Markéta Gregorová: Práce v europarlamentu mě baví, ale od slepého nadšení si držím odstup

[© Wikimedia Commons]

Evropský boj proti nelegálnímu exportu zbraní, ambicióznější klimatické závazky nebo větší informování občanů. Právě na tato témata se chce v příštích pěti letech zaměřit pirátská europoslankyně Gregorová.

Markéta Gregorová se v květnu stala nejmladší europoslankyní Česka. Od loňska je také ve vedení Evropské pirátské strany. V minulosti zastávala post specialistky na elektronický obchod nebo volební manažerku Pirátů a krátce byla také neuvolněnou zastupitelkou města Brna.

Přestože jste byla do Evropského parlamentu (EP) zvolena v letošních volbách poprvé, od prosince 2018 jste předsedkyní Evropské pirátské strany. Předpokládám tedy správně, že jste se s evropskými záležitostmi již setkala dříve než na postu europoslankyně? 

Ano, mám státnice mimo jiné z oboru Evropská studia, v teoretické rovině se tedy cítím dostatečně vzdělaně. Jedna věc je ale vzdělanost ohledně institucí a fungování EU, druhá věc je pochopení toho živého organismu uvnitř – lidské vztahy, názory, zájmy. Mě to zatím moc baví, ale zároveň si držím zdravý odstup od nějakého slepého nadšení.

Proč se podle Vás nepodařilo dostat do Evropského parlamentu více členů Pirátské strany, nejen z ČR, ale i z dalších zemí, např. z Lucemburska, kde mají Piráti také své zastoupení v parlamentu? 

V parlamentu nejsou pouze čeští Piráti, ale také jeden německý, tvoříme tedy čtyřčlennou delegaci Evropští Piráti (European Pirates). U ostatních stran je to na hlubší rozbor. Každá má individuální problémy, často vyplývající z nastavení voleb. V České republice může kandidovat prakticky každý bez jakéhokoli vkladu, stačí sehnat 1 000 podpisů na založení strany. V jiných zemích ale musí často vložit tisíce eur do nákupu hlasovacích lístků, jako například ve Francii, či zaplatit jiný druh kauce, aby se mohli zúčastnit, jako například v Itálii. Co se týče Lucemburska, tam získali Piráti skvělých více než 7 procent, ale jelikož Lucembursko má jen šest europoslanců, je přirozená hranice vstupu přes 11 procent. Já jsem tedy s výsledky Pirátů v Evropě spokojená – rostou. A není špatně, že má každý své tempo.

Piráti směřují do evropské frakce Zelených, jasno mají i v požadovaných výborech

Před evropskými volbami nechtěli čeští Piráti konkrétně uvést, do které evropské frakce mají v plánu vstoupit. Nabízela se zejména frakce Zelených, ale i liberální ADLE, jejíž součástí je i vládní hnutí ANO. Po včerejším vyjednávání je situace jasnější. 

Pirátská strana vstoupila do frakce Zelených, ta se ale při volbě nové předsedkyně Evropské komise postavila proti kandidátce Ursule von der Leyenové. Nelitovali jste proto svého rozhodnutí připojit se k Zeleným?

Jak jsme veřejně uvedli a také si potvrdili ve vnitrostranickém hlasování všech členů Pirátů, hlasovali jsme proti Ursule von der Leyenové, byli jsme tedy v souladu s politickou skupinou. Nicméně i kdybychom se neshodovali, není to otázka lítosti. Frakce není stěna. Obzvláště Zelení dbají na to, aby hlasování bylo svobodné, ale vydiskutované. Komunikace je základ, a Zeleným tento přístup zjevně funguje, jelikož jsou v hlasování jedna z nejkonzistentnějších frakcí v parlamentu.

Směrem ke klimatické neutralitě

Jedním z témat, ve kterém se chcete také angažovat, je klimatická změna. Mezi hlavní priority nově zvolené předsedkyně Komise je dosáhnout do poloviny století uhlíkové neutrality. Proč závazky von der Leyenové nebyly pro frakci Zelených dostatečné?

Klimatická změna by měla být tématem důležitým pro všechny, bez ohledu na stranickou příslušnost, ale samozřejmě bez hysterie na obou stranách. Pro Zelené nebyly závazky dostatečné, jelikož neobsahují konkrétní návrhy, jak uhlíkové neutrality dosáhnout, ale také proto, že například cíl 50 procent do roku 2030 je méně, než samotná pozice Parlamentu, která je 55 procent, a ambice Zelených, tedy 65 procent.

Důležitou částí, která chybí, je také reforma společné zemědělské politiky, která je nutně potřeba k zachování biodiverzity. Uhlíková neutralita je podle mě ambiciózní cíl s ohledem na vůli některých politiků jí dosáhnout, ale ne nereálný. Nyní je důležité, jaký komisař či komisařka danou agendu dostane na starost. To ukáže, jsou-li sliby předsedkyně Komise naplnitelné. (Rozhovor proběhl předtím, než byla portfolia rozdělena mezi jednotlivé kandidáty na eurokomisaře – pozn. red.)

