Generální tajemník Výboru regionů: Starostové můžou obnovit důvěru v politiku

Jiří Buriánek ořez 4

Jeden z nejdůležitějších úřednických postů v Bruselu od pondělí zastává Jiří Buriánek. Bude řídit administrativu Výboru regionů, do této pozice přišel z Rady EU. Slibuje, že prostřednictvím českých členů této instituce o ní bude v Česku více slyšet.

V čem spočívá význam Výboru regionů? 
Výbor regionů, jakožto poradní orgán, je nejmladší evropskou institucí. Byl založen v roce 1994 a tvoří jej 353 volených představitelů z 28 členských států Evropské unie – starostů, primátorů, hejtmanů a dalších zástupců místních a regionálních samospráv. Letos slavíme 20. výročí a máme skvělou příležitost znovu se zamyslet nad naším posláním. Především jsme „hlasem“ evropských regionů a měst zde v Bruselu. V rámci legislativního procesu EU připravujeme stanoviska a usnesení, kterými napomáháme formování a posilování nových politik – např. regionální politiky, která je dnes jednou z nejvýznamnějších investičních politik a spotřebovává třetinu unijního rozpočtu.

V současné době jsou primátoři a starostové snad nejdůvěryhodnějšími politiky v Evropě, neboť jsou nejblíže občanům. Jsem proto přesvědčen, že mají potenciál nejen významným způsobem pomoci obnovit důvěru v politiku a politickou angažovanost, kterou občané ztrácejí – čehož jsme byli svědkem při posledních evropských volbách, kdy vzrostla popularita extremistických a populistických stran, ale také objasnit občanům význam a fungování Evropské unie a jednotlivých politik.

Co bude náplní Vaší práce?
Úlohou generálního tajemníka je řídit administrativní činnost Výboru. Je rovněž blízkým spolupracovníkem politických skupin a národních delegací složených z našich členů. I přesto, že je Výbor nejlevnější evropskou institucí v Bruselu – náš roční rozpočet představuje přibližně 90 milionů eur, což je zhruba 20 centů na občana Unie ročně – je mým cílem jej dále zefektivnit, to znamená dosáhnout lepších výsledků s menším množstvím zdrojů. 

V letošním roce byla uzavřena dohoda o spolupráci s Evropským parlamentem. To nám umožní dosahovat vyšší míry součinnosti s jeho službami, zejména s generálním ředitelstvím pro výzkum, což by našim stanoviskům mohlo poskytnout lepší analytickou základnu. Musíme rovněž úzce spolupracovat s Radou Evropské unie a Evropskou komisí, nejen v rámci konzultačního či legislativního procesu, ale i jinde, například v oblasti komunikace. Vyvíjíme nový přístup ke komunikaci s veřejností na místní a regionální úrovni v rámci našich členských států, včetně České republiky.

Jaké budou Vaše priority a čeho byste chtěl dosáhnout? 
Nadále budeme ještě intenzivněji rozvíjet vztahy s hlavními evropskými institucemi a pracovat podél hlavní osy naší činnosti, tedy poskytovat poradní hlas a co možná nejvyšší přidanou hodnotu do unijního legislativního procesu. Musíme zkvalitnit obsah a politická doporučení našich stanovisek, která předkládáme Komisi, Parlamentu a Radě. Důležité bude také nadále rozvíjet činnost našich platforem v rámci evropské sousedské politiky, jako jsou Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství a Evropsko-středomořské shromáždění zástupců regionů a měst, ale i našich tematických platforem zaměřených na unijní politiky jako Evropa 2020 a subsidiarita. Jsme toho názoru, že bez zohlednění zásady subsidiarity Evropu vybudovat nemůžeme.

"Nedokončená integrace EU stojí členské státy EU okolo 800 miliard eur"

V nedávné studii Evropského parlamentu s názvem „Přehled nákladů vyplývajících z neexistence společného evropského postupu 2014–2020“ bylo spočítáno, že nedokončená integrace EU v několika oblastech jako například jednotný digitální trh nebo energetika stojí členské státy EU okolo 800 miliard eur. Jedná se o první kvantitativní analýzu uplatňování zásady subsidiarity, jelikož implementace evropských politik je též v kompetenci regionální či místní úrovně. 

Samozřejmě že to vypadá jako bruselský byrokratický žargon, který musíme přeložit do jazyka srozumitelného všem našim občanům. Ale nedokončený jednotný digitální trh, který nás stojí asi 260 miliard eur, kupříkladu znamená, že musíme platit astronomické poplatky za roaming, když voláme ze zahraničí. Podíváme-li se na regionální politiku, která je v mnoha členských státech EU dominantním zdrojem veřejných investic, jde o účinný nástroj rozvoje a musíme využívat jejích zdrojů co nejefektivnějším způsobem k vytváření hospodářského růstu a pracovních míst, zejména pro zranitelnou skupinu mladých, z kterých je dneska významná část bez práce. Může rovněž podpořit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a budování moderní infrastruktury.

S jakými zkušenostmi do funkce přicházíte? 
Do Výboru regionů přicházím mimo jiné se zkušeností, již jsem získal ve funkci ředitele sekretariátu Rady Evropské unie odpovědného za oblast dopravy, energetiky a telekomunikací, ale také průmyslu, inovace a výzkumu. Jedná se o značně rozsáhlé oblasti politiky, které jsou všechny relevantní pro místní a regionální samosprávy. Pokud jde o dopravu, byli jsme svědky velmi dynamického rozvoje městské dopravy. Doprava hraje také významnou roli při propojování oblastí, které jsou daleko od hospodářských center.

