Jiří Čáslavka: V EU jsme vnímáni jako pasivní a nečitelný partner

Jiří Čáslavka

„I menší země dokáže hrát vůdčí roli v dílčí oblasti, pokud se k tomu odhodlá,“ říká v rozhovoru pro EurActiv Jiří Čáslavka, vedoucí zahraniční sekce Strany zelených.

Interview s ním je druhé ze série předvolebních rozhovorů, v nichž se EurActiv ptal představitelů politických stran na jejich postoje k otázkám, které by v případě účasti na příští vládě museli ve vztahu k Evropské unii řešit. Celou sérii zahájil rozhovor s předsedou TOP09 Karlem Schwarzenbergem.

  • Mnozí pozorovatelé se domnívají, že image České republiky v Evropské unii utrpěla pro někoho více či méně neúspěšným předsednictvím v Radě EU, které probíhalo v první polovině roku 2009. Pokud se s tímto názorem ztotožňujete, jak by podle Strany zelených měla naše republika v Unii vystupovat, aby svou pověst napravila?

Myslím, že je co napravovat a nejde jenom o jistě nesporný politický neúspěch našeho předsednictví, ale také např. o průtahy ohledně ratifikace Lisabonské smlouvy. V Evropské unii jsme i nyní vnímáni spíše jako pasivní a nečitelný partner, což má za následek náš omezený vliv na formování evropských politik.

Strana zelených tedy chce, aby Česká republika hrála v Evropské unii aktivní roli. Příklad zemí jako je Švédsko nebo Finsko ukazuje, že i menší země dokáže hrát vůdčí roli v dílčí oblasti, pokud se k tomu odhodlá.

  • Jedno z nejdůležitějších témat, kterým se bude nová vláda zabývat, bude nepochybně hospodářská krize. V případě, že se zelení stanou součástí vládní koalice, budou to i vaši ministři, kteří budou přijímat důležitá rozhodnutí. Jak se vaše strana staví k současné podobě řešení na evropské úrovni, např. k plánu hospodářské obnovy?

Rozpočtové impulsy, které byly součástí plánu hospodářské obnovy, stejně tak jako třeba zásahy americké vlády, přispěly k odvrácení velké hospodářské krize, to je jistě pozitivní. Již v době, kdy se o tomto plánu diskutovalo, jsme však říkali, že nejde jen o to, jak co nejrychleji zažehnat ekonomický pokles a udržet pracovní místa, ale především o to vyřešit krizi způsobem, který nás za pár let nepřivede do stejných potíží. Plán obsahuje i dlouhodobé cíle (např. investice do inovací a vzdělávání, vyšší energetické účinnosti, apod.), které jdou podle našeho názoru správným směrem.

  • Kdy a za jakých podmínek lze podle zelených zahájit ústup od protikrizových opatření?

Krátkodobé rozpočtové impulsy by měly být již nyní postupně utlumovány, protože zvyšování vládních výdajů není dlouhodobě udržitelné. Součástí jakékoliv „exit strategie“ musí být i plán, jak dospět ke zdravým veřejným financím, a to opatřeními na příjmové i výdajové straně státního rozpočtu. Naopak dlouhodobá opatření by v nějaké formě měla pokračovat dál, protože mají dát hospodářství pevnější rámec a smysluplnější rozměr.

  • Aby se do budoucna předešlo podobné krizi, které dnes čelí Řecko, myslíte si, že je nutné zavést nějakou formu těsnější koordinace hospodářských politik v eurozóně?

Větší koordinace hospodářských politik zemí eurozóny, která půjde za rámec prosté reformy Paktu stability a růstu, je pro přežití eura bezpochyby nevyhnutelná. V konečném důsledku to patrně povede k nějaké formě evropské ekonomické vlády, tedy i k politické unii – a to rychleji, než si kdokoliv z nás ještě nedávno představoval. To, co reálně hrozí, je vícerychlostní Evropa. Podle mého názoru by pro nás bylo velmi nevýhodné, kdybychom stáli dlouhodobě mimo.

  • Strana zelených vždy prosazovala co nejrychlejší zavedení jednotné měny euro, byť se o tom ve volebním programu pro letošní volby nezmiňujete. Domníváte se, že je i nadále z dlouhodobého hlediska výhodnější jednotnou měnu mít či jste změnili názor?

Pro Českou republiku, která je silně ekonomicky provázána s ostatními evropskými zeměmi, především Německem, je přijetí eura výhodné, na tom nic nemění ani současná „řecká krize“. Přijetí eura pro nás však v tuto chvíli není aktuální, především nejsme připraveni my, protože nesplňujeme kritérium rozpočtového schodku a na rozšiřování svých řad není připravena ani eurozóna, kterou s největší pravděpodobností čeká nejdříve fiskální unifikace, přijímání dalších členů bude následovat až poté.

