Portugalsko: malá země, velká očekávání

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

CafeBabel.com

1. července se ujalo šestiměsíčního rotujícího předsednictví Evropské unie Portugalsko, které tak převzalo štafetu po úspěšném Německu.

Portugalsko není malá země“‚, tolik praví název knihy, která je k nalezení v obchodním domě FNAC u lisabonské stanice metra Baixa-Chiado. Název odkazuje na pojmenování portugalské mapy z pera námořníka Henriquea Galvãa, na níž jsou vyryty hranice portugalských koloniálních území z třicátých let. „Portugal não é um país pequeno!“ ční velkými písmeny.

Portugalsko leží na nejzápadnějším konci kontinentální Evropy, obklopené jen Španělskem na východě a Atlantickým oceánem na západě. Zeměpisná poloha přispěla k bohatství a rostoucí vážnosti Portugalska v patnáctém století, na čemž mají zásluhy portugalští mořeplavci a dobrodruzi svými početnými objevy nových území a kontinentů. Avšak navzdory dlouhým prosluněným měsícům a kvetoucímu sektoru služeb, především turismu, zemědělství a mořskému rybolovu, stále mnoho Portugalců odchází ze země, dále na Iberský poloostrov – do Španělska – nebo až za opačnou stranu Pyrenejí, do Francie.

Je Portugalsko v krizi?

Podle mnohých obyvatel se Portugalsko nachází uprostřed hospodářské krize – to je téma, které se Portugalci snaží podchytit ve veřejných debatách a analýzách reforem. Nezaměstnanost se během několika posledních let vyšvihla na 8%. Mnoho společností se zároveň nebylo schopno vypořádat s tlakem, jejž vytváří mezinárodní konkurence. Navíc se Portugalsko prohřešilo proti 3% hranici schodku státního rozpočtu, stanovené Maastrichtskými kritérii.

Stagnace hospodářského růstu je důvodem, proč se mnoho Portugalců přiklání k několikaleté práci v zahraničí. Finanční podmínky doma nejsou růžové: minimální zákonná mzda v tuto chvíli činí 470 euro, přičemž náklady na živobytí v poslední době neustále rostou. Hlavní noviny jako Expresso nebo Jornal de Noticias rozebírají ekonomické problémy stejně jako potíže zdravotního a penzijního systému.

Přitom to začalo dobře. Vstup Portugalska do tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce 1986 přijali lidé velmi pozitivně. Dříve nejchudší země EU začala náhle utěšeně růst. Jako čistý příjemce přispívalo Portugalsko do rozpočtu 3,12 miliony eur, což bylo méně, než kolik činila výše ekonomické podpory EU Portugalsku. Rozšíření EU na východ bylo proto v nejzápadnějším koutě Evropy vnímáno s velkou nevolí.

Vznikla obava, že nové země EU zaujmou dosavadní portugalskou pozici ekonomicky atraktivní země s nízkými mzdami a kvalifikovanými odborníky. Následkem bylo pokračování odlivu těchto kvalifikovaných pracovních sil do jiných evropských zemí. Dnes žijí asi 2 miliony Portugalců v cizině.

Cesta z krize

Nuno odešel z rodného Portugalska před pěti lety do Londýna, kde nalezl práci jako odborník na informační technologie. Jedním z důvodů, které podle něj stojí za zhoršením ekonomické situace je, že „po 40 letech diktatury (1933-74) Antónia de Oliveiry Salazara a jeho následovníka Marcella Caetana, jsme promarnili historickou příležitost zemi reformovat a nastolit tak základy pro transparentní politiku a ekonomický úspěch.“

Mladí Portugalci jsou v porovnání s ostatními zeměmi západní Evropy také ostrými kritiky velkého vlivu armády na politické poměry. Catia Castro pracuje jako inženýrka na okraji Lisabonu a myslí si, že portugalská armáda „hraje v každodenní politice příliš důležitou roli.“ 33 let po „Karafiátové revoluci“ z roku 1974, která pomohla nastartovat novou demokratickou éru země, zaujímá portugalská armáda vážené postavení ve společnosti. „Karafiátovou revoluci vedla armáda,“ říká Castro, „ale věřím, že osud země by měl ležet v rukou občanů.“

Její přítel Bruno dodává, že problematický není jen vliv armády, ale také ekonomické zájmy, jež nejsou odděleny od politiky. V důsledku to vede k systému „s mizivou průhledností a maximálnímu protěžování známých.“ Přesto však mezi mladé generaci svítá naděje. Portugalský premiér José Sócrates uskutečnil od svého nástupu v roce 2005 významné hospodářské reformy a v rámci Lisabonské strategie volá po silnější Evropě.

Být tak Portugalcem

V současné době probíhají v Portugalsku oslavy dne Sv. Antónia, patrona Lisabonu, připadající na 13. červen. Pro Portugalce je navýsost jisté, že si nenechají zkazit svou pozitivní a veselou povahu nějakými každodenními potížemi. Přípravy započaly před mnoha týdny, kdy historií sálající úzké uličky a domy vyzdobily girlandy. To je dobrý důvod pro Portugalce, kteří žijí v zahraničí, aby přijeli na pár dní zpět domů.

‚Saudade‘, pojem v přeneseném smyslu ztotožněný s pocity žalu, nostalgie a sounáležitosti, se pojí s ‚Fado‘, tradiční portugalskou melancholickou hudbou. V Portugalsku jsou to výrazy opravdového vnímání života. Někdy je krátké slovo sto popsat celý národ, od Porta až po Algarve.

Hlavní události v EU za portugalského předsednictví

  • 4.-6. července 2007: Neformální setkání Rady pro zaměstnanost v severoportugalském Guimarães. Ministři z členských zemí debatovali o nezaměstnanosti. Řešení, jež nabízí Portugalsko, je posílit imigraci, která by zaplnila neobsazená pracovní místa.
  • 10. července 2007: Rada ECOFIN oficiálně schválila přijetí eura na Maltě a Kypru.
  • 1.-2. září 2007: Neformální setkání Rady pro životní prostředí v Lisabonu. Ministři životního prostředí proberou portugalské priority v oblasti životního prostředí: změnu klimatu, nedostatek vody a biodiverzitu.
  • 7.-8. září 2007: ‚Gymnich‘ setkání ve Viana do Castelo na severu Portugalska. Ministři zahraničních věcí budou diskutovat o zahraniční politice EU a o roli EU na mezinárodní scéně. Zaměří se na evropsko-americké vztahy, politiku sousedství a vztah k zemím třetího světa.
  • 18.-19. října 2007: Neformální setkání hlav států/vlád v portugalském hlavním městě, debata o strategických bodech v politice EU. Mezi jinými dojde i na přizpůsobení se EU novým bezpečnostním hrozbám po 11. září a na Lisabonskou strategii, která má za cíl zvýšit do roku 2010 konkurenceschopnost EU na světových trzích.
  • 15.-16. listopadu 2007: Setkání Rady pro vzdělání, mládež a kulturu v Bruselu. Bude navržena rezoluce, vycházející z Paktu mládeže přijatého v březnu 2005. Klade si za cíl zlepšit vzdělávání, mobilitu, pracovní integraci a sociální začlenění mladých Evropanů.
  • 13.-14. prosince 2007: Summit Evropské rady v Bruselu na němž se sejdou hlavy států a vlád společně s předsedou Evropské komise. Mezi žhavá témata bude patřit rozšíření EU o Turecko a aktivní spolupráce se Středomořím. Na pořadu jednání je také ratifikace nové evropské smlouvy.