Maroš Šefčovič: Euro, které investujeme na evropské úrovni, přináší větší hodnotu

Maroš Šefčovič, komisař pro meziinstitucionální vztahy a administrativu; zdroj: Evropská komise.

Tento rok se má stát pro konkurenceschopnost EU a stabilizaci eura klíčový, říká v rozhovoru pro slovenský EurActiv místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Do financování víceletého rozpočtu se musí zapojit i soukromý sektor, jinak nemají nákladné projekty šanci, dodal.

  • Ministři financí v současnosti debatují o navýšení prostředků záchranného fondu (EFSF). Znamená to snad, že máme očekávat potíže v dalších zemích?

Po dlouhé době jsme rok zahájili několika dobrými zprávami. Portugalsku, Španělsku i Itálii se podařilo velmi dobře prodat jejich dluhopisy, což se odrazilo i na poklesu spreadu pro Belgii. Jsou to první náznaky toho, že úsilí eurozóny přináší své ovoce. Přesto je ale všem v Bruselu a ve Frankfurtu jasné, že nemůžeme v dosavadním úsilí polevit. Musíme se dostat ze situace, kdy stále sledujeme napětí na finančních trzích, které vyvolávají i spekulativní obchody.

Čím dál více proto diskutujeme o řešeních, která by toto období volatility ukončila, a o stálém záchranném mechanismu, jež bychom spustili po roce 2013.

Nyní tedy debatujeme o tom, jak nejlépe využít prostředky, které byly do záchranného fondu přislíbené a o dalších možnostech posílení jeho aktivit. Důvodem je, že pokud chceme získat dluhopisy s největší bonitou, jejich celková hodnota bude pouze 250 miliard. Nepočítáme nyní s tím, že by o pomoc požádala nějaká další země eurozóny. Chceme však, aby záchranný fond měl větší odstrašující účinky, což by přispělo k větší stabilitě a omezilo spekulativní obchody.

  • Současně také probíhají diskuse o tzv. stálém záchranném mechanismu…

Pokud se jedná o období po roce 2013, tak jsme v rámci našich diskusí dospěli k významnému pokroku. Máme již připravený text dohody o změně Lisabonské smlouvy, který ale musí projít konzultačním procesem v Evropském parlamentu a v Evropské centrální bance. Celý proces by pak měl být ukončen definitivním schválením na březnovém summitu.

Také jsme již definovali základní rámec budoucího mechanismu, do kterého se zapojí i soukromý sektor. Zahrnuli jsme do něj rovněž klauzuli o kolektivním postupu. Ta znamená, že při těžko vymahatelných dluhopisech bude možné svolat schůzi věřitelů, aby i oni nesli finanční zodpovědnost za příslušnou půjčku.

Dále se v novém systému počítá s opatřeními jako prodloužení splatnosti, změna úrokové míry či tzv. haircut neboli restrukturalizace dluhu.

  • Jak vy osobně vnímáte veřejné spekulace ministrů financí nebo i jiných představitelů zemí eurozóny, podle kterých jsme měli nechat Řecko a Irsko zkrachovat, protože poskytnuté půjčky pouze přispívají ke zvyšování morálního hazardu. Jiní se zase domnívají, že bankrot těchto států je víceméně nevyhnutelný.

Měli bychom se zaměřit předně na to, abychom minimalizovali, případně úplně odstranili spekulace, které vyvolávají právě takové komentáře. Volatilita na trzích opravdu přispívá k tomu, že se zhoršují podmínky, za kterých mohou členské státy prodávat své dluhopisy. Tím se stabilizace evropských ekonomik jen zbytečně prodražuje.

Všechny kroky v tomto procesu schvalujeme společně. V rámci našich debat je dostatečný prostor pro diskusi, a proto, pokud přijmeme kolektivní rozhodnutí, měli bychom jej také všichni podporovat.

  • Opakování podobných krizí má předejít také regulace finančního sektoru. Komise nyní přichází s dalším balíkem opatření, co tedy bude obsahovat?

Naše úsilí je, řekl bych, víceúrovňové. V první řadě se chceme zaměřit na zodpovědnější fiskální politiku členských států. Vzhledem k volebním cyklům země nejsou schopny tato pravidla dodržovat, proto jsme systém obohatili o kolektivní prvek.

