Marcel Kolaja: Celoevropské řešení je jediná šance, jak vynutit digitální daň

© European Parliament 2019

Nová Evropská komise nebude chtít směrnici o copyrightu znovu otevírat. Uvidíme, co přinese polská žaloba u Soudního dvora, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Marcel Kolaja. V nejbližší době se chce zaměřit na regulaci teroristického obsahu na internetu.

Marcel Kolaja je specialista na svobodný software a nově také europoslanec za Piráty, které v letošních eurovolbách vedl. Ve vedení Evropského parlamentu působí jako jeho místopředseda. Zajímá se především o digitální agendu a transparentnost. 

V Evropském parlamentu začínáte svůj první mandát a hned jako místopředseda. Jak složité bylo dostat se jako nováček do vedení Parlamentu?

Pochopitelně to s sebou neslo hodně vyjednávání na začátku, kdy se Parlament ustanovuje a europoslanci hledají spojence. My jsme hned v pondělí ráno po nedělním oznámení výsledků seděli v letadle do Bruselu, což se nakonec ukázalo jako dobrá strategie. Díky tomu, že jsme jako jedni z prvních zahájili vyjednávání, se nám podařilo získat poměrně slušný balíček podmínek, včetně pozice místopředsedy Evropského parlamentu.

V čem vidíte hlavní výhody této pozice?

Po neformální stránce určitě přináší více možností, jak budovat politické vztahy napříč Evropským parlamentem i mimo politické skupiny. Co se týká formální stránky, každý místopředseda má své pole působnosti. Podařilo se mi přesvědčit pana předsedu Sassoliho, abych dostal na starost oblast informačních technologií. Zároveň budu místopředsedou pracovní skupiny pro inovační strategii ICT (informační a komunikační technologie, součást programu Horizont 2020, pozn. red.). S tím vším se pojí dodatečná práce, ale také možnost prosazovat změny.

Charanzová a Kolaja jsou novými místopředsedy Evropského parlamentu

Evropský parlament si dnes zvolil nové vedení. Jeho členem jsou i dva čeští zástupci – europoslankyně zvolená za hnutí ANO Dita Charanzová a pirátský europoslanec Marcel Kolaja. Oba dva nyní budou působit jako místopředsedové unijních zákonodárců.

Když jsme u vyjednávání, pojďme se zaměřit na nastávající předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. V hlasování o jmenování jste ji jako frakce Greens/EFA nepodpořili, protože podle vás její vize například v klimatické politice nebyla dostatečně konkrétní. Skutečně jste čekali, že konzervativní politička, která se musela zalíbit všem, bude hned prosazovat konkrétní progresivní cíle?

Ono to úplně není o očekáváních, ale spíše o tom, že jsme chtěli vidět program. Když se podíváme na proces, jakým vznikla její kandidatura, tak ten nedával časový prostor pro vytvoření propracovaného programu, se kterým by šla před europoslance usilovat o důvěru pro sestavení Evropské komise. Spitzenkandidáti (volební lídři frakcí/celoevropských stran pozn. red.) narozdíl od ní měli měsíce na přípravu, procházeli debatami, prezentovali své názory a postupně se profilovali. Agenda pro Evropu, kde von der Leyenová prezentovala svou vizi, byla zveřejněna v ten samý den, co proběhlo hlasování o podpoře, což je samo o sobě poměrně alarmující.

Takže v jejím nepodpoření se odrážel spíše způsob, jakým kandidaturu získala, než to, že by Vaší frakci nešla programově dostatečně naproti?

Takto bych to neřekl, šlo o obojí. Když se podíváme například do oblasti digitální agendy, tak konkrétně zde máme jako Piráti skutečně velký problém s jejími plány.

Komise bude mít v čele první ženu, Evropský parlament těsně podpořil von der Leyenovou

Europoslanci dnes v tajné volbě poměrně těsnou většinou zvolili do funkce předsedkyně Evropské komise navrženou Ursulu von der Leyenovou. Němka reprezentující lidovce dokázala na svou stranu dostat i liberály a část socialistů, kteří byli pro její osud klíčoví.

Digitální vize

Tady bych se chtěl zastavit. V oblasti digitální agendy dlouhodobě kritizujete současnou podobu směrnice EU o copyrightu. Jak reálně vidíte šance na její novelizaci, když vezmeme v potaz, že dojednat směrnici zabralo mnoho let a do čela Komise přichází právě Ursula von der Leyenová?

Do vize nové předsedkyně novelizace samozřejmě nezapadá, směrnici nebude chtít znovu otevírat. Polsko ovšem její současnou podobu z určitého úhlu právně napadlo, tak uvidíme, jestli se podaří dosáhnout nějakých změn.

(Rozhovor vznikl 5. září a Piráti o den později vyzvali české vládní představitele, aby se ČR k polské žalobě u Soudního dvora EU připojila, pozn. red.)

Reforma autorského práva rozděluje Evropu, jednotný není ani Visegrád

Členské státy, Evropský parlament a Komise úspěšně zakončily téměř tříleté vyjednávání o reformě autorského práva. Sporným bodem byly články 11 a 13, které podle kritiků ohrožují svobodu internetu.

Dalším velkým pirátským tématem je jednotné zdanění digitálních gigantů. Chápu to správně, že Vám vyhovuje kurz, který nastavila a prosazuje současná eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová?

Pokud máte na mysli to, že by měla existovat digitální daň, která by v Evropě umožnila zdanit právě digitální korporace, které využívají možnosti vykazovat své zisky v daňových rájích, tak ano. Už v předvolební kampani jsme říkali, že by digitální daň by měla platit po celé Evropě.

