ČR bude muset jít s kůží na trh a říct, jak to myslí s právním státem, říká k nadcházejícímu předsednictví Jourová

© European Union 2022

Nadcházející předsednictví Rady Evropské unie je pro Česko velkou šancí dostat se na další léta do centra unijního dění a nestát jako dosud mimo něj. Pro EU bude zase přínosem, že v krizové době bude předsedat země, která blízce chápe okolnosti války na Ukrajině. V rozhovoru s ČTK to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Česko se podle ní bude muset jasně vymezit vůči postojům Maďarska a Polska k právnímu státu, neboť je v Bruselu viděno jako země ovlivňovaná těmito svými visegrádskými partnery.

Česko za deset dní převezme od Francie předsednictví Rady EU.  Předsedat bude po 13 letech od svého prvního předsednictví v roce 2009. Podle Jourové čeští politici během této doby nenašli k Unii přístup, který by zemi posunul mezi státy, které jsou skutečně „uvnitř“ a snaží se aktivně ovlivňovat evropské dění.

„Teď se nám otevírá brána hlavního vchodu. Pokud se nám to teď povede, věřím tomu, že to bude mít dopad i na další léta, že nebudeme hledat, kde nechal tesař díru, ale že už zůstaneme vevnitř,“ řekla Jourová, která v Evropské komisi působí již osmým rokem. 

Česká vláda by podle ní pro tento účel měla dlouhodobě propojit domácí a evropskou agendu a ministři by měli mít „jasné noty“ k tomu, co mají v Evropě ovlivňovat, stejně jako to dělají vlády řady dalších zemí. „To mají čeští ministři v této chvíli zahájení předsednictví, ale mělo by to tak být trvale,“ soudí.

Ruská invaze na Ukrajinu, která zcela změnila plánované priority českého předsednictví, dává podle ní zvláštní význam tomu, že v čele sedmadvacítky stane právě stát z někdejší sféry sovětského vlivu. Stejně jako nejsou země z východu Evropy schopny plně pochopit vývoj v Libyi či v subsaharské Africe, není západ včetně nyní předsednické Francie schopen správně „dešifrovat zprávy z Moskvy“.

„Pro Evropu je šance, že bude Unii předsedat někdo, kdo má pochopení pro to, co se na Ukrajině děje. Někdo, kdo má pod kůží pocit, jaké to je, nechat se přepadnout ruským agresorem,“ zdůraznila důležitost české role Jourová. 

Česká vláda pokládá další pomoc Ukrajině a zachování jednoty vůči ruské hrozbě za klíčovou prioritu předsednictví. Podle Jourové bude muset v příštím půlroce zvládat navigovat rozhodnutí unijních zemí, která se budou týkat vývoje ukrajinské krize. Vedle poskytování dalších zbraní či financí to patrně budou i nové protiruské sankce, v pohledu na něž se po prvotní jednotě začaly členské země lišit.

Na opačných pólech v přístupu k Rusku stojí Polsko a Maďarsko: zatímco Varšava prosazuje co nejtvrdší sankce, Budapešť usiluje o jejich zmírnění. Unie přitom stále s oběma zeměmi vede dlouho před válkou zahájená řízení kvůli porušování principů právního státu. 

Podle Jourové je možné, že unijní země budou za českého předsednictví hlasovat o zmrazení fondů Maďarsku podle nového pravidla spojujícího čerpání peněz s právním státem.

„Česko bude muset jít trošku s kůží na trh a říct, jak to myslí s právním státem a s úrovní ochrany demokracie, s médii a tak dále a nebýt v tom ve vleku svých visegrádských partnerů,“ prohlásila Jourová. Brusel podle ní neprávem soudí, že Česko a Slovensko jsou pod vlivem dvou problematičtějších visegrádských zemí. Čeští politici to mají šanci dokázat tím, že budou prosazovat právě zmíněné principy, myslí si nejvýše postavená Češka v unijní exekutivě.

Vedle právního státu patří do portfolia Jourové také boj proti dezinformacím či ochrana médií. České předsednictví bude podle ní vyjednávat o shodě členských států na mediálním zákonu, jehož návrh předloží v září. Kromě toho chce Jourová pozvat do Česka šéfy globálních internetových platforem, aby jednali s ministry členských zemí o nedávno podepsaném kodexu boje proti dezinformacím.

„Česko může udělat to, že tuhle politiku zvedne, posune ji trochu víc na východ Evropy, tam, kde je to teď nejvíc potřeba, a udělá informační kampaň a samo se do toho zapojí,“ popsala jedno z dalších témat, v němž může české předsednictví ovlivnit evropskou budoucnost.

Právní stát teď není priorita, říká Fiala. České předsednictví se ale sporům s Polskem a Maďarskem nevyhne

Jednou z hlavních piorit českého předsednictví má být odolnost demokratických institucí. Podle premiéra Petra Fialy však kvůli válce na Ukrajině není vhodná doba na řešení právního státu. Co tedy od českého angažmá v Radě EU v tomto ohledu čekat?