Juraj Chmiel: Přímé platby v SZP musí projít zásadní reformou

Juraj Chmiel, náměstek ministra zemědělství, zdroj: MZe.

„Naší prioritou jsou spravedlivé podmínky pro všechny farmáře napříč EU,“ říká v rozhovoru pro EurActiv náměstek ministra zemědělství, který má na starosti zemědělskou a rybářskou politiku EU Juraj Chmiel. „Názor České republiky není mezi členskými státy EU ojedinělý, věřím v širší podporu zejména nových členských států,“ dodává.

Jaký je postoj České republiky k současnému nastavení Společné zemědělské politiky EU (SZP)? 

ČR vnímá současné nastavení SZP jako dvoukolejné, tzn., že jiné podmínky existují pro „staré členské státy“ a jiné pro „nové členské státy“. Vzhledem k tomu, že současná SZP nereflektuje spravedlivé nastavení podmínek pro všechny farmáře EU, vítáme debaty o budoucí podobě SZP pro příští programovací období a budoucí reformu SZP vnímáme jako příležitost, jak SZP dále zmodernizovat, přizpůsobit aktuálním potřebám a novým výzvám a rovněž tak více přiblížit zájmům České republiky a nových členských států obecně. 

Francie a Německo, dvojice starších členských zemí EU, v nedávném společném prohlášení uvedly, že vynaloží veškeré úsilí, aby zabránily vyrovnání zemědělských dotací mezi starými a novými členskými státy EU. Jak se k tomuto názoru staví Česká republika? 

Česká republika tento postoj Francie a Německa jednoznačně odmítá, naší jasnou prioritou jsou spravedlivé podmínky pro všechny farmáře napříč EU. Názor České republiky není mezi členskými státy EU ojedinělý, věřím v širší podporu zejména nových členských států.  

Toto dokládá např. i iniciativa polského ministra zemědělství, který pořádá v předvečer jednání Rady ministrů zemědělství a rybářství v Lucemburku (25. října) setkání ministrů zemědělství EU12, v rámci něhož chce prodiskutovat nejdůležitější aspekty budoucí podoby SZP. I polská strana nese aktivitu Francie a Německa velmi nelibě, což vyjádřila zcela jasně i na neformálním setkání ministrů v La Hulpe.  

Pozadu nezůstává ani ministr Fuksa. V září v La Hulpe uskutečnil 11 bilaterálních jednání s protějšky, a dnes se setká se slovenským ministrem, aby probrali taktiku Visegrádské čtyřky (V4) a připravili půdu pro setkání zemí V4+ v listopadu. Česká republika je rovněž aktivním členem tzv. like minded group, tj. skupiny, která spojuje staré i nové členské země s podobným názorem na SZP.

Ministr Ivan Fuksa několikrát zmínil, že bude prosazovat „spravedlivé“ zemědělské dotace, nikoliv rovné. Vy jste před chvíli hovořil o tom, že věříte v podporu zejména nových členských zemí. Zaznamenal tedy ministrův postoj nějakou odezvu v těchto zemích? 

Obecně lze konstatovat, že nové členské státy, tedy ty, které k EU přistoupily po roce 2004, vnímají otázku srovnatelných podmínek napříč EU, stejně jako Česká republika, jako jednu ze svých základních priorit. Co se týče rozdílu mezi pojmy „spravedlivý“ či „rovný“, domníváme se, že základem je spravedlivý a tudíž pro Českou republiku efektivnější a lépe obhajitelný přístup v rámci celé EU. Termín spravedlivých podmínek se při jednání s unijními protějšky z nových členských států, ale i řady tzv. starých zemí, nesetkal s žádnou negativní odezvou. 

Můžete prozradit něco z toho, co bude obsahem dokumentu o pozici České republiky k budoucí podobě SZP, na kterém se v současné době pracuje? Jaké budou třeba jeho priority? 

Stěžejních priorit a zájmů má Česká republika v souvislosti s budoucností SZP po roce 2013 hned několik. V připravovaném dokumentu ohledně pozice ČR k budoucnosti SZP po tomto roce chce Česká republika zdůraznit svůj zájem na tom, aby SZP byla pro příští programovací období zachována jako společná politika a aby došlo ke zvýšení její funkčnosti a efektivity.  

Česká republika je také přesvědčena o potřebě provedení zásadní reformy přímých plateb, která povede k zajištění spravedlivého zacházení mezi zemědělci v rámci celé EU.  

Jak by taková reforma měla vypadat? 

Model přímých plateb by měl být jednoduchý, flexibilní a dobře obhajitelný před veřejností v EU i vůči třetím zemím. Jejich vyplácení by do budoucna mělo být ve větší míře než dnes podmíněno poskytováním veřejných statků a mělo by být zacíleno pouze na zemědělce aktivně vykonávající zemědělskou činnost. Česká republika bude tedy usilovat o dosažení srovnatelné úrovně přímých plateb mezi členskými státy. 

Vraťme se ještě k prioritám České republiky, které bude prosazovat v jednáních o SZP po roce 2013… Jaké budou ty další?

