Zaměřeno na ženy: EU chce narovnat platy a více žen ve vedení firem, legislativu dotáhne ČR

© Pixabay

Dotažení evropské legislativy zaměřené na ženy bude mít na stole nadcházející české předsednictví. Ačkoliv od klíčových aktérů zaznívají slova podpory pro platovou transparentnost nebo větší zastoupení žen ve vyšších pozicích, dosažení dohody mezi členskými státy a europoslanci není jednoduché.

V letošním roce by měla EU schválit dvě směrnice, které mají přispět k genderové rovnosti, a to co se týče platů a zastoupení žen v dozorčích a správních radách podniků. 

Jedna z nich – směrnice o zastoupení žen v radách veřejně obchodovatelných společností  v EU – už čeká jen na formální stvrzení Radou a Evropským parlamentem. Unijní instituce totiž v úterý (7. června) dosáhly v jednáních známých jako trialogy dohody nad finální podobou legislativy, a prolomily tak desetileté období, kdy bylo vyjednávání u ledu. 

Směrnice usiluje o to, aby se do zmíněných pozic dostalo v Evropě více žen, respektive „podreprezentovaného pohlaví“. V současné době je v radách největších unijních  obchodních společností zastoupeno v průměru 30,6 % žen. V jejich zastoupení jsou ale napříč členskými státy značné rozdíly. Zatímco ve Francii dosahuje více než 45 %, na Kypru pouze 8,5 %. 

Nelehké vyjednávání

Europoslanci a členské státy se však na směrnici dívali od počátku odlišně. Jiný názor přetrvával zejména v tom, jak a kdy většího zastoupení podreprezentovaného pohlaví docílit.  

Zatímco členské státy usilovaly o to, aby ženy tvořily 40 % nevýkonných členů rad nebo 33 % včetně výkonných členů do roku 2027, europoslanci měli ambicióznější představu. A sice cíl 40 % pro všechny členy už od roku 2024.

Po třech kolech jednání v trialozích už je jasno. Společnosti s 250 a více zaměstnanci budou muset do roku 2026 docílit 40% nebo 33% cíle.

O tom, který z těchto cílů bude nutné naplnit, si rozhodnou samy členské státy. Ty si také vyjednaly, aby bylo v jejich rukou, jak dosažení cílů vymáhat. Inspiraci, jak postihovat firmy, které nebudou podle nových pravidel hrát, najdou ve směrnici. Podle europoslankyň Evelyn Regnerové a Lary Woltersové (obě S&D) to mohou být sankce například v podobě pokuty nebo vyloučení z veřejných zakázek. 

Podcast: Stereotypy v IT přetrvávají, firmy ale ženy chtějí, říká ředitel Czechitas Čejka

Budoucnost je v IT. Možná více pro muže než ženy – ty tvoří mezi pracovníky oboru IT jen 10 procent. Jak to změnit? A jak s celoživotním vzděláváním může pomoci EU? V podcastu odpovídá Ondřej Čejka, výkonný ředitel Czechitas.

Zlepšit podmínky pro ženy

„Jsme rozhodně pro nápravu situace tak, aby bylo vyloučitelné, že bylo jakékoli ženě zabráněno získat danou pozici kvůli tomu, že je žena (…) Měli bychom společnostem dát prostor zavést změny postupně a tak, aby se měly šanci ženy vypracovat v prostředí, které jim to umožňuje – ne být dosazeny do vedoucích rolí ve společnostech, které je doposud mohly i upozaďovat,“ okomentovala směrnici za pirátskou delegaci česká europoslankyně Markéta Gregorová (Zelení/ESA). 

Dostatek času pro firmy zdůrazňuje i Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Bude se nejspíše jednat jen o několik největších subjektů, měla by být zajištěna dostatečně dlouhá doba na implementaci,“ uvedla pro EURACTIV.cz ČMKOS. 

Podle Svazu průmyslu a obchodu České republiky (SP ČR) má řada velkých podniků genderové politiky nastavené už dnes. „Jen prostě nechtějí, aby jim to někdo určoval, navíc z úrovně EU. Navíc podniky dnes už pracují nejen s genderovým formátem, ale i s diversitou,“ upřesnila za Svaz Vladimíra Drbalová. 

„Jako Svaz jsme cíl jako takový podpořili, ale hledali jsme komplexní řešení. Především vytvoření podmínek pro ženy, aby se nebály do takových funkcí jít. Pro zaměstnavatele je důležité zajistit transparentnost výběru a nastavit kritéria zohledňující především odbornou kvalifikaci,“ dodala k pozici SP ČR. 

