Edita Hrdá: Během předsednictví chceme využít české experty z Komise

© MZV ČR

Problémem očkovací strategie EU je i to, že si každá země dopředu objednala jinak složené portfolio výrobců. Česko se snaží zajistit, aby měli všichni vakcín dostatek, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně Edita Hrdá, vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU.

České předsednictví v Radě EU začne už příští rok v létě, a to s poměrně omezeným rozpočtem. Jak to zatím vypadá s personálním zajištěním předsednictví?

Stálé zastoupení ČR při EU počítá s tím, že do letošního podzimu přijede do Bruselu asi 60 expertů z jednotlivých rezortů. Mnozí z nich se již dnes připravují na svou roli předsedů pracovních skupin, které bude Česká republika v rámci svého předsednictví v Radě EU řídit. Další kolegové, kteří jsou kmenovými zaměstnanci našich ministerstev či centrálních institucí, doplní naše počty na základě aktuální potřeby do léta příštího roku. Počítáme i s pomocí asi 20 juniorních pracovníků formou stáží. Konkrétní čísla budeme upřesňovat koncem letošního a začátkem příštího roku, až v návaznosti na agendu, kterou se bude naše předsednictví zabývat.

Chceme využít i možnosti spolupracovat s českými experty, kteří v současné době působí v institucích EU. Někteří z nich mohou na dobu českého předsednictví dočasně opustit své posty, jak v Evropské komisi, Evropském parlamentu, v Generálním sekretariátu Rady či ve Výboru regionů i dalších institucích EU, a „hostovat“ na Stálém zastoupení ČR při EU. V tomto případě se jedná přibližně o 15 lidí, jejichž největší přidanou hodnotou budou, kromě jejich konkrétní práce, zejména dlouholeté zkušenosti a kontakty v institucích EU.

Spor o rozpočet na české předsednictví EU trvá dál, říká Petříček

Vláda stále nevyřešila spor o rozpočet na české předsednictví EU v roce 2022, řekl dnes ministr zahraničí Tomáš Petříček. Předpokládá ale, že i přes trvající rozpory bude kabinet příští týden o rozpočtu hlasovat.

Předsednictví zemi staví do role „organizátora“. Můžete dát příklady logistických operací, které bude muset ČR zajistit?

Česká republika bude během předsednictví určovat agendu a priority Rady. V Česku budou zasedat neformální Rady ministrů, může se uskutečnit summit hlav států a vlád, zasedání Výboru regionů či například nějaká velká konference.

V Bruselu, ale i v Lucemburku či ve Štrasburku to bude zajištění vystoupení českých představitelů v institucích EU, předsedání stovkám zasedání pracovních skupin Rady, nebo také odborné, kulturní či společenské události a prezentace klíčových témat českého předsednictví.

Neznamená to ale jen aktivitu uvnitř EU, předsednictví často zastupuje EU i při jednáních se třetími stranami. A před vlastním začátkem předsednictví se jistě jednalo a jedná o zajištění a vybavení prostor pro rozšířený tým a také jeho postupný přesun do Bruselu.

Několikrát jste zmínila české priority. Ty obecné na stole leží už delší dobu, konkrétní cíle se však teprve vytváří. Kdo všechno je do jejich přípravy zapojený?

V současné době probíhá „napříč“ celou státní správou „vnitrostátní“ debata o sektorových prioritách, která vychází z odsouhlasených východisek programu předsednictví a je v maximální možné míře inkluzivní. Koordinuje ji Úřad vlády. Do diskusí mohou vstupovat i další aktéři, jako jsou oborové svazy, zastupující český průmysl, dopravu, zemědělství a řadu dalších oblastí, podnikatelské svazy a v neposlední řadě také odborná veřejnost.

Kromě toho ČR přirozeně konzultuje i s ostatními členskými státy EU. V příštím měsíci to budou zejména země tzv. „předsednického tria“, tedy Francie a Švédsko. Pilíře společného programu budou kopírovat strukturu priorit Strategické agendy 2019-2024, stejně jako tomu je i v případě současného předsednictví.

V rámci institucí probíhají konzultace zejména se zástupci Generálního sekretariátu Rady, Evropské komise a Evropského parlamentu.

Teď už přímo k českým prioritám. Co nám o nich můžete říct?

Mezi našimi prioritami, které budou reflektovat i roční pracovní program Evropské komise pro rok 2022, se nejspíše objeví problematika evropského vnitřního trhu a jeho další prohloubení, otázky obnovy v post-covidovém období a s tím související modernizace evropské ekonomiky, ale i další důležitá témata, jako jsou digitalizace či rozvoj umělé inteligence.

