Záleží EU i na domácí demokracii?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Pixabay.com

Zatímco se celý svět pokouší řešit následky pandemie covid-19 a hledat způsoby, jak nejlépe reagovat na virus a jeho vliv, v plánech obnovy chybí jeden klíčový prvek, a to podpora demokracie a obnova občanských práv a základních svobod, píše Pavel Havlíček.

Pavel Havlicek je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v Praze a výzkumníkem v rámci programu Rethink.CEE organizace GMF Spojených států v roce 2019/20.

Obzvláště překvapivé je to v případě EU, která je světovým aktérem v podpoře demokracie. Místo toho však máme v Evropě tendenci zaměřovat se na ochranu zdraví, obnovu ekonomiky a průmyslového sektoru či ekologickou a digitální transformaci, ale také snižovat význam základních hodnot v plánech obnovy.

Přestože ještě nějakou dobu nebude jasné, jak bude nakonec vypadat podoba nadcházejícího víceletého finančního rámce (MFF) do roku 2027 nebo evropské plány tzv. nové generace, podle všech dostupných informací však již dnes můžeme tvrdit, že prioritou nebude důraz na demokracii a základní hodnoty EU, ale obnova evropského hospodářství.

V tomto případě se však bude jednat o krátkozraký přístup, který může v nadcházejících letech ohrozit soudržnost celé Unie.

Přitom ještě před současnou krizí měla EU skutečně vysoké ambice podporovat demokracii a prosazovat své hodnoty v členských státech EU, například prostřednictvím svého Akčního plánu pro demokracii, Programu práv a hodnot, Akčního plánu pro média nebo legislativy o digitálních službách. V současné chvíli ale převažuje obava, že význam těchto iniciativ bude snížen na úkor jiných priorit.

Jako konkrétní případ tohoto přístupu dobře poslouží Evropskou komisí nedávno navržené škrty o více než 20 procent v Programu práv a hodnot, který má podporovat společné hodnoty EU a také evropskou občanskou společnost.

Chartisté vyzvali vládní kabinet, aby se výslovně přihlásil k demokracii

Skupina signatářů Charty 77 vyzvala vládu, aby se výslovně přihlásila k demokratickým a k právním hodnotám v souvislosti s krizí kolem epidemie koronaviru. Krizové stavy nesou vždy riziko nárůstu autoritářských tendencí, přestože česká krizová opatření ústavní limity nepřekračují, uvádějí chartisté.

Co bychom tedy měli dělat?

Pandemie covid-19 představuje pro celý svět, včetně EU, obrovskou výzvu. Budoucí měsíce proto budou zásadní při přepracování veřejných politik a vyladění reakce EU při návratu k normálním poměrům.

Pro zvýšení společenské odolnosti a obnovení důvěry veřejnosti ve stát a jeho instituce bude hrát klíčovou roli občanská společnost. Evropská občanská společnost a nezávislá média budou významnými hráči v procesu obnovování základních hodnot EU, jakými jsou demokracie, lidská práva či právní stát, do stavu před pandemií.

Proto je nyní zásadní správně se rozhodovat při nastavování našeho přístupu k podpoře občanské společnosti a demokracie v EU.

Současný stav v EU, včetně právě probíhajících jednání o víceletém finančním rámci, nabízí dobrou příležitost odblokovat některé překážky pro budoucí podporu občanské společnosti. A to zejména v případě, pokud bude existovat dostatečná politická vůle na straně Evropské komise a mezi členskými státy EU, ale také dostatečný společenský tlak ze strany jejich občanů, aby bylo na evropské úrovni dosaženo změny.

Pokud však bude tato příležitost promarněna, může to zanechat nenapravitelný zásah v evropském společenství hodnot. Nadcházející zasedání Evropské rady, které se uskuteční v pátek 19. června 2020, poslouží jako lakmusový test této ochoty, zejména pokud jde o obavy evropské občanské společnosti a její kritiku škrtů v Programu práv a hodnot EU.

Prvním krokem, jak zvrátit tento negativní trend, by bylo obnovit, anebo dokonce navýšit rozpočet Programu práv a hodnot tak, jak to v roce 2018 navrhl Evropský parlament, a projevit tím dobrou vůli vůči občanské společnosti v Evropě.

Závěrem lze shrnout, že nové politiky a nástroje EU, jakými jsou právě Program práv a hodnot a Akční plán pro demokracii či Zákon o digitálních službách, by mohly zahájit proces obnovy práv a hodnot v Unii a zlepšit interakci evropských institucí s občanskou společností.

Právě teď je ten pravý okamžik k naplnění ambiciózních priorit Evropské komise stanovených její předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a portfolia české eurokomisařky Věry Jourové v oblasti demokracie, právního státu a obnovení důvěry v hodnoty EU.

Pokud chce Komise skutečně dosáhnout svých strategických cílů, měla by začít stavět evropský dům odspodu.

A zde hraje občanská společnost roli základního kamene celé stavby.

Věra Jourová: Současná krize je velkým testem solidarity a spolupráce mezi členskými státy EU

Česko může očekávat finanční pomoc ve výši téměř jednoho bilionu korun, jež zamíří na pomoc různým odvětvím hospodářství, píše v komentáři místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.