Elisabeth Hlavac: Kvóty pro počet žen ve stranách jsou dobrým řešením

Elisabeth Hlavac

Kvóta zaručující rovné zastoupení mužů a žen v politice, kterou skoro před třiceti lety zavedla rakouská sociální demokracie, pomohla zlepšit klima ve straně a změnila také pohled politiků-mužů na některá politická témata, říká v rozhovoru pro EurActiv rakouská politička a bývalá europoslankyně Elisabeth Hlavac (SPÖ). Redakce si s ní povídala o tom, jak vůbec taková kvóta funguje a proč by se jí měly inspirovat i české politické strany.

Elisabeth Hlavac je rakouská politička, která je členkou Sociálně demokratické strany Rakouska (SPÖ). V minulosti působila mimo jiné jako europoslankyně či poslankyně rakouské Spolkové rady. Byla též místopředsedkyní ženské frakce SPÖ. Rozhovor vznikl při příležitosti konání semináře „Ženy v politice a rozhodovacích funkcích“, který se uskutečnil za podpory Friedrich Ebert Stiftung a politické skupiny Evropského parlamentu Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D).

  • V roce 1985 zavedli rakouští sociální demokraté (SPÖ), jejichž jste členkou, kvótu, která má zaručovat rovné zastoupení mužů a žen v této straně. Jak kvóta přesně funguje?

Obě pohlaví musí mít nejméně čtyřicetiprocentní zastoupení ve všech funkcích. Jde nám především o genderovou vyváženost, zastoupeno proto musí být vždy minimálně 40 % a maximálně 60 % mužů i žen. To platí pro všechny stranické úrovně, pro parlament i exekutivu – spolkovou vládu, městská zastupitelství i zemské vlády. V pořadí na kandidátkách se střídá vždy jeden muž a jedna žena. Pokud někdo z kandidátky odstoupí a kvóta tak není naplněna, musí být nahrazen kandidátem stejného pohlaví.

  • Proč byla vlastně kvóta zavedena? Jaká byla situace žen v SPÖ před rokem 1985?

V roce 1919, kdy mohly ženy v Rakousku poprvé použít jak aktivní, tak pasivní volební právo, bylo zvoleno celkem 7 žen, všechny byly sociální demokratky. Jednalo se tenkrát o velký úspěch. V parlamentních volbách, které se konaly o 52 let později v roce 1971, v nichž získala SPÖ z celkových 183 absolutní většinu 93 mandátů, bylo ovšem zvoleno opět pouze 7 sociálních demokratek. Nedošlo k vůbec žádnému pokroku.

A to byl přesně důvod, proč jsme se s tím rozhodli něco udělat. Došli jsme k závěru, že pouze zavedení kvóty donutí naše stranické lídry podporovat ženské kandidátky. Výhodou bylo, že v té době stranu vedl kancléř Bruno Kreisky, který byl v této otázce velmi progresivní a snažil se mít ve svém kabinetu co nejvyšší ženské zastoupení ještě před tím, než byla kvóta zavedena.

  • Jak zavedení kvóty stranu změnilo?

Velmi. Ženy už nemusí věnovat tolik úsilí tomu, aby v politice „přežily“. Větší množství žen navíc zlepšilo „klima“ v samotné SPÖ. Mezi mnoha sociálnědemokratickými politiky se změnil pohled na různá témata, a to platí zejména pro muže. Daleko citlivěji teď chápou, co znamená politika pro opačné pohlaví.

  • Mohla byste uvést nějaký příklad?

Uvedla bych to na příkladu z nejnižší regionální úrovně. Díky většímu množství žen v politických funkcích muži pochopili, že na prvním místě nemusí být nové vybavení pro vesnický fotbalový klub, když nemáme zároveň zajištěné dostatečné množství volných míst ve školkách.

  • Jsou podle Vás ženy v některých oblastech politiky schopnější než muži?

Ženy jsou nejčastěji přítomny v politických odvětvích zaměřených na sociální problematiku nebo vzdělání, a proto mívají také v těchto oborech vyšší vzdělání. Nicméně neřekla bych, že ženy jsou v tomto lepší. Myslím, že je důležité, aby ženy nepůsobily pouze v těchto „měkkých“ odvětvích politiky, ale aby byly více angažovány i v dopravě, vědě, spravedlnosti či bezpečnosti. Nejvíce moci se dnes nachází právě v ekonomice a bezpečnosti, takže podle mě by měly ženy mířit zejména tam.

  • Myslíte si, že navýšení počtu žen by mohlo mít také vliv na snížení korupce?

Ano, zdá se, že ženy jsou opravdu méně zataženy do korupčních afér než muži. Zvláště při jejím odhalování jsou podle mě daleko odvážnější.

