajících programů zlepšit tak, aby mohly být splněny cíle, na kterých jsme se s českou stranou dohodli na začátku programovacího období.

Existuje několik možností jak to udělat. Může se například zintenzivnit vyhlašování výzev k podávání projektových žádostí, případně je možné v rámci programu provést přesun prostředků k jiným prioritním osám, u nichž je míra absorpce vyšší.

  • Vláda v rámci úsporných opatření v září přijala rozhodnutí, na jehož základě dojde u nových výzev k zastavení kofinancování regionálních operačních programů ze státního rozpočtu ve výši 7,5 %. Tento výpadek má být nahrazen z jiných veřejných zdrojů (krajských, městských, obecních). Jak tento krok vnímá Evropská komise? Neobáváte se, že tento krok ohrozí hladký průběh čerpání evropských fondů?

Za zajištění odpovídajícího národního kofinancování k investicím z fondů EU jsou odpovědné národní orgány. Určit konkrétní zdroj kofinancování je v pravomoci členského státu. České orgány se rozhodly systém u regionálních operačních programů změnit a přímou podporu ze státního rozpočtu ukončit. To je v jejich kompetenci a mají na to plné právo.

Komise by začala být velmi znepokojená až v případě, kdyby měl tento krok negativně ovlivnit implementaci regionálních programů. Regionální programy z pohledu implementace dosud podávaly dobrý výkon. Nebylo by v zájmu České republiky riskovat ztrátu dotace z fondů EU z důvodu nulové míry absorpce, která by byla důsledkem absence národního kofinancování.

Spolu s českými orgány budeme proto situaci bedlivě sledovat a pokud to bude nutné, navrhneme taková opatření, která zajistí hladké pokračování implementace programů.

  • Kofinancování regionálních programů ze státního rozpočtu se má v první fázi zastavit pouze u projektů, jejichž předkladatelem jsou kraje. Projekty ostatních subjektů (měst, obcí, jimi zřízených organizací, neziskových sdružení nebo firem) mají mít zatím ještě státní kofinancování zajištěno a k jeho zastavení má dojít až u nově vyhlášených výzev. Nepovažujete toto opatření za diskriminační?

V této chvíli Komise není v postavení, kdy by mohla posoudit, jaký bude mít implementace vládního rozhodnutí dopad na potenciální nebo stávající příjemce. Věříme, že národní orgány učiní maximum a zajistí, aby čerpání fondů EU bylo efektivní a účelné a nedocházelo při něm ke zpožděním.

  • Evropská unie se pomalu připravuje na ostrou fázi diskuse o budoucnosti evropské regionální politiky. Dosavadní vyjádření českých představitelů naznačovala, že Česká republika bude usilovat především o to, aby těžiště budoucí politiky soudržnosti zůstalo v podpoře zaostalých evropských regionů, spíše než aby se přesouvalo k plnění jiných cílů, jakými jsou například podpora územní soudržnosti nebo změny klimatu. Jak by podle Vás mělo vypadat vyvážené řešení?

Na diskusi o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013 se musíme podívat v širších souvislostech. Vzhledem k tomu, že kohezní politika v současné době tvoří více než třetinu rozpočtu EU (což v letech 2007-2013 odpovídá 347 miliardám eur), diskuse nad jejími prioritami a cíli je zcela zásadní. Kohezní politika byla vždy v souladu s politickými cíli Unie. Tento aspekt je ale třeba dále posílit, a to zejména ve vztahu k nové strategii Evropa 2020, kterou letos schválili vrcholní představitelé EU.

Hlavní výzvou do budoucna je proto najít správnou rovnováhu mezi dostatečným důrazem na chudší evropské regiony a současně na hlavní politické priority EU. Jsme přesvědčeni, že se oba tyto úkoly vzájemně doplňují a že všechny regiony mohou, nebo by dokonce měly přispívat k přispívat k plnění cílů agendy Evropa 2020.

Evropská komise má 5. listopadu zveřejnit 5. kohezní zprávu. Ta také odstartuje veřejnou konzultaci k řadě témat, která jsou pro budoucnost zcela zásadní, mezi nimi i k tomu, které jste zmínil ve své otázce. Pro Komisi, která bude v první polovině roku 2011 připravovat návrh nového legislativní rámce po roce 2013, bude výstup z této veřejné diskuse důležitý.