Jiří Maštálka: Vztyčení vlajky EU by nemělo být výkřikem do tmy

Jiří Maštálka; zdroj: EP

„Vztyčení vlajky EU na Pražském hradě by nemělo být posledním výkřikem do tmy, ale prvním krokem k tomu, aby integrace do EU nesla pozitivní plody a odvracela rizika,“ uvádí v dalším předvolebním rozhovoru pro EurActiv europoslanec Jiří Maštálka (KSČM).

Rozhovor s europoslancem Jiřím Maštálkou vychází jako další z devíti předvolebních rozhovorů, v nichž si EurActiv povídal s představiteli politických stran, které mají reálnou šanci uspět v nadcházejících volbách, o jednotlivých evropských otázkách. Zatím jste se mohli seznámit s názory 1. místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, předsedy hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, 1. místopředsedkyně hnutí Ano 2011 Věry Jourové, místopředsedkyně ODS Miroslavy Němcové a předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky. V příštích dnech se těšte na ministra pro místní rozvoj Františka Lukla (SPOZ) a stínového ministra zahraničí za ČSSD Lubomíra Zaorálka.  

  • Ve Vašem předvolebním programu se tématu evropské integrace nevěnuje. Jak důležité pro KSČM téma směřování České republiky v rámci Evropské unie a budoucnost EU jako takové v kontextu dalších témat je?

Směřování České republiky v EU bude zásadním tématem pro volby do Evropského parlamentu. Volby do národního parlamentu mají určit, které strany budou tvořit koncept českého národního zájmu, to se týká i EU. KSČM dlouhodobě prosazuje širší politickou diskusi o postavení a směřování ČR v EU. A je vinou stran bývalé vládní koalice, že k takové diskusi ničím nepřispěla.

  • Objevují se názory, že Česká republika se v EU netěší pověsti spolehlivého a předvídatelného partnera. Lze podle Vás považovat Česko za „potížistu“?

Nemyslím si, že by ČR byla lídrem potížistů. Pravdou je, že z Prahy přicházely do Bruselu často protichůdná vyjádření a v tomto smyslu můžeme konstatovat, že Česká republika byla pro partnery v EU nečitelná.

  • Česká společnost není evropské integraci příliš nakloněná. Čím je to podle Vás způsobeno?

Pesimismus v české společnosti vyplývá ze dvou důvodů. Jak už jsem před chvílí řekl, často se jedná o protichůdná vyjádření vedoucích  představitelům Česka, kteří se zasloužili pouze o zmatek v pojmech. Druhým faktorem je podprůměrná objektivní informovanost české veřejnosti ze strany sdělovacích prostředků.

Asi se mnou budete souhlasit, že pokud se mluví o EU či Evropském parlamentu, bývá to z drtivé většiny negativní informace s pesimistickým podtextem. Nejsem příznivcem pojetí zpravodajství jako přinášení dobrých zpráv za jakoukoliv cenu, ale pokud bude pokračovat současný informační trend a nebudou vyzvedávány příklady dobré praxe, situace se nezlepší.

Na druhé straně nepodceňuji občany ČR a věřím, že informace které jsou jim poskytovány, umí vyhodnotit zdravým selským rozumem a také svojí každodenní životní zkušeností.

  • To je jistě spojeno i s kritikou, která se ozývá například ze strany zástupců průmyslu, akademické sféry či dalších subjektů, jež si stěžují, že v České republice neexistuje celospolečensky vedená debata o zásadních otázkách spojených s Evropskou unií…

Ano, sdílím názor odborné veřejnosti. Ostatně po dobu výkonu obou mandátů v Evropském parlamentu jsem měl možnost s různými představiteli na toto téma diskutovat. Jestliže existuje společenská poptávka po takové diskusi, pak by budoucí vláda měla této poptávce vyhovět, už i z toho důvodu, že bychom mohli ztratit ještě víc, než jsme dosud ztratili. A to se týká nejen kreditu České republiky, ale i evropských financí.

  • V čele České republiky je od března nový prezident. Na rozdíl od Václava Klause je Miloš Zeman více nakloněn evropské integraci. Jak by podle Vás měla vláda s Pražským hradem spolupracovat v evropských otázkách?

Dovolím si na začátek jednu poznámku. Prezident Václav Klaus, přestože byl považován za euroskeptika, projevoval živý zájem o práci evropských struktur i poslanců v Evropském parlamentu. Nešlo jen o formální přijetí poslanců, ale o otevřenou diskusi, která se dotýkala legislativního procesu v EP. Stejně tak musím podotknout, že prvním premiérem, který přijal poslance Evropského parlamentu a diskutoval s nimi o české pozici, byl Mirek Topolánek.

Řešení je tedy nasnadě. Usilovat po celé vertikále zákonodárné moci o vzájemnou informovanost a slaďování stanovisek při formulaci českého národního zájmu v EU. Vztyčení vlajky EU na Pražském hradě by nemělo být posledním výkřikem do tmy, ale mělo by být prvním krokem k tomu, aby integrace do EU nesla pozitivní plody a odvracela rizika.

  • Podívejme se nyní na samotné směřování evropské integrace. Ta se nyní ocitá na rozcestí. Myslíte, že by se Česká republika měla přiklonit spíše k jádru evropské integrace, nebo si více „vybírat“, ve kterých odvětvích by chtěla s Evropou více spolupracovat?  

Prohlubovat integraci je potřeba ve všech oblastech. Ostatně EU nemá moc na výběr. Pokud se díváme na okolní svět a rychlost rozvoje některých mimoevropských ekonomik, pouze integrovaná Evropa může zůstat důstojným globálním hráčem ve světové ekonomice.

Samozřejmě je třeba přesně vymezit pro všechny členské země, jaká pravidla hry se mají dodržovat. Od představitelů, kteří propagují ideu vícerychlostní Evropy nebo tříštění EU, jsem zatím nezaznamenal žádnou smysluplnou ideu dalšího postupu pro samostatné státy. Neumím si představit jak jednotlivé, zejména malé státy, mohou úspěšně čelit světové ekonomické a finanční krizi.

  • S tím souvisí i otázka přijetí společné měny. Jak se k euru staví KSČM?

Vstup do eurozóny je v zásadě politickým rozhodnutí, při kterém se musí zvážit všechny alternativy včetně negativních scénářů. Debata, která čeká Evropskou unii a Českou republiku není jen o vstupu do eurozóny, ale o dodržování přijatých kritérii. Maastrichtská kritéria byla postupně pro některé státy změkčována…

  • Skončila bych ještě jedním často skloňovaným tématem a tím je čerpání evropských peněz. Proč se nám nedaří využívat tyto prostředky efektivně?

V daném případě jsme si situaci zkomplikovali sami. Neochotou vyjednávat, složitou administrací a nastavením zákonů o fondovém financování, ze kterých se stali jen kasičky pro některé politické strany.

Rozhovor připravila Anna Kuznická.