  • V nejbližší době bude v Evropské unii probíhat důležitá diskuse o podobě unijního rozpočtu po roce 2013, ze kterého dnes dvě třetiny spolkne Společná zemědělská politika. Jak by měl podle Strany zelených budoucí rozpočet vypadat?

Strana zelených v rámci reformy Společné zemědělské politiky EU prosazuje opatření ve prospěch přírody, krajiny a místních ekonomik. Evropská zemědělská produkce nesmí ohrožovat životní prostředí ani ekonomiky ostatních států. Souhlasíme s převedením části prostředků, které se nyní vyplácejí zemědělcům, do opatření, která přispějí k přechodu na nízkoemisní ekonomiku, na podporu výzkumu, inovací a na posilování zahraniční politiky Unie.

Regionální politika by se měla i nadále soustředit na podporu méně rozvinutých regionů a členských států, Česká republika by měla zůstat i v následujícím rozpočtovém období tzv. „čistým příjemcem“.

  • Stačila by tedy pouze restrukturalizace rozpočtu nebo je třeba upravit i jeho výši?

Jenom restrukturalizace nestačí, je třeba nalézt nové zdroje. Jednou z možných cest je využití peněz z aukcí emisních povolenek, zdanění finančních transakcí, nebo zavedení palivové daně v letecké přepravě.

  • Z Bruselu a starých členských zemí je cítit tlak na zavádění zelených technologií v souvislosti zejména s bojem proti klimatickým změnám. Převážná část českých politiků tento proud přijímá s určitou skepsí. Myslíte si, že to může být způsobeno jeho nepochopením či přílišným optimismem v západních zemích?

Podle mého názoru se jedná o nepochopení na straně většiny českých politiků. V Evropě jsou v tomto směru dále, uvědomují si, že co je ekologické, je i ekonomické. Kdo vyrábí energeticky úsporné produkty získává v globální konkurenci velkou výhodu.

  • Od přijetí Lisabonské smlouvy si Evropská unie slibuje posílení své role ve světě, která souvisí mj. i s oblastí energetické bezpečnosti. Soudě podle dosavadních zkušeností je Unie mnohdy vnímána spíše jako spolek nezávislých států, které nehovoří jednotnou řečí. Myslíte si, že se může v dohledné době něco podstatného změnit? O co budou zelení usilovat?

Evropská unie v sobě spojuje jak prvky mezinárodní organizace, tak některé dílčí elementy státu, proto by nebylo spravedlivé posuzovat unijní zahraniční politiku měřítky klasického státu. Unie se pravidelně vyjadřuje k mezinárodním otázkám, pokud je třeba, tak je schopna realizovat vojenské i civilní mise, je největším poskytovatelem rozvojové pomoci, angažuje se v mezinárodních finančních a obchodních organizacích, to není za necelých dvacet let trvání společné zahraniční politiky zase tak málo.

Zelení kontinuálně podporovali ratifikaci Lisabonské smlouvy, která je logickým krokem ve vytváření efektivnějšího svazku mezi evropskými národy, její plné uvedení do praxe si pochopitelně vyžádá nějaký čas.

Na Evropské unii vidíme i řadu chyb, o jejichž nápravu usilujeme. Podle nás by se Unie měla proměnit z organizace uvažující převážně ekonomicky ve společenství, které klade stejný důraz na kulturní, sociální a ekologické potřeby lidí žijících na jejím území i mimo něj. Nechceme unii, která buduje sociálně a ekologicky uvědomělé hospodářství uvnitř, ale navenek vede a podporuje lítý boj o zdroje a trhy bez ohledu na chudé a na životní prostředí.

  • Řada odborníků se shodne na tom, že Poslanecká sněmovna zpravidla nevěnuje projednávání návrhů evropské legislativy dostatečnou pozornost. Návrh Evropské komise projedná v mnoha případech pouze výbor pro evropské záležitosti a plénum ho často bez rozpravy schválí. Zamýšlejí zelení něco změnit?

Zelení se snaží tento stav zlepšit. Svědčí o tom i nedávné jednání zákonodárců obou komor českého parlamentu, poslanců Evropského parlamentu, zástupců vlády, velvyslankyně Evropská unie a guvernéra České národní banky, kde se právě mluvilo o projednávání návrhů evropské legislativy v nové situaci po ratifikaci Lisabonské smlouvy. Společnou schůzi uspořádal sněmovní výbor pro evropské záležitosti, kterému předsedá Kateřina Jacques (SZ). 


Na rozhovor s představitelem další politické strany se můžete těšit v pondělí 17. května 2010.