Také již začal tzv. evropský semestr. Komise bilaterálně diskutuje s členskými státy o národních plánech reforem a tlačí tak na rychlejší ekonomickou konsolidaci a snižování schodků. Poprvé budou také ministři financí společně debatovat o tom, jakým způsobem jsou sestavovány individuální národní rozpočty. Vzniká tak otevřený prostor pro to, aby si ministři mohli navzájem komentovat snahy konsolidaci veřejných financí a podobu národních rozpočtů.

Věřím, že výsledky diskuse a doporučení, která z úrovně EU zaznějí, se stanou důležitým informačním zdrojem pro národní parlamenty, protože ty v konečném důsledku rozpočty schvalují.

Na druhé straně ale ani nejlepší úsilí na národní úrovni nedokáže vyřešit všechny problémy vznikající na finančním trhu. Jeho hodnota se pohybuje v triliónech dolarů a vzdorovat mu dnes nedokáže ani evropská ani americká ekonomika. Přílišná volnost v tomto sektoru vedla k anomáliím, které jsme pak museli s velkými náklady řešit. Proto musíme přijmout balík regulačních opatření, která dostanou finanční sektor pod větší kontrolu a zvýší jeho transparentnost.

Od 1. ledna letošního roku zahájily svou činnost tři nové agentury, jejichž cílem je zkvalitnit dohled nad bankovními operacemi, nad trhem s cennými papíry a pojišťovnictvím. Také jsme přijali první regulaci hedgových fondů a pracujeme na systému lepšího monitoringu práce ratingových agentur, které byly často ve střetu zájmů.

  • Přejděme k jedné politicky citlivé otázce. Evropská komise v této chvíli prošetřuje soulad některých maďarských zákonů s evropskou legislativou. K čemu, myslíte, může dospět?

Komise si uvědomuje, že půlroční maďarské předsednictví bude pro Evropu mimořádně důležité. Jak jsem již řekl, začal evropský semestr, na stole leží balíček komisaře Olliho Rehna, který je klíčový pro zavedení nového systému ekonomického vládnutí v EU. A čeká nás mnoho dalších opatření, která chceme během maďarského předsednictví co nejrychleji uvést v život. Spolupráce Komise a maďarského předsednictví je velmi úzká. Odbornou připravenost Maďarů jsme také hodnotili velmi kladně.

Na druhé straně však Komise musí plnit svou funkci strážce smluv. Pokud dostaneme nějaký podnět na přezkoumání souladu přijaté nebo připravované legislativy s evropskými normami, je naší povinností tak učinit.

V otázce mediálního zákona, zdanění zahraničních podniků a některých dalších, jsme dostali podněty od odborných organizací nebo od skupiny významných evropských firem. Komise je musí prošetřit. Ve všech případech jsme postupovali velmi rychle a standardním způsobem. První fáze zahrnuje konzultaci, při které požadujeme oficiální texty sporných zákonů. V případě mediálního zákona jsme je obdrželi před pár dny. Následně legislativu prostudujeme a pošleme dokument, ve kterém budeme žádat vysvětlení problematických částí.

Na základě odpovědi poté Komise vypracuje své stanovisko. Můžeme požadovat, aby byly nedostatky odstraněny. Pokud však dohody nedosáhneme, bude následovat další krok, kdy zašleme tzv. odůvodněné stanovisko. Eventuálně se celý spor může řešit i před Evropským soudním dvorem, to se však stává v opravdu málo případech. Před soudem končí jen asi 2 % všech sporů.

  • Bude mít tento proces nějaké důsledky na průběh maďarského předsednictví?

Budeme se to snažit od fungování a priorit maďarského předsednictví striktně oddělit. Věřím, že stejný postoj bude zastávat i maďarská strana. Sporné otázky budeme řešit standardní cestou.

Před pár dny jsme odeslali první analýzu mediálního zákona, do konce ledna odešleme také analýzy ostatních sporných otázek.

  • Součástí agendy jsou také přístupové rozhovory s Chorvatskem. Myslíte, že se je podaří během toho půl roku uzavřít?

Mohu potvrdit, že během všech debat, které Komise s maďarskou vládou vedla, figuroval přístupový proces Chorvatska jako jedna z hlavních priorit. Chorvatsko uzavřelo doposud 28 kapitol z celkových 35 a na základě našich analýz je možné dosáhnout rychlého pokroku také v otázce zemědělství, rybolovu nebo regionální politiky.

Kapitola Rozpočet se projednává jako poslední, protože je závislá na předpokládaném datu vstupu. Některé složité kapitoly se však stále uzavřít nepodařilo. Týká se to například Hospodářské soutěže a hlavně toho, co můj kolega komisař Štafan Füle označuje za „kapitolu kapitol“, to je kapitola 23 – Soudnictví.