V rámci našeho předsednictví budou probíhat vyjednávání o ochraně vnějších hranic a o migrační a azylové politice. V oblasti ochrany klimatu budou v centru pozornosti cíle do roku 2050, kdy chce EU dosáhnout klimatické neutrality, předmětem debat bude zcela jistě udržitelné a konkurenceschopné zemědělství. Dá se také očekávat, že se mezi naše priority zařadí otázky výzkumu a vývoje a otázka vzdělávání, která úzce souvisí s tématy týkajícími se mladé generace.

Jaký význam, kromě vlivu na legislativu, podle Vás předsednictví pro zemi jako Česká republika má?

Předsednictví v Radě EU je prestižní záležitostí, která má zásadní vliv na vnímání předsednické země jak v zahraničí, tak doma. Je to jedinečná příležitost k prezentaci, ke zviditelnění země v rámci EU a stejně tak ke zvýšení povědomí o politikách EU v zemi samotné. Tato šestiměsíční událost má vliv nejen na politické dění v předsedající zemi, ale také na ekonomiku, kulturu či turistický ruch. Předsednictví většinou doprovází řada akcí, které organizuje státní i nestátní sektor nebo zástupci regionů.

Němci předali předsednickou štafetu Portugalcům. Hlavní prioritou zůstává boj s pandemií

Se začátkem nového roku vystřídali Portugalci v čele Rady EU Němce. Země kancléřky Merkelové si připsala několik zásadních úspěchů, a na Portugalsku teď bude, aby dosažené kompromisy přetavilo v konkrétní změny.

Vakcín musí mít dostatek všechny státy

Diplomaté včetně těch českých mají bližší vhled do společné vakcinační strategie EU. Proč se podle Vás v Evropě nedaří očkovat tak rychle jako jinde ve světě?

Evropská komise vnímá očkování jako velký úkol pro celou Unii a také jako celoevropský závod s časem, a to zejména s ohledem na šířící se nové varianty viru. V polovině ledna si proto stanovila dva hlavní cíle. Prvním bylo do konce března 2021 proočkovat minimálně 80 % zdravotnického a sociálního personálu v členských zemích, resp. populaci starší 80 let, a druhým pak do léta 2021 proočkovat ve členských státech minimálně 70 % dospělé populace. Ve vakcinační strategii EU je stanoveno, že zajištění dodávek vakcín pro každého občana probíhá prostřednictvím společného nákupu EU, zatímco samotná organizace očkovacích kampaní je zodpovědností jednotlivých členských států. Co se týče prvního cíle, vypadá to, že ho většina zemí dosáhne.

Proočkování většiny dospělé populace ve všech členských státech je problematické, a to zejména s ohledem na výpadky dodávek ze strany některých výrobců vakcín, se kterými vlády ve svých očkovacích plánech nemohly počítat. Nejistý je rovněž harmonogram uvádění jednotlivých vakcín na trh. Celou situaci do jisté míry komplikuje i fakt, že každý členský stát v době, kdy většina vakcín ještě nebyla schválena, zvolil jiné portfolio výrobců. Nikdo přitom nemohl tušit, kdy budou jednotlivé vakcíny k dispozici a v jakém objemu. I proto se může situace v jednotlivých zemích poměrně diametrálně lišit. Kombinace těchto dvou faktorů se zatím neprojevovala, protože dodávky nebyly objemné, nicméně již v březnu jsme začali vnímat mezi členskými státy podstatné rozdíly. ČR spolu s dalšími státy v podobné situaci proto usiluje o to, aby měly všechny členské státy dostatek vakcín a mohly stanovených cílů dosáhnout. Pouze tak lze zajistit, že se nám podaří vrátit se v celé EU k normálnímu životu. Jedině při dostatečném množství očkovaných bude možné alespoň částečně obnovit například volný pohyb přes vnitřní hranice, čemuž má napomoci například i digitální covidový certifikát.

EU vůči AstraZenece přitvrdí. S Británií se chce dohodnout

Evropská komise dnes slíbila rázný přístup v omezení exportu covidových vakcín firmě AstraZeneca, dokud nezačne plnit své závazky vůči EU. Eurokomisař Thierry Breton prohlásil, že do té doby nebude společnost vyvážet vakcíny vyráběné v podnicích v Unii.

Na co se nyní česká diplomacie na evropské úrovni prioritně soustředí a bude soustředit v následujících měsících?

Stálé zastoupení ČR při EU paralelně s přípravami na předsednictví v Radě EU vykonává všechny své obvyklé činnosti, které zahrnují přípravu jednotlivých Rad i Evropské rady. Nejdůležitějším tématem pak nepochybně zůstává otázka společného postupu členských států EU při vakcinaci, zachování volného pohybu a oživení ekonomiky v době po pandemii. Ve stádiu příprav jsou i konzultace v souvislosti s Konferencí o budoucnosti Evropy, příprava Sociálního summitu v Portu či summit s Indií.

