Milena Vicenová: Pro ČR bude nejdůležitější rozpočet EU

Milena Vicenová, Stálá představitelka ČR při EU; zdroj: www.mzv.cz.

„Ani tento podzim nebudeme zahálet,“ slibuje v rozhovoru pro EurActiv Stálá představitelka České republiky při Evropské unii v Bruselu Milena Vicenová. Redakce si s ní povídala o tématech, která budou následující měsíce zaměstnávat unijní instituce i členské státy EU.

  • Jaká témata, kterým se bude Evropská unie věnovat, budou podle Vás dominovat letošnímu podzimu?

Jednoznačně bude naším nejdůležitějším tématem víceletý finanční rámec, tedy rozpočet Evropské unie na období let 2014 až 2020. Pokud bych měla jmenovat další téma, určitě to je řešení krize eurozóny a do třetice zmíním nová pravidla pro společný schengenský prostor.

  • Podívejme se na jednotlivé body popořadě…

K víceletému finančnímu rámci představila na konci června Evropská komise svůj základní návrh, stanovující obecné podmínky pro rozpočet jako celek. Zatím je jisté jediné – nový víceletý finanční rámec bude sedmiletý. Původně se hovořilo o pětiletém rozpočtovém období, případně o desítiletém rozpočtu s revizí po prvních pěti letech. Podle dosavadního návrhu bude rozpočet střídmý, červnový návrh mluví o výši 1,12 % hrubého národního důchodu členských zemí.

Ve zmíněném  prvním, obecném návrhu Komise, se mluví o výrazné orientaci výdajů na jasné ekonomické výsledky. Programy se mají zaměřit na omezený počet hlavních priorit a akcí. Mají se zjednodušit pravidla financování. Programy Evropské unie, zejména u politiky soudržnosti a zemědělství, se nebudou financovat automaticky, ale pouze za podmínky, že státy budou plnit priority Evropské unie. Zdůrazňuje se i využívání nových finančních nástrojů (projektových dluhopisů). Peníze z evropského rozpočtu by měly podpořit vyšší investice soukromého sektoru.

Konkrétní návrhy pro jednotlivé oblasti budou vydány na podzim. S napětím budeme čekat dokument k podobě dalšího využívání strukturálních fondů a fondu soudržnosti, který Komise představí 5. října. Je to pro nás klíčové, protože s celkovou sumou 376 miliard eur o druhou největší součást rozpočtu hned po zemědělství s 383 miliard eur. O dva týdny později, 19. října bude zveřejněna představa Komise, jak má vypadat nově navrhovaný infrastrukturní fond, nazývaný také fond pro propojení Evropy. Tento fond by měl obsahovat více než 40 miliard eur, z toho 22 miliard na propojení dopravních sítí, 10 miliard na propojení energetických sítí a 9,2 miliard na digitalizaci. Koncem listopadu bude publikována legislativa ke Společné zemědělské politice. 

  • Vraťme se ještě k víceletému rozpočtu EU. Jak na jeho návrh pohlíží Česká republika?

Česká republika se zasazovala o sedmiletou finanční perspektivu. Máme vládu rozpočtové odpovědnosti, se stejnou logikou se tedy přistupovalo i k evropskému rozpočtu. Objem prostředků rozpočtu ve výši přibližně 1 % hrubého národního důchodu České republice, která je stoupencem umírněného rozpočtu, vyhovuje.

  • A co Česká republika a onen fond infrastruktury?

Tenhle návrh v nás vyvolává obavy. Naší prioritou je kohezní politika, připomínám, že na období 2007 až 2013 jsme vybojovali největší příspěvek na obyvatele. Je pravděpodobné, že nový fond pro infrastrukturu bude ubírat finance částečně právě z rozpočtu pro kohezní politiku. Není zatím ani jisté, jaká budou pravidla pro jeho čerpání, zda budou jasná a transparentní.

  • Je možné shrnout nějaké obecné tendence v rámci evropského rozpočtu?

Porovnání aktuálního rozpočtu s návrhem nové finanční perspektivy je zajímavé – na infrastrukturu bude vyčleněno o 209 % více prostředků na bezpečnost a občanství, tedy i na řešení otázek migrace a ochranu vnějších hranic Evropské unie by mělo přibýt o 50 %, podobně na konkurenceschopnost by podle návrhu mělo být vyčleněno 48 % více. Naopak ubude peněz na zemědělství a na politiku soudržnosti.

Pro Českou republiku se v návrhu objevuje velká příležitost. Na konci listopadu bude zveřejněn návrh nového rámcového programu pro vědu a výzkum s názvem „Horizont 2020“.  Částka, kterou Komise navrhuje, představuje 80 miliard eur, v současném období to je 57 miliard eur.

