Právní stát teď není priorita, říká Fiala. České předsednictví se ale sporům s Polskem a Maďarskem nevyhne

Český premiér Petr Fiala (vlevo) se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckim. © Úřad vlády

Jednou z hlavních priorit českého předsednictví má být odolnost demokratických institucí. Podle premiéra Petra Fialy však kvůli válce na Ukrajině není vhodná doba na řešení nedostatků právního státu, které ohrožují demokracii v Polsku a Maďarsku. Co se tedy dá od českého angažmá v čele Rady EU v tomto ohledu čekat?

Česko, které se ujme předsednictví Evropské unie 1. července, už od dubna poodhaluje obrysy hlavních priorit pro své půlroční vedení sedmadvacítky. Kromě zvládnutí uprchlické krize a poválečné obnovy Ukrajiny, energetické bezpečnosti, posilování evropských obranných kapacit a strategické odolnosti evropské ekonomiky by měla být klíčovým tématem také odolnost demokratických institucí. 

Ty však mají v některých členských státech podle loňské zprávy Evropské komise o stavu právního státu nemalé nedostatky. Navíc Unie řeší závažné narušování vlády práva už dlouhá léta bezvýchodně s Polskem a Maďarskem. 

Zatímco dříve se jednalo spíše o zamrzlé spory, dnes už je situace jiná.

V maďarském případě Evropská komise přistoupila k zahájení nového řízení, v jehož konečném důsledku může země premiéra Viktora Orbána (Fidesz) přijít o peníze plynoucí do Maďarska z evropské kasy. 

V polském případě letos došlo k obnovení dialogu a vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého (Právo a spravedlnost) chystá úpravy justiční reformy, která je jádrem sporu s Bruselem o polský právní stát. Právě změnami v justici také unijní exekutiva podmínila vyplacení prostředků z pokrizového fondu obnovy Polsku. 

Autor polské justiční reformy Ziobro komplikuje smír mezi Varšavou a Bruselem

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro komplikuje urovnání sporu mezi EU a Polskem. Polská opozice se tak snaží ministra z funkce odvolat. Přesto se Polsku podle premiéra Mateusze Morawieckého podařilo dohodnout s Evropskou komisí alespoň na uvolnění peněz z fondu obnovy.

Právní stát ve stínu války

Dalo by se tedy čekat, že agenda druhé poloviny roku, kdy bude Česko v předsednické roli, bude v tomto směru nabitá. Český premiér Petr Fiala (ODS) se však na konci dubna nechal na návštěvě v Polsku slyšet, že nyní, v době války na Ukrajině, jsou klíčové jiné otázky, než je spor EU a visegrádské země o dodržování pravidel právního státu. Na dotaz serveru EURACTIV.cz k jeho výroku a prioritě českého předsednictví doposud označované jako „odolnost demokratických institucí“ do vydání textu Fiala neodpověděl.   

S premiérovým pohledem na priority souhlasí bývalý ministr pro evropské záležitosti v době prvního českého předsednictví v roce 2009 a nynější europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR). 

„Souhlasím s Petrem Fialou, že to v tuto chvíli absolutně není priorita (…) Zvlášť Polsko je z hlediska zvládání situace evropským premiantem, který od samého počátku ukazuje ostatním směr. Popravdě řečeno jej ukazoval i před válkou, jen ho nikdo neposlouchal. Maďarsko také nese náklady uprchlické vlny a jako soused Ukrajiny může hrát v budoucí energeticko-bezpečnostní konstrukci Evropy také svou roli, a nemyslím si, že je rozumné Maďary tlačit do kouta či do náruče jiných,“ sdělil redakci. 

Podle analytičky EUROPEUM Zuzany Stuchlíkové by se však problémy kvůli jednání Polska v současné krizi způsobené ruskou agresí na Ukrajině upozaďovat neměly.

„Tuto pozici vnímám jako velmi nebezpečnou a nevidíme ji jen ve vztahu k právnímu státu, podobné nápady jsou na upozadění klimatických otázek, které se najednou nezdají dostatečně urgentní. Řešení všech těchto problémů však musí pokračovat paralelně. Důsledky polských problémů s právním státem nikam nezmizely, jen je na ně nyní méně vidět,“ uvedla pro EURACTIV.cz analytička. 

„Jsou důležitější věci na práci." Fiala se zastal Poláků v otázce právního státu

Podle premiéra Fialy jsou teď klíčové jiné otázky, než je spor polské vlády a unijních orgánů o dodržování pravidel právního státu v Polsku. To podle něj hájí evropské hodnoty důsledně a příkladně, obzvlášť v kontextu války na Ukrajině.

Zaměřeno na média

Na co se tedy české předsednictví s ohledem na právní stát a demokracii zaměří? Střípky lze v tuto chvíli posbírat z vyjádření českých diplomatů a politiků, finální „seznam“ prioritních oblastí totiž předsednické země tradičně zveřejňují až nedlouho před startem svého působení v čele EU. 