V této kapitole se jedná o došetření vojenských zločinů, o problém korupce a boje s organizovaným zločinem. V tomto ohledu čekáme od chorvatské strany ještě dost velké úsilí.

Cíl Chorvatska i maďarského předsednictví uzavřít všechny kapitoly během tohoto půl roku vnímáme jako ambiciózní, ale legitimní. Osobně však věřím, že v následujícím půl roku se jednání i v nejtěžších kapitolách dokončit podaří.

  • Kvůli řešení krize v eurozóně ustoupila vloni otázka budoucího rozpočtového rámce do pozadí. Britský premiér ji ale ještě na konci roku otevřel. Kam by se měla tato diskuse posunout letos? Očekává se závěrečné rozhodnutí, pokud jde o celkovou výši rozpočtu a jeho strukturu?

Máte pravdu, bude to téma, které bude dominovat diskusím další dva roky. Povedou se diskuse nad celkovou filozofií budoucího rámce a o tom, jak se nám ho podaří propojit se strategií Evropa 2020.

Možnosti jsou dvě. Zůstat u modelu klasického sedmiletého rámce, resp. model pět plus pět let, který by na jedné straně prodloužil plánovací období a zároveň by umožnil nové Komisi a Parlamentu sladit rozpočtové období s jejich politickými prioritami. Diskuse budou v tomto směru intenzivní.

Komise má ambici předložit konkrétní návrh pro víceletou perspektivu koncem ledna. To znamená, že polské předsednictví bude mít velmi zodpovědnou úlohu a bude muset nastavit diskusi tak, aby se této otázce mohly věnovat členské státy ve všech formacích Rady. Podle ideálního scénáře by jednání o novém rozpočtovém rámci měla skončit během dánského předsednictví v roce 2012.

Pokud jde o debatu, kterou zahájil britský premiér na říjnovém summitu, jeho názor stejně jako názor dalších lídrů, který vyjádřili v dopise zaslaném Komisi, v současné době studujeme.

Stanoviska členských zemí jsou pro nás velmi důležitá, protože rozpočtový rámce se bude schvalovat na základě konsensu. Nyní, ale také považujeme za důležité, aby Komise nebylo nijak omezena ve svém právu na legislativní iniciativu předložit rozpočet.

Budeme všechny aktéry velmi pozorně poslouchat a přistoupíme k tomu velmi zodpovědně. Návrh, který předložíme na konci ledna, bude kolektivním návrhem, za nímž si Komise bude stát.

  • Znamená to tedy, že se Komise nenechá žádným způsobem omezovat žádostmi na navyšování nebo snižování rozpočtu na určitou úroveň?

Chceme položit na stůl rozpočet, který bude realistický. Velmi dobře si uvědomujeme, v jaké jsme momentálně situaci. O konkrétních limitech bych nerad diskutoval, protože to omezuje naší pravomoc legislativní iniciativy. Samozřejmě ale velmi dobře vnímáme realitu a víme, v jakém složitém období úspor se jednotlivé členské státy nacházejí.

Komise bude argumentovat tím, že euro, které se investuje do evropských projektů, přináší o mnoho víc pozitiv a daleko vyšší hodnotu, než investice na národní úrovni. Pozorujeme to každý den při řešení celoevropských problémů jako je energetická infrastruktura, kybernetická infrastruktura nebo otázka potravinové bezpečnosti.

Domníváme se, že to, jak se zvyšuje globální váha nových hráčů, jakými je Latinská Amerika nebo Asie, jednoznačně potvrzuje, že Evropa musí mnohem výrazněji vystupovat jako kontinent. Pouze tak budeme důležitým hráčem a účastníkem diskuse. Chceme na tom postavit svou filozofii a věříme, že bude akceptována.

Současný rozpočet v podobě 1 % evropského HDP je mimořádně dobrou cenou, která přináší zpět vysokou přidanou hodnotu. Doufám, že to političtí představitelé v nadcházejících diskusích ocení.

  • Snaha zaměřit rozpočet na strategii Evropa 2020 je logická, otázkou však zůstává, odkud se vezmou prostředky, pokud se rozpočet navyšovat nebude. Bude se tedy pokračovat v dosavadní tendenci snižovat váhu zemědělství, anebo třeba počítáte s tím, že se omezí zdroje na regionální a kohezní politiku?

