České předsednictví v EU má řešit švarcsystém, doma ale problém dál kvete. Řidiči platforem varují před riziky

CZ PRES Rada

České předsednictví chce vyjednat politickou shodu na zlepšení podmínek pracovníků on-line platforem, pomoct by mu mohla i nedávná aféra Uberu. Unijní směrnice ale bojuje například i s tzv. švarcsystémem, který je paradoxně v Česku masivně rozšířený i mimo segment.

„Komunikace s Boltem je strašná. Napíšete jim s nějakým dotazem nebo problémem a odpovědí vám za týden, a to většinou nějakou unifikovanou odpověď. U Uberu je to o trochu lepší, tam si můžete podle cihliček, které získáte, zasloužit větší pozornost,“ vypráví pro EURACTIV.cz Jitka s Petrem (redakce na žádost respondentů změnila křestní jména, redakce jejich identitu zná).

Oba dva taxikaří už spoustu let, Jitka nyní především pro společnost Uber a v menší míře i pro Bolt, Petr je jejich bývalým řidičem. Jedná se o nadnárodní společnosti, které spadají pod tak zvané on-line platformy, které se rozbujely zejména s rozvojem digitálu a sdílené ekonomiky. Patří mezi ně vedle Uberu a Boltu například Wolt či český Rohlík. Dohromady jich v Evropské unii působí více než 500. Pracuje pro ně téměř 30 milionů lidí.

Jejich pracovníci, zejména řidiči nebo kurýři, pracují ve většině případů jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), bez zaměstnaneckého poměru. A nejen v poslední době vyplývají na povrch nevýhody a pochybné podmínky pro pracovníky těchto platforem. 

Jitka s Petrem si stěžují zejména na to, že jako řidiči Uberu a Boltu jsou pro firmy „až na posledním místě“. „Bolt tlačí ceny dolů tak, že se nám třeba nevyplatí brát zakázku, kterou nám posílají z Brandýsa nad Labem. Spočítáte si, že si nic nevyděláte a ještě vezete dlouho prázdné auto, což vám nikdo nezaplatí, jenže když zakázku odmítnete, sčítá se vám to a můžou vám zablokovat aplikaci,“ ilustruje Jitka a dodává, že stejně se jí sčítají storna od zákazníků, než dojede na místo, což sama ani nemůže ovlivnit. 

Petr s ní souhlasí, stejnou zkušenost má se zakázkami z Berouna a dodává, že se k tomu pojí i hodnocení, na kterém jsou jako řidiči závislí. „Jednou vezmete zakázku a stáváte se víceméně rukojmími cestujících. Vezete takhle opilé, kterým přijde hrozně legrační vám dát jednu hvězdičku, a vy nic neovlivníte,“ říká Petr. 

„Samozřejmě, že mi dělá problémy, že jsem OSVČ, a ne zaměstnanec. Nemám dovolenou, nemocenskou. Žiju z měsíce na měsíc. U jiných firem, než je Uber nebo Bolt, se ale jako taxikář neuživíte vůbec,“ upozorňuje Jitka, která kvůli zdravotním problémům již nemůže pracovat manuálně.

Jitka s Petrem sdílejí i zkušenosti svých kolegů a kamarádů. „Znám řidiče, kteří jezdí tolik hodin v kuse, že je to už nebezpečné. Uber to sice hlídá, takže vám po dvanácti hodinách na šest hodin vypne aplikaci. Většina to řeší tak, že se přihlásí na Bolt a jezdí dál. Řešit se to začne asi až někdo někoho v tom autě zabije,“ varuje Jitka.

Okouzlení i deziluze

Americká společnost Uber s původem v San Franciscu funguje v pražských ulicích od roku 2014 jako vůbec první služba svého druhu. Bolt ji následoval v roce 2019, k taxislužbě ale přibyl i rozvoz jídla nebo sdílené koloběžky. Od té doby vznikají další a další platformy na stejném principu: z chytrého telefonu objednáte téměř cokoliv a v krátkém čase vám to někdo přiveze téměř kamkoliv. 

S obrovskou expanzí těchto služeb, které podpořila v případě dovážkových firem i pandemie covidu-19, stoupá i počet jejich pracovníků. Tím pádem se na veřejnost dostává i více informací o podmínkách uvnitř. 

Nejčastěji se skloňuje právě to, na co upozorňují i Jitka s Petrem, tedy nemožnost zaměstnaneckého poměru a systém odměňování na základě často neovlivnitelného ratingu. Výsledkem jsou často vyčerpaní řidiči, kteří pracují daleko nad rámec doporučené pracovní doby. To může být v případě taxislužeb fatální i pro klienty. 