Bylo by výborné, kdyby se Česká republika na tento program zaměřila. Zatím se nám i ostatním zemím s menšími zkušenostmi využívat peněz na vědu a výzkum moc nedařilo. Stávalo se, že vítězily projekty „starých“ členských zemí , které formálně neměly chybu, měly jasnou logickou strukturu a napsali je zkušení profesionálové zaměření na využívání evropských fondů. Stálé zastoupení proto nedávno zorganizovalo setkání zemí Visegrádské čtyřky (V4), jehož cílem bylo zamyslet se společně, jak prosadit, aby vítězil obsah projektu nad formou, a taky nad tím, co nám brání, abychom peníze opravdu dobře využili i my.

  • Navrhujete tedy, aby se změnila kritéria hodnocení projektů?

Ano, navrhujeme, aby obsah projektu byl hlavním kritériem. Musíme se ale lépe připravit i po technické stránce a lépe zvládnout i prezentaci záměrů.

Všechna čísla, která jsem uvedla, jsou teoretická. O přesné výši výdajů a alokaci pro jednotlivé země se bude tvrdě jednat po celých nadcházejících 18 měsíců, tedy za polského, dánského i kyperského předsednictví.

Zatím jsme ale mluvili pouze o výdajové stránce rozpočtu, důležitou bude samozřejmě také příjmová stránka, kde se počítá se zavedením nových vlastních zdrojů. Jedním je nová daň z přidané hodnoty, druhým daň z finančních transakcí. Ta rozhodně nepatří mezi priority České republiky a návrh Evropské komise očekáváme s jistou obezřetností.

  • Jako další téma letošního podzimu jste zmínila krizi eurozóny…

Ano, situace na finančních trzích je stále velice vážná. Státy eurozóny v těchto dnech dojednávají pravidla pro EFSF a ESM, tedy pro dočasný i pro trvalý záchranný fond, na tom se dohodly na mimořádném summitu 21. července. Celá sedmadvacítka pak musí pod vedením polského předsednictví dojednat balíček šesti legislativních opatření na posílení rozpočtové disciplíny s Evropským parlamentem.

Kromě otázek krize eurozóny se na řadu dostanou i některé návrhy legislativy pro regulaci kapitálových trhů, např. EMIR (European Market Infrastructure Regulation) nebo nařízení ke kapitálové přiměřenosti (Basel IV). S Evropským parlamentem se také musí dojednat finální pravidla pro krátké prodeje (short selling).

  • Dobrá, přejděme tedy k dalšímu bodu, kterým byla justice a vnitro.

I tady Evropskou unii čeká spoustu jednání ohledně celé řady zajímavých témat. Nesmím zapomenout zmínit zejména očekávané sdělení Evropské komise k reformě fungování Schengenu, který se zabývá politicky velmi citlivou otázkou vnitřních hranic Schengenu (návrh Komise zveřejní 16. září; pozn. red.). Zjednodušeně řečeno návrh má přinést konkrétní opatření k vytvoření ochranného mechanismu tehdy, když některý členský stát neplní své povinnosti při ochraně vnější hranice schengenského prostoru.

  • Co na to Česká republika?

Tuhle část, tedy vznik ochranného mechanismu, který by byl spuštěn coby poslední možnost ve chvíli, kdy některý členský stát schengenského prostoru zásadním způsobem neplní své povinnosti a nedostojí své odpovědnosti za ochranu vnější hranice, jednoznačně podporujeme.

Druhá část problému, kterým se má zabývat nové sdělení Komise, je pro nás sporná. V návrhu se má řešit postup ve výjimečné situaci, která by opravňovala k dočasnému znovuzavedení kontrol. Podle Komise může jít jak o předvídatelné události s krátkodobým a místním dopadem, jako je třeba sportovní utkání nebo politická demonstrace, ale také krátkodobé nepředvídatelné události, například teroristický útok, ale také o události s širokým a dlouhodobým dopadem, například příliv velkého počtu migrantů.

Podle nás dosavadní pravidla, kdy členský stát mohl v například před očekávaným fotbalovým zápasem krátkodobě zavést kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru, v podstatě vyhovovala. Obáváme se, že nyní Komise přijde sice s komplexním řešením, ale také se souborem poměrně komplikovaných a těžkopádných pravidel a bude usilovat o to, aby při rozhodování o uzavření vnitřních hranic hrála rozhodující roli. Nechci předbíhat jednání, ale nedovedu si představit, že bychom s tím mohli souhlasit  nejen my, ale i ostatní členské státy.

  • Tohle byla vlastně tři zásadní témata. Čekají nás na podzim ještě nějaké další záležitosti?