Je jasné, že priority Evropy 2020 budou procházet napříč všem politikám, tedy také politikou zemědělství a rozvoje venkova. Zdroje na financování priorit budeme průřezově hledat ve všech tradičních evropských politikách. Avšak bez účasti soukromého a finančního sektoru nebude možné některé projekty uskutečnit, to se týká například, jak už jsem zmiňoval, velmi finančně náročné, energetické infrastruktury.

Další možnosti financování takových projektů vidí Komise třeba v projektových dluhopisech, nebo v nástrojích Evropské investiční banky. Financování těchto projektů je vysoko nad možnostmi kterékoliv z vlád v rámci EU. Zároveň si však uvědomujeme, že pokud chceme být opravdu konkurenceschopnou ekonomikou, tak musíme mít na takové úrovni i infrastrukturu.

  • Do vaší agendy patří také otázka lobbingu. Kam se diskuze v tomto směru posunula? Hovořili jste o tom, které organizace mají být do registru zařazené, či tam mají být jen firmy, nebo i nevládní organizace? Připadá v úvahu sloučení registrů Komise a Parlamentu? Jak vypadá dnešní situace?

V tomto ohledu jsme udělali velký krok vpřed. Dosáhli jsme totiž dohody s Evropským parlamentem o společném registru, který by měl začít fungovat před letními prázdninami ještě v tomto roce. Také vyvíjím velké úsilí, aby se k nám v řízení tohoto registru připojila i Rada.

V podstatě toto téma otevírám na každém zasedání Rady pro všeobecné záležitosti. Současný stav vypadá tak, že v registru, jenž spravuje Komise a který bude společný s Parlamentem, máme nyní 3.482 registrací. Podařilo se nám dosáhnout dohody s drtivou většinou aktérů, kteří působí v Bruselu a také jsme se shodli na novém jméně „Transparency register“. Změna názvu umožnila, aby se do registru zařadily také nevládní organizace, představitelé církví a akademické organizace.

Také jsme vyjednali dohodu o kodexu správy firem a dalších subjektů, které budou součástí registru. To znamená, že budou muset uvést konkrétní jména těch, které v Bruselu zastupují, co je jejich primárním zájmem a legislativu, které se za uplynulé období věnovali nejvíce. Mimořádně důležité je pak uvést jaké finanční prostředky mají na svou aktivitu vyčleněné.

V případě, že dojde k porušení kodexu, máme nastavený určitý odstupňovaný sankční systém. Sankce mohou vést až k vyloučení z registru, což znamená i zabavení vstupní karty do Evropského parlamentu, ale především se tím výrazně poškodí reputace dané firmy.

Doposud, když jsme prováděli kontroly, tak jsme se ze strany společností a sdružení vždy setkali se vstřícným přístupem. Oni si totiž jsou vědomi toho, že být registrovaný a následně vyškrtnutý by opravdu poukázalo na to, že v rámci svého působení v Bruselu má příslušná firma problém, a proto je lepší se tomuto riziku vyhnout.

Takto sofistikovaný systém, který spustíme v květnu, funguje pouze na třech místech na světě, v USA, v Kanadě a v Bruselu.

  • Ještě stále by se dalo říci, že jsme na počátku roku. Co by se, z vašeho pohledu, mohlo v roce 2011 v EU přihodit nejlepšího a nejhoršího?

Nejlepší, co by se mohlo stát, by bylo, kdyby rok 2011 byl takový, jakým by ho chtěla mít Komise – jakýsi rok výsledků. Kdyby se začaly realizovat všechny aktivity, které se zahájily v minulém roce s cílem stabilizovat měnovou situaci, nastartovat ekonomiku a strategické priority, mohlo by nás to dovést do bodu vysoké konkurenceschopnosti.

Pro mě by ideální scénář vypadal tak, že se uklidní situace kolem eura, ekonomiky v rámci EU porostou a členské země budou nově přistupovat k tomu, jak spravují své vlastní ekonomiky a celý evropský ekonomický prostor.

Nejhorší vývoj si naopak představuji tak, když opomineme možnosti živelných a průmyslových pohrom, kdybychom tuto situaci nezvládli a za rok si vyprávěli zcela o tom samém, třeba jakým způsobem budeme přijímat opatření na stabilizaci eura. Pokud by tento proces trval dlouho, mohlo by to narušit důvěru v měnu, která je i naší (slovenskou) měnou a jednou ze dvou nejdůležitějších na světě.