Česko nosí roušky a trasuje nakažené. Kde v Evropě sáhli ke stejným opatřením?

Česká republika byla prvním evropským státem, který zavedl povinné nošení roušek na veřejnosti. Má také svou oficiální trasovací aplikaci. Řada zemí v Evropě se rozhodla pro stejná opatření. Přinášíme grafický přehled.

Evropské státy aplikují v boji s pandemií koronaviru různá opatření, jejichž úspěch bude možné zhodnotit pravděpodobně až s delším časovým odstupem. Některá z nich jsou vyloženě praktická, jako nošení roušek, jiná se zakládají na „chytrých“ strategiích.

Vyznat se v rozdílech, platnosti či rozsahu zvolených opatření napříč Evropou není vůbec jednoduché, mezi státy totiž i přes společné proklamace o jednotě evidentně neexistuje příliš velká vůle pro koordinaci na unijní úrovni. Přístup jednotlivých zemí například k povinnému nošení pokrývek obličeje či k využívání „chytré karantény“ pomocí mobilních trasovacích aplikací se často velmi liší.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková je podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.

S rouškou (z krize) ven

Účinnost a smysluplnost běžně dostupných či podomácku vyrobených roušek a dalších pokrývek obličeje bývá zpochybňována, celá řada zemí napříč Evropou je však po svých občanech ve snaze zpomalit epidemii koronaviru vyžaduje, nebo jejich nošení alespoň doporučuje.

Konkrétně česká vláda zavedla povinné nošení roušek na veřejnosti 18. března, a k tomuto kroku sáhla jako vůbec první v Evropě. Konec povinnosti nosit pokrývku obličeje venku má přijít 25. května.

Například Slovensko se do „rouškového klubu“ přidalo 25. března, Bosna a Hercegovina 29. března, Rakousko 6. dubna a Polsko 16. dubna. Plošné nařízení nosit roušky začalo v Německu platit 22. dubna. Francie v porovnání s Českou republikou zvolila jinou strategii, a pokrývky obličeje vyžaduje až s uvolňováním dalších opatření od 10. května.

Jak vypadá situace v Evropě celkově? Následující mapa shrnuje současný stav. Klikněte pro zvětšení.

  • V modře vyznačených zemích v současné době existuje plošná povinnost nosit pokrývku obličeje – podmínky se mohou různým způsobem lišit (platí například pouze v MHD či obchodech), pravidlo ovšem platí ve všech regionech státu.
  • Ve žlutě označených zemích platí taková povinnost jen v některých regionech, oblastech či městech, a to podle jejich zasaženosti pandemií, nebo je v zemi nošení pokrývky obličeje alespoň doporučeno.
  • V barevně nezvýrazněných zemích povinnosti nebo doporučení ohledně roušek či respirátorů neexistují, nebo nejsou dostupná data.

Zdroje: Al Jazeera, Masks4All, BBC

Polemika: Koronakrize a odpadové hospodářství

Pandemie COVID-19 dolehla v mnoha směrech i na sektor odpadového hospodářství. To je mj. důležitým článkem k udržení chodu státu zejména z pohledu udržení hygieny a ochrany  obyvatelstva. Řetězec pandemie bude mít pochopitelně dopady i na zpracovatele druhotných surovin.

Nakažení v hledáčku aplikací

Jednou z „chytrých“ cest z pandemie je tzv. trasování kontaktů nakažených, čili zmapování, s kým přišel člověk s koronavirem do styku, případně kde se pohyboval. K tomuto účelu se v Evropě využívá celá řada mobilních aplikací, správa získaných dat však zároveň představuje kontroverzní otázku, a to kvůli jejich potenciálnímu zneužití. Na důležitost otázky soukromí a dobrovolnosti v tomto ohledu upozornila i česká eurokomisařka Věra Jourová.

Názory a přístup k takovým aplikacím se v jednotlivých evropských zemích značně liší. Zatímco litevský premiér vyzval k vytvoření jednotné aplikace pro celou EU, ten lucemburský se postavil proti využívaní osobních dat tímto způsobem.

Konkrétně v České republice funguje oficiální aplikace eRouška, kterou v současnosti provozuje ministerstvo zdravotnictví.  Také řada dalších evropských zemí má svou vlastní oficiální aplikaci, někde se její vývoj připravuje, někde fungují neoficiální aplikace, a například v Srbsku se o problematice zatím jen diskutuje. Slovensko svou aplikaci nemá, data z mobilních telefonů k trasování nakažených však přesto využívá.

Ne všechny aplikace vytvořené v souvislosti s koronavirem však řeší šíření viru, například ta španělská lidem pomáhá identifikovat symptomy nemoci Covid-19.

Následuje přehled zemí, které využívají či připravují vlastní aplikace zaměřené na trasování kontaktů nakažených. Klikněte pro zvětšení.

  • Země s vlastními oficiálními trasovacími aplikacemi, tedy vyvinutými státními institucemi nebo pro ně, jsou vyznačeny zeleně.
  • V červených zemích se oficiální aplikace připravují nebo zvažují.
  • Ve fialově označených státech fungují či se připravují neoficiální trasovací aplikace.
  • Barevně nezvýrazněné země nevyužívají trasovací aplikace vůbec, nejsou pro ně k dispozici data, nebo využívají společné mezinárodní projekty/rámce/systémy (například společná iniciativa gigantů Apple a Google) – ty v některých případech využívají i země ve třech výše zmíněných kategoriích.

Zdroje: Linklaters, DW, Wikipedia, Grapevine, Sygic, Leaders League, ComputerWeekly, The Local, e-estonia, xinhuanet, Total Croatia News, Balkan Insight

Obě mapy byly vytvořeny na základě informací dostupných ke dni 12. května.

Aplikací k trasování nakažených přibývá. Chytrá karanténa se ale nesmí zvrhnout v chytré šmírování

Koronavirová pandemie je podle Komise ideální příležitostí Evropanům ukázat, jak užitečná mohou být volně přístupná a otevřená data a jejich analýza. Ne všichni jsou však z takových slov nadšení.