Přípravám na české předsednictví zatím chybí jasné politické vedení, změna může přijít po volbách

© Pixabay

Česká republika může v rámci svého předsednictví EU v roce 2022 přispět k dokončení několika velice důležitých legislativních balíčků. Posílený sbor úředníků a diplomatů však podle opozice nestačí, zapotřebí je i politická vůle vlády.

Předsednictví v Radě EU plánované na druhou polovinu příštího roku představuje pro Českou republiku obrovskou výzvu. Politici, odborníci i diplomaté nicméně už od začátku jeho příprav v roce 2018 upozorňovali, že současná vláda na organizaci předsednictví nevyhradila dostatek finančních prostředků a personálních kapacit. I když se rozpočet nakonec rozšířil o stovky milionů, teprve se ukáže, jestli k tomuto kroku nedošlo příliš pozdě.

Potvrzeno. Rozpočet českého předsednictví EU nabobtná o 200 milionů

Vláda dnes navýšila rozpočet předsednictví Česka v EU v druhé polovině příštího roku o 200 milionů na 1,4 miliardy korun. Po zasedání kabinetu o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zástupci politických stran a hnutí s největšími šancemi dostat se v říjnu do Poslanecké sněmovny se na nedávné pražské debatě, kterou pořádaly servery EURACTIV.cz a Seznam Zprávy s podporou pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung, shodli na tom, že význam předsednictví ani jeho přípravy nelze brát na lehkou váhu.

Dokud však nebude jasné, kdo předsednictví ve druhé polovině roku 2022 povede, přípravám bude chybět jasný politický impuls.

Jak vysvětlil expert na fungování EU z think-tanku Europeum Vít Havelka, předsedání Radě Evropské unie dává Česku šanci získat si v očích svých partnerů v Evropě respekt. Představuje také příležitost přiblížit často dost komplikovanou EU českým občanům.

Poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL), který je předsedou parlamentního výboru pro evropské záležitosti, připomněl, že Česko bude v průběhu předsednictví působit jako koordinátor vyjednávání mezi státy. Mělo by se přitom snažit posunout společnou evropskou agendu co nejdále, a pokud to bude možné, promítnout do ní i své vlastní priority.

Opoziční recept na lepší předsednictví

Kdo bude v druhé polovině roku 2022 u kormidla české vlády, a tedy i českého předsednictví, zatím není jasné. Rozhodnou o tom říjnové parlamentní volby. Pokud by se dostala do čela současná opozice, český přístup k předsednictví by se mohl změnit.

Zástupci dvou opozičních koalic, tedy Piráti a Starostové a SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), by chtěli zlepšit především politický důraz na důležitost předsednictví, který jim u současného premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho kabinetu chybí.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) přispěchal s vysvětlením, proč podle něj Babiš nepřikládá předsednictví tak velký význam. „Nejde jen o blížící se volby. Po přijetí Lisabonské smlouvy má premiér malou motivaci, protože nebude vidět. Jednání totiž už řídí předseda Evropské rady,“ podotkl Vondra. Ještě za prvního českého předsednictví v roce 2009 vedl nejvyšší politické schůzky právě tehdejší premiér Mirek Topolánek. To už nyní neplatí. Předsednická země řídí jednání na úrovni Rady EU, tedy zasedání ministrů, zatímco Evropská rada složená z hlav států má svého stálého předsedu.

Topolánek: Na české předsednictví nemůžeme rezignovat, chceme pomoci s formulací národních priorit

České předsednictví se blíží a expremiér Mirek Topolánek chce spolu s dalšími osobnostmi pomoci s formulací národních priorit. „Je to takové trochu polotajemství,“ říká v rozhovoru pro server EURACTIV.cz.

Hlavní opoziční kritika pak směřovala na zmíněný nedostatečný rozpočet. „Ještě do nedávna, a to bylo politické rozhodnutí, vláda personálně poddimenzovala předsednictví. Navrhovala o 40 lidí míň, než byl průměr předchozích předsednických zemí, včetně Malty nebo Slovinska. Personální zajištění se sice navýšilo, ale je otázka, jestli se ti lidé stihnou zapracovat,“ upozornil poslanec za Piráty František Kopřiva, jehož koalice vytvořila k předsednictví vlastní pracovní skupinu.

Do jisté míry se zástupci opozice souhlasila i europoslankyně Radka Maxová, která v debatě reprezentovala vládní ČSSD. Připomněla, že její strana od začátku apelovala na navýšení rozpočtu pro předsednictví.

Představitel hnutí ANO, poslanec Jaroslav Bžoch, ostatním v pohledu na vládní přístup oponoval. „Myslím si, že postupujeme standardně. Co se týká příprav jednání, tak mám zato, že jsme na tom velmi dobře, plníme harmonogram. Máme stanovené priority, ty se postupně zužují. To, jestli tomu naši ministři nedávají takové PR, jaké by mohli, to je otázka k diskusi,“ nechal se slyšet poslanec.