Určitě. Půjde o záležitosti, které se sice nebudou tak politicky citlivé jako rozpočet EU nebo finanční krize, ale nebudou o nic méně důležité. Bude se jednat o témata, která budou zajímat české podnikatele a firmy, a které budou důležité pro naši ekonomiku.

Rozhodně sem patří třeba energetika – chystá se například další jednání k návrhu o energetické účinnosti. Ten obsahuje hned několik citlivých bodů, například požadavek, aby se roční spotřeba energie v každé zemi snižovala o 1,5 %, nebo povinný energetický audit. Mluví se také o povinnosti ročně renovovat 3 % celkové plochy ve státních podnicích.

  • Hovoří se o tom, že by splnění těchto požadavků mělo být povinné? Doposud tomu totiž tak nebylo.

Ano, právě proto to pro naši ekonomiku může představovat velkou zátěž. Musíme provést podrobnou analýzu, jakou pozici je pro nás nejvýhodnější zaujmout, připravit si co nejsilnější argumenty a promyslet strategii pro vyjednávání.

Po rozhodnutí Německa uzavřít jaderné elektrárny bude pro nás důležitá otázka vnějších aspektů energetické politiky Evropské unie. Od 1. ledna 2012 budou členské státy povinny informovat Komisi o dohodách se třetími zeměmi. Do konce října budeme zveřejňovat výsledky zátěžových testů jaderných elektráren, jejich vyhodnocení může mít na ekonomiku České republiky také přímý dopad.

U dopravy se bude mluvit o Transevropských sítích (TEN). Dále se bude jednat o budoucnosti Společné zemědělské politiky a o budoucnosti politiky životního prostředí. To jsou pro nás důležité otázky s velkým dopadem na ekonomiku. Ani tento podzim určitě nebudeme zahálet.

  • A teď trochu z jiného soudku. Česká republika zaznamenala v poslední době určité úspěchy v evropské diplomacii, přesně v Evropské službě vnější akce (EEAS)…

Můžeme se pochlubit: z  České republiky byli nedávno po paní Janě Hybáškové, která zvítězila ve výběrovém řízení v Iráku, vybráni další dva noví velvyslanci. Pan Robert Kopecký byl jmenován vedoucím Delegace EU v Guyaně a pan Tomáš Uličný vedoucím Delegace EU v Súdánu. Je to velký úspěch, ale zaznamenali jsme i body u našich expertů na nižších pracovních úrovních. Už z dřívějška máme v EEAS dva zástupce vedoucích Delegací EU, pana Pavla Svítila v Indii a pana Iva Gombala v Nikaragui. Zuzana Beranová je vedoucí politické sekce v Zimbabwe, Petr Havlík je politický pracovník pro atomovou energii ve Vídni Lubomír Frebort, který odvedl na Stálém zastoupení výbornou práci v době předsednictví, uspěl na Filipínách a získal pozici experta pro politické otázky. 

Z úspěchu našich diplomatů mám velkou radost. Na druhou stranu mě mrzí, že Česká republika se nemůže pyšnit žádným pracovníkem v ústředí diplomatické služby. I tam bychom samozřejmě rádi měli nějakého Čecha.  

  • Můžete to porovnat s úspěchy dalších zemí V4?

U vedoucích Delegací EU jsme byli nejúspěšnější my, Slovensko má jednoho, zatímco Polsko a Maďarsko žádného. Co se týče zaměstnanců v ústředí evropské diplomatické služby, jsou na tom ostatní státy V4 lépe.

  • Existovala nějaká strategie ministerstva nebo se diplomaté hlásili jako jednotlivci? 

Samozřejmě ano, měli jsme jednotnou strategie a jak ústředí, tak Stálé zastoupení věnovaly hodně energie debatám s kandidáty. Obě instituce se snažily poskytovat maximum informací, rad a zkušeností. Pomáhali jsme například i při formování motivačních dopisů, sdílení informací z výběrových řízení, předávání zkušeností. 

Zaznamenali jsme také úspěchy v oblasti tzv. sekondmentů. Stručně řečeno jsou to pozice v evropských institucích, které mohou obsadit členské státy, ale finančně na ně přispívá buď částečně, nebo plně členský stát. Velice mě těší, že kromě jiných uspěli naši mladí diplomaté, Hanka Štulajterová, Radka Páťalová, Alice Soukupová, Michal Strouhal i Renata Brandstätterová, kteří pracovali na Stálém zastoupení v Bruselu a upozornili na sebe během předsednictví. Byli šikovní a schopní, a to jim společně s dobrou reputací pomohlo v náročných výběrových řízeních. I když Česká republika na tyto posty poskytuje finanční prostředky, stále je to pro nás prospěšné – máme lidi „uvnitř“ institucí. Pro mnohé z nich je to pak začátek další kariéry v evropských institucích.