Unie chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Má šanci úkol splnit?

Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta. 

V rozhovoru pro Český rozhlas jste se vymezila proti těžbě uhlí v ČR. Jak můžete z pozice europoslankyně zasáhnout do osudu tohoto fosilního paliva v tuzemsku?

Já si dovolím parafrázovat přímo z daného rozhovoru: „Nechápu, že ještě musíme vést debatu o tom, jestli limity prolamovat, nebo ne.“ Při dosahování uhlíkové neutrality Evropská unie, jak nastínila von der Leyenová, pomůže státům investovat do rozvoje jiných zdrojů energie a do diverzifikace, to je tedy to, co mohu z pozice europoslance ovlivnit přímo hlasováním.

Je důležitý ale i nepřímý vliv – medializace tématu či informování lidí o situaci na základě dat, ne dojmů a nenechat různé informační kouřové clony, jako z čeho zrovna jedl zastánce či odpůrce tématu, zakrýt skutečné problémy.

Německo už ví, kdy skončí s uhlím. V Česku se klíčová debata teprve rozebíhá

Navzdory existenci limitů těžby uhlí z 90. let zatím není v Česku jasné, kdy těžba a spalování skončí. Pomoci by v tom mohla po německé zkušenosti nově ustavená poradní uhelná komise. Své plány také vytváří kraj i města.

Zahraničně-bezpečnostní agenda se má dále rozvíjet

Ve svých dřívějších vyjádřeních jste zmínila, že chcete harmonizovat legislativu členských států ohledně zbraní. Proč jste si vybrala právě toto téma? 

Mým primárním tématem jsou lidská práva, z čehož vyplývá i můj zájem o některé regiony. Na každý pád se chci legislativně věnovat především již nelegálnímu exportu vojenského materiálu do krizových oblastí. Nejde o žádný nový zákaz, jde o harmonizaci legislativy a z ní vyplývající vylepšení vymáhání již existujících zákonů tak, aby se do těchto oblastí zbraně ideálně nedostávaly, aby byly snáze sledovatelné a – a to je také důležitá část, o níž se málo mluví – se po skončení konfliktu takzvaně neztratily a neobjevily po pár letech kupříkladu v Evropě v rukou teroristů.

Hodlám se tedy primárně zabývat harmonizací předpisů pro import a export zbraní. Právě v této oblasti totiž dochází často k využívání odlišné legislativy jednotlivých států k obcházení pravidel pro export do třetích zemí.

V případě že se vrátí na stůl nechvalně známá tzv. protizbraňová směrnice týkající se civilních zbraní, budu usilovat o její nápravu, aby více odpovídala legislativě platné v ČR, která se nám velmi osvědčila. Zákony v ČR ohledně zbraní jsou velmi kvalitní. Jsou průběžně, pečlivě a zdrženlivě novelizované. Zbraňová směrnice představuje nekoncepční zásah do tohoto stavu, který k opatřením dobrým, která už většinou máme v právním řádu po mnoho let, přidává opatření nesystémová, nejasná a tím i nefunkční, která oslabují důvěru občanů ve stát a v EU. Mým cílem tedy je ponechání toho dobrého a odstranění všeho ostatního, nadbytečného.

Soud EU řeší českou žalobu proti zbraňové směrnici. Rozsudek zazní zřejmě až na podzim

Soudní dvůr Evropské unie se dnes začal zabývat žalobou, kterou se Česká republika domáhá zrušení tzv. zbraňové směrnice. Na rozsudek si ale ČR musí ještě počkat.

Česko napadlo zbraňovou směrnici u Soudního dvora EU. Generální advokátka ale v dubnu doporučila Soudu, aby žalobu zamítl. Jaké rozhodnutí od Soudu očekáváte Vy?

Jsem osobně přesvědčena, že žaloba ČR je oprávněná, realisticky ale očekávám, že soud nevyhoví žalobě v plném rozsahu. Částečně podle mě vyhoví přinejmenším v otázce právní nejistoty, kterou některá vágně formulovaná ustanovení přinášejí. A snad vezme ohled i na otázku proporcionality, protože neproběhlo žádné relevantní posouzení dopadů této směrnice, přestože v některých zemích významným způsobem zasahuje do oblasti vnitřní bezpečnosti státu – nejedná se pouze o ČR.

V dalších dvou žalobních důvodech – překročení pravomoci Unie a diskriminační povaha směrnice – příliš optimismem nehýřím, jelikož předchozí judikatura nenasvědčuje tomu, že by evropský soud takový argument uznal.