Česká republika se za další staví proti návrhům stropů plateb jakkoliv souvisejících s velikostní strukturou zemědělských podniků a nepřeje si diskriminaci podniků na základě velikosti nebo formy vlastnictví.  

Bude také podporovat další posilování významu politiky rozvoje venkova jakožto klíčového nástroje pro zvýšení konkurenceschopnosti zemědělského sektoru a na podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí a bude prosazovat zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, a to zejména další podporou inovací a zlepšování kvality zemědělských výrobků. 

Budeme také podporovat poskytování veřejných statků prostřednictvím zacílení podpor rozvoje venkova na plnění environmentálních a jiných mimoprodukčních funkcí zemědělství, zejména na zachování biodiverzity a péči o krajinu a dále budeme prosazovat, aby opatření rozvoje venkova hrála zásadní roli v procesu adaptace evropského zemědělství a lesnictví na změnu klimatických podmínek a při snižování emisí skleníkových plynů a dalších nových výzev.  

Jde tedy o stěžejní priority, na které navazuje řada dalších v obou pilířích SZP (zemědělství a rozvoj venkova), které rovněž chceme zachovat. 

Pracovní verze tohoto dokumentu si již stihla vysloužit poměrně ostrou kritiku zemědělských odborů. V čem tato kritika spočívá a jak se k ní staví Ministerstvo zemědělství?

Kritika zemědělských odborů, osobně ale vím jen o kritice ze strany Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů (OSPZV-ASO), spočívá v údajném opomenutí hlavních problémů českého zemědělství, mezi něž řadí nestejné dotace, nedostatečné investice do moderních technologií a kvality zemědělské produkce atd. Bohužel s politováním musím konstatovat, že asi došlo ze strany OSPZV-ASO k nepochopení materiálu a kritiku nepovažuji za korektní.  

Jak si ji vysvětlujete?

Jsem přesvědčen, že právě tyto otázky materiál reflektuje. Očekávanou diskusi k budoucnosti SZP vnímá ministerstvo zemědělství jako mimořádnou příležitost, jak tuto politiku dále modernizovat a přizpůsobit její fungování tak, aby lépe reagovala na aktuální potřeby a výzvy, kterým čelí evropská společnost.  

Jak jsem již uvedl, v materiálu je akcentována potřeba provedení zásadní reformy přímých plateb vedoucí k zajištění spravedlivého zacházení mezi zemědělci v rámci celé EU a dosažení srovnatelné úrovně přímých plateb. Dokument rovněž vyzdvihuje posilování významu politiky rozvoje venkova jakožto klíčového nástroje na podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí, důraz je také kladen na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a navazujícího potravinářství, a to zejména další podporou inovací a zlepšování kvality zemědělských výrobků atd.  

To je opravdu jen malý výčet priorit České republiky, které se bude v rámci diskuse o budoucí podobě SZP snažit ministr zemědělství prosadit. Je třeba vzít v úvahu i fakt, že v současné době nejsou k dispozici žádné konkrétní legislativní návrhy ze strany Evropské komise, ty je možné očekávat až v polovině roku 2011 a v návaznosti na jejich obsah bude pozice České republiky k budoucí podobě SZP dále aktualizována a upravována. Odpovědět na otázku, jak si ministerstvo zemědělství vysvětluje kritiku, tedy neumím.  

Jak ona připravovaná pozice České republiky k SZP vlastně vznikala? 

Pracovní pozice České republiky k SZP vznikala na základě širokého konsensu mezi jednotlivými ministerskými resorty, nevládními organizacemi (např. včetně Agrární komory, Asociace soukromých zemědělců, Zemědělského svazu), zemědělskými univerzitami a výzkumnými ústavy. Uskutečnilo se několik kulatých stolů a konzultací a proběhla dotazníková akce. Výsledkem je pracovní verze Pozice České republiky, která ale pochopitelně není konečnou.  

Jaký bude její osud dál? 

Čeká nás ještě řada jednání jak doma, tak v zahraničí, včetně dohadování kompromisů, vytváření aliancí podobně smýšlejících zemí a hledání konsensu. Na domácí scéně bude Pozice předložena na Vládním výboru EU a v podobě, v jaké bude schválena, se stane východiskem pro naše další vyjednávání v EU. Náš postup a vyjednávací taktika budou záviset i na Návrhu Pozice Evropské komise k SZP, která by měla být oficiálně zveřejněna 17. listopadu. Poté plánujeme další kulatý stůl. 

Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že konzultace budou pokračovat i na domácí scéně a ministerstvo zemědělství bude pravidelně informovat partnery o situaci ve vyjednávání na úrovni EU a radit se s nimi o dalším postupu. Velice vítám i slib nevládních organizací, které se účastní kulatých stolů ministerstva, že naši pozici budou prosazovat u svých zahraničních partnerů a informovat nás o vývoji na jejich úrovni. Tuto vzájemnou informovanost považujeme rovněž za velice důležitou. Pozice ČR bude pravidelně diskutovaná i na Vládním výboru EU.