Jak složité to mají diplomaté v době pandemie? Jak moc se Vaše práce změnila?

Situace, která trvá již více než rok, je náročná pro nás všechny. I diplomacie se musela přizpůsobit novým pracovním podmínkám. Snažíme se být efektivní s využitím všech dostupných technologií, zejména videokonferencí. Osobní kontakt, který je v diplomacii mimořádně důležitý, jsme nicméně nuceni omezovat, stejně jako ostatní. Přesto některá zasedání probíhají osobně, s o hodně menším počtem členů delegací a při dodržení všech bezpečnostních a hygienických opatření. Zatím se nám daří prosazovat naše priority a věnovat se tématům, která jsou pro nás důležitá.

V čele Stálého zastoupené ČR při EU jste přibližně půl roku. Pokračujete ve šlépějích svého předchůdce Jakuba Dürra, nebo děláte něco výrazně jinak? Změnilo se nějak fungování Stálého zastoupení?

Vážím si práce všech svých předchůdců. Stálé zastoupení při EU je pro každou diplomacii velmi specifickým úřadem. Čtenáři Euractivu samozřejmě vědí, že ve vedení našeho úřadu jsou kromě mne ještě další tři kolegové v hodnosti velvyslance a že se naše práce opírá o odbornou expertízu stovek lidí přímo v Česku. Já jsem si za jeden ze svých hlavních úkolů stanovila bezvadnou funkčnost tohoto systému, který naše budoucí předsednictví opravdu velmi kvalitně prověří.

Stálé zastoupení při EU vede nová velvyslankyně, Dürra nahradila Hrdá

Novou českou velvyslankyní při EU se dnes stala diplomatka Edita Hrdá. Její předchůdce Jakub Dürr končí předčasně, v minulosti se dostal do sporu s premiérem Andrejem Babišem kvůli rozpočtu na české předsednictví v roce 2022, považoval ho za příliš nízký.

Vztahy s Čínou jsou „šachová partie“

Díky dřívějšímu angažmá máte zkušenosti z Evropské služby pro vnější činnost. Jak si podle Vás vede současná diplomacie EU pod vedením Josepa Borrella?

Každá národní diplomacie má poměrně jasné zadání, hájit národní zájmy. Evropská diplomacie má ještě těžší úkol, protože musí hledat průsečík mezi zájmy 27 členských států plně v souladu s tím, jaké kompetence jí byly svěřeny. Jsem ráda, že jsem zažila evropskou diplomatickou službu za Federicy Mogheriniové, která, ačkoli byla jasně politicky definována, chtěla při vážných debatách slyšet i menšinové názory a zohledňovala je ve svých konečných rozhodnutích. Josep Borrell je nesmírně zkušený politik jak na národní, tak i na evropské úrovni. To mu umožňuje mít pocit, že může více vtiskávat evropské diplomacii svoji tvář.

Jaké jsou největší zahraničněpolitické výzvy pro EU a jak se na ně daří reagovat?

Z mého  pohledu bývalé vrchní ředitelky Americké sekce Evropské diplomatické služby je to znovuobnovení velmi pevných euroatlantických vazeb, které bezesporu utrpěly nejen čtyřmi roky vlády Donalda Trumpa, ale i brexitem. Myslím si, že i nová americká administrativa si to uvědomuje a že vývoj z posledních dní tomu nasvědčuje. I na dobrých spojeneckých vztazích s USA totiž záleží naše další vyjednávající síla v jednáních s Čínou a s Ruskem. Domnívám se, že nedávný vývoj událostí v relaci s Ruskem západním zemím ukázal, že expertiza východoevropských zemí v této oblasti je kvalitní a že je třeba jejich názoru více naslouchat. Vztahy EU s Čínou, to bude šachová partie, ve které se ještě bude muset odehrát hodně tahů.

Rusko a Čína se postavily proti EU v otázce lidských práv či protikoronavirových vakcín

Rusko a Čína považují západní sankce za nepřijatelné. Vztahy s Ruskem zničil Brusel, takže Moskva už nemá vztahy s EU jakožto organizací, ale pouze z některými jejími členskými státy, řekl dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Velkou výzvou je pro nás také boj s dezinformacemi, nebo prosazování hodnot EU v globálním měřítku, vláda práva a lidská práva obecně, především v regionu Blízkého východu, v Bělorusku, ve Venezuele nebo Myanmaru, ale také v řadě dalších zemí, kde došlo v poslední době k výraznému zhoršení života obyvatel v důsledku absence demokracie. Neméně důležitou výzvou pro současnou EU je např. i její zapojení v Africe. Z pohledu ČR pak nelze nezmínit důležitost  Východního partnerství a otázku rozšíření EU o země západního Balkánu.