Podle Evropského výboru regionů, poradního orgánu EU složeného z regionálních politických reprezentantů sedmadvacítky, by se nemělo zapomínat na zastoupení žen ani v jiných vyšších pozicích. „Ženy jsou zastoupeny pouze v 15 % úřadů starosty, 21 % regionálních předsednictvích, 35 % regionálních parlamentů a tvoří 23 % členů Evropského výboru regionů,“ upozornil orgán v pozičním dokumentu. 

Platy bude řešit české předsednictví

Druhá zmíněná směrnice, která cílí na transparentnost platů, teprve do vyjednávání v trialozích zamíří. Jednání tak bude probíhat pod taktovkou českého předsednictví Rady EU, kterého se ujme po Francii 1. července. 

Ambicí nové legislativy je vyrovnat propast mezi platy mužů a žen na stejných pozicích, podle dat Eurostatu z roku 2019 totiž v EU činí rozdíl mezi platy mužů a žen 14,1 %. V Česku to je pak 18,9 %. 

Nerovnost ve mzdách najdeme i na nižší, regionální úrovni. Rozdíly jsou přitom vyšší většinou v bohatších regionech, jak upozornil server Aktuálně.cz. Podle dat ČSÚ z roku 2020 jsou největší v Praze a nejnižší v Karlovarském kraji. 

Podle návrhu z pera Evropské komise budou muset zaměstnavatelé přestat dělat tajnosti s výší platů, transparentní by měli být v tom, kolik na stejné pozici vydělávají muži a ženy. Větší firmy s 250 a více zaměstnanci pak budou muset o rozdílech mezi platy na základě pohlaví průběžně informovat národní orgány a zaměstnance. Pokud by rozdíl dosáhl 5 % a více a firma by neprokázala, že platy stanovuje na základě genderově neutrálních kritérií, musela by vypracovat speciální akční plán.   

Ani v tomto případě se ale nedá očekávat hladká domluva nad finálním zněním legislativy a potvrzuje to i české ministerstvo práce a sociálních věcí. „Česká republika věří, že dosáhne v projednávání návrhu směrnice v trialozích politické dohody s Evropským parlamentem. Z důvodu rozdílnosti pozic Rady EU a Evropského parlamentu bude nicméně dosažení této dohody velmi složité,“ sdělilo redakci. 

Zatímco členské státy více méně podporují návrh Komise, Evropský parlament chce, aby se hlídání rozdílů v platech týkalo i menších firem s 50 a více zaměstnanci. Podle europoslanců by měla být také snížena hranice rozdílu v platech, kvůli které by firmy musely připravovat akční plán, a to z 5 na 2,5 %. 

„Směrnici k platové transparentnosti hodnotíme jako pirátská delegace velice pozitivně, jelikož se věnuje řešení tzv. gender pay gap, cílící na rozdíl v odměňování za stejnou expertízu, schopnosti, pozici atd., a navíc přináší tolik potřebnou transparenci, která pomůže s dalším získáváním podkladů pro rozhodování,“ uvedla k chystané legislativě europoslankyně Gregorová. 

Přínos vs. zátěž

Návrh má podporu také od odborů, avšak z jejich pohledu by mohl být ještě ambicióznější. Hranice počtu zaměstnanců je podle ČMKOS nastavena příliš vysoko a nepokryje tak významnou část pracovního trhu. 

„Lze ale očekávat pozitivní dopad na celkovou kulturu spojenou s odměňováním u nás, například eliminaci právně nicotných doložek o mlčenlivosti a dalších nástrojů používaných zaměstnavateli k znepřehlednění jejich odměňovací politiky,“ dodala odborová konfederace.

Naopak SP ČR upozorňuje na nepříznivé dopady na firmy. „To je velmi problematická a pro podniky zatěžující směrnice, nejde o zajištění transparentnosti v odměňování žen a mužů, to podniky chápou a většina už zavedla neutrální mzdové systémy (…) Ale podrobnost zveřejňovaných údajů, srovnávání odměn napříč sektory a v různých časových rovinách, využívání tzv. hypotetické osoby, to vše nás vede pryč od reálné praxe. Administrativní břemeno bude veliké,“ vysvětlila Drbalová. 

Evropa je na své cestě k genderové rovnováze příliš pomalá. Komise ji chce popohnat

Ženy na vysokých postech v politice i podnicích stále chybí. Evropská komise chce proto zajistit větší transparentnost v platech mezi muži a ženami a podpořit vyšší počet žen na vedoucích pozicích.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Markéty Gregorové (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.