Nedávno se na světlo pozornosti dostalo i samotné pozadí úspěchu Uberu. Britský deník The Guardian ve spolupráci s mezinárodním konsorciem investigativních novinářů přišel s odhalením nekalého a dlouhotrvajícího lobbingu, který sahá až do nejvyšších pater politiky. Jedním z nejvýraznějších politiků, kteří podle zjištění pomáhali Uberu, byl například francouzský prezident Emmanuel Macron. Novináři dokazují nekalé praktiky na více než 124 tisících interních dokumentech.

EU chce z některých kurýrů a řidičů udělat zaměstnance, platformy před tím varují

Digitální doba a sdílená ekonomika přinesla nové pracovní příležitosti a ulice evropských měst zaplnili řidiči a kurýři on-line firem. Podle Bruselu je třeba lidem pracujícím pro tyto digitální platformy zajistit podmínky a práva odpovídající jejich reálné práci.

Skeptický tábor u kormidla 

Zjištění vedla k úvahám, zda se právě i kvůli tomu v rámci francouzského předsednictví v Radě EU nezpomalilo vyjednávání nové unijní směrnice, která se právě pracovníkům online platforem snaží určit lepší podmínky. Podle diplomatických zdrojů EURACTIV.cz to prokázat nelze. Francouzi na nové směrnici pracovali, se štědrou dotací sedmi pracovních skupin. Přesto se v unijních kuloárech šíří informace, že „Francouzi s vyjednáváním příliš nespěchali“. 

S aférou, které se přezdívá „Uber files“ se však směrnice dostává více do popředí pro aktuální české předsednictví. A podle informací EURACTIV.cz byli i čeští vyjednavači vystaveni určitému zvýšenému tlaku ze strany platforem. „Bylo to více než obvykle,“ zmiňuje mimo záznam jeden z nich. U českého předsednictví ale vznikají nové paradoxy. 

Francouzi dosud vedli společně se severními zeměmi a východními zeměmi koalici těch, kteří jsou vůči nové regulující směrnici spíše skeptičtí. Naopak razantnější postup chce Německo, Portugalsko, Španělsko, Itálie a Belgie. 

Dosud tedy Češi patřili do skeptického tábora, nyní mají proaktivně posunovat vyjednávání. Důvodem k potenciální zdrženlivosti by mohla být i část legislativy, která by měla pracovníkům otevřít cestu k právu na zaměstnanecký poměr. Tedy k odbourání praktik, které jsou v českém pracovním světě známé jako tzv. švarcsystém. Ten se ale v tuzemsku netýká zdaleka pouze online platforem.

Momentum pro české vyjednavače

O co konkrétněji ale ve směrnici o pracovnících online platforem jde? Za prvé by unijní pracovníci měli mít již zmíněné právo na zaměstnanecký poměr, tedy i minimální mzdu, právo ke kolektivnímu vyjednávání, nárok na dovolenou nebo nemocenskou. Nejde ale o povinnost, pracovníci by si stále mohli vybrat mezi prací na živnostenský list a pracovním poměrem. 

Dalším z velkých „revolučních“ bodů ve směrnici je regulace algoritmického managementu. O tom, jak jsou pracovníci hodnoceni totiž často rozhoduje naprogramovaný počítač. Jak v úvodu textu zmiňují i Jitka s Petrem, pokud nesplní určité podmínky, je ovlivněna výše jejich odměny i přístup k práci. To však spravují dopředu daná data, ne lidé. Směrnice navrhuje lidský dohled. 

Cílem českého předsednictví v Radě EU je směrnici o pracovnících online platforem dotáhnout do obecného přístupu, tedy společné pozice členských států. 

To je zmíněno i v oficiálních českých prioritách. A důraz na vyjednání dokumentu potvrzují i diplomatické zdroje EURACTIV.cz. V červenci se již konala první pracovní skupina, po srpnových unijních prázdninách se bude pokračovat hned od začátku září. Určitým deadlinem je prosincová Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO).

Problémy jsou mnohé. Jedním z nich je i neexistence společného vyjednávání ze strany pracovníků platforem. Logicky, jako živnostníci nemají organizované skupiny typu odborů. Naopak platformy mají zájem, který dokáží jednohlasně artikulovat. Například organizace Delivery Platforms Europe si stěžují, že změna statutu pracovníků povede k odchodu až 250 tisíců lidí. Hlavním argumentem je ztráta flexibility, kterou pracovníci jako OSVČ mají. Směrnice však zaměstnanecký poměr „nenakazuje“, ale dává ho jako jednu z možností. 

Další „třecí plochou“ ve vyjednávání jsou body, které nějakým způsobem zasahují do definice pracovníka, která může být v jednotlivých členských státech rozdílná.  

Diplomaté, ale i politici z Evropského parlamentu nebo evropská ombudsmanka Emily O`Reilly se shodují, že opravdu nyní nastává určité momentum pro tuto konkrétní směrnici.

„Aféra Uber Files nám ukazuje, jak urychleně potřebujeme ochranu pracovníků před byznys modely, které je zneužívají,“ řekla italská europoslankyně Elisabetta Gualmini (S&D), která je zpravodajkou zmíněné směrnice v EP. 