Skupina senátorů chce zakotvit do ústavy právo bránit se zbraní

Zakotvit do ústavního pořádku právo bránit se legálně drženou zbraní má chystaná senátorská novela, která je mimo jiné reakcí na snahu EU držení zbraní omezovat.

Vraťme se ještě k předchozí otázce o exportu zbraní, která se částečně týká oblasti zahraniční politiky EU. Tu má však na starosti zejména zahraniční výbor, kde nejste členem, ale pouze náhradníkem. Budete schopná na této agendě opravdu pracovat?

Ve frakci Zelení/EFA není podstatné, je-li člověk členem či náhradníkem. Důležitý rozdíl mezi těmito pozicemi je ten, že náhradník typicky nemůže zpravodajovat legislativu a návrhy, co do výboru z Komise přijdou. Pokud je to ale pro daného europoslance prioritní téma, domluví se v rámci frakce, že se pro danou legislativu s plným členem dočasně prohodí. Vše je to o komunikaci, jak zmiňuji výše. Zároveň zrovna téma exportu se bude probírat ve výboru pro mezinárodní obchod, v němž jsem plným členem.

Jednou z oblastí, o kterou se velmi zajímáte, je Gruzie. Proč zrovna tato země? Budete jako europoslankyně usilovat o její přibližování k EU? Podle nedávných informací chce země udržet proevropský kurs a zamýšlí dokonce zaplnit místo po brexitu. 

Jsem v delegacích pro státy Východního partnerství, tedy mimo Gruzii i Arménii, Ázerbajdžán, Moldávii a Ukrajinu. Tato oblast je k nám v podstatě blízko, ale zároveň v některých ohledech daleko. A lidská práva jsou omezována nejen na Krymu. Nerada bych tedy říkala, že můj jediný zájem je Gruzie. Ta země mě díky mé bakalářské práci zaujala a při mé návštěvě v srpnu jsem si ji zamilovala, ale soustředit se budu na celý region, právě ze zmíněného lidskoprávního hlediska.

Nejsme teď v situaci, kdy bychom se mohli zabývat otázkou vstupu těchto zemí do EU, ale stejně jako u dalších blízkých sousedů Unie bychom jim měli pomáhat se nám přibližovat. Funkční demokratické zřízení s informovanou občanskou společností a stabilní ekonomika bude prospívat všem zúčastněným.

EU v roce 2019: Rozmach bruselské zahraniční politiky

V roce 2019 se bude EU soustředit na překlenovací ustanovení, pomocí kterého chce získat více kompetencí v zahraničněpolitických otázkách, na Balkán, nebo na nápravu roztříštěných vztahů s Washingtonem. Budovat chce i nová partnerství.

Chci informovat mladší i starší generaci

Podívejme se nyní na jednu z Vašich dalších priorit – chcete zlepšit komunikaci mezi EU a jejími občany. Proč je podle Vás komunikace nyní nedostatečná a jak chcete zvýšit povědomí o EU? 

Že lidé často nemají povědomí o tom, co Unie nebo Parlament dělá, jak to dopadá na jejich životy a kdo tvoří finální zákony, vyplývá jak z oficiálních průzkumů, tak z mé zkušenosti při rozhovorech s lidmi – ať už při kampani, debatě, či jen tak venku u piva. Potom je pro populisty snadné lhát o tom, co se děje a kdo je viníkem. Já bych chtěla lidem dát informační základ tak, aby pak sami poznali, jestli si někdo vymýšlí.

Zřejmě i kvůli tomu jste začala natáčet edukativní videa o Vaší práci v Evropském parlamentu a psát poměrně podrobné statusy na sociální sítě o dění v Bruselu a Štrasburku. Jsou to hlavní kanály, pomocí nichž chcete šířit informace o EU, nebo plánujete i další podpůrné nástroje a aktivity?

Kromě online přítomnosti na různých sociálních sítích plánuji sama i za pomoci krajských zastoupení při EU navštěvovat školy a téma EU trochu popularizovat a tam, kde bude zájem, i všeobecné besedy či návštěvy domovů důchodců, na které se často zapomíná, ale přitom právě oni byli často nejen u zakládání EU.

A mají školy nebo důchodci o takové přednášky zájem?

Rozhodně. Teprve samozřejmě rozjíždím oslovování různých institucí, ale byla byste překvapena, kolik se mi jich ozývá i samo od sebe. Lidé po informacích prahnou, ale neví, kudy se k nim dostat nebo neví, že informace dostat mohou. A to budu napravovat.

Podpora EU i eura se nadále mezi občany zvyšuje, ukazuje jarní Eurobarometr

Unie se těší stále větší podpoře a důvěře občanů členských států. Nejvíce proevropští jsou Litevci, nejméně Britové a Řekové. Češi se drží druhé skupiny, i zde je ale patrný mírný pozitivní trend.