Viděl jsem řadu návrhů jednotlivých států, jak problematiku řešit na národní úrovni, koneckonců tento nápad byl prezentován i českou vládou. Řešení na úrovni EU je podle mého názoru jediná reálná šance, jak by mohla být digitální daň vynutitelná, protože si například u země jako Česká republika dovedu představit scénář, ve kterém se korporace dokáží dani vyhnout. Přece jen, jde pro ně o velký balík peněz.

Podaří se podle Vás v dohledné době přesvědčit ty státy, které společné řešení odmítají?

V tuto chvíli nedokáži na otázku odpovědět, šlo by jen o spekulace. Je ale pochopitelné, že když některé státy ze současného stavu profitují, jejich motivace pro zavedení změn je malá.

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Spotřebitelská agenda je mezi Čechy oblíbená

Sedíte v europarlamentním výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO). Předpokládám, že šlo o Vaši první volbu vzhledem k tématům, kterými se zabýváte. Jakou legislativu bude výbor řešit v následujících týdnech a měsících?

Co se týká výběru výboru, tak šlo právě o jednu z našich důležitých podmínek v již zmíněném úvodním vyjednávání, aby každý z našich europoslanců zasedl ve výboru, pro který má odbornost.

Výbor IMCO je velmi široký, probírá se zde velká škála záležitostí. Osobně bych se chtěl soustředit na digitální agendu, na ochranu spotřebitelů a občanských svobod v dnešní digitální době. Když se podívám na legislativu, která na nás čeká z předchozího období, nebo ji připravuje Evropská komise, tak já se budu v současnosti nejvíce soustředit na regulaci teroristického obsahu online, a také na Digital Services Act (plán EK jak donutit technologické firmy mazat ilegální obsah online, pozn. red.), který chce představit nová Komise.

Tento výbor a spotřebitelská témata obzvlášť jsou tradičně velmi oblíbená mezi českými europoslanci. Jinak tomu není ani v právě začínajícím období, zastoupeny jsou zde čtyři české politické strany. Dokážete si představit bližší spolupráci například s Ditou Charanzovou, jejíž ANO Piráti často ostře kritizují?

Nejen já, ale Piráti obecně chtějí působit konstruktivně, není pro nás tedy tak důležité, z jaké strany europoslanec je, ale jaký politický názor prosazuje. Určitě si dovedu představit, že ve výboru IMCO najdeme s paní Charanzovou společnou řeč v celé řadě záležitostí. V jiných oblastech budeme určitě v rozporu, ale o tom je politika.

EU omezí „dvojí kvalitu“ zboží, úplně zakázaná ale nebude

Europoslanci dnes souhlasili s novými pravidly pro ochranu evropských spotřebitelů. Odhlasovaná směrnice se týká široké palety témat, mimo jiné tzv. „dvojí kvality“ zboží. V tomto ohledu však legislativa není tak přísná, jak Češi doufali.

I Parlament může být ještě transparentnější

V minulosti jste se zabýval tématem transparentnosti veřejné správy v České republice, podílel jste se na založení spolku Otevřená města. Jak se dá tato oblast ovlivnit z lavice v Evropském parlamentu?

Z hlediska výborů, kde v současnosti působím, nepůjde o moje klíčové téma. Kromě IMCO jsem ještě náhradník ve výboru pro kulturu a vzdělávání CULT.

Na druhou stranu, z pozice místopředsedy Evropského parlamentu bych chtěl prosazovat transparentnost této instituce obecně. Například aby byly dobře a ve strojově čitelném formátu dostupné výsledky hlasování europoslanců, nebo aby byly transparentnější jejich výdaje na kanceláře. To je v Evropském parlamentu problém, stejně jako transparentnost lobbingu. Moje pozornost se tedy bude ubírat tímto směrem.

Právě Evropský parlament ale bývá dáván za příklad té nejtransparentnější instituce v rámci evropských struktur, na rozdíl od Rady EU. Neustále se například rozšiřuje tzv. rejstřík transparentnosti, kde se registrují lobbisté, europoslanci navíc musí informace o schůzkách s nimi povinně zveřejňovat.

Obecně je to pravda, ale jsou oblasti, na kterých lze pracovat. Například zmíněné výsledky hlasování najdete na stránkách Evropského parlamentu pouze v PDF formátu, který není strojově čitelný. Právě digitalizace podle mě dokáže transparentnost posunout ještě dále, se strojově čitelnými výsledky se otevírá mnohem větší pole možností, jak je analyzovat.

Co se týká europoslaneckých výdajů na kanceláře, v minulém období se vedla opravdu ostrá debata a plénum schválilo sadu pěti opatření. Právě v předsednictvu Evropského parlamentu pak došlo k tomu, že celá sada opatření neprošla, schváleno bylo pouze jedno. Europoslanci musí mít na tyto výdaje dedikovaný účet, což je naprosto nedostačující. Doufám, že se v průběhu mého mandátu problém znovu otevře a půjde o jedno z důležitých témat.

I když v mnoha aspektech Evropský parlament dáván za příklad, tak v jiných je určitě prostor pro zlepšení.

Opět o něco „průhlednější“ Parlament. Europoslanci začnou povinně zveřejňovat schůzky s lobbisty

Informace o tom, co, kdy a s kým europoslanci pracovně probírali, budou muset být nově přístupné veřejnosti. Evropský parlament si odsouhlasil nová pravidla transparentnosti.