Jak zní priority českého předsednictví v EU? Ukrajina a energetika hrají prim

Premiér Petr Fiala a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek představují priority českého předsednictví Rady EU 2022, 15. června 2022 © EURACTIV.cz

Evropa jako úkol. Právě tak zní motto českého předsednictví v Radě EU, které trvá od 1. července do 31. prosince 2022. Jaké priority si Česká republika stanovila? Server EURACTIV.cz přináší přehled klíčových témat.

České předsednictví odkazující na myšlenky Václava Havla nastupuje v době, kdy na prahu EU zuří válka, členské země se snaží zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech a zotavují svou ekonomiku zasaženou pandemií a ruskou invazí na Ukrajinu.

Priority českého předsednictví reflektují nejen mezinárodní dění, ale také dlouhodobou evropskou agendu. Rozděleny jsou do pěti hlavních tematických bodů.

Po kliknutí na jednotlivá témata se dozvíte více.

Česká republika dlouhodobě volá po tom, aby EU udělila Ukrajině kandidátský status. Pro je i Evropská komise, teď je ale zapotřebí najít jednomyslnou shodu všech členských států. České předsednictví proto slibuje, že „bude působit ve prospěch dosažení konsensu ve věci udělení kandidátského statusu Ukrajině“. Například Nizozemsko, které dosud rozšiřování EU blokovalo, se již vyslovilo pro udělení statusu, problematickou ale zůstává například Francie, jejíž pozice zůstává nerozhodná. Naopak Dánsko či Rakousko již formulovaly své podmínky, jejichž splnění je pro jejich souhlas nezbytné. Úkolem Česka bude posunout jednání vpřed.

„Ukrajinskou“ prioritou českého předsednictví bude i řešení masivní uprchlické vlny. Česká republika, která patří k nejzasaženějším zemím, bude hledat shodu mezi zeměmi ohledně toho, jak se s uprchlíky vypořádat, jak je integrovat a jak zaplatit finanční náklady s tím spojené.

Obnova Ukrajiny bude tvořit další důležitý bod českého předsednictví. Země totiž potřebuje masivní investice do infrastruktury, a to v době, kdy se sama Evropa potýká s inflací a dopady přerušených dodavatelských řetězců. Otázkou zůstává, zda by měla EU posílat na Ukrajinu pomoc ve formě grantů či půjček, a jak velkou finanční injekci si může vůbec dovolit Ukrajině poskytnout.

Evropa se zbavuje závislosti na ruských fosilních palivech. Česká republika se sice řadí mezi země nejzávislejší, to však nemění nic na tom, že povede jednání o odstřihávání ruských plynovodů a ropovodů. Plán REPower EU počítá s tím, že se Evropa odstřihne během této dekády, a to díky diverzifikaci zdrojů, úsporám energií a masivní výstavbě obnovitelných zdroj. České předsednictví tak bude mít za úkol vést jednání o naplňování plynových zásobníků a společných nákupech energií.

Druhým pilířem energetické agendy bude probíhající snaha omezit emise skleníkových plynů, která úzce souvisí s odstřiháváním ruských zdrojů. Evropští zákonodárci mají na stolech balíček Fit for 55 z července 2021, jehož cílem je snížit emise do roku 2030 o 55 procent. Součástí balíčku jsou i sporné návrhy, jako jsou rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami, uhlíkové clo, rozvoj dobíječek na elektromobily nebo zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Důležitým tématem bude také zdanění energií a vytvoření finančního zdroje pro lidi, na které energetická transformace dopadne nejvíce.

České předsednictví bude mít za úkol nikoliv prosazovat své zájmy, ale hledat kompromis mezi ambiciózními a opatrnějšími zeměmi. Bude přitom moci využít svou znalost středoevropského prostředí.

Bezpečnost a její posilování nesmí mezi českými prioritami chybět. Předsednictví se zaměří na Strategický kompas EU a jeho převádění do praxe. Kompas určuje další vývoj evropské bezpečnostní politiky, počítá s prohlubováním spolupráce, vytvořením jednotek rychlého nasazení a zlepšením vojenské mobility napříč EU. Součástí této kapitoly jsou i investice do technologií a posilování průmyslových kapacit v Evropě.

Posilování bezpečnosti pak bude mít i svůj kybernetický rozměr. Ochrana před on-line útoky a zvyšování odolnosti národních a evropských institucí bude pro předsednictví prioritou. Význam bude Česká republika klást také na boj s dezinformacemi a hybridními hrozbami. „Důraz budeme klást na to, aby EU aktivně spolu s demokratickými partnery formovala mezinárodní diskuzi na půdě mezinárodních organizací ke zvyšování bezpečnosti a stability kyberprostoru,“ slibuje české předsednictví.

Evropa se musí vypořádat s přerušenými dodavatelskými řetězci a omezit svou závislost na dovozu klíčových surovin a materiálů ze třetích zemí. Práci na této důležité výzvě rozjelo už francouzské předsednictví a Česká republika na něj nyní naváže. Dotýkat se to bude celé škály témat. „Od potravin, přes léčiva po polovodičové čipy je třeba detailně rozumět dodavatelským řetězcům a jejich zranitelnosti a následně posílit jejich odolnost. Pro evropské firmy musí být zabezpečena dostupnost strategických surovin a dílů,“ uvádí se v prioritách předsednictví.

Česká republika chce nejen uzavírat obchodní dohody s demokratickými zeměmi, ale také podpořit digitalizaci a automatizaci evropského průmyslu. K tomu budou klíčové vhodně zacílené investice z evropských zdrojů a také odbourávání administrativních bariér. Klasickou „doménou“ České republiky bude také prohlubování jednotného vnitřního trhu, a to zejména v oblasti služeb a digitálního odvětví. Ambicí předsednictví je přijmout na evropské úrovni „identitu občana“, tedy tzv. peněženku pro evropskou digitální identitu. Předsednictví chce také zajistit vytvoření datového trhu.

Demokracie a právní stát čelí útokům jak ze strany třetích zemí – zejména Ruska – tak i od domácích aktérů přímo v EU. České předsednictví proto zahrnulo odolnost demokracie mezi svých pět klíčových priorit. Zajistit chce například legislativu pro transparentní financování politických stran nebo pro posílení nezávislosti masových médií.

České republice spadne do klína i vleklý spor o právní stát, který Evropská komise vede s Polskem a Maďarskem. Předsednictví bude dle svých plánů dbát na zachování principu objektivity a na konstruktivní přístup všech zúčastněných stran. 

České předsednictví by se také mělo zabývat doporučeními od občanů, které se do evropských institucí dostaly v rámci Konference o budoucnosti Evropy. „České předsednictví se bude soustředit na využití těchto podnětů a vytvoření prostoru pro pokračování debaty,“ píše se v dokumentu.

Předsednictví se zaměří i na on-line prostředí a na dodržování základních práv a svobod v digitálním prostoru. Demokratické principy a hodnoty se pak bude snažit přetavit i do zahraniční politiky EU a podporovat občanskou společnost v zemích, které po demokracii sice touží, ale zatím se jim nedostává úspěchu.