  • Funguje tento systém kvót na všech úrovních?

Musím přiznat, že kvóty bohužel na některých politických úrovních k naší stoprocentní spokojenosti nefungují. Výborná situace je ve Vídni, kde systém funguje skvěle prakticky na všech úrovních, a také ve federální vládě a některých spolkových zemích, ne však ve všech. V Národní radě (dolní komoře rakouského parlamentu; pozn. red.) je z celkových 57 mandátů, které momentálně SPÖ má, zastoupeno ženami pouze dvacet. Důvodem je, že některé země nebyly schopny získat dostatečný počet žen pro své kandidátské listiny.

  • Jak SPÖ proti tomuto nedostatečnému počtu žen, které se chtějí politiky aktivně účastnit, bojuje?

Samozřejmě se musíme vypořádávat s faktem, že ženy, především ty vdané s malými dětmi, jsou přetížené a tím pádem se začátkem politické kariéry často váhají. Nicméně pokud se opravdu snažíte ženy, které mají zájem o aktivní účast v politice, vyhledávat, jste většinou úspěšný. Důležité je, že se nekoná tolik mítinků a klima ve straně je pozitivní. Ženy v mnoha případech pracují spolu a ty úspěšné často fungují jako mentorky nových členek.

Mnohdy se stává, že v počátcích opravdu příliš schopných a vhodných žen nemáte. Proto je možná lepší začít s nižší kvótou. Koneckonců SPÖ také začala s 25 % a teprve o 8 let později v roce 1993 navýšila toto číslo na 40. Nicméně každá strana by se měla snažit hledat novou krev i mezi ženami, a pokud není schopna kvótu naplnit, měla by být povinná vysvětlit důvod, proč tomu tak je.

  • Nemůže ale tento systém vést k situaci, že muž, který se na určitou pozici hodí lépe, tuto funkci nakonec nedostane, protože musí být kvůli této kvótě post obsazen ženou?

Tomu samozřejmě zabránit nelze. Na druhou stranu přemýšlela jste někdy, kolik kvalifikovaných žen nedostalo práci, protože bylo odstrčeno mužskou většinou?

  • Jak je na tom Rakousko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi?

Rakousko nepatří mezi ty úplně nejlepší, ale v kategorii zastoupení žen v politice ho nalezneme v „top 10“. Na druhou stranu pokud se podíváme na rozdíly mezi příjmem mužů a žen, jsme, stejně jako Česká republika, až mezi posledními.

  • Máte zkušenost z komunální, národní i nadnárodní politiky. Jaké jsou nejvýznamnější rozdíly v pozici žen na těchto úrovních?

Jak už jsem řekla před chvílí, je daleko jednodušší naplnit kvótu na vládní úrovni nebo pro volby do Evropského parlamentu než na nižších administrativních úrovních. Pro ženy je také lepší poměrný systém než většinový. Bojím se, že důvod je jednoduchý: v zemích, které nejsou v genderových otázkách příliš vyspělé, strany často váhají, jestli nominovat ženskou kandidátku, především pokud hrozí, že výsledek bude velmi těsný. A k tomu dochází daleko častější právě ve většinových volbách. Země, které mají proporcionální systém, mají proto například více žen v parlamentu.

V případě Rakouska nalezneme daleko více žen na vysokých pozicích ve velkých městech, protože menší obce jsou více konzervativní. V tomto je vidět stále velký rozdíl mezi městy a venkovem, a to se netýká pouze SPÖ, ale i ostatních stran.

  • Evropská komise uvažuje o zavedení 40 % kvóty pro počet žen v dozorčích radách velkých evropských firem. Co si myslíte o tomto návrhu?

Naše strana s tímto nápadem souhlasí. Dokonce se ho společně se stranou Zelených snažíme prosadit i v Rakousku. Norsko již podobné nařízení zavedlo a přineslo mu to velké úspěchy.

  • Jakými dalšími prostředky by podle Vás mohla Evropská unie nebo národní státy navýšit počet žen ve vedení firem? Podle nejnovějších čísel je vrcholný management tvořen ženami pouze ze 12 %.

Základem je určitě vzdělání. Ženy by měly získávat nejlepší možné odborné vzdělání, a to i v technických oborech. Větší váha by měla být přidělena zaměstnáním v oboru zdravotnictví nebo vzdělávání a snahou státu by mělo být, aby se zvýšil zájem mužů o tyto oblasti. V neposlední řadě by měl být také kladen větší důraz na rovné rozdělení rodičovských povinností mezi muži a ženami.

Rozhovor připravila Anna Kuznická.