Na předsednictví EU se svědomitě připravujeme, rozpočet ještě není konečný, reaguje Babiš na kritiku

Částka 1,24 miliardy korun na české předsednictví v EU v druhé polovině roku 2022 není konečná, zareagoval premiér Andrej Babiš (ANO) na kritiku ekonomů, investorů a dalších osobností z otevřeného dopisu ze začátku minulého týdne.

V podstatě všichni politici se nicméně shodli na tom, že na úřednické a diplomatické úrovni probíhá příprava předsednictví v rámci vymezených mantinelů dobře a profesionálně. Koordinaci má na starost Úřad vlády, velkou roli mají také Ministerstvo zahraničních věcí a Stálé zastoupení ČR v Bruselu.

Přestože se personální kapacity těchto úřadů nakonec rozšířily, podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) se tak stalo pozdě a nedostatečně, a to vzhledem k tomu, že Česko bude muset v období svého předsednictví řešit mnoho důležitých témat.

Několik hostů pak apelovalo na to, aby česká administrativa naplno využila toho, že bude mít k dispozici nové pracovníky, a nenechala je po skončení předsednictví „utéct“. Měla by prý zajistit, že budou i nadále pracovat na prosazování českých zájmů, a to i v institucích EU. Česko je často terčem kritiky za to, že na prominentních pozicích v evropských orgánech nemá dostatečné zastoupení.

Co můžeme prosadit?

Každá předsednická země si stanovuje priority, na které se během svého půlročního vedení Rady EU soustředí. Česká vláda ty svoje postupně odtajňuje a konkretizuje. Zatím to vypadá, že jedním z hlavních českých témat bude integrace zemí západního Balkánu do EU, která se za poslední dekádu v podstatě nikam neposunula. Tradiční prioritou Česka jako exportně orientované země je pak také prohloubení vnitřního trhu.

Pro české i švédské předsednictví v Radě EU je prioritou rozšíření sedmadvacítky o západní Balkán

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) dnes jednal se šéfkou švédské diplomacie Ann Lindeovou o předsednictví zemí v Radě EU. Švédsko se ujme předsednictví hned po tom českém, které odstartuje v druhé polovině příštího roku.

Co se týká dalších dosavadních plánů vlády, Jaroslav Bžoch zmínil téma kybernetické bezpečnosti, které podle něj EU „dlouhodobě zanedbává“. Radka Maxová pak zdůraznila sociálně-demokratické oblasti rovných pracovních podmínek nebo ochrany znevýhodněných skupin.

Opozice má o českých prioritách svou představu. „Máme zde evropskou strategii Farm to Fork, o které se u nás vůbec nediskutuje. Rádi bychom zvedli také témata jako smart villages, smart cities, smart regions, aby Evropa dostála své myšlence uzavírání, a nikoliv rozevírání nůžek. Venkov musí být místem, kam se lidé budou vracet,“ prohlásil starosta obce Dolní Studénky a člen Evropského výboru regionů Radim Sršeň (STAN).

Další politik z komunální úrovně, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09), zmínil oblast vědy, výzkumu a inovací. Česká republika by podle něj měla využít příležitosti ukázat, že se v tuzemsku nachází vzdělanostní centra, kde se vyvíjí nové technologie, které EU můžou pomoct docílit plánované modernizace.

Z praktického hlediska se samozřejmě nesmí zapomínat na to, že české priority musí vycházet z agendy, která se v tu danou dobu na evropské úrovni řeší. Předsednický stát nemůže jen tak přijít s úplně novým tématem, legislativní proces EU takto nefunguje.

„Musíme se dívat na to, co bude reálně na stole,“ upozornila Kateřina Konečná s tím, že v průběhu českého předsednictví by se mohla dokončovat legislativa okolo Evropské zdravotní unie, emisní normy Euro 7 nebo klimaticko-energetického balíčku Fit for 55.

Energetickou politiku zmínili i Ondřej Benešík a Alexandr Vondra, podle kterých by se Česko mělo během předsednictví snažit prosadit jadernou energetiku jako bezemisní zdroj. Politik ODS pak také poznamenal, že na Česko pravděpodobně „zbyde“ také finální dojednání Nového paktu o migraci a azylu.

Konkrétní legislativu zmínil také zástupce Pirátů Kopřiva. „Během českého předsednictví se budou finalizovat Digital Services Act a Digital Markets Act (akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích – pozn. red.), které mají za úkol nastavit jasná transparentní pravidla pro velké korporace jako Facebook a Google. To je velká příležitost pro Česko posunout řešení problému, který je celoevropský,“ uvedl poslanec.