„Naši partnerští řidiči a kurýři jsou samostatné podnikatelské subjekty, které jsou sami pány svého času. Je čistě na nich jak dlouho jsou online a zda využívají jednu nebo více platforem. Tito lidé nejvíce oceňují svobodu a flexibilitu, kterou jim tento druh spolupráce dává. Věříme, že toto zůstane zachováno i do budoucna,“ odpovídá EURACTIV.cz Soňa Stloukalová, country manažerka pro Bolt ČR na dotaz, zda se platformy nějak chystají na potenciální schválení směrnice, například v bodě práva na to být zaměstnán.

„Na všech trzích, kde působíme, se neustále snažíme zlepšovat pracovní podmínky pro naše partnery. Aktuální návrh z Bruselu ale vůbec nerespektuje motivaci a důvody, proč s námi někdo spolupracuje jako partnerský řidič nebo kurýr,“ pokračuje Stoukalová a dodává argument snížené flexibility i možné odchody pracujících.

„Spolupracujeme v rámci veřejných konzultací s Evropskou komisí a zákonodárci v jednotlivých zemích, abychom se ujistili, že vůči partnerským řidičům a kurýrům přistupujeme spravedlivě. Vždy se snažíme být tou nejlepší volbou jak pro naše uživatele, tak i pro naše partnerské řidiče či kurýry,“ dodává manažerka českého Boltu.

České zastoupení firmy Uber do této chvíle nereagovalo na redakcí zaslané dotazy.

Míra nezaměstnanosti v EU zůstává na 6 procentech, nejnižší je v Česku

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu podle sezonně přepočtených údajů činila šest procent, a zůstala tak na květnové úrovni. Nejnižší zůstává v České republice, kde se proti květnu ale snížila o desetinu procentního bodu na 2,4 procenta.

A co doma?

České předsednictví se tedy bude aktivně snažit posunout legislativu, která de facto bojuje se švarcsystémem. Na domácí politické scéně to však zatím není téma. Podle českého zákona je práce nad určitý výdělek pouze pro jeden subjekt v rámci živnosti nelegální. Je však tak masivně rozšířený, že se zákon víceméně nevymáhá.

Švarcsystém v Česku kvete zejména proto, že je pro firmy a další subjekty daleko výhodnější najímat na práci osoby samostatně výdělečně činné než lidi zaměstnávat. A to kvůli drahým odvodům na pojistném. Výhodou může být zmiňovaná flexibilita a možnost práce pro více subjektů, stejný faktor ale může být i nevýhodou, protože se na takového pracovníka nevztahují určité body zákoníku práce, jako je dovolená nebo povinná pracovní doba. S 16,9 procenty patří Česko mezi unijní nadprůměr v poměru OSVČ na pracovní síle.

Vláda Petra Fialy (ODS) navíc navrhla balíček daňových změn, které paradoxně dál podporují podnikatele, aby jejich pracovní síla fungovala ve švarcsystému. Jde o zvýšení limitů pro povinnou registraci k DPH a podmínku pro přechod na paušální daň z jednoho na dva miliony korun. Nůžky mezi zdaněním OSVČ a zaměstnance se tak rozevírají a firmám se o to více vyplatí nezaměstnávat, ale najímat na práci OSVČ.

„K připravované úpravě zatím nebylo zahájeno rezortní připomínkové řízení,“ odpovídá na dotaz EURACTIV.cz o tom, jestli se obsah EU směrnice bude rozšiřovat i na jiné oblasti českého pracovního práva Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace z ministerstva práce a sociálních věcí. Podle něj je aktuálně na stole diskuse o možných změnách právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to v kontextu již platné unijní směrnice z roku 2019 o transparentních a předvídatelných podmínkách v EU. 

„Paralelně probíhají diskuse o tom, jak zamezit zneužívání dohod ze strany zaměstnavatelů. Připravuje se i nová úprava home office, která by posílila práva pracovníků pracujících z domova,“ dodává Augusta. Konkrétnější informace však MPSV neposkytlo. 

„Takzvaný švarcsystém je zcela jistě mnohem rozšířenějším negativním vlivem na pracovním trhu než pouze v oblasti platforem a je pro některé typy pracovních pozic bohužel často využíván. A je nutné si přiznat, že je pro mnohé pracovníky v dlouhodobém horizontu nevýhodný a rizikový,“ říká pro EURACTIV poslanec vládní koalice Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), předseda Výboru pro sociální politiku. 

Podle Kaňkovského je nutné se problémem zabývat na národní i evropské úrovni. „Platformy přitom patří mezi novější formy zaměstnávání, které jsou ale v této oblasti rizikové, proto je potřebné se na ně krom jiných zaměřit,“ dodává. 

Redakce EURACTIV.cz oslovila i opoziční poslance z Výboru pro sociální politiku, do této chvíle však na dotazy nereagovali.