Místopředsedkyně odborových svazů: Musíme zabránit využívání migrantů ze třetích zemí

Radka Sokolová, místopředsedkyně ČMKOS.

Nelegální formy zaměstnávání, neadekvátní a často zanedbatelné odměny za práci nebo špatné pracovní podmínky. To jsou problémy, na které v souvislosti si příchodem pracovníků ze třetích zemí upozorňují české odbory. „Je nepřijatelné, aby byly tolerovány podnikatelské subjekty, které zejména migranty ze třetích zemí využívají ke snižování svých nákladů,“ uvedla k tomu v rozhovoru pro EurActiv místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová.

Primárním úkolem odborů je chránit domácí pracovní trh a mít zájem na co nejvyšší zaměstnanosti. Jak se proto odbory staví k zaměstnávání cizinců přicházejících ze třetích zemí?
Migrace obecně má své pozitivní a negativní stránky a v podmínkách stále většího propojení ekonomik je nevyhnutelným jevem. Nejčastějším důvodem je migrace za prací, která je všeobecně přínosná, ale často ji provází špatné zacházení a nedůstojné pracovní podmínky. 

„Migrace je přínosná, v případě nekontrolované masovosti může být i nebezpečná.“

Z našeho pohledu je nepřijatelné, aby byly tolerovány podnikatelské subjekty, které zejména migranty ze třetích zemí využívají ke snižování svých nákladů, mám na mysli nelegální formy zaměstnávání, neadekvátní a často zanedbatelné odměny za práci, špatné pracovní podmínky atd.  Zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí nesmí působit jako faktor negativně ovlivňující postavení českých zaměstnanců a nesmí být stimulátorem jevů známých jako sociální dumping.

Mezi pozitivní stránky migrace ale nepochybně patří zajištění profesí, kterých se na trhu práce nedostává, buď vysoce kvalifikovaných, či nevyžadujících kvalifikaci.

Měl by stát příchod migrantů ze třetích zemí nějak regulovat?
Regulace příchodu migrantů je jednoznačně tématem, kterému by měla být věnována pozornost. Stejně jako je migrace přínosná, může být i v případě nekontrolované masovosti nebezpečná. Jednotlivé země mají omezené možnosti absorbovat migranty ze třetích zemí bez rizika ohrožení.

Jaká témata jsou v souvislosti se zaměstnáváním migrantů ze třetích zemí pro české odbory klíčová?
Podle ČMKOS jde jednoznačně o princip rovného zacházení a stejných práv pro domácí občany, tedy zaměstnance, i pro imigranty a boj proti nelegálním praktikám, to je velmi důležité v předcházení sociálního dumpingu. ČMKOS se této otázce dlouhodobě věnuje a podporuje a prosazuje takové legislativní úpravy, které zajistí, aby cizinci na českém trhu práce měli legální a srovnatelné postavení s českými zaměstnanci. Jako příklad lze uvést, že i v souvislosti s aktivitami ČMKOS došlo k přijetí zpřísněné úpravy regulující činnost agentur práce, jejichž prostřednictvím jsou cizinci často zaměstnáváni.

Jak se odbory staví k zaměstnávání cizinců ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem?
Tato oblast je pro ČMKOS zatím okrajová, těchto osob není tolik a v oblasti pracovního trhu nehrají podstatnou roli.

Zmiňovala jste to na začátku rozhovoru, odbory se dlouhodobě staví proti sociálnímu dumpingu. Jak lze uplatňovat princip rovného zacházení v zaměstnávání cizinců?
Příslušné české právní normy, tedy zákoník práce, zákon o zaměstnanosti a další, obsahují řadu ustanovení chránících zaměstnance obecně a zahraniční zaměstnance speciálně. Jednou věcí je však existence právních norem a druhou věcí je jejich dodržování.

ČMKOS poukazuje zejména na fakt, že nelze oddělit boj proti sociálnímu dumpingu a porušování zmíněných norem pro české zaměstnance a zahraniční zaměstnance, ale že jde o provázané otázky. O tom svědčí i skutečnost, že jevy, které jsou ze strany ČMKOS nejvíce předmětem kritiky z hlediska obcházení a porušování stávající legislativy, například agenturní zaměstnávání nebo „švarcsystém“, jsou velmi často spjaty právě se zneužíváním cizinců.

„Prosazujeme takové legislativní úpravy, které zajistí, aby cizinci na českém trhu práce měli legální a srovnatelné postavení s českými zaměstnanci.“

ČMKOS dlouhodobě požaduje zpřísnění legislativních norem právě v oblasti činnosti agentur práce a přesnější vymezení a postihování nelegální práce a podporuje navýšení kapacit příslušných kontrolních orgánů. Důležitým aspektem je také vymahatelnost práva.

Jak je to se členstvím migrantů v odborových organizací?
Odborové svazy sdružené v ČMKOS nesledují ve svých evidencích údaje o typu národnosti ani státní příslušnosti.  Jsme dobrovolné, otevřené, nezávislé demokratické sdružení. Našimi členy mohou být i migranti. Bližší podmínky členství určují stanovy jednotlivých odborových svazů, ale zpravidla v nich je výslovně uvedeno, že pohlaví, národnost, státní příslušnost, politické a náboženské přesvědčení není překážkou členství.

Jak si vysvětlujete poměrně nízkou účast?
Nízká míra organizovanosti migrantů má jistě celou řadu příčin. Mezi ně mohou patřit nedostatek informací, nelegální zaměstnání, zaměstnavatelé bránící existenci odborové organizace, nedůvěra, atd.

Jak probíhá spolupráce s odbory na evropské úrovni?
ČMKOS je členem Evropské odborové konfederace (EOK) a aktivně se podílí na činnosti jejích platforem. Jednou z nich je také Poradní výbor pro volný pohyb pracovníků. Podílíme se na tvorbě stanovisek EOK v této oblasti a tím také spoluovlivňujeme i formování příslušných směrnic na úrovni EU. ČMKOS také samozřejmě konzultuje některé otázky spojené se zaměstnáváním cizinců s vedením odborových organizací zejména sousedních zemí.

EU v poslední době ve zvýšené míře trápí nelegální migrace. Jak s tím lze bojovat? Jaký je postoj ČMKOS?
Jak už jsem uvedla, ČMKOS se otázkou nelegální (nedeklarované, neformální, prekérní) práce zabývá velmi intenzivně a snaží se v dialogu s vládou i zaměstnavatelskými svazy (sociálním dialogu) hledat co nejúčinnější řešení jak vyhledávat, postihovat a předcházet nelegální migraci.

Autor: Lucie Bednárová

Rozhovor vznikl při příležitosti konání konference Odbory a pracovní migrace, kterou uspořádalo Multikulturní centrum Praha a Friedrich-Ebert-Stiftung Praha.