Zatímco česká velvyslankyně v Bruselu Edita Hrdá v rozhovoru se serverem Politico hovořila o „evropských hodnotách“, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) v podcastu Evropa zblízka zdůrazňoval zejména svobodu médií. Náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil zase vypíchl podporu občanské společnosti ve východní Evropě a vládu práva na západním Balkáně. 

V podstatě je to kombinace všeho, co uvádíte. Jedná se o odolnost demokratických institucí, vládu práva jako takovou a svobodu médií,“ odpověděl ministr Bek na dotaz redakce ke konkrétnějším obrysům priority. 

Podle vyjádření Beka je pozornost upřena zejména na média. Česko totiž bude předsedat Unii v době, kdy Evropská komise představí tzv. Media Freedom Act – legislativu zaměřenou na svobodu médií v sedmadvacítce. 

„Svoboda a nezávislost médií úzce souvisí s problematikou hybridních hrozeb v podobě šíření dezinformací, což se obzvlášť silně projevilo již během pandemie covid-19, ale zejména v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině (…) Již v době, kdy jsem do pozice ministra pro evropské záležitosti nastupoval, jsem přemýšlel o prioritách našeho předsednictví a svoboda médií byla od počátku mezi nimi,“ přiblížil Bek. 

„České předsednictví by projednávání tohoto návrhu (Media Freedom Act), jehož cílem bude zejména posilování plurality a nezávislosti médií, mělo zahájit, a otevřít tak nad těmito klíčovými tématy diskuzi mezi členskými státy EU,“ dodalo k české roli Stálé zastoupení v Bruselu. 

Agenda následujícího půl roku bude nabitá. Jak „vyčíslilo“ Stálé zastoupení, kromě mediální legislativy bude mít Česko na stole také například dojednávání balíčku k demokracii a volbám v Evropě nebo moderování debaty o převedení výsledků Konference o budoucnosti Evropy do praxe. 

Dojde ale i na právní stát a spory EU s českými partnery z V4 – Polskem a Maďarskem. Kromě toho, že má Evropská komise zkraje českého předsednictví zveřejnit každoroční zprávu o stavu právního státu v zemích EU, tak pokračují řízení s oběma zeměmi podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii. Navíc bude pokračovat nové řízení s Maďarskem podle nařízení o ochraně rozpočtu. 

Bek měl tento týden příležitost si takové jednání v radě ministrů vyzkoušet, když při slyšení s Maďarskem „zaskočil“ v křesle předsedajícího za svého kolegu z Francie, která předsedá EU před Českem. Podle Beka bude Česko v následujících týdnech se zeměmi z předsednického tria (Francie, Švédsko – pozn. red.) a s Evropskou komisí řešit, jak postupovat v řízení s Budapeští dál.

Česko jako honest broker

Podle Stuchlíkové Česko nebylo co do právního státu nikdy nejviditelnějším aktérem. Bránila tomu snaha o udržení dobrých vztahů s partnery z Visegrádské čtyřky a problémy jako střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).

„Současná vláda se snaží o trochu jiný přístup, přesto bych nečekala hlasité vystupování Česka proti dění v Polsku a zejména Maďarsku. Dá se očekávat, že Češi zůstanou věrní pozici honest brokera, neutrálního hráče, který se snaží debatu facilitovat. Trochu jiná situace je na poli svobody médií a boje s dezinformacemi, kde se dá čekat aktivnější přístup,“ dodala Stuchlíková k očekávání od českého působení v Radě EU.

Takovou roli potvrzuje i Stále zastoupení. „V řízeních dle čl. 7 vedených s Polskem a Maďarskem, je ČR připravena zhostit se role moderátora diskuze, tzv. honest brokera, a zařadit tuto agendu na program Rady pro obecné záležitosti (…) Možný pokrok v této oblasti můžeme v tomto okamžiku jen obtížně odhadnout, situace se dynamicky vyvíjí,“ uvedlo Stále zastoupení. 

„Sdílíme jistou historickou zkušenost a teoreticky bychom mohli přispět k obroušení hran v některých otázkách, avšak vzhledem k výše vyřčenému (ruská agrese na Ukrajině – pozn. red.) to nyní opravdu nepokládám za prioritu,“ odhadl české angažmá europoslanec Vondra. 

Nadnárodní kandidátky pro eurovolby by mohli zneužít populisté, říká Svoboda

Členským státům EU může být relativně jedno, kdo evropské zákony navrhuje. Kdyby to byl vedle Evropské komise i Evropský parlament, těžilo by z toho i Česko, říká bývalý europoslanec za KDU-ČSL a odborník na evropské právo Pavel Svoboda.

Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.