Miroslav Kalousek: Zeman eurofederalista? Spíš snaha o autokracii putinovského typu

Miroslav Kalousek; zdroj: Rada EU

„Nejsem si jist názory současného prezidenta Miloše Zemana. Možná něco prohlašuje, ale jeho činy svědčí spíše o snaze směřovat na východ a vytvořit z naší republiky autokracii putinovského typu,“ říká v prvním předvolebním rozhovoru EurActivu 1. místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

  • V předvolebním programu TOP 09 se kromě ekonomiky tématu evropské integrace příliš podrobně nevěnujete. Jak důležité pro Vás téma směřování České republiky v rámci Evropské unie a budoucnost EU jako takové v kontextu dalších témat je?

Považujeme jej za velmi důležité téma. Vždyť nezbytnou podmínkou naší svobody a prosperity je fungující Evropská unie. Uvědomujeme si její přínosy a samozřejmě i její nedostatky. Jsme přesvědčeni, že v zájmů občanů České republiky je usilovat o posílení našeho hlasu v Unii a směřovat v tomto integračním uskupení k jednotě, která vezme v úvahu i naše specifické zájmy.

  • Jak se díváte na budoucnost Evropské unie? Měla by podle Vás posilovat federativní prvky?

TOP 09 se nehlásí k posilování federativních prvků. Naopak důsledně hájíme prosazovaní českých zájmů u jednacího stolu. V tom se lišíme od jiných uskupení na pravé straně politického spektra, které tak chtějí činit prostřednictvím výkřiků v médiích. To nikdy nikam nevedlo.

  • Když už mluvíme o budoucím směřování integračního projektu, často se na jedné straně skloňuje možnost hlubší integrace, na straně druhé scénář takzvané dvourychlostní či vícerychlostní Evropy. Kam si myslíte, že by se Unie měla spíše ubírat?

Domnívám se, že tlak na to, aby integrace pokračovala stejnou rychlostí pro všechny, vytváří v některých státech nespokojenost. V určitých citlivých tématech, typu přímé daně, by se určitě na hlubší či rychlejší integraci tlačit nemělo. V jiných otázkách, kde se členské státy zavázaly plnit své povinnosti, například vytvoření jednotného trhu se zbožím či svoboda stěhování za prací, by se mělo trvat na důsledném plnění těchto povinností.

  • S tím je spojená i otázka vstupu do eurozóny, kterou Vaše strana dlouhodobě podporuje a ve svém programu dokonce mluvíte o termínu vstupu mezi lety 2018-2020. Proč je pro Českou republiku přijetí eura výhodné?

Euro představuje strategickou výzvu pro naši zemi a nejedná se o černobílou problematiku. Nejdůležitější přínos znamená odstranění kurzových rizik z drtivé většiny zahraničně-obchodních transakcí. Nelze ani ignorovat, že euro si vydobylo svou pozici na světových trzích a je mnohem méně ohrožené proti útoku spekulantů než česká koruna.

  • Kritici ale upozorňují na to, že eurozóna se teď nachází ve velkých problémech…

Vstup do eurozóny musí být načasován tak, aby byl pro Českou republiku výhodný. Eurozóna prochází svými problémy, ale domnívám se, že v horizontu pěti či šesti let se situace natolik stabilizuje, že budeme moci termín vstupu stanovit.

  • Dalším velkým tématem, které se v Česku v souvislosti s Evropskou unií často skloňuje, je čerpání evropských peněz. V tom v současné době Česká republika příliš úspěšná není. Co konkrétně se musí podle Vás změnit, abychom nabízené prostředky lépe a efektivněji využívali?

Základy všech problémů leží již v době, kdy se systém nastavoval, to je v době vlád sociální demokracie. Tehdy vnikl velmi komplikovaný systém s obrovským počtem operačních programů, přičemž některé z nich nebyly dobře zaměřeny. Mnohé se nám již podařilo zlepšit, například centralizovat audit na Ministerstvu financí. Evropská komise tvrdí, a my s ní souhlasíme, že to povede k větší nezávislosti auditorů. Do letoška totiž auditoři podléhali šéfům operačních programů, v případě ROPů hejtmanům a jím dosazeným lidem, což vedlo k jejich nikoli nezávislé práci.

  • Vidíte ještě nějaké další potíže?

Dalším problémem je neschopnost či nezájem zabraňovat nedostatkům a podvodům v oblasti manažerské průběžné kontroly. Za to byly a jsou odpovědné řídící orgány jednotlivých operačních programů, např. v případě ROP Severozápad. Jinými slovy, je potřeba zlepšit tuto kontrolu, zjednodušit systém a snížit počet operačních programů.

  • Jako ministr financí jste měl možnost účastnit se ne evropské půdě různých mezinárodních setkání. Setkal jste se někdy s názorem, že Česká republika není příliš předvídatelným partnerem?

Ano, takové vnímání České republiky jsem zažil.

  • Mohl byste uvést konkrétní případ?

Při vyjednávání fiskálního paktu jsem měl velký problém vysvětlit, proč Česká republika, která se hlásí k rozpočtové odpovědnosti a chce přijmout finanční ústavu, odmítá pakt podepsat. Kolegové mě nechápali a já jsem se jim nedivil. Těmto případům je potřeba zamezit.

  • Z úst zástupců českého průmyslu, podnikatelů, akademiků a dalších subjektů také často zaznívá názor, že v České republice neexistuje celospolečensky vedená debata o zásadních otázkách spojených s Evropskou unií…

Je pravdou, že v době hospodářské recese obecně upadá zájem o evropskou integraci a lidé či podniky se zaměřují více na své vlastní problémy.

  • Co se s tím dá dělat?

My se snažíme celospolečenskou diskusi o evropských tématech udržovat prostřednictvím think-tanku TOPaz a také náš pan předseda prostřednictvím Fóra Karla Schwarzenberga.

  • Když už zmiňujete jméno předsedy Schwarzenberga, ráda bych se zeptala také na jeho přemožitele v prezidentských volbách Miloše Zemana. Ten o sobě často prohlašuje, že se cítí být evropským federalistou.

Nejsem si jist názory současného prezidenta. Možná něco prohlašuje, ale jeho činy svědčí spíše o snaze směřovat na východ a vytvořit z naší republiky autokracii putinovského typu. Bez ohledu na to, zda budeme ve vládě, se budeme snažit přesvědčit jej o tom, aby své údajné proevropské zaměření dokazoval nejen slovy, ale také činy.

  • V rámci Nečasovy vlády vznikl mezi ministerstvem zahraničí a premiérem spor týkající se zodpovědnosti za evropskou agendu, který vyústil až ve vznik dvou postů státních tajemníků zodpovědných za tuto věc. Měla podle Vás tato situace nějaké důsledky?

Vytvoření tajemníka za evropskou agendu na Úřadu vlády jsem nepovažoval za správný krok. Zahraniční politika, tedy i záležitosti EU, by měla být jen jedna a snaha minulého premiéra oslabit pozici ministra zahraničí mi přišla zbytečná, až dětinská.

Rozhovor s Miroslavem Kalouskem vychází v rámci série rozhovorů, které EurActiv připravil se zástupci devíti stran, jež mají podle průzkumů veřejného mínění největší šanci uspět v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny. Zítra se můžete těšit na rozhovor s Tomiem Okamurou, předsedou strany Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

Rozhovor připravila Anna Kuznická a Lucie Bednárová.