Stane se Konference o budoucnosti Evropy novým impulsem pro klimatickou politiku?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© European Union, 2021

Konference o budoucnosti Evropy je jedinečnou příležitostí přinést nový impuls stagnujícím evropským politikám, píší v komentáři expertky na evropskou politiku.

Autorkami komentáře jsou Romana Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky, a Zuzana Stuchlíková, analytička institutu EUROPEUM.

Velká očekávání i volání, aby připravovaný evropský experiment skončil dříve, než vůbec začne – tak rozporuplné reakce vzbuzovala Konference o budoucnosti Evropy krátce před svým zahájením. Evropský projekt, jehož cílem je za aktivní participace občanů a občanek EU určit směr, jakým se má blok 27 států v následujících letech ubírat, začal symbolicky na Den Evropy, 9. května 2021.

Konference je jedinečnou příležitostí přinést nový impuls stagnujícím evropským politikám, případně vyjádřit podporu (či nesouhlas) současnému směřování EU. Zatímco pro některá techničtější nebo kontroverzní témata (jako např. institucionální otázky nebo právní stát) bude zřejmě složitější najít mezi občany jasnou shodu, v případě klimatické politiky by Konference mohla využít momenta posledních let a připomenout evropským lídrům, že občané očekávají ambiciózní řešení.

Podcast: Konference o budoucnosti Evropy odstartovala. Co se chystá v Česku?

Konference o budoucnosti Evropy se dočkala svého oficiálního zahájení. To proběhlo 9. května, na Den Evropy, v sídle Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku. Jak zahájení probíhalo? A jak se budou moci zapojit Češi? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Kateřina Zichová.

Své vstupy a nápady mohou jednotlivci, sdružení či firmy komunikovat unijním institucím prostřednictvím interaktivní digitální platformy, která nabízí možnost účastnit se diskuzí na vybraná témata napříč EU, a to díky možnosti automatického překladu do dalších oficiálních jazyků Unie, tedy i do češtiny.  V druhé polovině roku by se pak měly přidat panelové diskuze evropských občanů, kteří budou vybíráni náhodně tak, aby složení panelů odpovídalo reprezentativnímu vzorku evropské populace. Vedle toho se bude scházet plenární zasedání Konference, které však bude fungovat na principu reprezentativním, nikoli participačním. Velkým otazníkem pro efektivitu Konference zůstává, jak budou různé úrovně provázány a kdo bude zodpovědný za výběr finálních výstupů. V České republice plánuje Úřad vlády spuštění prvních aktivit pro veřejnost na přelomu května a června, již dnes se však schází pracovní skupiny organizované, možná překvapivě, pod taktovkou Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Na evropské úrovni je takto široké, přímé zapojení veřejnosti do určování dalšího směřování Unie novinkou, byť navazuje na dřívější občanské konzultace – zatím však není patrné, jak budou nápady a vstupy občanů zpracovány. Snad určitou inspiraci nabízí zkušenost z Francie, Irska nebo Velké Británie, kdy se právě veřejná shromáždění scházela s cílem diskutovat o možnostech, jak efektivně a sociálně citlivým způsobem konkrétně snižovat emise skleníkových plynů.

Přípravy na Konferenci o budoucnosti Evropy vrcholí. Česko je na debaty s občany připravené

Celoevropská debata o budoucnosti Evropské unie se po ročním odkladu již brzy dočká svého oficiálního zahájení. Konference, na které mají Evropané o budoucí podobě sedmadvacetičlenného bloku diskutovat, formálně odstartuje už v květnu a přípravy vrcholí.

Francouzský příklad naznačuje, že dostane-li veřejnost dostatečnou podporu, může předložit řadu konstruktivních návrhů. Právě začátkem května například francouzský parlament schválil balíček opatření, díky kterému vznikne například zákaz využívat vnitrostátní leteckou dopravu na vzdálenost kratší než 2,5 hodiny a za předpokladu, že lze letadlo nahradit vlakem. V Irsku až 80 % zástupců veřejnosti zase souhlasilo s tím, aby se k emisně náročným aktivitám vztahovala vyšší daň. V obou případech však občanská shromáždění zasedala po dobu několika týdnů, jejich účastníci si vyslechli řadu přednášek, absolvovali debaty s odborníky a svůj názor vyjadřovali k jasně stanoveným otázkám. V případě občanských panelů v rámci Konference o budoucnosti Evropy se zatím zdá, že půjde o mnohem jednodušší a časově omezenější model – jeho přesná podoba však i po oficiálním zahájení prozatím zůstává tajemstvím.

Zda bude zapojení veřejnosti do Konference lakmusovým papírkem odrážejícím kulturu participativních procesů v jednotlivých státech EU, je tak otázkou. Problematika měnícího se klimatu je nicméně oblastí, ve které občané napříč členskými státy volají po mnohem ambicióznějších politikách, tato aktivizace tak může sloužit jako pomyslný odrazový můstek pro konkrétní návrhy v rámci Konference o budoucnosti Evropy a jako inspirace i pro občany těch států, pro která jsou dobře organizovaná participativní jednání na národní úrovní spíše výjimkou.

Jakou budoucnost chtějí pro EU občané? Navrhují společnou armádu i přísnou migrační politiku

Den Evropy se letos nesl ve znamení zahájení Konference o budoucnosti Evropy ve Štrasburku. Spouští se tím debaty občanů o tom, jak by měla v budoucnu EU vypadat a co by měla řešit. Nápady hýří i Češi, na digitální platformě se zajímají například o migraci či jadernou energii.

Současná klimatická krize si žádá i nová zapojení i nové přístupy k řešení problémů. Účinné a kreativní návrhy jsou potřeba jak z pohledu dosažení klimatické neutrality, tak klimatické odolnosti. Panuje však obecná shoda na tom, že zachování našeho způsobu života vyžaduje zmírnění změny klimatu a že se tohoto cíle nepodaří dosáhnout bez zapojení měst, soukromých subjektů i zapálené laické a odborné veřejnosti. Všechny tyto aktéry by přitom měla svézt dohromady právě diskuze v rámci Konference, která vytváří unikátní prostor pro širokou diskuzi.

(Ne)úspěch evropského experimentu s participační demokracií závisí na zájmu z řad široké veřejnosti, schopnosti států diskuze efektivně organizovat i následné ochotě evropských lídrů se doporučeními Konference řídit. Ambicí organizátorů zapojit do diskuse i ty, kteří se děním na půdě EU příliš nezabývají. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je právě tento participační prvek zásadní, nechceme-li, aby se z Konference o budoucnosti EU stalo „intelektuální politické cvičení“ či „uzavřený politický kompromis“. V každém případě stojí za to vývoj Konference v příštích letech sledovat – i kdyby se její závěry nakonec nepropsaly do nových směrů a politik, přináší do evropské politiky novou platformu pro občanskou participaci, která má potenciál změnit budoucí přístup k občanům jako hybné síle evropské integrace.