Energetika, udržitelné využívání zdrojů a ekologická transformace hospodářství EU budou mít na města a regiony přímý vliv, a do veliké míry bude záležet právě na místní a regionální úrovni, jak dokáže Evropa v této oblasti jít kupředu. To platí rovněž pro telekomunikace a nové technologie. Moje zkušenost mě naučila, že pro řádné provádění unijních politik jsou města a regiony nezbytné jako významné zúčastněné subjekty, ale i jako partneři. Naše evropská výzva bude propojeni evropských infrastruktur v těchto konvergentních oblastích a strategická mobilizace regionálních a lokálních subjektů ve spolupráci s evropskými institucemi a privátním sektorem a institucionálními investory. Jako ředitel s kompetencí také pro služby satelitního systému Galileo vidím také centrální úkol tohoto systému v rámci řízení těchto inteligentních infrastruktur. 

Chceme rozhodně zlepšit přístup víceúrovňové správy. Víceúrovňová správa byla uznána za vůdčí princip v rámci nových pravidel řízení strukturálních a investičních fondů v období 2014–2020, které počítají s celkovou částkou 351 miliard eur , což je přes 32 procent celkového unijního rozpočtu na toto období. Moje zkušenost z Rady mi pomáhá lépe chápat stanoviska členských států, a to je důležitá věc, neboť k provádění strukturálních fondů je nutné uzavření dohody o partnerství mezi vládou a Evropskou komisí, přičemž by se měla do velké míry zohledňovat rovněž stanoviska místních a regionálních samospráv. V kostce řečeno, moje předchozí praxe mi poskytuje solidní základ pro rozvíjení přístupu víceúrovňové správy a jsem rád, že tyto znalosti a zkušenosti mohu přinést do Výboru regionů.

Jak české regiony výboru využívají? 
Česká delegace je jednou z 28 národních delegací ve Výboru regionů. Jejích 12 členů tvoří starostové, primátoři a zástupci regionů. Zaznamenali jsme velmi aktivní přístup českých členů v rámci klíčových tematik stanovisek, jako jsou např. nové předpisy pro Evropský fond solidarity, který poskytuje finanční zdroje regionům zasaženým povodněmi. Podněty zpravodaje tohoto stanoviska, pana Pavla Brandy, byly přijaty Evropským parlamentem a začleněny do konečné verze přijaté Radou.

Díky těmto podnětům je Fond solidarity mnohem flexibilnější a v budoucnu bude pomáhat českým i jiným regionům. Další člen naší delegace, pan Petr Osvald, je dnes místopředsedou Komise pro územní soudržnost Výboru regionů. Jakožto místopředseda této komise Petr Osvald pracuje na návrzích kvalitnějších pravidel reformované politiky soudržnosti na období 2014–2020. V minulosti byl také zpravodajem výboru pro evropský navigační systém Galileo, jehož agentura sídlí v Praze, a jehož aplikace bude mít v budoucnu potenciál využití i na místní a regionální úrovni. 

Může Vaše přítomnost pomoci českým regionům k větší aktivitě?
Mou povinností bude pracovat pro všech 28 členských států a pro všechny politické skupiny. Budu mít spíše roli koordinátora a moderátora a doufám, že budu inspirovat své kolegy i členy Výboru regionů k ještě užší spolupráci. Je mnoho společných problémů, jež je třeba řešit na evropské úrovni, které mají přímý dopad na všechny regiony. Již jsem zmínil povodně a přírodní pohromy, ale problematická místa lze nalézt také na trhu práce, jednotném digitálním trhu, v našem sousedství, zejména na Ukrajině. Nemůžeme zapomínat ani na přístupový proces na Západním Balkáně, kde jsou klíčovou otázkou decentralizace a reformy veřejné správy.

"Hlavní překážkou využívání fondů je nadměrná byrokracie"

Do budoucna vidím řadu otázek, které jsou důležité pro české regiony a o nichž můžeme diskutovat. Jednou z nich je zvyšování schopnosti využívat unijních fondů. Dnes je hlavní překážkou nadměrná byrokracie. Ale jde o společný problém všech zemí střední a východní Evropy. V tomto regionu se za minulé programové období podařilo vyčerpat dvě třetiny unijních fondů pouze Polsku. U Maďarska, Slovenska a České republiky to byla více než polovina, zatímco Rumunsko zůstalo pozadu s méně než 38 procenty využitých fondů. Jde evidentně o velkou výzvu pro nové programové období a doufám, že spolu s českými regiony a všemi členskými státy můžeme společně tato čísla v období 2014–2020 vylepšit. Jedná se ale také o dynamizaci potenciálu pro přeshraniční spolupráci. Nova kohezní politika tady nabízí řadu nových možností.

Budete se snažit o větší propagaci Výboru regionů v Česku? 
Mým přáním je dále rozvíjet přístup „decentralizované komunikace“, který znamená větší viditelnost našich členů a Výboru regionů ve všech členských státech, nejen v jejich hlavních městech, ale i v regionech a menších obcích. Musíme zohlednit politický harmonogram a reálie všech 28 členů. Mohu slíbit, že Výbor bude prostřednictvím činnosti českých členů viditelnější nejen v Praze ale i v českých regionech a městech. Naši členové mají stále krásné vzpomínky na náš summit v Praze v květnu 2009. A nelze zapomínat ani na naše sousedy a blížící se slovenské předsednictví v roce 2016. Doufám, že rovněž půjde o skvělou příležitost k užší spolupráci se zeměmi V4 i mezi nimi navzájem.

Autor: Jan Pavec